Tiskové zprávy
Arnika - Centrum pro podporu občanů: Pražská ODS tvrdí, že Kaplického knihovna by narušila panorama Prahy více než mrakodrapy
Knihovna Jana Kaplického na Letné prý poškodí panorama Prahy a měla by se proto odsunout do polí ve Stodůlkách, aby nedělala ostudu. Tvrdí to pražská ODS ústy primátora Pavla Béma a zastupitele Pavla Žďárského. Výstavbu mrakodrapů na Pankráci přitom ODS podporuje i přes odpor UNESCO, které kritizuje právě poškození panoramatu města. Podle Arniky a Auto*Matu je načase, aby politici přiznali skutečné důvody, kvůli nimž jednu stavbu zatracují a druhou prosazují navzdory hrozbě vyškrtnutí Prahy z Listiny světového dědictví. Argument o narušení panoramatu knihovnou nemůže ve vážné diskusi obstát, zatímco protestní nóta UNESCO proti mrakodrapům leží na primátorském stole řadu měsíců.
„Projekt pankráckých mrakodrapů byl důvodem pro vyslání mezinárodní reaktivní mise UNESCO do Prahy. Světová organizace pro ochranu kulturního dědictví tvrdí, že Česká republika nedodržuje své mezinárodní závazky. Hrozí dokonce pozastavení členství Prahy v klubu světového dědictví kvůli neschopnosti chránit hodnoty města. Primátor Bém ale mrakodrapy i přes zjevná rizika podporuje. Rádi bychom věděli proč, když kromě finančního prospěchu investorů dosud nezazněl jediný argument, čím by Praze posloužily,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Také přímo na Letenské pláni se připravují stavby, jejichž negativní vliv na město může být značný. V přípravách je oceanárium na místě někdejšího Stalinova pomníku a Národní fotbalový stadion. Na Letné mají vyústit také tunely Městského okruhu; již několik týdnů se zde staví dálniční křižovatka a rozsáhlé podzemní parkoviště. „Kaplického knihovna je šancí Prahy na kvalitní architekturu, jakkoliv jde o kontroverzní projekt,“ říká Tomáš Cach ze sdružení Auto*Mat. „Jestliže primátorovi vadí knihovna v blízkosti Hradu, proč mu nevadí nevzhledné rampy, kterými budou v tomtéž místě vyjíždět z tunelů desítky tisíc aut?“
„V uplynulých letech jsme byli svědky projektů, které Prahu skutečně poškodily,“ pokračuje Tomáš Cach a jako příklady jmenuje kancelářskou budovu na Karlově náměstí, necitlivou přeměnu Josefských kasáren v komplex Palladium, demolici secesní továrny kvůli centru Nový Smíchov či likvidaci restaurantu Expo 58. „Když šlo o nákupní centra nebo kancelářské komplexy, ODS nikdy neprotestovala. Hlasitý odpor politiků vyvolala až stavba knihovny, která je na rozdíl od předchozích komerčních staveb symbolem kultury a vzdělanosti.“
Jádrem problému podle občanských sdružení je, že Praha nemá vizi rozvoje. V územním plánu se dělají ročně stovky změn, neexistuje plán péče o památkovou rezervaci, ani třeba plán na podporu pěší a cyklistické dopravy. Takové dokumenty má přitom každá moderní metropole. „Výroky představitelů ODS na adresu knihovny ilustrují bezkoncepčnost vedení města,“ říká Martin Skalský z Arniky. „Tam, kde chybí jasná pravidla, se rozhoduje netransparentně a s vyloučením veřejnosti. Politikové mají tendenci protěžovat spřátelené firmy a vnucovat obyvatelům svůj vkus. Realizují se neudržitelné, nemoderní a předražené projekty, které město dostávají spíše na okraj evropského dění. Progresivní stavby naopak nemají šanci, což je pro Prahu špatná zpráva,“ dodává Skalský.
ODS: dálnice je lepší než veřejná doprava, kanceláře lepší než knihovna
Podobné výpady, jaké zaznívají v těchto dnech na adresu Kaplického knihovny, jsme už nedávno zažili. Souvisely s debatou o spojení letiště Ruzyně s centrem Prahy (metro versus rychlodráha). Primátor Pavel Bém odmítal výstavbu rychlodráhy mimo jiné s tím, že na Dejvickém nádraží by narostl objem veřejné vlakové dopravy. Bém přímo napsal, že „urbanistické řešení povrchového nádraží v Dejvicích ve vzdálenosti 500 m od Pražského hradu by se pak stalo výsměchem představ o moderní Praze.“ (MFD, 10. 1. 2003)
Dnes se v téměř poloviční vzdálenosti od Hradu bude stavět mimoúrovňová křižovatka Městského okruhu, kterou projedou denně desítky tisíc aut. Primátor je spokojen. Podle něj je „význam Městského i Pražského okruhu pro celý dopravní systém města, na zlepšení dopravní situace a tím i udržení kvality životního prostředí zásadní, proto je třeba podporovat a razantně urychlit jejich přípravu a výstavbu.“ (Web Pavla Béma, 30. 10. 2006)
Jaké jsou priority města?
Celková délka úseku Městského okruhu v úseku Malovanka – Pelc-Tyrolka je 6382 m, z toho tunelový komplex pod Letnou (nazývaný Blanka) měří 5500 m, povrchová část dálnice pak 882 m. Stavba nebyla posouzena v režimu EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí), přitom vytváří nové bariéry pro pěší a cyklisty prakticky uprostřed města. Jen pár stovek metrů od Pražského hradu tak mají vzniknout tři mimoúrovňové křižovatky silnic dálničního typu, svým vytížením srovnatelných s dnešní severojižní magistrálou.
Cena tohoto úseku Městského okruhu dosáhne minimálně třiceti miliard korun. Každý metr dálniční stavby tak přijde daňové poplatníky na téměř pět milionů. Národní knihovna na Letné má stát dvě miliardy. Za peníze, investované do dálnice mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou, by město mohlo postavit patnáct národních knihoven. Výmluvné srovnání ilustruje priority města, pro které jsou dálniční okruhy zjevně důležitější než rozvoj jiné infrastruktury.
„Projekt pankráckých mrakodrapů byl důvodem pro vyslání mezinárodní reaktivní mise UNESCO do Prahy. Světová organizace pro ochranu kulturního dědictví tvrdí, že Česká republika nedodržuje své mezinárodní závazky. Hrozí dokonce pozastavení členství Prahy v klubu světového dědictví kvůli neschopnosti chránit hodnoty města. Primátor Bém ale mrakodrapy i přes zjevná rizika podporuje. Rádi bychom věděli proč, když kromě finančního prospěchu investorů dosud nezazněl jediný argument, čím by Praze posloužily,“ říká Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Také přímo na Letenské pláni se připravují stavby, jejichž negativní vliv na město může být značný. V přípravách je oceanárium na místě někdejšího Stalinova pomníku a Národní fotbalový stadion. Na Letné mají vyústit také tunely Městského okruhu; již několik týdnů se zde staví dálniční křižovatka a rozsáhlé podzemní parkoviště. „Kaplického knihovna je šancí Prahy na kvalitní architekturu, jakkoliv jde o kontroverzní projekt,“ říká Tomáš Cach ze sdružení Auto*Mat. „Jestliže primátorovi vadí knihovna v blízkosti Hradu, proč mu nevadí nevzhledné rampy, kterými budou v tomtéž místě vyjíždět z tunelů desítky tisíc aut?“
„V uplynulých letech jsme byli svědky projektů, které Prahu skutečně poškodily,“ pokračuje Tomáš Cach a jako příklady jmenuje kancelářskou budovu na Karlově náměstí, necitlivou přeměnu Josefských kasáren v komplex Palladium, demolici secesní továrny kvůli centru Nový Smíchov či likvidaci restaurantu Expo 58. „Když šlo o nákupní centra nebo kancelářské komplexy, ODS nikdy neprotestovala. Hlasitý odpor politiků vyvolala až stavba knihovny, která je na rozdíl od předchozích komerčních staveb symbolem kultury a vzdělanosti.“
Jádrem problému podle občanských sdružení je, že Praha nemá vizi rozvoje. V územním plánu se dělají ročně stovky změn, neexistuje plán péče o památkovou rezervaci, ani třeba plán na podporu pěší a cyklistické dopravy. Takové dokumenty má přitom každá moderní metropole. „Výroky představitelů ODS na adresu knihovny ilustrují bezkoncepčnost vedení města,“ říká Martin Skalský z Arniky. „Tam, kde chybí jasná pravidla, se rozhoduje netransparentně a s vyloučením veřejnosti. Politikové mají tendenci protěžovat spřátelené firmy a vnucovat obyvatelům svůj vkus. Realizují se neudržitelné, nemoderní a předražené projekty, které město dostávají spíše na okraj evropského dění. Progresivní stavby naopak nemají šanci, což je pro Prahu špatná zpráva,“ dodává Skalský.
ODS: dálnice je lepší než veřejná doprava, kanceláře lepší než knihovna
Podobné výpady, jaké zaznívají v těchto dnech na adresu Kaplického knihovny, jsme už nedávno zažili. Souvisely s debatou o spojení letiště Ruzyně s centrem Prahy (metro versus rychlodráha). Primátor Pavel Bém odmítal výstavbu rychlodráhy mimo jiné s tím, že na Dejvickém nádraží by narostl objem veřejné vlakové dopravy. Bém přímo napsal, že „urbanistické řešení povrchového nádraží v Dejvicích ve vzdálenosti 500 m od Pražského hradu by se pak stalo výsměchem představ o moderní Praze.“ (MFD, 10. 1. 2003)
Dnes se v téměř poloviční vzdálenosti od Hradu bude stavět mimoúrovňová křižovatka Městského okruhu, kterou projedou denně desítky tisíc aut. Primátor je spokojen. Podle něj je „význam Městského i Pražského okruhu pro celý dopravní systém města, na zlepšení dopravní situace a tím i udržení kvality životního prostředí zásadní, proto je třeba podporovat a razantně urychlit jejich přípravu a výstavbu.“ (Web Pavla Béma, 30. 10. 2006)
Jaké jsou priority města?
Celková délka úseku Městského okruhu v úseku Malovanka – Pelc-Tyrolka je 6382 m, z toho tunelový komplex pod Letnou (nazývaný Blanka) měří 5500 m, povrchová část dálnice pak 882 m. Stavba nebyla posouzena v režimu EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí), přitom vytváří nové bariéry pro pěší a cyklisty prakticky uprostřed města. Jen pár stovek metrů od Pražského hradu tak mají vzniknout tři mimoúrovňové křižovatky silnic dálničního typu, svým vytížením srovnatelných s dnešní severojižní magistrálou.
Cena tohoto úseku Městského okruhu dosáhne minimálně třiceti miliard korun. Každý metr dálniční stavby tak přijde daňové poplatníky na téměř pět milionů. Národní knihovna na Letné má stát dvě miliardy. Za peníze, investované do dálnice mezi Malovankou a Pelc-Tyrolkou, by město mohlo postavit patnáct národních knihoven. Výmluvné srovnání ilustruje priority města, pro které jsou dálniční okruhy zjevně důležitější než rozvoj jiné infrastruktury.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
