Tiskové zprávy
Hl. m. Praha: Podolský profil se může pochlubit vzácnou květenou
6. března 2008 | Hl. m. Praha
Nedávno uskutečněný přírodovědný průzkum přírodní památky Podolský profil potvrdil existenci vzácných druhů rostlin i živočichů. Z hlediska botanického zde byl zaznamenán výskyt okrotice bílé, která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy rostlin. Rovněž se zde vyskytuje řada vzácných druhů bezobratlých, jeden druh je dokonce pro Českou republiku úplně nový. Potvrdilo se tak, že tato přírodní památka a její nejbližší okolí patří mezi řadu dalších území v Praze, která jsou z hlediska biodiverzity nesmírně cenná.
Zvláště chráněné území, přírodní památka Podolský profil, bylo vyhlášeno díky cenné geologii a paleontologii v roce 1988. „V loňském roce se uskutečnil na tomto území botanický a zoologický průzkum, který potvrdil ojedinělost této lokality hned z několika hledisek. Jednak se v nedalekém lipovém háji nachází výjimečně početná populace okrotice bílé, patřící mezi orchideje. Okrotice bílá je ohrožený druh naší přírody. Zákonem je rovněž chráněná jako ohrožená a je zahrnuta, tak jako všechny orchideje, v mezinárodní úmluvě CITES. Rostlina je ohrožena především destrukcí přirozených stanovišť - kácením lesů a následnou změnou původní dřevinné skladby, stavbami komunikací, budováním kamenolomů. Mimo nález této vzácné rostliny se na přilehlých stepních trávnících potvrdil výskyt řady vzácných druhů bezobratlých,“ uvedl Petr Štěpánek, radní hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí.
Nejvýznamnější nálezy byly učiněny mezi blanokřídlými - kriticky ohrožené druhy - hrabalka Auplopus rectus a kutilka Belomicrus italicus, a dále nový druh pro Českou republiku – kutilka Pemphredon podagrica.
Podolský profil je tvořen svahy ostrohu mezi údolím Vltavy a postranním údolím od Pankráce (ulice Jeremenkova). Navazující náhorní planina byla v nedávné minulosti prakticky odpřírodněna. I sledované svahy jsou na většině území silně negativně ovlivněny nevhodnými výsadbami různých cizích dřevin (např. akátu, borovice černé, různých keřů). Přes tyto negace se zde zachovaly menší plochy jako pozůstatky kdysi pestrých přírodních společenstev vázaných na vápencové skály a stráně.
Celá monitorovaná plocha byla v minulosti řadu staletí bezlesím. Svahy byly spásány ovcemi a kozami, na několika místech byly různě veliké lomy. Poslední plochy, kde se ještě v 50. letech 20. století páslo a které jsou díky tomu v současné době nejméně zarostlé, jsou právě ty cenné lokality se stepními trávníky, kde se nachází vzácné druhy rostlin a bezobratlých živočichů.
Zvláště chráněné území, přírodní památka Podolský profil, bylo vyhlášeno díky cenné geologii a paleontologii v roce 1988. „V loňském roce se uskutečnil na tomto území botanický a zoologický průzkum, který potvrdil ojedinělost této lokality hned z několika hledisek. Jednak se v nedalekém lipovém háji nachází výjimečně početná populace okrotice bílé, patřící mezi orchideje. Okrotice bílá je ohrožený druh naší přírody. Zákonem je rovněž chráněná jako ohrožená a je zahrnuta, tak jako všechny orchideje, v mezinárodní úmluvě CITES. Rostlina je ohrožena především destrukcí přirozených stanovišť - kácením lesů a následnou změnou původní dřevinné skladby, stavbami komunikací, budováním kamenolomů. Mimo nález této vzácné rostliny se na přilehlých stepních trávnících potvrdil výskyt řady vzácných druhů bezobratlých,“ uvedl Petr Štěpánek, radní hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí.
Nejvýznamnější nálezy byly učiněny mezi blanokřídlými - kriticky ohrožené druhy - hrabalka Auplopus rectus a kutilka Belomicrus italicus, a dále nový druh pro Českou republiku – kutilka Pemphredon podagrica.
Podolský profil je tvořen svahy ostrohu mezi údolím Vltavy a postranním údolím od Pankráce (ulice Jeremenkova). Navazující náhorní planina byla v nedávné minulosti prakticky odpřírodněna. I sledované svahy jsou na většině území silně negativně ovlivněny nevhodnými výsadbami různých cizích dřevin (např. akátu, borovice černé, různých keřů). Přes tyto negace se zde zachovaly menší plochy jako pozůstatky kdysi pestrých přírodních společenstev vázaných na vápencové skály a stráně.
Celá monitorovaná plocha byla v minulosti řadu staletí bezlesím. Svahy byly spásány ovcemi a kozami, na několika místech byly různě veliké lomy. Poslední plochy, kde se ještě v 50. letech 20. století páslo a které jsou díky tomu v současné době nejméně zarostlé, jsou právě ty cenné lokality se stepními trávníky, kde se nachází vzácné druhy rostlin a bezobratlých živočichů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk