Tiskové zprávy
ČSOP: Požár Bzenecké doubravy – katastrofa, nebo šance?
Koncem května tohoto roku došlo k rozsáhlému požáru v Bzenecké Doubravě. Vinou velkého sucha a větru se oheň rychle šířil, shořelo přes 150 ha převážně uměle vysazeného borového lesa. V médiích byl požár prezentován jako velká katastrofa. Skutečně jde ale z hlediska přírody o katastrofu? A co dál?
Písčiny jsou z přírodního hlediska unikátním územím. Ty u Bzence se vytvořily koncem doby ledové a jak napovídá jejich jméno, původně byly porostlé řídkou doubravou. Tyto lesy byly postupně vykáceny. Uvolněné písečné duny byly ve snaze zabránit písečným bouřím v polovině 19. stol. osázeny borovicí, což se tehdy jevilo jako ekonomicky nejvýhodnější. Téměř souvislý porost zde nepůvodních borovic však nejen zničil cenná přírodní společenstva, ale je i příčinou různých problémů, jakým byl např. letošní požár. Z tohoto pohledu lze požár vnímat jako jedinečnou šanci zamyslet se, jak by vlastně měla Bzenecká doubrava v budoucnu vypadat, a neopakovat zjevné chyby minulosti.
Jistě stojí za pozornost, že občasné skupinky dubů přežily požár mnohem lépe než borovice. Z toho plyne, že různorodější porost s převahou dubů by výrazně snížil riziko požárů. Zároveň by byl takový les mnohem přívětivější pro zdejší cenné druhy rostlin i živočichů, více by se blížil původnímu stavu této ve středoevropském kontextu jedinečné lokality.
I další možné „protipožární opatření“ – tedy rozčlenění porostů pásy bezlesí s volným pískem - by bylo přínosem též z hlediska přírody. Napomohlo by obnově dnes téměř zničených společenstev písčin, které se zachovaly jen na malých plochách, které nebylo možné zalesnit – podél železniční trati a na bývalém vojenském cvičišti.
Jak je vidět, zvýšení požární bezpečnosti a ochrana přírody zde jdou ruku v ruce. Takto členěná krajina by navíc byla i mnohem lákavější z hlediska turistického. Nejhorší možnou variantou je neustálá obnova současných souvislých borů.
Nejen z důvodů vědeckých a ekovýchovných by bylo velice prospěšné ponechat alespoň část vyhořelé plochy v bezzásahovém režimu. Jsme přesvědčeni, že sama příroda by zde postupně směřovala ke dvěma výše naznačeným cílům – různorodému lesnímu porostu s vyšším podílem listnáčů, zejména dubů, a pravděpodobně i s bezlesými plochami písčin.
Český svaz ochránců přírody jako největší nestátní ochranářská organizace v České republice proto vyzval Lesy České republiky, Krajský úřad Jihomoravského kraje a Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR k vytvoření společné dlouhodobé vize o podobě optimální obnovy Bzenecké doubravy, vycházející z výše uvedených principů.
Písčiny jsou z přírodního hlediska unikátním územím. Ty u Bzence se vytvořily koncem doby ledové a jak napovídá jejich jméno, původně byly porostlé řídkou doubravou. Tyto lesy byly postupně vykáceny. Uvolněné písečné duny byly ve snaze zabránit písečným bouřím v polovině 19. stol. osázeny borovicí, což se tehdy jevilo jako ekonomicky nejvýhodnější. Téměř souvislý porost zde nepůvodních borovic však nejen zničil cenná přírodní společenstva, ale je i příčinou různých problémů, jakým byl např. letošní požár. Z tohoto pohledu lze požár vnímat jako jedinečnou šanci zamyslet se, jak by vlastně měla Bzenecká doubrava v budoucnu vypadat, a neopakovat zjevné chyby minulosti.
Jistě stojí za pozornost, že občasné skupinky dubů přežily požár mnohem lépe než borovice. Z toho plyne, že různorodější porost s převahou dubů by výrazně snížil riziko požárů. Zároveň by byl takový les mnohem přívětivější pro zdejší cenné druhy rostlin i živočichů, více by se blížil původnímu stavu této ve středoevropském kontextu jedinečné lokality.
I další možné „protipožární opatření“ – tedy rozčlenění porostů pásy bezlesí s volným pískem - by bylo přínosem též z hlediska přírody. Napomohlo by obnově dnes téměř zničených společenstev písčin, které se zachovaly jen na malých plochách, které nebylo možné zalesnit – podél železniční trati a na bývalém vojenském cvičišti.
Jak je vidět, zvýšení požární bezpečnosti a ochrana přírody zde jdou ruku v ruce. Takto členěná krajina by navíc byla i mnohem lákavější z hlediska turistického. Nejhorší možnou variantou je neustálá obnova současných souvislých borů.
Nejen z důvodů vědeckých a ekovýchovných by bylo velice prospěšné ponechat alespoň část vyhořelé plochy v bezzásahovém režimu. Jsme přesvědčeni, že sama příroda by zde postupně směřovala ke dvěma výše naznačeným cílům – různorodému lesnímu porostu s vyšším podílem listnáčů, zejména dubů, a pravděpodobně i s bezlesými plochami písčin.
Český svaz ochránců přírody jako největší nestátní ochranářská organizace v České republice proto vyzval Lesy České republiky, Krajský úřad Jihomoravského kraje a Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR k vytvoření společné dlouhodobé vize o podobě optimální obnovy Bzenecké doubravy, vycházející z výše uvedených principů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk