Tiskové zprávy
AOPK ČR: Potvrzeno: orly mořské na Tachovsku zabil karbofuran
Koncem roku 2016 byli na Tachovsku v blízkosti obce Hoštka nalezeni dva uhynulí orli mořští. Jeden z nich ležel vedle mrtvé, částečně sežrané lišky. Kvůli podezření na otravu Agentura ochrany přírody ČR, Správa CHKO Český les nahlásila případ Policii ČR, která zvířata zaslala Státnímu veterinárnímu ústavu. Pitva prokázala u všech tří otravu nebezpečným jedem – karbofuranem. Orli zahynuli pravděpodobně po pozření již dříve otrávené lišky.
„Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. Každoročně jsou jím u nás otráveny stovky zvířat, zejména dravců, vyder a kun. V krajině jsou totiž kladeny otrávené návnady, granule, maso, vnitřnosti či části mrtvých zvířat, většinou za účelem nezákonného hubení šelem a dravých ptáků. Látka je vysoce toxická a k smrtelné otravě stačí i nepatrné množství. Běžnou kachnu divokou může zabít už 0,5 mg karbofuranu, člověka pouhá čtvrtina čajové lžičky,“ vysvětluje Milena Prokopová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Český les.
Kladení návnad otrávených karbofuranem je velmi nebezpečná trestná činnost. Návnada může zabít nejen volně žijící nebo venčená domácí zvířata, jako jsou psi a kočky. Ohroženi jsou také všichni, kteří najdou návnadu nebo otrávené zvíře, protože k otravě může dojít i vdechnutím výparů nebo při dotyku s kůží. Otrávená zvířata nenesou žádné charakteristické příznaky, jen obvykle hynou náhle a v dobré tělesné kondici. U ptáků může být vodítkem typická poloha se svěšenými křídly a hlavou, a s křečovitě sevřenými pařáty. Při nálezu by se lidé neměli dotýkat návnady ani mrtvých zvířat, měli by zabránit v přístupu dětem. Důležité je nepoškodit stopy na místě a podezřelý nález nahlásit policii ČR nebo orgánům ochrany přírody. Kladení otrávených návnad je v rozporu s řadou zákonů - na ochranu veřejného zdraví, na ochranu zvířat proti týrání, přírody a krajiny, o myslivosti a dalšími.
„Jeden z orlů nalezených na Tachovsku byl označen ornitologickým kroužkem. Díky tomu víme, že pocházel z hnízda nedaleko Mladé Boleslavi. Zde byl označen jako mládě 25. 5. 2014. V době úmrtí byl tedy starý necelé tři roky. Orli dosahují dospělosti mezi 5–6 rokem života. Uhynulý jedinec byl tedy teprve jakýmsi ptačím teenagerem, jehož krátký život ukončilo 18. 12. 2016 hodování na lišce otrávené karbofuranem. Orel mořský přitom patří mezi kriticky ohrožené živočichy, u nás hnízdí kolem 100–120 párů [2],“ říká Milena Prokopová.
Trávení zvířat je závažným problémem v celé České republice [3]. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s Policií ČR, ČIŽP a nevládními organizacemi do konce letošního roku vypracuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů [4].
Do ochrany orlů mořských, ale i dalších živočichů, před otrávenými návnadami se může zapojit každý. Nález podezřelého mrtvého zvířete nebo návnady je možné oznámit Policii ČR nebo orgánům ochrany přírody. Je dobré upozornit sousedy, známé a přátele na nebezpečí otrávených návnad pro jejich domácí zvířata, ale i pro ně samotné. Pro vlastní oznámení nebo sledování aktuální situace kolem otrav karbofuranem je možné využít také internetové stránky http://www.karbofuran.cz.
Poznámky:
[1] Jedná se o účinnou látku přípravku Furadan, který se dříve používal k hubení škůdců v zemědělství, ale od roku 2007 je pro jeho nebezpečnost používání a skladování zakázáno. Karbofuran je v posledních letech nejpoužívanějším jedem při trávení volně žijících i domácích zvířat. Případy použití karbofuranu jsou hlášeny z celé republiky, shromažďovány jsou na stránkách www.karbofuran.cz.
[2] Orli mořští byli v 19. století silně pronásledováni a z některých oblastí Evropy zcela vymizeli. Teprve koncem 20. století se jejich početnost, zčásti díky reintrodukcím, začala opět zvyšovat. První pokus o opětovné hnízdění orlů v ČR byl zaznamenán v roce 1984 na Třeboňsku. Později v letech 1985–1989 byla početnost hnízdní populace orlů v ČR odhadována na 7–10 párů, v roce 2003 již na 25–30 párů. Populace dále roste, dnes je odhadována na 100–120 jedinců. Používání otrávených návnad, které se v poslední době objevuje stále častěji, může ale tento potěšující nárůst rychle zvrátit.
Jen v loňském roce Česká společnost ornitologická zaevidovala 10 případů otrávených orlů. Pokud budeme počítat se 100 hnízdícími páry, tj. 200 ptáky, a průměrnou reprodukční úspěšností udávanou v našich podmínkách, tj. jedno vyvedené mládě na hnízdo, představuje 10 ptáků úbytek asi 3 % hnízdní populace ročně. Jistě, někteří z uhynulých ptáků pocházejí z jiných částí Evropy a na našem území se zdržují jen při zimních potulkách. Tři procenta se proto nemusí zdát jako příliš vysoké číslo, je ale jisté, že ne všichni otrávení orli jsou nalezeni a ohlášeni. Není tedy pochyb, že úhyny způsobené otrávenými návnadami jsou v rámci hnízdní populace ČR vysoké a mohou vážně ohrozit přežití těchto majestátních dravců v naší přírodě.
[3] Mapa je k dispozici na http://www.karbofuran.cz/db.php?map
[4] http://www.mzp.cz/cz/news_170123_Vysocina
Kontakt:
Milena Prokopová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Český les, e-mail: milena.prokopova@nature.cz, tel: 725 724 956
Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, e-mail: vaclav.hlavac@nature.cz, tel: 602 205 590
„Karbofuran je vysoce toxický nervový jed, který způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a smrt udušením. Každoročně jsou jím u nás otráveny stovky zvířat, zejména dravců, vyder a kun. V krajině jsou totiž kladeny otrávené návnady, granule, maso, vnitřnosti či části mrtvých zvířat, většinou za účelem nezákonného hubení šelem a dravých ptáků. Látka je vysoce toxická a k smrtelné otravě stačí i nepatrné množství. Běžnou kachnu divokou může zabít už 0,5 mg karbofuranu, člověka pouhá čtvrtina čajové lžičky,“ vysvětluje Milena Prokopová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Český les.
Kladení návnad otrávených karbofuranem je velmi nebezpečná trestná činnost. Návnada může zabít nejen volně žijící nebo venčená domácí zvířata, jako jsou psi a kočky. Ohroženi jsou také všichni, kteří najdou návnadu nebo otrávené zvíře, protože k otravě může dojít i vdechnutím výparů nebo při dotyku s kůží. Otrávená zvířata nenesou žádné charakteristické příznaky, jen obvykle hynou náhle a v dobré tělesné kondici. U ptáků může být vodítkem typická poloha se svěšenými křídly a hlavou, a s křečovitě sevřenými pařáty. Při nálezu by se lidé neměli dotýkat návnady ani mrtvých zvířat, měli by zabránit v přístupu dětem. Důležité je nepoškodit stopy na místě a podezřelý nález nahlásit policii ČR nebo orgánům ochrany přírody. Kladení otrávených návnad je v rozporu s řadou zákonů - na ochranu veřejného zdraví, na ochranu zvířat proti týrání, přírody a krajiny, o myslivosti a dalšími.
„Jeden z orlů nalezených na Tachovsku byl označen ornitologickým kroužkem. Díky tomu víme, že pocházel z hnízda nedaleko Mladé Boleslavi. Zde byl označen jako mládě 25. 5. 2014. V době úmrtí byl tedy starý necelé tři roky. Orli dosahují dospělosti mezi 5–6 rokem života. Uhynulý jedinec byl tedy teprve jakýmsi ptačím teenagerem, jehož krátký život ukončilo 18. 12. 2016 hodování na lišce otrávené karbofuranem. Orel mořský přitom patří mezi kriticky ohrožené živočichy, u nás hnízdí kolem 100–120 párů [2],“ říká Milena Prokopová.
Trávení zvířat je závažným problémem v celé České republice [3]. Ministerstvo životního prostředí proto ve spolupráci s Policií ČR, ČIŽP a nevládními organizacemi do konce letošního roku vypracuje Národní strategii pro boj s nelegálním zabíjením volně žijících živočichů [4].
Do ochrany orlů mořských, ale i dalších živočichů, před otrávenými návnadami se může zapojit každý. Nález podezřelého mrtvého zvířete nebo návnady je možné oznámit Policii ČR nebo orgánům ochrany přírody. Je dobré upozornit sousedy, známé a přátele na nebezpečí otrávených návnad pro jejich domácí zvířata, ale i pro ně samotné. Pro vlastní oznámení nebo sledování aktuální situace kolem otrav karbofuranem je možné využít také internetové stránky http://www.karbofuran.cz.
Poznámky:
[1] Jedná se o účinnou látku přípravku Furadan, který se dříve používal k hubení škůdců v zemědělství, ale od roku 2007 je pro jeho nebezpečnost používání a skladování zakázáno. Karbofuran je v posledních letech nejpoužívanějším jedem při trávení volně žijících i domácích zvířat. Případy použití karbofuranu jsou hlášeny z celé republiky, shromažďovány jsou na stránkách www.karbofuran.cz.
[2] Orli mořští byli v 19. století silně pronásledováni a z některých oblastí Evropy zcela vymizeli. Teprve koncem 20. století se jejich početnost, zčásti díky reintrodukcím, začala opět zvyšovat. První pokus o opětovné hnízdění orlů v ČR byl zaznamenán v roce 1984 na Třeboňsku. Později v letech 1985–1989 byla početnost hnízdní populace orlů v ČR odhadována na 7–10 párů, v roce 2003 již na 25–30 párů. Populace dále roste, dnes je odhadována na 100–120 jedinců. Používání otrávených návnad, které se v poslední době objevuje stále častěji, může ale tento potěšující nárůst rychle zvrátit.
Jen v loňském roce Česká společnost ornitologická zaevidovala 10 případů otrávených orlů. Pokud budeme počítat se 100 hnízdícími páry, tj. 200 ptáky, a průměrnou reprodukční úspěšností udávanou v našich podmínkách, tj. jedno vyvedené mládě na hnízdo, představuje 10 ptáků úbytek asi 3 % hnízdní populace ročně. Jistě, někteří z uhynulých ptáků pocházejí z jiných částí Evropy a na našem území se zdržují jen při zimních potulkách. Tři procenta se proto nemusí zdát jako příliš vysoké číslo, je ale jisté, že ne všichni otrávení orli jsou nalezeni a ohlášeni. Není tedy pochyb, že úhyny způsobené otrávenými návnadami jsou v rámci hnízdní populace ČR vysoké a mohou vážně ohrozit přežití těchto majestátních dravců v naší přírodě.
[3] Mapa je k dispozici na http://www.karbofuran.cz/db.php?map
[4] http://www.mzp.cz/cz/news_170123_Vysocina
Kontakt:
Milena Prokopová, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Český les, e-mail: milena.prokopova@nature.cz, tel: 725 724 956
Václav Hlaváč, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Žďárské vrchy, e-mail: vaclav.hlavac@nature.cz, tel: 602 205 590
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
