Tiskové zprávy
Arnika: Po spuštění spalovny se zdvojnásobily koncentrace dioxinů v ovzduší Liberce
Více než dvojnásobně vzrostly koncentrace toxických dioxinů v ovzduší Liberce poté, co ve městě společnost Termizo spustila provoz spalovny komunálních odpadů (1). Dokládají to výsledky výzkumu, které zatím byly publikovány jen ve vědeckých kruzích.
"Podíváme-li se na zjištěná data objektivně, Liberec na tom s dioxiny nebyl špatně. Ale po roce 1999 se situace významně zhoršila. Došlo k tomu poté, co spalovna komunálních odpadů zahájila svůj zkušební provoz," řekl k tomu RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů ze sdružení Arnika.
Náhlé zvýšení koncentrací dioxinů v ovzduší je dobře patrné z grafu, který zpracoval RECETOX – TOCOEN z dat Okresní hygienické stanice ve Frýdku-Místku.
Na zvýšené množství dioxinů v ovzduší obvykle navazuje kontaminace potravinového řetězce těmito látkami. Arnika na to upozornila již v souvislosti s rozborem pstruha chyceného v Nise v Liberci a s rozbory půdy z Liberce - Rochlic (viz kopie tisk. zprávy ze dne 18. 4. 2002). Dioxiny jsou stejně jako PCB či hexachlorbenzen nebezpečné již ve stopových koncentracích. Způsobují poškození imunitního a hormonálního systému, některé z těchto látek jsou rakovinotvorné. Člověk jich většinu přijme potravinami, do nichž se z 80 % dostávají z ovzduší. Vznikají například jako nechtěný vedlejší produkt v chemických procesech, kde se používá chlór nebo spalováním chlorovaných látek (při spalování odpadů nebo v hutnictví).
V porovnání s jinými českými městy na tom není Liberec nejhůř v zimním období, zato v koncentracích naměřených v létě předčí ostatní města České republiky. Dokládají to grafy zpracované z měření zveřejněných ve studii (2), kterou zadalo Ministerstvo životního prostředí ČR.
Dioxiny jsou kontaminovány i popílek a struska, jejichž směs chce společnost Termizo prodávat jako stavební materiál. "Chce-li Česká republika dostát ratifikaci Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látek (3), měla by uvažovat o eliminaci všech zdrojů dioxinů a spalovna v Liberci zjevně patří k těm nejvýznamnějším přispěvatelům znečištění dioxiny. Místo spaloven a skládek odpadů je proto lepší do budoucna dát přednost recyklaci odpadů. To je aktuální hlavně v souvislosti s přípravami Plánu odpadového hospodářství ČR, který má počátkem roku 2003 schválit vláda," shrnuje význam zjištění dopadu spalovny na životní prostředí Petrlík.
Poznámky a doplndění:
(1) Je patrné, že koncentrace dioxinů v libereckém ovzduší se až do června roku 1998 pohybovaly pod hranicí 40 fgTEQ/m3, zatímco v měřeních za roky 2000 - 2001 dosahují hodnot 80 - 110 fgTEQ/m3. Mnohonásobně vyšší jsou koncentrace naměřené přímo ve městě ve srovnání s hodnotami naměřenými na Ještědu.
(2) Studie výskytu perzistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky, VaV 520/6/99.
(3) Stockholmská úmluva zakazuje používání perzistentních organických látek a nařizuje jejich eliminaci (jde o 8 pesticidů včetně DDT a technické látky, tedy PCB a hexchlorbenezenu a nechtěné vedlejší produkty, například dioixiny). Česká republika úmluvu ratifikovala a nyní připravuje implementační plán. Nová mezinárodní konvence vstoupí v platnost po ratifikaci padesátým státem. Dodnes ji ratifikovalo 22 zemí světa.
"Podíváme-li se na zjištěná data objektivně, Liberec na tom s dioxiny nebyl špatně. Ale po roce 1999 se situace významně zhoršila. Došlo k tomu poté, co spalovna komunálních odpadů zahájila svůj zkušební provoz," řekl k tomu RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů ze sdružení Arnika.
Náhlé zvýšení koncentrací dioxinů v ovzduší je dobře patrné z grafu, který zpracoval RECETOX – TOCOEN z dat Okresní hygienické stanice ve Frýdku-Místku.
Na zvýšené množství dioxinů v ovzduší obvykle navazuje kontaminace potravinového řetězce těmito látkami. Arnika na to upozornila již v souvislosti s rozborem pstruha chyceného v Nise v Liberci a s rozbory půdy z Liberce - Rochlic (viz kopie tisk. zprávy ze dne 18. 4. 2002). Dioxiny jsou stejně jako PCB či hexachlorbenzen nebezpečné již ve stopových koncentracích. Způsobují poškození imunitního a hormonálního systému, některé z těchto látek jsou rakovinotvorné. Člověk jich většinu přijme potravinami, do nichž se z 80 % dostávají z ovzduší. Vznikají například jako nechtěný vedlejší produkt v chemických procesech, kde se používá chlór nebo spalováním chlorovaných látek (při spalování odpadů nebo v hutnictví).
V porovnání s jinými českými městy na tom není Liberec nejhůř v zimním období, zato v koncentracích naměřených v létě předčí ostatní města České republiky. Dokládají to grafy zpracované z měření zveřejněných ve studii (2), kterou zadalo Ministerstvo životního prostředí ČR.
Dioxiny jsou kontaminovány i popílek a struska, jejichž směs chce společnost Termizo prodávat jako stavební materiál. "Chce-li Česká republika dostát ratifikaci Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látek (3), měla by uvažovat o eliminaci všech zdrojů dioxinů a spalovna v Liberci zjevně patří k těm nejvýznamnějším přispěvatelům znečištění dioxiny. Místo spaloven a skládek odpadů je proto lepší do budoucna dát přednost recyklaci odpadů. To je aktuální hlavně v souvislosti s přípravami Plánu odpadového hospodářství ČR, který má počátkem roku 2003 schválit vláda," shrnuje význam zjištění dopadu spalovny na životní prostředí Petrlík.
Poznámky a doplndění:
(1) Je patrné, že koncentrace dioxinů v libereckém ovzduší se až do června roku 1998 pohybovaly pod hranicí 40 fgTEQ/m3, zatímco v měřeních za roky 2000 - 2001 dosahují hodnot 80 - 110 fgTEQ/m3. Mnohonásobně vyšší jsou koncentrace naměřené přímo ve městě ve srovnání s hodnotami naměřenými na Ještědu.
(2) Studie výskytu perzistentních organických látek v ovzduší a jejich depozice na území České republiky, VaV 520/6/99.
(3) Stockholmská úmluva zakazuje používání perzistentních organických látek a nařizuje jejich eliminaci (jde o 8 pesticidů včetně DDT a technické látky, tedy PCB a hexchlorbenezenu a nechtěné vedlejší produkty, například dioixiny). Česká republika úmluvu ratifikovala a nyní připravuje implementační plán. Nová mezinárodní konvence vstoupí v platnost po ratifikaci padesátým státem. Dodnes ji ratifikovalo 22 zemí světa.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk