Tiskové zprávy
Calla: Pozemkový spolek ochrání břehule
První pozemkový spolek v jižních Čechách usiluje založit Calla - Sdružení pro záchranu prostředí. Ponese název Riparia a klade si za cíl ochránit hnízdiště břehule říční (Riparia riparia) v pískovně poblíž Třebče u Borovan. "Práce pozemkových spolků je založena na spolupráci s vlastníky a jejich hlavní předností je umožnit efektivní dlouhodobou ochranu přírodních a kulturních hodnot založenou na aktivním zapojení široké veřejnosti", uvedl Vladimír Molek ze Sdružení Calla.
S pozemkovým spolkem Riparia, jehož cílem je zabezpečit ochranu hnízdiště chráněného druhu, které patří k největším v jižních Čechách, vyslovili již souhlas někteří spoluvlastníci pískovny a pronajali své pozemky ochráncům přírody za symbolickou cenu.
Lokalita třebečské pískovny je hodnotná také výskytem vzácné mokřadní vegetace a obojživelníků. Sdružení Calla se proto o ochranu pískovny zasazuje už několik let.
"V součinnosti s Městským úřadem Borovany zabezpečujeme úpravu hnízdní stěny, což je nezbytný předpoklad pro úspěšné vybudování hnízdních nor", uvedl Edvard Sequens. "Na náš popud vyhlásil letos Městský úřad v Trhových Svinech třebečskou pískovnu jako přechodně chráněnou plochu, což znamená, že v době hnízdění břehule je zde zakázána těžba písku", dodala Markéta Šišková, která v Calle zodpovídala za projekt pozemkového spolku Riparia. Ten byl finančně podpořen Českým svazem ochránců přírody v rámci programu Místo pro přírodu.
Doplňující informace
Vlivem průmyslové těžby štěrkopísků neustále ubývá vhodných míst pro hnízdění břehule říční. Také na Českobudějovicku má početnost břehulí velmi sestupnou tendenci právě díky negativním vlivům nadměrné těžby a zároveň díky rekultivacím původních malých pískoven s občasnou těžbou, jakou představuje právě Třebeč.Většina větších lokalit známých z počátku 90. let již zanikla a tak je vysoce žádoucí ochrana těch několika zbývajících hnízdních center, mezi něž právem patří třebečská pískovna. Podle ornitologických výsledků má počet nor břehulí říčních v Českobudějovickém okrese od roku 1995 prudce klesající tendenci z cca 3400 nor v roce 1995 až na úroveň 1880 - 2193 v letech 1999 a 2000.V pískovně Třebeč bylo zaznamenáno cca 300 hnízdních nor!
Více informací:
ing. Edvard Sequens, tel. 387 310 166
Vladimír Molek, tel. 387 311 381
S pozemkovým spolkem Riparia, jehož cílem je zabezpečit ochranu hnízdiště chráněného druhu, které patří k největším v jižních Čechách, vyslovili již souhlas někteří spoluvlastníci pískovny a pronajali své pozemky ochráncům přírody za symbolickou cenu.
Lokalita třebečské pískovny je hodnotná také výskytem vzácné mokřadní vegetace a obojživelníků. Sdružení Calla se proto o ochranu pískovny zasazuje už několik let.
"V součinnosti s Městským úřadem Borovany zabezpečujeme úpravu hnízdní stěny, což je nezbytný předpoklad pro úspěšné vybudování hnízdních nor", uvedl Edvard Sequens. "Na náš popud vyhlásil letos Městský úřad v Trhových Svinech třebečskou pískovnu jako přechodně chráněnou plochu, což znamená, že v době hnízdění břehule je zde zakázána těžba písku", dodala Markéta Šišková, která v Calle zodpovídala za projekt pozemkového spolku Riparia. Ten byl finančně podpořen Českým svazem ochránců přírody v rámci programu Místo pro přírodu.
Doplňující informace
Vlivem průmyslové těžby štěrkopísků neustále ubývá vhodných míst pro hnízdění břehule říční. Také na Českobudějovicku má početnost břehulí velmi sestupnou tendenci právě díky negativním vlivům nadměrné těžby a zároveň díky rekultivacím původních malých pískoven s občasnou těžbou, jakou představuje právě Třebeč.Většina větších lokalit známých z počátku 90. let již zanikla a tak je vysoce žádoucí ochrana těch několika zbývajících hnízdních center, mezi něž právem patří třebečská pískovna. Podle ornitologických výsledků má počet nor břehulí říčních v Českobudějovickém okrese od roku 1995 prudce klesající tendenci z cca 3400 nor v roce 1995 až na úroveň 1880 - 2193 v letech 1999 a 2000.V pískovně Třebeč bylo zaznamenáno cca 300 hnízdních nor!
Více informací:
ing. Edvard Sequens, tel. 387 310 166
Vladimír Molek, tel. 387 311 381
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
