https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/podnikaji-krestane-jinak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.: Podnikají křesťané jinak?

2. dubna 2019 | KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.
Autor: Marek Chvátal, tel: +420 732 194 790
Nepřímo na tuto otázku odpovídá dokument Povolání podnikatele, který vydala Papežská rada pro spravedlnost a pokoj. Studiem dokumentu se podrobně zabývá sdružení KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s.

Text dokumentu nabízí komplexní pohled na život podnikajících křesťanů, jejich úlohu ve světě a odpovědnost. Řeší jak problematiku globalizace, financializace ekonomiky a rozvoj technologií, tak etické principy podnikání v praxi.

Sdružení KOMPAS (www.krestanskypodnikatel.cz) již zveřejnilo na 15 rozhovorů nad textem Povolání podnikatele. Jejich hosty jsou Mons. Tomáš Holub a Mons. Josef Nuzík. Celý dokument prostudují v rozsahu cca 60 příspěvků.

První rozhovor s plzeňským biskupem Tomášem Holubem nabízíme také v písemné podobě. Rozhovor vede Marek Chvátal.

Můžeme vnímat povolání podnikatele podobně, jako povolání k zasvěcenému životu nebo do manželství?

Rozlišoval bych mezi stavem, který je zakotven v identitě člověka a mezi povoláním, jak může člověk tuto svoji identitu naplňovat tím, co koná. Povolání podnikatele můžeme chápat jako jedno z povolání, jak může člověk realizovat svůj život.

Někteří podnikatelé hovoří o tom, že uslyšeli Boží hlas, který je k podnikání volal. Jak se to liší od volání, které jste slyšel Vy, když jste se rozhodl být knězem?

Podnikatel může podnikat deset let a pak jít dělat něco jiného. Když to vezmeme takto duchovně, Bůh ho může potom povolat třeba k zasvěcenému životu. Známe to u některých kněží, kteří po podnikatelské kariéře přešli na rovinu duchovní. To znamená, že zasvěcený život nebo manželství se týká celého života a k tomu přistupují formy, jak lidé to své povolání žijí. Když je člověk vysvěcen, získá nesmazatelné znamení. Pokud vstoupí do manželství, vytvoří pouto, které nemá člověk rozlučovat. Tohle nejde říci o povolání podnikání, protože jde o povolání v určité fázi cesty směrem do Božího království.

Má podnikatelská činnost svou vlastní důstojnost?

Jednoznačně. Právě dokument Povolání podnikatele říká, že její důstojnost vychází z pozvání ke kreativnímu tvoření hodnot a hledání způsobů, jak naplnit důstojnost člověka. Takové budování má velkou hodnotu pro Boží království.

Přitom má podnikání docela špatnou pověst.

Protože je to jedna z těch forem života, která v sobě nese obrovské výzvy a možnosti a také obrovská nebezpečí. Potkáváme se s těmi, kteří tyto výzvy naplňují dobře a také s těmi, kterým se to nedaří. A je jedno, jestli jde o věřícího člověka nebo ne.

Podnikatelé jsou také lídry, kteří nesou odpovědnost za druhé. Musí konat rozhodnutí, která se týkají celku a ne jednotlivců. To je vede k tomu, že musí také často volit podle pravidla menšího zla. Pohled na taková rozhodnutí může být pro ty, kteří nejsou do celé problematiky zasvěceni, zkreslený.

Bohužel ale vidíme i podnikatele, které dohání pokušení spojené s mocí a absolutizací zisku. Dokument o tom krásně mluví jako o posedlosti zlatým teletem, kterou zažili Izraelité na poušti.

Je to vinou lidské slabosti, že podnikatel znamená tak trochu i podvodník?

To si nemyslím. Žijeme bohužel ve společnosti, kde mnoho věcí u jednotlivců není podepřeno institucionálně s formou právního rámce a veřejného mínění, které něco očekává anebo neočekává. Proto je to mnohdy pro podnikatele jako jednotlivce na hraně zvládnutelného.

Jaké existuje institucionální řešení?

Navrhuje ho zmíněný dokument. Jsem z něj docela nadšený. Říkal jsem si, že poprvé čtu něco o podnikání, co má i duchovní rozměr, a není to naivní.
V Povolání podnikatele se píše, že je potřeba se držet některých základních rozměrů, které by měly být ve společnosti přítomny. Jako je respektování člověka jako Božího stvoření. Znamená to, že má být společnost založená primárně na důstojnosti k jednotlivé osobě a že je schopná identifikovat způsoby podnikání, které jí samotné škodí. Přestože jí přinášejí zisk. Protože společnost jako takovou degradují a ničí.

A dále by měla společnost podporovat princip subsidiarity. Schopnost dělit se o rozhodování, protože to má v dlouhodobém horizontu větší efekt, než centrální vedení. Je to ale spíš ideál, než realita, ve které bychom žili.

Není cestou také vytváření společenství a hnutí, které budou ukazovat správnou cestu?

Profesní sdružení mohou podporovat zachování kritérií a hodnot něčemu navzdory. To, co je zásadní, a k čemu by měla církev povzbuzovat, je, abychom měli institucionálně zakotvené věci, které podnikání vedou do určitého řečiště mířícího k dobru. Ale to se bohužel neděje. Společenství mohou bojovat proti jednotlivým vlivům vycházejícím ze společnosti.

V úvodu se dokument zmiňuje dokonce o podnikání jako o způsobu podávání svědectví víry, naděje a uskutečňování lásky. Vidíte za tím něco praktického?

Vždycky mám obavu z takových vznešených slov. Proto jsem byl šťastný, že s nimi ten dokument tolik neplýtvá. Mluví o nich na začátku a pak jde na konkrétnost.

Myslím, že je tam řečena jedna zásadní věc. Aby podnikatel nerozděloval svět práce, osobní svět a svět víry. Dokument až provokuje k tomu, aby podnikatelé tyto světy spojovali, i když je to náročné. Pak je totiž možné, aby se i hodnoty víry, naděje a lásky objevovaly v tom dravém a bolavém prostředí konkurenčního boje, ve kterém se každý podnikatel nachází.

Je byznys nutně dravý?

Ano, protože soutěží. Jde o to, kdo danou věc udělá lépe, inovativněji, vloží do ní více smyslu či vše lépe zorganizuje. Na jedné straně jsou pak ti úspěšní a na druhé ti, kdo v konkurenci propadli a musí podnikání ukončit. To nese s sebou také dravost. Bez ní by se věci nemohly posunout kupředu.

Představa idylického podnikání o jednom pekaři na vesnici, se kterým široko daleko nesousedí žádná jiná pekárna, vede spíš k tomu, že lidé budou nespokojeni s kvalitou pečiva. A to až tak, že po něm začnou házet kamení, jak se to stávalo ve středověku.

Pekař bez konkurence by také nejspíš zvedl vysoko ceny.

Dneska už by lidé začali jezdit raději 50 Km dál, protože by se jim to vyplatilo. To ukazuje na fakt, že nějaké bezkonkurenční formy podnikání jsou vlastně utopií.

Přesto, pokud by ten pekař v podobné situaci byl, a byl to věřící člověk, má nějak definovanou hranici, za kterou nesmí s cenou jít?

Vrátím se k dokumentu Povolání podnikatele. Tam se jasně píše, že zisk je legitimní součástí podnikatelského procesu. Spravedlivý zisk by ale měl odpovídat hodnotě, která byla do toho produktu vložena. Takže mezi spravedlivým ziskem a vydíráním, které způsobují konkurenční výhody nebo monopolní postavení na trhu, existuje. Tohle ale neřeší jen ten dokument. I u nás se ukazují antimonopolní tendence jako nutné. S ohledem právě na globalizační tlaky, kdy se v jednotlivých odvětvích redukují počty vzájemných konkurentů.

Dokument Povolání podnikatele popisuje ideál, kdy by měly podniky fungovat také jako prostředí vychovávající zaměstnance ve ctnostech, aby je nevedly jen k produkci materiálního dobra. Přijde Vám něco takového jako reálné?

Nemyslím si, že je to tam řečeno takto. Že by to měl dělat podnikatel jako primární cíl. Dokument říká, že v okamžiku, kdy jsou respektovány určité základní principy, důstojnost lidské osoby, subsidiarita a spravedlivé rozdělení zisku, pak to podnikání ve své podstatě přispívá k obecnému blahu a vede ke ctnostem.

Podnikatel nemá být ten, kdo by měl přemýšlet nad tím, jak pomoci zaměstnancům ke ctnostem. Ale když dobře podniká a dělá věci tak, aby na tom byl konkurenčně dobře ve vztahu k ostatním, a pokouší se naplňovat určité principy, tak to má sekundárně dobrý vliv i na zaměstnance. Všechny pokusy tlačit na podnikatele, aby si dělali ještě navíc nějaké pastýřské starosti, mi spíše připomíná nasazování břemen, která jsou neunesitelná. A podobá se to tomu, co říkal Ježíš farizeům.

Podnikatel by tedy měl být profesionál ve vedení lidí a řízení podniku, živnostník v tom co dělá…

A měli by být féroví. To má sekundárně vliv i na ctnosti všech zúčastněných.

Bůh jim to přidá?

Ne, Bůh tak stvořil svět. Když se věci dělají poctivě, tak to lidi přibližuje k Bohu. Ctnost je forma, jak žít dobro. Jestliže žiju dobře, pak to vede ke ctnosti u ostatních. Nejde o nějaký profit navíc.

O sdružení KOMPAS
KOMPAS Křesťanský podnikatel, z.s. (www.krestanskypodnikatel.cz) je neziskovou organizací sdružující křesťanské obchodníky, manažery, podnikatele a samostatně výdělečné osoby. Spolek vznikl v roce 2018 jako nástupnická organizace do té doby neformálního stejnojmenného sdružení. Jeho posláním je podpořit křesťanské nebo křesťansky smýšlející podnikatele v jejich byznysu a zároveň jim poskytnout podporu, vedení a duchovní formaci. Spolek pro své členy pořádá pravidelná setkání v Praze a Olomouci, jednou za rok pak také organizuje výjezdní konferenci.
Marek Chvátal, tel: 420 732 194 790 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist