Tiskové zprávy
ARNIKA - Program Ochrana přírody: Povodňová zpráva vlády musí obsahovat alternativy
Pokud zpráva o povodních nezahrne alternativy protipovodňové ochrany, vynaloží vláda 80 miliónů zbytečně. Tak lze stručně shrnout postoj sdružení ARNIKA k chystanému vyhodnocení povodní, které požaduje ministr životního prostředí. ARNIKA se obává, aby se analýza neomezila na návrhy další regulace vodních toků, jako tomu bylo v roce 1997. „Zatím tomu naštěstí postoje ministra Ambrozka nenasvědčují, ale obáváme se tlaku podniků Povodí a stavařské lobby na výstavbu nových přehrad a kanalizování řek,“ upřesnil pramen obav Arniky její předseda, Ing. Vlastimil Karlík.
„Regulace řek a výstavba přehrad není efektivní způsob protipovodňové ochrany, což se letos prokázalo smutným selháním vltavské kaskády. Očekáváme, že připravovaná analýza za 80 miliónů korun se bude vážně zabývat těmi možnostmi protipovodňové ochrany, které počítají s přirozeným zaplavováním říčních niv a umí udržet vodu v krajině, aniž by způsobila vážné škody,“ řekl mluvčí ARNIKY Marek Jehlička.
O problematice protipovodňové ochrany letos ARNIKA pořádala rozsáhlou putovní výstavu, která navštívila 9 moravských měst. Přibližně 40 fotografií dokumentovalo chyby v lesním hospodářství či nevhodné regulace vodních toků – tedy hlavní z příčin katastrofálních důsledků povodní. Jak těmto katastrofám vhodně předejít, zase ukazovaly fotografie ze zemí, kde se již stačili poučit. „U nás jsme se zatím bohužel žádného poučení nedočkali. Pět let po povodních jsou řeky v ČR upravovány starým způsobem, aniž by se vodohospodáři pozastavili nad tím, že existují účinnější a zároveň šetrnější metody. Doufáme, že připravovaná analýza povodní konečně poukáže na nedostatky starých praktik a představí jiné způsoby řešení, šetrné k přírodě,“ uvedl Marek Jehlička.
Ten podotkl, že ARNIKA prosazuje obnovu přirozeného charakteru vodních toků (revitalizaci). V letech 2000-2002 proto připravila tři pilotní projekty revitalizací, dva v Beskydech na řece Morávce a potoku Bystrý, a jeden v Jeseníkách na říčce Krupá. Ve všech třech případech by revitalizace zvýšila i stupeň protipovodňové ochrany v okolí toků a zadržením vody by pomohla lépe chránit i níže položené části povodí. „Technické protipovodňové úpravy nejenže následky silných povodní zhorší, ale navíc bývají těžce poškozeny nebo zničeny, takže paradoxně nejen dostatečně nechrání, ale ještě povodňové škody zvyšují. Při povodních v červenci 1997 tvořily na řece Moravě tak škody na vodohospodářských zařízeních činily 9,2% celkových škod, což bylo např. třikrát více, než veškeré škody na úrodě zemědělských plodin (2,6%),“ sdělil Ing. Vlastimil Karlík, který doufá, že i tyto argumenty budou v připravované zprávě zohledněny.
Sdružení ARNIKA také vyzvalo ministra dopravy, aby inicioval převedení 500 milionů korun, určených na přípravu vodních děl na Labi, na obnovu povodněmi zničené infrastruktury.
Další informace najdete v tiskových zprávách <a href="http://www.arnika.org/tz.shtml?x=100361 ">Revitalizace jsou dobrou
protipovodňovou prevencí</a>, <a href="http://www.arnika.org/tz.shtml?x=103967">ARNIKA ministrovi: Místo
regulace zaplaťte povodňové škody</a> a na www.havarie.arnika.org
„Regulace řek a výstavba přehrad není efektivní způsob protipovodňové ochrany, což se letos prokázalo smutným selháním vltavské kaskády. Očekáváme, že připravovaná analýza za 80 miliónů korun se bude vážně zabývat těmi možnostmi protipovodňové ochrany, které počítají s přirozeným zaplavováním říčních niv a umí udržet vodu v krajině, aniž by způsobila vážné škody,“ řekl mluvčí ARNIKY Marek Jehlička.
O problematice protipovodňové ochrany letos ARNIKA pořádala rozsáhlou putovní výstavu, která navštívila 9 moravských měst. Přibližně 40 fotografií dokumentovalo chyby v lesním hospodářství či nevhodné regulace vodních toků – tedy hlavní z příčin katastrofálních důsledků povodní. Jak těmto katastrofám vhodně předejít, zase ukazovaly fotografie ze zemí, kde se již stačili poučit. „U nás jsme se zatím bohužel žádného poučení nedočkali. Pět let po povodních jsou řeky v ČR upravovány starým způsobem, aniž by se vodohospodáři pozastavili nad tím, že existují účinnější a zároveň šetrnější metody. Doufáme, že připravovaná analýza povodní konečně poukáže na nedostatky starých praktik a představí jiné způsoby řešení, šetrné k přírodě,“ uvedl Marek Jehlička.
Ten podotkl, že ARNIKA prosazuje obnovu přirozeného charakteru vodních toků (revitalizaci). V letech 2000-2002 proto připravila tři pilotní projekty revitalizací, dva v Beskydech na řece Morávce a potoku Bystrý, a jeden v Jeseníkách na říčce Krupá. Ve všech třech případech by revitalizace zvýšila i stupeň protipovodňové ochrany v okolí toků a zadržením vody by pomohla lépe chránit i níže položené části povodí. „Technické protipovodňové úpravy nejenže následky silných povodní zhorší, ale navíc bývají těžce poškozeny nebo zničeny, takže paradoxně nejen dostatečně nechrání, ale ještě povodňové škody zvyšují. Při povodních v červenci 1997 tvořily na řece Moravě tak škody na vodohospodářských zařízeních činily 9,2% celkových škod, což bylo např. třikrát více, než veškeré škody na úrodě zemědělských plodin (2,6%),“ sdělil Ing. Vlastimil Karlík, který doufá, že i tyto argumenty budou v připravované zprávě zohledněny.
Sdružení ARNIKA také vyzvalo ministra dopravy, aby inicioval převedení 500 milionů korun, určených na přípravu vodních děl na Labi, na obnovu povodněmi zničené infrastruktury.
Další informace najdete v tiskových zprávách <a href="http://www.arnika.org/tz.shtml?x=100361 ">Revitalizace jsou dobrou
protipovodňovou prevencí</a>, <a href="http://www.arnika.org/tz.shtml?x=103967">ARNIKA ministrovi: Místo
regulace zaplaťte povodňové škody</a> a na www.havarie.arnika.org
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
