Tiskové zprávy
Evropská komise, český text ICEU: Podpisu smlouvy o přistoupení k EU v dubnu roku 2003 v Aténách nestojí nic v cestě
29. října 2002 | Evropská komise, český text ICEU
Vedoucím činitelům Evropské unie se na bruselském zasedáni Evropské rady ve dnech 24. a 25. října podařilo překonat názorové rozdíly týkající se financování rozšíření EU. Po měsících debat mezi členskými státy – zejména o otázkách přímých plateb zemědělcům v nových členských státech – se jednání bruselského summitu rychle posunulo k jednomyslnému stanovisku k otázce financování a jeho účastnici se dohodli na většině ostatních dosud nedořešených otázek. Většina posledních překážek stojících v cestě rozšíření byla tedy odstraněna.
Dohoda o financování, k níž vedoucí činitelé EU dospěli, se blíží doporučením Evropské komise z 31. ledna letošního roku.
<p>
Přímé platby do zemědělství v nových členských státech budou postupně zaváděny v letech 2004 až 2013. V roce 2004 budou poskytovány ve výši odpovídající 25 % úrovní plateb zemědělcům ve stávajících členských zemích EU, v roce 2005 ve výši 30 %, v roce 2006 ve výši 35 % a v roce 2007 ve výši 40 %. Následně se každým rokem budou zvyšovat o dalších 10 % do té doby, dokud se výše podpory v celé EU nesrovná.
<p>
Dohody o financování zemědělství bylo dosaženo poté, co Francie a Německo přišly těsně před summitem s návrhem výpočtového vzorce, jenž nabízí jistou rovnováhu mezi celkovým cílem rozšíření a budoucností Společné zemědělské politiky EU. Tento vzorec byl vedoucími činiteli všech 15 zemí EU během summitu zpřesněn, takže postupné zavádění plateb bude podle slov závěrů předsednictví "probíhat v rámci finanční stability". Znamená to, že celková výše výdajů a přímých plateb souvisejících s trhem EU se v období 2006 - 2013 nesmí zvyšovat nad úroveň roku 2006 o více než 1 % ročně, i když již EU bude mít o deset členských států více.
<p>
Mezi další prvky financování rozšíření, na nichž se představitelé EU dohodli, patří poskytnutí celkem 23 miliard eur do strukturálních fondů a fondů soudržnosti EU v letech 2004 až 2006 pro nové členské státy (což je o něco méně než 25,5 miliard eur doporučovaných Komisí) a nárok každého nového členského státu na dočasnou rozpočtovou kompenzaci v letech 2004 až 2006 v případě, že by jeho bilance výdajů a příjmů ve vztahu k rozpočtu EU byla horší než v roce 2003.
<p>
Dohoda o financování umožní Evropské unii předložit kandidátským zemím vyjednávací pozice ve všech dosud neuzavřených otázkách již na začátku listopadu, což umožní uzavřít jednání o rozšíření s prvními uchazeči na prosincovém zasedání Evropské rady v Kodani.
<p>
Další závěry bruselského summitu:
<ul>
<li>Kdo je připraven? Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko „budou schopny přijmout závazky členství od počátku roku 2004“.
<li>Kdy se rozhodne? EU se zaměří na uzavření vstupních jednání s těmito zeměmi na kodaňském zasedání Evropské rady ve dnech 12. a 13. prosince a podepsání smlouvy o přistoupení v dubnu roku 2003 v Aténách.
<li>Co se bude dít v době od uzavření jednání do nabytí členství? Summit schválil návrhy Komise na zakotvení celé řady pojistek do smlouvy o přistoupení. Tyto pojistky je možno rozdělit do dvou skupin a jejich ustanovení bude moci kdykoliv ve lhůtě do tří let po přistoupení uplatnit kterýkoliv členský stát nebo Komise. Jde o obecné ustanovení chránící ekonomiku, které se může vztahovat na jakýkoli členský stát, tj. stávající patnáctku a nové členské státy, a dvě konkrétní ochranná ustanovení týkající se „fungování vnitřního trhu a politik v oblasti ekonomických aktivit s přeshraničním vlivem a v oblasti justice a vnitřních věcí“. Tato dvě ustanovení se vztahují jen na nové členské státy a řeší situaci, kdy by některý z nich nerealizoval dohodnuté závazky. Mohou být uplatněna ještě před vstupem nových členů na základě kontrolní zprávy Komise, která bude vypracována šest měsíců před vstupem nových zemí, nebo v případě závažných problémů v poslední předvstupní fázi.
<li>Co Kypr? Na toto téma závěry v zásadě nic nového neříkají a jen opakují, že EU dává přednost tomu, aby do EU vstoupil znovusjednocený Kypr na základě komplexního urovnání.
<li>Jak zvládnout přechod? Vedoucí činitelé EU schválili názor ministrů zahraničí zemí EU na metodiku plateb ze strukturálních fondů, výši příspěvků na odstavení jaderných elektráren Ignalina v Litvě a Jaselské Bohunice na Slovensku, na budování institucí a pro severní část Kypru a jejich postoj k některým institucionálním otázkám (např. hlasování v Evropské radě, zastoupení v Evropském parlamentu a rotace předsednictví Rady v přechodném období a po roce 2004).
<li>Co Bulharsko a Rumunsko? Rada zdůraznila „nezvratný charakter“ procesu rozšíření a vyjádřila „svou podporu Bulharsku a Rumunsku v jejich úsilí o dosažení členství v roce 2007“. Rada a Komise byly vyzvány, aby na pomoc těmto zemím při naplňování tohoto cíle připravily na kodaňské zasedání „podrobné postupy včetně harmonogramu a zvýšení předvstupní pomoci“.
<li>Summit schválil poznatky Komise uvedené v nedávné pravidelné hodnotící zprávě, týkající se zlepšené hospodářské výkonnosti Turecka a slaďování jeho právního řádu s acquis, což podle jeho slov „přibližuje zahájení vstupních jednání s Tureckem“, a vyzval Radu, aby pro své kodaňské zasedání včas připravila „prvky k rozhodnutí o další fázi turecké kandidatury“.
<li>Summit stanovil duben 2003 jako termín, kdy by v Aténách na summitu EU mělo dojít k podpisu smlouvy o přistoupení.
</ul>
Závěry předsednictví ze summitu uvádějí: „Historický proces zahájený v roce 1993 v Kodani s cílem překonat rozdělení našeho kontinentu by měl brzy přinést ovoce. Skutečnost, že dosud největší rozšíření unie je nyní na dosah, představuje poctu vizím a úsilí všech kandidátských a členských států.“
<p>
Ve věci Kaliningradu summit potvrdil přístup stanovený ministry zahraničí států EU na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy dne 22. října (viz článek „Otevře průlom v otázce Kaliningradu cestu k dohodě s Ruskem?“).
<p>
Viz <a href="http://www.evropska-unie.cz/download/eng/official_documents/PDF_documents/PRESIDENCY_CONCLUSIONS._BRUSSELS_EUROPEAN_COUNCIL._24_AND_25_OCTOBER_2002.pdf" target="_blank">plné znění závěrů dánského předsednictví</a>.
Dohoda o financování, k níž vedoucí činitelé EU dospěli, se blíží doporučením Evropské komise z 31. ledna letošního roku.
<p>
Přímé platby do zemědělství v nových členských státech budou postupně zaváděny v letech 2004 až 2013. V roce 2004 budou poskytovány ve výši odpovídající 25 % úrovní plateb zemědělcům ve stávajících členských zemích EU, v roce 2005 ve výši 30 %, v roce 2006 ve výši 35 % a v roce 2007 ve výši 40 %. Následně se každým rokem budou zvyšovat o dalších 10 % do té doby, dokud se výše podpory v celé EU nesrovná.
<p>
Dohody o financování zemědělství bylo dosaženo poté, co Francie a Německo přišly těsně před summitem s návrhem výpočtového vzorce, jenž nabízí jistou rovnováhu mezi celkovým cílem rozšíření a budoucností Společné zemědělské politiky EU. Tento vzorec byl vedoucími činiteli všech 15 zemí EU během summitu zpřesněn, takže postupné zavádění plateb bude podle slov závěrů předsednictví "probíhat v rámci finanční stability". Znamená to, že celková výše výdajů a přímých plateb souvisejících s trhem EU se v období 2006 - 2013 nesmí zvyšovat nad úroveň roku 2006 o více než 1 % ročně, i když již EU bude mít o deset členských států více.
<p>
Mezi další prvky financování rozšíření, na nichž se představitelé EU dohodli, patří poskytnutí celkem 23 miliard eur do strukturálních fondů a fondů soudržnosti EU v letech 2004 až 2006 pro nové členské státy (což je o něco méně než 25,5 miliard eur doporučovaných Komisí) a nárok každého nového členského státu na dočasnou rozpočtovou kompenzaci v letech 2004 až 2006 v případě, že by jeho bilance výdajů a příjmů ve vztahu k rozpočtu EU byla horší než v roce 2003.
<p>
Dohoda o financování umožní Evropské unii předložit kandidátským zemím vyjednávací pozice ve všech dosud neuzavřených otázkách již na začátku listopadu, což umožní uzavřít jednání o rozšíření s prvními uchazeči na prosincovém zasedání Evropské rady v Kodani.
<p>
Další závěry bruselského summitu:
<ul>
<li>Kdo je připraven? Kypr, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko „budou schopny přijmout závazky členství od počátku roku 2004“.
<li>Kdy se rozhodne? EU se zaměří na uzavření vstupních jednání s těmito zeměmi na kodaňském zasedání Evropské rady ve dnech 12. a 13. prosince a podepsání smlouvy o přistoupení v dubnu roku 2003 v Aténách.
<li>Co se bude dít v době od uzavření jednání do nabytí členství? Summit schválil návrhy Komise na zakotvení celé řady pojistek do smlouvy o přistoupení. Tyto pojistky je možno rozdělit do dvou skupin a jejich ustanovení bude moci kdykoliv ve lhůtě do tří let po přistoupení uplatnit kterýkoliv členský stát nebo Komise. Jde o obecné ustanovení chránící ekonomiku, které se může vztahovat na jakýkoli členský stát, tj. stávající patnáctku a nové členské státy, a dvě konkrétní ochranná ustanovení týkající se „fungování vnitřního trhu a politik v oblasti ekonomických aktivit s přeshraničním vlivem a v oblasti justice a vnitřních věcí“. Tato dvě ustanovení se vztahují jen na nové členské státy a řeší situaci, kdy by některý z nich nerealizoval dohodnuté závazky. Mohou být uplatněna ještě před vstupem nových členů na základě kontrolní zprávy Komise, která bude vypracována šest měsíců před vstupem nových zemí, nebo v případě závažných problémů v poslední předvstupní fázi.
<li>Co Kypr? Na toto téma závěry v zásadě nic nového neříkají a jen opakují, že EU dává přednost tomu, aby do EU vstoupil znovusjednocený Kypr na základě komplexního urovnání.
<li>Jak zvládnout přechod? Vedoucí činitelé EU schválili názor ministrů zahraničí zemí EU na metodiku plateb ze strukturálních fondů, výši příspěvků na odstavení jaderných elektráren Ignalina v Litvě a Jaselské Bohunice na Slovensku, na budování institucí a pro severní část Kypru a jejich postoj k některým institucionálním otázkám (např. hlasování v Evropské radě, zastoupení v Evropském parlamentu a rotace předsednictví Rady v přechodném období a po roce 2004).
<li>Co Bulharsko a Rumunsko? Rada zdůraznila „nezvratný charakter“ procesu rozšíření a vyjádřila „svou podporu Bulharsku a Rumunsku v jejich úsilí o dosažení členství v roce 2007“. Rada a Komise byly vyzvány, aby na pomoc těmto zemím při naplňování tohoto cíle připravily na kodaňské zasedání „podrobné postupy včetně harmonogramu a zvýšení předvstupní pomoci“.
<li>Summit schválil poznatky Komise uvedené v nedávné pravidelné hodnotící zprávě, týkající se zlepšené hospodářské výkonnosti Turecka a slaďování jeho právního řádu s acquis, což podle jeho slov „přibližuje zahájení vstupních jednání s Tureckem“, a vyzval Radu, aby pro své kodaňské zasedání včas připravila „prvky k rozhodnutí o další fázi turecké kandidatury“.
<li>Summit stanovil duben 2003 jako termín, kdy by v Aténách na summitu EU mělo dojít k podpisu smlouvy o přistoupení.
</ul>
Závěry předsednictví ze summitu uvádějí: „Historický proces zahájený v roce 1993 v Kodani s cílem překonat rozdělení našeho kontinentu by měl brzy přinést ovoce. Skutečnost, že dosud největší rozšíření unie je nyní na dosah, představuje poctu vizím a úsilí všech kandidátských a členských států.“
<p>
Ve věci Kaliningradu summit potvrdil přístup stanovený ministry zahraničí států EU na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy dne 22. října (viz článek „Otevře průlom v otázce Kaliningradu cestu k dohodě s Ruskem?“).
<p>
Viz <a href="http://www.evropska-unie.cz/download/eng/official_documents/PDF_documents/PRESIDENCY_CONCLUSIONS._BRUSSELS_EUROPEAN_COUNCIL._24_AND_25_OCTOBER_2002.pdf" target="_blank">plné znění závěrů dánského předsednictví</a>.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk