Tiskové zprávy
Česká krajina: Počet zubrů v milovické rezervaci poprvé dosáhl třiceti zvířat, podobných stád je na světě jen několik
Populace zubra evropského v bývalém vojenském prostoru Milovice dosáhla poprvé od založení chovu v roce 2015 počtu třiceti zvířat. Významného milníku dosáhla poté, co se o víkendu v rezervaci narodilo druhé letošní mládě.
„Zubr evropský patří mezi živočišné druhy, které člověk téměř vyhubil. Největšího suchozemského savce Evropy se podařilo zachránit jen s vynaložením maximálního úsilí ochranářských organizací, zoologických zahrad a vědců. Jsme rádi, že jsme k ochraně zubrů mohli rovněž výrazně přispět,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Dnes dopoledne byla v rezervaci pozorována další dvě narozená mláďata, takže nyní stádo tvoří celkem 32 zvířat.
Několik přírůstků již v minulém roce rezervace poskytla do dalších chovů. „Mláďata odchovaná u nás se stala součástí stád v Nizozemí i České republice,“ doplnil Dalibor Dostál.
Na sklonku roku 2015 přijelo do bývalého vojenského prostoru Milovice osm zubrů. Sedm samic a krátce po nich jeden býk pocházejí z několika polských rezervací. V roce 2017 k nim přibyla skupina pěti samic z Bělověžského pralesa. Stádo pak doplnila i zvířata z Národního parku Zuid Kennemerland v Nizozemí nebo ze Zoo Tábor.
Podle posledního vydání plemenné knihy zubra evropského z roku 2019 žije na světě jen deset stád těchto kopytníků čítající více než 30 jedinců, které nejsou přímo ve volné přírodě. „Většinou jde o polodivoká stáda obývající rozsáhlé pastevní rezervace jako v Milovicích, jen jedno dvě z těchto stád žije na menších oplocených pastvinách. Největší polodivoké stádo čítající přes 85 zubrů žije v bývalém vojenském prostoru Döberitzer Heide u Berlína, kde zubři obývají více než 1860 hektarů,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Česko se na záchraně zubrů významně podílí, zároveň má vůči tomuto druhu velký dluh. „Je potěšující, že tři z deseti největších polodivokých stád zubrů žijí v Česku. Zároveň však je smutné, že Česko zůstává jednou z posledních zemí v rámci jeho historického areálu rozšíření, kde zubr dosud nebyl navrácen do volné přírody, ačkoliv veřejnost návrat zubra podporuje,“ doplnil Miloslav Jirků.
Podle jeho slov přitom má Česko více oblastí vhodných pro zubry, než třeba Litva a Lotyšsko, kde zubři již dávno na volnosti žijí. „Volně žijící populace zubrů, z nichž 16 je větších než 100 zvířat, žijí v deseti evropských zemích. Včetně sedmi zemí Evropské unie,“ doplnil Miloslav Jirků.
Všichni zubři žijící ve velkých českých stádech jsou zapsáni v plemenné knize zubra evropského vedené v Bělověžském Národním Parku v Polsku. „Díky plemenné knize víme, kolik je kde na světě zubrů, jaký je poměr samců a samic v jednotlivých stádech a ke které genetické linii každé stádo patří. Bez těchto detailních znalostí by nebylo možné koordinovat mezinárodní snahu o záchranu zubra evropského jako biologického druhu,“ zmínil Miloslav Jirků.
Podrobné informace od jednotlivých chovatelů poskytují koordinátorovi plemenné knihy takzvané regionální kanceláře světové organizace na ochranu zubra evropského, European Bison Conservation Centre. Jen tak je možné získat data z více než tří set populací a chovů v 35 zemích. V Česku tuto regionální kancelář tvoří Biologické centrum Akademie věd ČR a ochranářská společnost Česká krajina.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Zubr evropský patří mezi živočišné druhy, které člověk téměř vyhubil. Největšího suchozemského savce Evropy se podařilo zachránit jen s vynaložením maximálního úsilí ochranářských organizací, zoologických zahrad a vědců. Jsme rádi, že jsme k ochraně zubrů mohli rovněž výrazně přispět,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Dnes dopoledne byla v rezervaci pozorována další dvě narozená mláďata, takže nyní stádo tvoří celkem 32 zvířat.
Několik přírůstků již v minulém roce rezervace poskytla do dalších chovů. „Mláďata odchovaná u nás se stala součástí stád v Nizozemí i České republice,“ doplnil Dalibor Dostál.
Na sklonku roku 2015 přijelo do bývalého vojenského prostoru Milovice osm zubrů. Sedm samic a krátce po nich jeden býk pocházejí z několika polských rezervací. V roce 2017 k nim přibyla skupina pěti samic z Bělověžského pralesa. Stádo pak doplnila i zvířata z Národního parku Zuid Kennemerland v Nizozemí nebo ze Zoo Tábor.
Podle posledního vydání plemenné knihy zubra evropského z roku 2019 žije na světě jen deset stád těchto kopytníků čítající více než 30 jedinců, které nejsou přímo ve volné přírodě. „Většinou jde o polodivoká stáda obývající rozsáhlé pastevní rezervace jako v Milovicích, jen jedno dvě z těchto stád žije na menších oplocených pastvinách. Největší polodivoké stádo čítající přes 85 zubrů žije v bývalém vojenském prostoru Döberitzer Heide u Berlína, kde zubři obývají více než 1860 hektarů,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Česko se na záchraně zubrů významně podílí, zároveň má vůči tomuto druhu velký dluh. „Je potěšující, že tři z deseti největších polodivokých stád zubrů žijí v Česku. Zároveň však je smutné, že Česko zůstává jednou z posledních zemí v rámci jeho historického areálu rozšíření, kde zubr dosud nebyl navrácen do volné přírody, ačkoliv veřejnost návrat zubra podporuje,“ doplnil Miloslav Jirků.
Podle jeho slov přitom má Česko více oblastí vhodných pro zubry, než třeba Litva a Lotyšsko, kde zubři již dávno na volnosti žijí. „Volně žijící populace zubrů, z nichž 16 je větších než 100 zvířat, žijí v deseti evropských zemích. Včetně sedmi zemí Evropské unie,“ doplnil Miloslav Jirků.
Všichni zubři žijící ve velkých českých stádech jsou zapsáni v plemenné knize zubra evropského vedené v Bělověžském Národním Parku v Polsku. „Díky plemenné knize víme, kolik je kde na světě zubrů, jaký je poměr samců a samic v jednotlivých stádech a ke které genetické linii každé stádo patří. Bez těchto detailních znalostí by nebylo možné koordinovat mezinárodní snahu o záchranu zubra evropského jako biologického druhu,“ zmínil Miloslav Jirků.
Podrobné informace od jednotlivých chovatelů poskytují koordinátorovi plemenné knihy takzvané regionální kanceláře světové organizace na ochranu zubra evropského, European Bison Conservation Centre. Jen tak je možné získat data z více než tří set populací a chovů v 35 zemích. V Česku tuto regionální kancelář tvoří Biologické centrum Akademie věd ČR a ochranářská společnost Česká krajina.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
