Tiskové zprávy
Královéhradecký kraj: Přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice na Trutnovsku změní hranice
22. března 2018 | Královéhradecký kraj
Radní Královéhradeckého kraje schválili záměr na vyhlášení nové podoby přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice na Trutnovsku a návrh plánu péče o toto zvláště chráněné území. Celková nová výměra přírodní rezervace bude 27,66 hektarů.
„Území bylo vyhlášeno za chráněné již v roce 1933, následně potom v roce 1949 v rozsahu cca 10 ha. Nynější stav vymezení hranic přírodní rezervace a podmínky její ochrany jsou již nevyhovující, a to jak formálně (zastaralý zřizovací právní předpis), tak věcně – hranice území byla v některých částech vymezena mimo cenné biotopy, které jsou předmětem ochrany,“ uvádí radní Královéhradeckého kraje Karel Klíma, do jehož gesce spadá oblast životního prostředí, vodního hospodářství a zemědělství.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje postupně provádí revizi všech zvláště chráněných území, která má kraj v působnosti s cílem odstranit obdobné nedostatky.
Nově byl jako předmět ochrany navržen komplex lesních ekosystémů, dubohabřin, prameništích jasenin, jasanových doubrav, pramenišť a slatin, vodní tok Trotiny a vodního kanálu a na ně vázaný výskyt rostlinných a živočišných druhů.
„Předmětem ochrany jsou nejen lesní přírodě blízké a přírodní ekosystémy, ale i druhy vázané na tyto lesní porosty. Mezi nejvýznamnější patří populace vstavače nachového, který patří mezi silně ohrožený druh, a pro nějž je navrhováno rozšíření chráněného území o samostatně oddělenou část zvanou ‚Hrad‘. Mimo tento druh má území přírodní rezervace klíčovou roli pro zachování dalších druhů a jejich společenstev v regionu,“ říká radní Klíma.
Kromě vstavače nachového na území přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice rostou nebo žijí populace dalších zvláště chráněných a vzácných druhů hub, rostlin a živočichů včetně jejich biotopů, které se na území PR přirozeně vyskytují. Roste zde například okrotice bílá nebo dub šípák, které patří mezi ohrožené druhy. Z ohrožených nebo téměř ohrožených živočichů tu žije například dřevomil bukový, tesařík pižmový nebo kůrař maďalový. Nad Trotinu zalétá kvůli potravě ledňáček říční a lovné teritorium má v tomto potoce i vydra říční.
Přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice je územím, kde dochází k úzkému propojení krajiny blízké přírodě s krajinou kulturní, po staletí ovlivňovanou a vytvářenou člověkem.
Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému, anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, povolovat a umisťovat nové stavby, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.
Náklady spojené s vyhlášením zvláště chráněného území a zajištěním údržby po dobu platnosti plánu péče ve výši cca 1.5 mil. Kč bude hradit Královéhradecký kraj.
Náklady spojené s úhradou újmy vzniklé vlastníkům pozemků omezením hospodaření na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa ponese Ministerstvo životního prostředí nebo jím zřízená organizační složka státu.
„Území bylo vyhlášeno za chráněné již v roce 1933, následně potom v roce 1949 v rozsahu cca 10 ha. Nynější stav vymezení hranic přírodní rezervace a podmínky její ochrany jsou již nevyhovující, a to jak formálně (zastaralý zřizovací právní předpis), tak věcně – hranice území byla v některých částech vymezena mimo cenné biotopy, které jsou předmětem ochrany,“ uvádí radní Královéhradeckého kraje Karel Klíma, do jehož gesce spadá oblast životního prostředí, vodního hospodářství a zemědělství.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje postupně provádí revizi všech zvláště chráněných území, která má kraj v působnosti s cílem odstranit obdobné nedostatky.
Nově byl jako předmět ochrany navržen komplex lesních ekosystémů, dubohabřin, prameništích jasenin, jasanových doubrav, pramenišť a slatin, vodní tok Trotiny a vodního kanálu a na ně vázaný výskyt rostlinných a živočišných druhů.
„Předmětem ochrany jsou nejen lesní přírodě blízké a přírodní ekosystémy, ale i druhy vázané na tyto lesní porosty. Mezi nejvýznamnější patří populace vstavače nachového, který patří mezi silně ohrožený druh, a pro nějž je navrhováno rozšíření chráněného území o samostatně oddělenou část zvanou ‚Hrad‘. Mimo tento druh má území přírodní rezervace klíčovou roli pro zachování dalších druhů a jejich společenstev v regionu,“ říká radní Klíma.
Kromě vstavače nachového na území přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice rostou nebo žijí populace dalších zvláště chráněných a vzácných druhů hub, rostlin a živočichů včetně jejich biotopů, které se na území PR přirozeně vyskytují. Roste zde například okrotice bílá nebo dub šípák, které patří mezi ohrožené druhy. Z ohrožených nebo téměř ohrožených živočichů tu žije například dřevomil bukový, tesařík pižmový nebo kůrař maďalový. Nad Trotinu zalétá kvůli potravě ledňáček říční a lovné teritorium má v tomto potoce i vydra říční.
Přírodní rezervace Vřešťovská bažantnice je územím, kde dochází k úzkému propojení krajiny blízké přírodě s krajinou kulturní, po staletí ovlivňovanou a vytvářenou člověkem.
Na celém území přírodních rezervací je zakázáno: hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému, anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, povolovat a umisťovat nové stavby, povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.
Náklady spojené s vyhlášením zvláště chráněného území a zajištěním údržby po dobu platnosti plánu péče ve výši cca 1.5 mil. Kč bude hradit Královéhradecký kraj.
Náklady spojené s úhradou újmy vzniklé vlastníkům pozemků omezením hospodaření na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa ponese Ministerstvo životního prostředí nebo jím zřízená organizační složka státu.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
