Tiskové zprávy
MŽP ČR: Poslanci vzali na vědomí Zprávu o stavu životního prostředí ČR za rok 2001
Poslanci českého parlamentu dnes takřka jednomyslně (ze 136 přítomných bylo 127 hlasů pro, žádný proti) vzali na vědomí každoroční „Zprávu o stavu životního prostředí České republiky“, kterou předkládá vládě a poté i poslanecké sněmovně Ministerstvo životního prostředí. „Zpráva ukazuje jednoznačně zlepšení kvality životního prostředí a snížení emisí hlavních znečišťujících látek v letech 1990 – 2001,“ řekl dnes poslancům ve Sněmovně ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Dodal zároveň, že Zpráva také ukazuje slabiny, na které se musí ČR v nejbližší budoucnosti zaměřit.
Ovzduší
V posledních deseti letech došlo v ČR k zásadnímu snížení emisí hlavních znečišťujících látek do ovzduší. V roce 2001 došlo k nejvýraznějšímu zlepšení u tuhých látek a oxidu siřičitého (téměř o řád). Výrazné bylo také snížení emisí olova. S tím také stabilně vysoká kvalita ovzduší s výjimkou přízemního ozónu. Spotřeba látek poškozujících ozónovou vrstvu Země se také výrazně omezila a ČR plní bez problémů své závazky vyplývající z Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu.
Voda
V oblasti ochrany vod došlo k dalšímu poklesu vypouštění znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění do povrchových vod. Tomu odpovídá eliminace V. třídy čistoty vody jako nejhoršího stupně znečištění. Kvalita povrchové vody se zlepšila ve významných tocích jakými je Labe, Vltava, Morava, Dyje a Odra. Pokračoval nárůst počtu obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a vodovody.
Výdaje na životní prostředí
Výdaje celkových investic na ochranu životního prostředí byly v roce 1990 ve výši 6 miliard korun. Vrcholu 40, 5 miliardy dosáhly v roce 1997 a v roce 2001 byly podle předběžného šetření Českého statistického úřadu 20, 1 miliardy. Je to obdobné jako v roce 2000, kdy bylo 21, 4 miliardy korun.
Slabé stránky aktuálního stavu životního prostředí
Ke slabým stránkám patří i nadále vysoké měrné emise oxidu uhličitého, zejména vzhledem k průměrům v EU. Nárůst hustoty automobilové dopravy je příčinou pouze mírně klesajícího či dokonce místy rostoucího trendu imisního zatížení oxidy dusíku.
Ve zhruba 80 obcích nad 2000 obyvatel zůstává nedořešené odkanalizování a čištění odpadních vod, které je předmětem právní úpravy ES. Stále významná část celkové délky sledovaných vodních toků, zejména menších, je v kategorii „silně“ a „velmi silně“ znečištěné.
V oblasti odpadů zůstává i nadále skládkování nejrozšířenějším způsobem jejich zneškodňování, nedostatečná je recyklace a další využívání odpadů, zejména v porovnání s ostatními vyspělými evropskými státy.
Riziky pro stav životního prostředí jsou mírný nárůst emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek z mobilních zdrojů, zvyšování frekvence výskytu nadlimitních koncentrací ozónu v přízemní vrstvě atmosféry, mírný nárůst emisí oxidu uhličitého a přetrvávající zhoršování zdravotního stavu lesů v některých oblastech.
Závěrem
· V období 1990 - 2001 došlo k zásadnímu zlepšení téměř u všech složek životního prostředí. Hodnoty základních ukazatelů, charakterizujících stav životního prostředí, se již výrazně neliší od průměrných hodnot, vykazovaných v zemích EU a OECD, ani od hodnot, dosahovaných v SRN a Rakousku a v sousedních kandidátských státech pro vstup do EU (Maďarsko, Polsko, Slovensko). Při porovnání ČR se zeměmi EU a OECD se již nevyskytují řádové rozdíly mezi hodnotami sledovaných indikátorů
· K dosažení těchto výsledků přispělo, kromě pozitivního vlivu ekonomických a společenských změn po roce 1989, přijetí a implementace nové environmentální legislativy a rovněž vynaložení vysokých finančních prostředků na investice k ochraně životního prostředí, a to jak ze strany státu, tak i soukromých subjektů
· V období 2001 - 2010 lze očekávat další pozitivní změny, které však zřejmě nebudou srovnatelné s dynamikou a rozsahem pozitivních změn v průběhu 90. let. Vysoké finanční prostředky bude třeba vynaložit zejména v oblasti ochrany vod v souvislosti se zavedením legislativy ES.
Stenozáznam z dnešního jednání poslanců o Zprávě o stavu životního prostředí ČR najdete na adrese http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/008schuz/s008137.htm#r3
Ovzduší
V posledních deseti letech došlo v ČR k zásadnímu snížení emisí hlavních znečišťujících látek do ovzduší. V roce 2001 došlo k nejvýraznějšímu zlepšení u tuhých látek a oxidu siřičitého (téměř o řád). Výrazné bylo také snížení emisí olova. S tím také stabilně vysoká kvalita ovzduší s výjimkou přízemního ozónu. Spotřeba látek poškozujících ozónovou vrstvu Země se také výrazně omezila a ČR plní bez problémů své závazky vyplývající z Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu.
Voda
V oblasti ochrany vod došlo k dalšímu poklesu vypouštění znečišťujících látek z bodových zdrojů znečištění do povrchových vod. Tomu odpovídá eliminace V. třídy čistoty vody jako nejhoršího stupně znečištění. Kvalita povrchové vody se zlepšila ve významných tocích jakými je Labe, Vltava, Morava, Dyje a Odra. Pokračoval nárůst počtu obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a vodovody.
Výdaje na životní prostředí
Výdaje celkových investic na ochranu životního prostředí byly v roce 1990 ve výši 6 miliard korun. Vrcholu 40, 5 miliardy dosáhly v roce 1997 a v roce 2001 byly podle předběžného šetření Českého statistického úřadu 20, 1 miliardy. Je to obdobné jako v roce 2000, kdy bylo 21, 4 miliardy korun.
Slabé stránky aktuálního stavu životního prostředí
Ke slabým stránkám patří i nadále vysoké měrné emise oxidu uhličitého, zejména vzhledem k průměrům v EU. Nárůst hustoty automobilové dopravy je příčinou pouze mírně klesajícího či dokonce místy rostoucího trendu imisního zatížení oxidy dusíku.
Ve zhruba 80 obcích nad 2000 obyvatel zůstává nedořešené odkanalizování a čištění odpadních vod, které je předmětem právní úpravy ES. Stále významná část celkové délky sledovaných vodních toků, zejména menších, je v kategorii „silně“ a „velmi silně“ znečištěné.
V oblasti odpadů zůstává i nadále skládkování nejrozšířenějším způsobem jejich zneškodňování, nedostatečná je recyklace a další využívání odpadů, zejména v porovnání s ostatními vyspělými evropskými státy.
Riziky pro stav životního prostředí jsou mírný nárůst emisí oxidů dusíku a těkavých organických látek z mobilních zdrojů, zvyšování frekvence výskytu nadlimitních koncentrací ozónu v přízemní vrstvě atmosféry, mírný nárůst emisí oxidu uhličitého a přetrvávající zhoršování zdravotního stavu lesů v některých oblastech.
Závěrem
· V období 1990 - 2001 došlo k zásadnímu zlepšení téměř u všech složek životního prostředí. Hodnoty základních ukazatelů, charakterizujících stav životního prostředí, se již výrazně neliší od průměrných hodnot, vykazovaných v zemích EU a OECD, ani od hodnot, dosahovaných v SRN a Rakousku a v sousedních kandidátských státech pro vstup do EU (Maďarsko, Polsko, Slovensko). Při porovnání ČR se zeměmi EU a OECD se již nevyskytují řádové rozdíly mezi hodnotami sledovaných indikátorů
· K dosažení těchto výsledků přispělo, kromě pozitivního vlivu ekonomických a společenských změn po roce 1989, přijetí a implementace nové environmentální legislativy a rovněž vynaložení vysokých finančních prostředků na investice k ochraně životního prostředí, a to jak ze strany státu, tak i soukromých subjektů
· V období 2001 - 2010 lze očekávat další pozitivní změny, které však zřejmě nebudou srovnatelné s dynamikou a rozsahem pozitivních změn v průběhu 90. let. Vysoké finanční prostředky bude třeba vynaložit zejména v oblasti ochrany vod v souvislosti se zavedením legislativy ES.
Stenozáznam z dnešního jednání poslanců o Zprávě o stavu životního prostředí ČR najdete na adrese http://www.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/008schuz/s008137.htm#r3
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk