Zelený kruh: Poslanecká rosnička 2013 - Sněmovna hlasovala o vyvlastňování, obnovitelných zdrojích či Šumavě. Hůř, než kdy dříve.

Poslanci v uplynulém roce hlasovali o životním prostředí hůře, než kdykoliv předtím. Prosazování vyvlastňování domů, upřednostnění dotací do spaloven a fosilní energie před obnovitelnými zdroji či zájmu developerů před ochranou přírody dokládají, že ve Sněmovně nebyla jediná strana, která by zdravé životní prostředí pro lidi skutečně hájila. Ukazuje to hodnocení 17 zásadních hlasování od srpna 2012 do srpna 2013, které dnes pod názvem Poslanecká rosnička 2013 zveřejňuje asociace nevládních organizací Zelený kruh.

Analýzu hlasování Poslanecká rosnička 2013 si můžete stáhnout zde: http://www.zelenykruh.cz/dokumenty/poslanecka-rosnicka-2013.pdf. Zítra zveřejníme hodnocení hlasování za poslední tři roky Poslanecká rosnička 2010 – 2013.

Poslanecká sněmovna v uplynulém roce svým hlasováním zefektivnila postup proti lidem, kteří týrají zvířata, stále brání veřejnosti připomínkovat, kolik emisních povolenek dostanou velké energetické firmy zdarma a zasazuje se o snížení poplatků za zábor orné půdy, což povede k dalšímu rozšíření hal, skladišť a překladišť do naší krajiny. Nejvíce hodnocených hlasování se ovšem týká tří zásadních témat: vyvlastňování majetku, čistému řešení spotřeby energie a ochraně přírody v Národním parku Šumava.

Vyvlastňování kvůli uhlí zrušeno

Podle platných zákonů správní řízení vždy rozhoduje, zda je ve veřejném zájmu v konkrétním případě vyvlastnit dům a pozemky soukromého vlastníka. Pozměňovací návrh poslance ČSSD Zapletala, který kvůli hlasům koalice neprošel, by z jakékoliv těžby nerostných surovin činil automaticky veřejný zájem. [1] Koaličními hlasy byly zároveň vyškrtnuty za protektorátu zavedené paragrafy horního zákona, které kvůli těžbě nerostných surovin zahrady a domy vyvlastnit umožňovaly. [2] Tuto změnu sice prezident Klaus vetoval, následně byl ale hlasy koalice a nezařazených poslanců přehlasován. [3] Vzhledem k tomu, že lidé mají mít právo rozhodovat o svém majetku a okolí, považujeme za významné ihlasování koalice a části ČSSD prozachování účasti veřejnosti v územním plánování. [4]

Kategorické odmítnutí obnovitelných zdrojů a podpora neobnovitelným

Výbor pro životní prostředí navrhl, aby peníze z emisních povolenek podpořily také výměnu špinavých uhelných kotlů za čistší kotle na dřevo či rostlinné pelety. Proti se postavila ODS v čele s Tomášem Chalupou, TOP09 i většina ČSSD a návrh neprošel. [5] Poslanci napříč stranami s jedinou výjimkou Věcí veřejných se zároveň shodli, že nemá zaniknout podpora pro malé vodní elektrárny.[6] To je ovšem ojediněle pozitivní zpráva: hned následně se totiž všichni kromě čtyř sociálních demokratů a poslance VV shodli, žedotace pro velké elektrárny, teplárenské firmy a spalovny odpadů, které nás ročně stojí 1,8 miliardy korun a v důsledku poškozují životní prostředí, budou pokračovat. [7] Poslanci zároveň téměř jednohlasně zrušili podporu malých solárních panelů na střechách domů, výrobu bioplynu z odpadu či obecních větrných elektráren.[8] V kontextu těchto výrazných kroků zpět na cestě k moderní a čisté energetice lze hlasování, kterým TOP09 a ODS proti Klausově vetu prosadily energetické štítky budov[9] a vložily část z peněz za emisní povolenky do čistších zdrojů [10] za hrubě nedostatečnou protiváhu.

Snahy o faktické zrušení Národního parku Šumava

Na jednání Sněmovny se dostal návrh zastupitelstva Plzeňského kraje, dle něhož by se mohlo stavět na téměř 70 % území parku, oproti stávajícím pěti procentům. Většina lesů by se navíc řídila stejnými pravidly jako komerční porosty určené k pěstování a těžbě dřeva. Návrh se také pokusil zrušit výběrová řízení na zakázky národního parku a vyvést kontrolu nad majetkem státu do obecně prospěšné společnosti řízené regionálními politiky. Byl zamítnut koaličními politiky.[11] Ti ale zároveň krom rozpolcených VV podpořili právně nekvalitní a věcně podobný návrh ministra Chalupy, který by znamenal v národním parku rozmach lanovek, sjezdovek, hotelů, apartmánových domů a golfových hřišť. Světový svaz ochrany přírody potvrdil, že v takovém případě by park ztratil celosvětově uznávaný statut „národního parku“.[12]

V 17 sledovaných hlasováních mezi srpnem 2012 a srpnem 2013 hlasovala TOP09 pro životní prostředí pouze 49 % svých hlasů, a přesto je v žebříčku stran nejlepší. To ukazuje, že žádná strana téma životního prostředí nebere za své[13]. Pozoruhodná je v tomto ohledu pouze ČSSD, která je evidentně rozdělená na dva tábory: má ve svých řadách vůbec nejlépe hlasující poslance Robina Böhnische a Václava Zemka, ale i poslance, kteří hlasují prakticky nejhůře, jako je Michal Hašek či Milan Urban.

Mgr. Daniel Vondrouš uvádí
„Poslanci se postavili i proti nedotovaným solárním panelům na střechách, naopak potvrdili pokračování miliardových dotací do elektřiny z fosilních zdrojů a spalování odpadu. Spíše než podle vlastního svědomí hlasují dnes poslanci podle svých stranických sekretariátů. Pozitivní výjimkou byli v tomto ohledu Václav Zemek a Robin Böhnisch z ČSSD. Předstihli totiž jinak nejlépe hlasující TOP09.“

Mgr. Jan Skalík uvádí
„Přestože z horního zákona zmizely vyvlastňovací paragrafy, byl poslední rok Sněmovny naladěný spíše na notu špinavého průmyslu, než ochrany zdravé přírody a čistých technologií. Už poněkolikáté se mezi největší absentéry při ekologických hlasováních zařadil exministr životního prostředí Pavel Drobil, což dobře ukazuje na jeho nezájem o svěřenou oblast. Nejméně hlasů pro životní prostředí přišlo například od Milan Urbana či Michala Haška z ČSSD, což ukazuje na rozpolcenost strany, která má ve svých řadách i vůbec nejlépe hlasující poslance.“

Kontakt:
Daniel Vondrouš, expert na politiku životního prostředí, email: daniel.vondrous@zelenykruh.cz, mobil: 724 215 068
Jan Skalík, analytik Zeleného kruhu, email: jan.skalik@zelenykruh.cz, mobil: 608 175 686

Poznámky
[1] Hlasování č. 7: Pozměňovací návrh – Vládní novela horního zákona, hlasování 237, 46. schůze, 26. 9. 2012, tisk 731
[2] Hlasování č. 8: Vládní novela horního zákona, hlasování 239, 46. schůze, 26. 9. 2012, tisk 731
[3] Hlasování č. 9: Vládní novela horního zákona, hlasování 280, 49. schůze, 19. 12. 2012, tisk 731
[4] Hlasování č. 2: Vládní novela zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – EU, hlasování 64, 46. schůze, 19. 9. 2012, tisk 573
[5] Hlasování č. 4: Pozměňovací návrh - Vládní novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – EU, hlasování 156, 46. schůze, 26. 9. 2012, tisk 772
[6] Hlasování č. 15: Pozměňovací návrh - Vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie, hlasování 144, 57. Schůze, 16. 8. 2013, tisk 1121
[7] Hlasování č. 16: Pozměňovací návrh - Vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie – EU, hlasování 147, 57. Schůze, 16. 8. 2013, tisk 1121
[8] Hlasování č. 17: Vládní novela zákona o podporovaných zdrojích energie – EU, hlasování 152, 57. Schůze, 16. 8. 2013, tisk 1121
[9] Hlasování č. 1.: Vládní novela zákona o hospodaření s energií – EU, hlasování 58, 46. schůze, 19. 9. 2012, tisk 622
[10] Hlasování č. 6: Vládní novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů – EU, hlasování 177, 46. schůze, 26. 9. 2012, tisk 772
[11] Hlasování č. 10: Návrh Zastupitelstva Plzeňského kraje na vydání zákona o Národním parku Šumava, hlasování 161, 51. schůze, 12. 2. 2013, tisk 435
[12] Hlasování č. 12: Vládní návrh zákona o Národním parku Šumava, hlasování 46, 53. schůze, 9. 5. 2013, tisk 999
[13] Archiv analýz hodnocení Poslanecké sněmovny i druhotnou analýzu vlivů, které hlasování ovlivňují, naleznete na webu Zeleného kruhu: http://www.zelenykruh.cz/cz/legislativni-centrum/poslanci/