Tiskové zprávy
MŽP ČR: Poloha v národním parku je pro obce výhodou, ukazuje studie
Obce, které leží přímo v Národním parku Šumava z toho jednoznačně ekonomicky profitují. Ukázala to bakalářská práce studenta Vysoké školy evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích Roberta Zemana [1]. Zemanova studie ekonomicky zhodnotila výhody a omezení, které obcím přináší existence národního parku. Výsledek jasně ukazuje, že příjmy obcí v národním parku na obyvatele jsou zhruba dvakrát vyšší, než příjmy srovnatelných obcí mimo území parku. „Studie ukazuje, že existence národního parku je pro obce naprosto zásadním ekonomickým přínosem, přestože se v médiích často dočteme o opaku. Obce mají lepší přístup k dotačním titulům, ale především těží z toho, že národní park je atraktivním cílem turistů,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.
Robert Zeman ve své práci zkoumal vzorek osmi obcí v okresu Prachatice. Čtyři z nich (Kvilda, Nová Pec, Stožec a Želnava) leží přímo na území národního parku, čtyři naopak mimo jeho hranice (Chroboly, Ktiš, Zálezly a Žernovice). Jako objektivní zdroje dat zvolil autor závěrečné účty obcí v období let 1992-2006. Závěrečné účty mají 3 rozdílné struktury. Od roku 1992 do roku 1996, v roce 1997 a od roku 1998 do roku 2006 se liší struktura vykazování příjmů. V zájmu zachování maximální průkaznosti srovnal Robert Zeman příjmy obcí v těchto třech obdobích zvlášť i vývoj celkových příjmů za všechny roky.
Za celé patnáctileté období měly obce Kvilda (21 246 Kč/obyv.), Stožec (21 248 Kč/obyv.) a Nová Pec (17 442 Kč/obyv.) výrazně vyšší příjmy než Želnava (8 079 Kč/obyv.), která leží na hranici národního parku a všechny obce, ležící mimo území NP Šumava. „To ukazuje, že přítomnost v národním parku je pro obec velkou šancí, kterou může využít,“ říká ministr Bursík.
V celkových příjmech při přepočtu na obyvatele jednoznačně vedou obce, které leží v národním parku. Pouze Želnava, která je pouhých několik kilometrů vzdálená od Nové Pece, ale leží již jen na hranici parku, je na úrovni příjmu obcí mimo park. „Za nejprůkaznější fakt a také za nejobecnější považuji příjem na obyvatele. Obce v Národním parku Šumava měly v letech 1992 - 2006 až několikanásobně vyšší příjem na obyvatele,“ říká autor studie Robert Zeman. „Tento velký rozdíl plyne především z vyššího příjmu dotací, mnohonásobně vyšších cen a tržeb a za prodaný nemovitý majetek a z ubytovacích a rekreačních poplatků. Výše příjmu je obecně velkou výhodou a umožňuje svobodnější rozhodování o investicích, chodu obce. Je možné tvořit velkorysejší díla, možnost zakládat infrastrukturu, která je základem pro další rozvoj a multiplikačním efektem přinese další příjmy v budoucnosti. Je však potřeba dodat, že samotné finanční prostředky, jakkoliv jsou velké a jakkoliv jsou velkou výhodou, nezakládají automatický úspěšný rozvoj obce. To ukazuje příklad Nové Pece. Přestože měla tato obec absolutně nejvyšší příjmy letech 1992-2006, nedokázala je efektivně proměnit ve prospěch vzhledu obce, její infrastruktury, ve kvalitu služeb jak pro své občany, tak pro návštěvníky.“
"Dalším parametrem, který je významný, je schopnost Správy Národního parku a CHKO Šumava pozitivně a účinně komunikovat s obcemi a pomáhat maximalizovat jejich příjmy a výhody plynoucí z existence národního parku. Schopnost kvalitně a průhledně vést tuto organizaci významně ovlivňuje charakter a kvalitu života v obcích národního parku. Ve zkoumaných letech jsem v této oblasti zaznamenal jisté rezervy," dodává autor práce. „Toho dluhu z minulosti jsme si vědomi a docela usilovně pracujeme na tom, abychom dobrou spolupráci s obcemi reálně nastartovali. Společně pracujeme na místní Agendě 21 a definovali regionálně významné projekty. Připravujeme také tzv. Master projekt, který přinese na Šumavu další prostředky z EU,“ říká ředitel Správy NP Šumava František Krejčí.
Kontakt na autora studie: Robert Zeman, e-mail: robert.zeman@centrum.cz, tel.: 602 931 196
Poznámky:
[1] Jde o bakalářskou práci pod názvem „Výhody a omezení obcí ležících ve správním území Národního parku Šumava z hlediska zdrojů obecních příjmů“. Kompletní text práce Roberta Zemana najdete u této tiskové zprávy na www.mzp.cz.
Robert Zeman ve své práci zkoumal vzorek osmi obcí v okresu Prachatice. Čtyři z nich (Kvilda, Nová Pec, Stožec a Želnava) leží přímo na území národního parku, čtyři naopak mimo jeho hranice (Chroboly, Ktiš, Zálezly a Žernovice). Jako objektivní zdroje dat zvolil autor závěrečné účty obcí v období let 1992-2006. Závěrečné účty mají 3 rozdílné struktury. Od roku 1992 do roku 1996, v roce 1997 a od roku 1998 do roku 2006 se liší struktura vykazování příjmů. V zájmu zachování maximální průkaznosti srovnal Robert Zeman příjmy obcí v těchto třech obdobích zvlášť i vývoj celkových příjmů za všechny roky.
Za celé patnáctileté období měly obce Kvilda (21 246 Kč/obyv.), Stožec (21 248 Kč/obyv.) a Nová Pec (17 442 Kč/obyv.) výrazně vyšší příjmy než Želnava (8 079 Kč/obyv.), která leží na hranici národního parku a všechny obce, ležící mimo území NP Šumava. „To ukazuje, že přítomnost v národním parku je pro obec velkou šancí, kterou může využít,“ říká ministr Bursík.
V celkových příjmech při přepočtu na obyvatele jednoznačně vedou obce, které leží v národním parku. Pouze Želnava, která je pouhých několik kilometrů vzdálená od Nové Pece, ale leží již jen na hranici parku, je na úrovni příjmu obcí mimo park. „Za nejprůkaznější fakt a také za nejobecnější považuji příjem na obyvatele. Obce v Národním parku Šumava měly v letech 1992 - 2006 až několikanásobně vyšší příjem na obyvatele,“ říká autor studie Robert Zeman. „Tento velký rozdíl plyne především z vyššího příjmu dotací, mnohonásobně vyšších cen a tržeb a za prodaný nemovitý majetek a z ubytovacích a rekreačních poplatků. Výše příjmu je obecně velkou výhodou a umožňuje svobodnější rozhodování o investicích, chodu obce. Je možné tvořit velkorysejší díla, možnost zakládat infrastrukturu, která je základem pro další rozvoj a multiplikačním efektem přinese další příjmy v budoucnosti. Je však potřeba dodat, že samotné finanční prostředky, jakkoliv jsou velké a jakkoliv jsou velkou výhodou, nezakládají automatický úspěšný rozvoj obce. To ukazuje příklad Nové Pece. Přestože měla tato obec absolutně nejvyšší příjmy letech 1992-2006, nedokázala je efektivně proměnit ve prospěch vzhledu obce, její infrastruktury, ve kvalitu služeb jak pro své občany, tak pro návštěvníky.“
"Dalším parametrem, který je významný, je schopnost Správy Národního parku a CHKO Šumava pozitivně a účinně komunikovat s obcemi a pomáhat maximalizovat jejich příjmy a výhody plynoucí z existence národního parku. Schopnost kvalitně a průhledně vést tuto organizaci významně ovlivňuje charakter a kvalitu života v obcích národního parku. Ve zkoumaných letech jsem v této oblasti zaznamenal jisté rezervy," dodává autor práce. „Toho dluhu z minulosti jsme si vědomi a docela usilovně pracujeme na tom, abychom dobrou spolupráci s obcemi reálně nastartovali. Společně pracujeme na místní Agendě 21 a definovali regionálně významné projekty. Připravujeme také tzv. Master projekt, který přinese na Šumavu další prostředky z EU,“ říká ředitel Správy NP Šumava František Krejčí.
Kontakt na autora studie: Robert Zeman, e-mail: robert.zeman@centrum.cz, tel.: 602 931 196
Poznámky:
[1] Jde o bakalářskou práci pod názvem „Výhody a omezení obcí ležících ve správním území Národního parku Šumava z hlediska zdrojů obecních příjmů“. Kompletní text práce Roberta Zemana najdete u této tiskové zprávy na www.mzp.cz.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk