Tiskové zprávy
Unie pro řeku Moravu: Povodně na Bečvě – ochranu měst a obcí lze zajistit bez přehrady
20. května 2010 | Unie pro řeku Moravu
Povodňové průtoky, které v minulých dnech prošly Hranicemi, Lipníkem a Přerovem, nám opět připomněli, že města a obce podél toku Spojené Bečvy nejsou dosud adekvátně chráněny před velkými vodami. Přitom stačilo již jen málo a povodňové škody z letošních květnových srážek mohly dosáhnout výrazně většího rozsahu. Naštěstí průtoky v Bečvě nepřekročily hodnotu padesátileté vody a povětšinou byly převedeny v rámci jejího koryta či mezihrázového prostoru. Nejsmutněji bohužel opět dopadla obec Troubky, která byla katastroficky zaplavena již v r. 1997.
Lidé žijící kolem řeky Bečvy znají především jedno protipovodňové opatření – Teplický poldr. Je to tím, že tato suchá nádrž je jim ze strany veřejných představitelů a vodohospodářů prezentována jako základní článek protipovodňových opatření na řece Bečvě. Není to však jediné možné protipovodňové opatření a dokonce ani nezbytné. Navíc je stavba poldru poměrně nákladnou záležitostí, stála by více něž 3 miliardy Kč.
Unie pro řeku Moravu se problematikou přírodě blízké protipovodňové ochrany sídel dlouhodobě zabývá a shodou okolností v současnosti zpracovává koncepční studii k řece Bečvě. Ukazuje se, že je možné realizovat lokální protipovodňová opatření přímo v ohrožených městech a obcích. „V Přerově je třeba výrazně rozšířit koryto Bečvy pod městem, zvýšit průtočnou kapacitu jezu přidáním dalších dvou polí, tím dojde k potřebnému poklesu hladiny povodňových průtoků ve městě, kde je ještě třeba dostavět protipovodňové zídky a hráze podél obou břehů“ říká Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu a dále doplňuje: „I v případě stavby Teplického poldru je realizace lokálních protipovodňových opatření nutná, takže jde o to udělat je v Přerově či Hranicích v takové podobě a rozsahu, který je reálný a přitom maximálním možným způsobem tato města ochrání“. Naopak ve volné krajině je třeba řeku Bečvu revitalizovat, tj. ponechat určitý prostor pro její korytotvorný vývoj, který povede k jejímu zpřírodnění.
Plánovaná přehrada nad Teplicemi, neboli také poldr, je drahou a také potenciálně rizikovou stavbou, jejíž přípravu komplikují složité majetkoprávní problémy. Dlouhodobě vysušená přehradní hráz suché nádrže, která má dosáhnout výše až 12,5 m, může být v případě rychlého naplnění poldru vodou nestabilní.
Unie pro řeku Moravu bude 3. června v Přerově pořádat diskusní seminář pro politiky a úředníky, na kterém chce své ideové návrhy podrobněji představit. Zváni jsou i zástupci Povodí Moravy, s.p. či zájmové organizace, jako například rybáři.
Lidé žijící kolem řeky Bečvy znají především jedno protipovodňové opatření – Teplický poldr. Je to tím, že tato suchá nádrž je jim ze strany veřejných představitelů a vodohospodářů prezentována jako základní článek protipovodňových opatření na řece Bečvě. Není to však jediné možné protipovodňové opatření a dokonce ani nezbytné. Navíc je stavba poldru poměrně nákladnou záležitostí, stála by více něž 3 miliardy Kč.
Unie pro řeku Moravu se problematikou přírodě blízké protipovodňové ochrany sídel dlouhodobě zabývá a shodou okolností v současnosti zpracovává koncepční studii k řece Bečvě. Ukazuje se, že je možné realizovat lokální protipovodňová opatření přímo v ohrožených městech a obcích. „V Přerově je třeba výrazně rozšířit koryto Bečvy pod městem, zvýšit průtočnou kapacitu jezu přidáním dalších dvou polí, tím dojde k potřebnému poklesu hladiny povodňových průtoků ve městě, kde je ještě třeba dostavět protipovodňové zídky a hráze podél obou břehů“ říká Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu a dále doplňuje: „I v případě stavby Teplického poldru je realizace lokálních protipovodňových opatření nutná, takže jde o to udělat je v Přerově či Hranicích v takové podobě a rozsahu, který je reálný a přitom maximálním možným způsobem tato města ochrání“. Naopak ve volné krajině je třeba řeku Bečvu revitalizovat, tj. ponechat určitý prostor pro její korytotvorný vývoj, který povede k jejímu zpřírodnění.
Plánovaná přehrada nad Teplicemi, neboli také poldr, je drahou a také potenciálně rizikovou stavbou, jejíž přípravu komplikují složité majetkoprávní problémy. Dlouhodobě vysušená přehradní hráz suché nádrže, která má dosáhnout výše až 12,5 m, může být v případě rychlého naplnění poldru vodou nestabilní.
Unie pro řeku Moravu bude 3. června v Přerově pořádat diskusní seminář pro politiky a úředníky, na kterém chce své ideové návrhy podrobněji představit. Zváni jsou i zástupci Povodí Moravy, s.p. či zájmové organizace, jako například rybáři.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk