https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/povoleni-k-likvidaci-hrabosu-je-nutne-pro-zemedelce-zrealnit-a-zrychlit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Asociace soukromého zemědělství ČR: Povolení k likvidaci hrabošů je nutné pro zemědělce zreálnit a zrychlit

Přestože se na zemědělce v naší zemi často apeluje, aby více používali zdravý selský rozum, některé přístupy státu tento princip poněkud popírají. Je tomu tak i v přístupu k možnostem likvidace opět přemnožených hrabošů, kteří po loňské kalamitě na Moravě ničí současnou i budoucí úrodu v Čechách. Smyslem článku ale není vyjmenovat konkrétní místa, kde tento hlodavec ukazuje svou sílu. Jde především o upozornění, že zemědělci dnes postrádají koncepční a efektivní přístup, který jim dá jistotu rychlých metodických postupů, aby v případě potřeby a po selhání všech dosavadních metod mohli na konkrétních lokalitách rychle zasáhnout proti přemnoženým hlodavcům.

Asociace soukromého zemědělství ČR v této souvislosti opětovně připomíná, že její členové, převážně soukromí zemědělci hospodařící na rodinných farmách, se přirozeně a v co největší míře snaží využít k likvidaci přemnožených hrabošů především nechemické prostředky a myslet tak na životní prostředí. Využívají k tomu především kombinací různých (zpravidla mechanických) agrotechnických opatření, která v normálních letech splní svou roli. Pokud ale taková opatření již nejsou dostačující, nezbývá než přistoupit k jiným metodám, například právě k povrchové aplikaci prostředku Stutox II. Ve shodě s našimi předchozími vyjádřeními podotýkáme, že náš požadavek rozhodně ani dnes nesměřuje k povolení nějakých plošných aplikací, ale vždy jen k použití na vymezených extrémně postižených pozemcích po odsouhlasení příslušných orgánů (Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a orgány ochrany životního prostředí). Hrabošům je totiž úplně jedno, kdy končí a kdy začíná úředně stanovený termín k použití nějakého nařízení k jejich hubení, a proto musí být toto řešení dostupné kontinuálně (byť bude řešit jen výjimečnou aplikaci na vybrané pozemky). Do třetice je pak třeba připomenout, že hlodavci byli (nejen) v naší zemi v minulosti regulováni obdobným způsobem zcela běžně - ovšem až do loňské zbytečně emotivní kampaně proti uvedenému přípravku. Stejně tak přece dochází a musí docházet k lokálnímu chemickému hubení hlodavců v lidských aglomeracích, pokud nechceme, aby nám myši běhaly za bílého dne pod nohama.

Výsledkem toho je totiž pro zemědělce neudržitelný stav, kdy je použití tohoto přípravku na povrch dnes v jakékoli podobě zakázáno a uvolnit zpět toto výjimečné řešení si zřejmě z obav před kritikou veřejnosti přehazují dotčené instituce jako horký brambor. Vydat nějaké povolení se zdráhá k tomu kompetentní ÚKZÚZ, ačkoli z jeho dříve publikovaných výsledků chemických rozborů vyplynulo, že uvedený přípravek nebyl příčinou úhynu polních zvířat, přestože veřejnost byla původně z různých míst informována o opaku. To je velmi důležitá skutečnost, kterou je třeba vzít na vědomí a bylo by potřeba, aby s ní více pracovali i ochránci přírody, neboť i oni byli a budou součástí řešení této situace v přírodě. Potvrdilo se, že přípravek Stutox II je prostředek, který se vlivem vlhka v přírodě velmi rychle rozkládá, takže obavy z plošně otrávené přírody nejsou na místě.

Z hlediska efektivnosti je také například potřeba, aby taková aplikace byla možná po sklizni a ještě před zasetím nových porostů, protože pozdější použití ve vzrostlém porostu v zásadě není možné. To ovšem v rámci dnešních povolených postupů prakticky nejde. Nejen z tohoto důvodu je potřeba, aby vydání k povolení této striktně vymezené povrchové aplikace bylo vyřizováno maximálně operativně a bez průtahů.

V současné krajině zásadně ovlivněné člověkem a zároveň v měnících se klimatických podmínkách pravděpodobně není v určitých situacích možné čelit expanzi hrabošů jinak, než lokálně cílenou likvidací. Je nepochybné, že příroda má své procesy (například samoregulaci), kterými každý nerovnovážný stav nakonec vyřeší, ale bohužel se zpožděním, se kterým to odnese již vypěstovaná úroda, do které zemědělec vložil své náklady a podnikatelské úsilí a která je také zdrojem jeho obživy. Proto je nutné, aby za důsledky takového omezujícího přístupu stát přijal ekonomickou odpovědnost. ASZ ČR proto na základě způsobených fatálních hraboších škod požadovala již v říjnu loňského roku po ministrovi zemědělství jednání k finančním kompenzacím a žádá o něj ze stejných důvodů i letos.

V neposlední řadě je ale také zapotřebí to, aby odpovědnost za řešení kalamitního stavu nesly všechny subjekty, které v daných lokalitách mají své pozemky, na které se hraboš může dále přesouvat. Konkrétně mám na mysli pozemky kolem cest, o které se většinou starají krajské správy údržby silnic, ale které tyto činnosti vůbec neprovádějí. Tuto výzvu si tedy dovoluji směřovat i na krajské samosprávy, které by měly přispět svými možnostmi k eliminaci přemnožených hrabošů v postižených místech podél jimi spravovaných silnic, protože jedině tak má chemický nebo nechemický zásah provedený zemědělcem na sousedícím poli smysl. Asi není těžké se při jízdě autem přesvědčit, jak dochází k podstatně omezené frekvenci mulčování příkopů podél cest. Pod vysokou vrstvou pouze dvakrát za sezónu posečených rostlin jsou v příkopech ideální podmínky pro úkryt a další množení hrabošů.

Na závěr ještě jednu poznámku. Zemědělství je v současné době především v důsledku Společné zemědělské politiky EU nejregulovanějším oborem podnikání, zatíženým nadměrnou a často nesmyslnou byrokracií, které čelí stále kolísavějším projevům počasí. Mnozí z podnikatelů byli letos navíc postiženi dalšími regulacemi ze strany státu v souvislosti s prevencí šíření koronaviru. Za těchto okolností je skutečně nutné otázku náhrad za škody a nemožnost účinné regulace přemnožených škůdců brát vážně. Bylo by totiž nakonec k újmě celé společnosti, pokud by řady zemědělců měli opustit ti, kteří to kvůli těmto nedomyšleným regulatorním důvodům již ekonomicky nezvládnou. Kulturní krajina bez skutečných sedláků, kteří žijí v místě svého hospodaření, nebude prospěšná nikomu, a stát na její údržbu bude muset vynakládat mnohem větší částky, než by činily oprávněné nároky na tyto náhrady.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist