Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Prořezání kleče zachrání krkonošskou tundru
Borovice kleč[1] uměle vysazená v Krkonoších nad horní hranicí lesa po druhé světové válce se tak dobře ujala, že začíná ohrožovat ostatní chráněné druhy a fenomény, se kterými roste v sousedství. V některých hřebenových partiích se uměle vysazená kleč chová expanzivně a vytlačuje ostatní horské druhy. „Pokud bychom nezasáhli, mohli bychom přijít o vzácnou floru i faunu a ohrozit stovky tisíc let trvající geomorfologické procesy,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Proto Správa Krkonošského národního parku po dlouhém a odpovědném rozboru situace připravila projekt prořezávky novodobých klečových výsadeb. Na 178,7 hektarech krkonošských hřebenů tedy dojde k místy jen kosmetické, jinde však výrazné redukci množství keřů kleče, vysázené v rámci akce horského zalesňování v padesátých letech 20. století, ale také výsadeb pozdějších, ukončených až v roce 1991.
Projekt se zejména týká výsadeb prováděných převážně nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Oproti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazeničky kleče vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů. Tyto výsadby začínají v předposlední dekádě dvacátého století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí. Kleč začíná utlačovat velmi cenné fenomény nad i pod půdním povrchem. Nad ním jsou to jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak zejména jejich krkonošská společenstva. Pod povrchem jsou to pak stovky tisíc let vznikající unikátní druhy půd z tříděných kamenů dle tvaru a velikosti zvané půdy polygonální či brázděné.
Vzhledem k tomu, že v Krkonoších kleč roste nad horní hranicí lesa, která je totožná s I. zónou KRNAP, nikdo dosud žádné zásahy v kleči nerealizoval. Situace došla tak daleko, že pravidelná a přehuštěná výsadba v těchto místech způsobuje v dlouhodobém horizontu zmenšování a mizení volných ploch. Ty jsou domovem alpínských a smilkových trávníků s hojným zastoupením zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (např. mnohé druhy endemických jestřábníků, prha arnika, hořec tolitovitý, koniklec bílý, ostřice Bigelowova, ptáci lindušky či některé druhy horského hmyzu). Rozrůstání kleče ale také ohrožuje unikátní geomorfologické jevy. Například brázděné a polygonální půdy, thufury, putující kamenné bloky se v Krkonoších vyvíjejí nepřetržitě od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil. Rozrůstáním klečí a zejména pak jejich kořenů, dochází vedle mechanického narušování vzácných půdních struktur, k oslabování fyzikálních procesů, podmiňujících jejich přetrvávající aktivitu (nerovnoměrné ukládání sněhu, svahové pohyby, změna mikroklimatických podmínek, apod.). Kleč se tak stala hrozbou pro unikátní přírodu arkto-alpínské tundry Krkonoš.
Realizaci projektu předcházel rozsáhlý mnoho let trvající komplexní výzkum zkoumající kleč samotnou (její původnost x nepůvodnost) a zejména pak její vliv na své okolí. Na základě biologických rozborů, s přihlédnutím k dobovým dokumentům, máme dnes v rukou nejdokonalejší analýzu popisující kdy a jakým materiálem byla daná lokalita osázena. Zda dané klečové porosty jsou původní, vysazené před 1. světovou válkou, v meziválečném období či v době po světové válce druhé. Tyto poznatky poskytly zcela zásadní podklad pro současný management kleče. Zároveň Správa KRNAP nepůjde „do akce“ bez předchozích zkušeností. Od roku 2005 již proběhlo na lokalitě U Čtyř pánů (na ploše asi 3 ha) několik zkušebních výřezů, při kterých se hledaly nejvhodnější a nejšetrnější technologie. S odstupem doby je na této lokalitě patrné, že zásah byl úspěšný a do vymýcených prostorů se vracejí výše zmiňované chráněné druhy.
Dlouho připravovaný projekt řeší úpravu území o rozloze 178,7 ha, což je méně než 9 % z celkové rozlohy klečových porostů v Krkonoších. Intenzita a rozsah redukce klečových výsadeb je plánován ve čtyřech úrovních: 10–30% by měla být na 44 ha, 30–50% na 61,7 ha, 50–70% na 39,4 ha a 70–90% na 33,6 ha. Konkrétně jde o tyto tři hlavní oblasti: Pančavská a Labská louka, Bílá louka a nakonec okolí Chalupy na Rozcestí. Více než 100 ha novodobých výsadeb z celkových 292 ha je navrženo ponechat zcela bez zásahu.
Při realizaci managementu bude zohledňován zdravotní stav jednotlivých keřů (přednostně budou odstraňovány keře napadené bejlomorkou, rzí nebo mechanicky poškozené, naopak vitální keře budou dle možností ponechávány). Na vybraných lokalitách budou rovněž ponechány všechny keře původní kosodřeviny i keře z předválečných výsadeb. Při zásahu bude rovněž zohledňován aktuální stav vegetace, přednostně budou ponechávány keře v okolí cest s ruderalizovanou nebo jinak změněnou vegetací (důsledek splavování živin z cest a turistického ruchu).
Na rok 2010 až 2011 jsou naplánovány práce na 38 hektarech na Labské louce, přičemž se bude postupovat od křižovatky U Čtyř pánů k severu k Violíku. Váha hmoty vytěžené na této lokalitě je odhadována na více než 1 000 tun. K odvozu keřů budou používána vozidla, která musejí mít splněnu emisní normu minimálně EURO III, vozidla budou pravidelně podrobována kontrolám na únik kapalin. V oblasti pod Violíkem, daleko od cest, bude ve druhém roce akce využito pro vývoz asi 300 tun služeb helikoptéry, ta bude snášet hmotu na parkoviště na Dolních Mísečkách. Bylo sice zvažováno i použití levnější lanovky, ale šlo by o příliš velký zásah do terénu (nezbytné mnohočetné ukotvení podpěr lana apod.). Operující vozidla se budou vyhýbat turisticky nejexponovanější části dne (10–16 hodin), v neděli se nebude jezdit vůbec. Návštěvníci hor by měli být v terénu omezeni nebo rušeni jen výjimečně. K samotnému odstranění keřů musejí být použity maximálně šetrné technologie s vysokým podílem ruční práce; nejlépe se osvědčily vyvětvovací nůžky. Hmota bude ručně stahována k cestám, odkud se bude svážet ke štěpkovacím pracovištím. Nasazení motorových pil je výrazně omezeno pro svou hlučnost, ale také pro technologickou nevhodnost (kmínky je třeba odřezávat co nejníže terénu, což tupí řetězy o kameny). Využití štěpkovací technologie blízko místa těžby omezí nutné pojezdy mechanizace a ušetří pohonné hmoty. Získaná štěpka bude odvážena mimo území parku, kde bude zřejmě použita jako alternativní zdroj energie.
Projekt, realizovaný v letech 2010 – 2011, je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha, na které budou realizována opatření pro podporu biodiverzity činí 36,67 ha. Celkové uznatelné náklady na akci činí 5 318 751 Kč, z toho je příspěvek z fondu Evropské unie 4 520 938 Kč (85 %, příspěvek SFŽP ČR 265 938 Kč (5 %) a příspěvek Správy Krkonošského národního parku 531 875 Kč (10 %)
Poznámka:
[1] Klečové porosty jsou jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací v Krkonoších a to i přesto (nebo také právě proto), že rostou přibližně na 2055 ha, tj. na necelých 4% území KRNAP a jeho ochranného pásma.
Proto Správa Krkonošského národního parku po dlouhém a odpovědném rozboru situace připravila projekt prořezávky novodobých klečových výsadeb. Na 178,7 hektarech krkonošských hřebenů tedy dojde k místy jen kosmetické, jinde však výrazné redukci množství keřů kleče, vysázené v rámci akce horského zalesňování v padesátých letech 20. století, ale také výsadeb pozdějších, ukončených až v roce 1991.
Projekt se zejména týká výsadeb prováděných převážně nad horní hranicí lesa v období po druhé světové válce. Oproti přirozenému ostrůvkovitému výskytu byly tehdy sazeničky kleče vysazovány do pravidelných a přitom velmi hustých sponů. Tyto výsadby začínají v předposlední dekádě dvacátého století znepokojovat přírodovědce svou vitalitou a rozpínavostí. Kleč začíná utlačovat velmi cenné fenomény nad i pod půdním povrchem. Nad ním jsou to jak jednotlivé druhy rostlin a živočichů, tak zejména jejich krkonošská společenstva. Pod povrchem jsou to pak stovky tisíc let vznikající unikátní druhy půd z tříděných kamenů dle tvaru a velikosti zvané půdy polygonální či brázděné.
Vzhledem k tomu, že v Krkonoších kleč roste nad horní hranicí lesa, která je totožná s I. zónou KRNAP, nikdo dosud žádné zásahy v kleči nerealizoval. Situace došla tak daleko, že pravidelná a přehuštěná výsadba v těchto místech způsobuje v dlouhodobém horizontu zmenšování a mizení volných ploch. Ty jsou domovem alpínských a smilkových trávníků s hojným zastoupením zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (např. mnohé druhy endemických jestřábníků, prha arnika, hořec tolitovitý, koniklec bílý, ostřice Bigelowova, ptáci lindušky či některé druhy horského hmyzu). Rozrůstání kleče ale také ohrožuje unikátní geomorfologické jevy. Například brázděné a polygonální půdy, thufury, putující kamenné bloky se v Krkonoších vyvíjejí nepřetržitě od poslední doby ledové a jejich vývoj ještě neskončil. Rozrůstáním klečí a zejména pak jejich kořenů, dochází vedle mechanického narušování vzácných půdních struktur, k oslabování fyzikálních procesů, podmiňujících jejich přetrvávající aktivitu (nerovnoměrné ukládání sněhu, svahové pohyby, změna mikroklimatických podmínek, apod.). Kleč se tak stala hrozbou pro unikátní přírodu arkto-alpínské tundry Krkonoš.
Realizaci projektu předcházel rozsáhlý mnoho let trvající komplexní výzkum zkoumající kleč samotnou (její původnost x nepůvodnost) a zejména pak její vliv na své okolí. Na základě biologických rozborů, s přihlédnutím k dobovým dokumentům, máme dnes v rukou nejdokonalejší analýzu popisující kdy a jakým materiálem byla daná lokalita osázena. Zda dané klečové porosty jsou původní, vysazené před 1. světovou válkou, v meziválečném období či v době po světové válce druhé. Tyto poznatky poskytly zcela zásadní podklad pro současný management kleče. Zároveň Správa KRNAP nepůjde „do akce“ bez předchozích zkušeností. Od roku 2005 již proběhlo na lokalitě U Čtyř pánů (na ploše asi 3 ha) několik zkušebních výřezů, při kterých se hledaly nejvhodnější a nejšetrnější technologie. S odstupem doby je na této lokalitě patrné, že zásah byl úspěšný a do vymýcených prostorů se vracejí výše zmiňované chráněné druhy.
Dlouho připravovaný projekt řeší úpravu území o rozloze 178,7 ha, což je méně než 9 % z celkové rozlohy klečových porostů v Krkonoších. Intenzita a rozsah redukce klečových výsadeb je plánován ve čtyřech úrovních: 10–30% by měla být na 44 ha, 30–50% na 61,7 ha, 50–70% na 39,4 ha a 70–90% na 33,6 ha. Konkrétně jde o tyto tři hlavní oblasti: Pančavská a Labská louka, Bílá louka a nakonec okolí Chalupy na Rozcestí. Více než 100 ha novodobých výsadeb z celkových 292 ha je navrženo ponechat zcela bez zásahu.
Při realizaci managementu bude zohledňován zdravotní stav jednotlivých keřů (přednostně budou odstraňovány keře napadené bejlomorkou, rzí nebo mechanicky poškozené, naopak vitální keře budou dle možností ponechávány). Na vybraných lokalitách budou rovněž ponechány všechny keře původní kosodřeviny i keře z předválečných výsadeb. Při zásahu bude rovněž zohledňován aktuální stav vegetace, přednostně budou ponechávány keře v okolí cest s ruderalizovanou nebo jinak změněnou vegetací (důsledek splavování živin z cest a turistického ruchu).
Na rok 2010 až 2011 jsou naplánovány práce na 38 hektarech na Labské louce, přičemž se bude postupovat od křižovatky U Čtyř pánů k severu k Violíku. Váha hmoty vytěžené na této lokalitě je odhadována na více než 1 000 tun. K odvozu keřů budou používána vozidla, která musejí mít splněnu emisní normu minimálně EURO III, vozidla budou pravidelně podrobována kontrolám na únik kapalin. V oblasti pod Violíkem, daleko od cest, bude ve druhém roce akce využito pro vývoz asi 300 tun služeb helikoptéry, ta bude snášet hmotu na parkoviště na Dolních Mísečkách. Bylo sice zvažováno i použití levnější lanovky, ale šlo by o příliš velký zásah do terénu (nezbytné mnohočetné ukotvení podpěr lana apod.). Operující vozidla se budou vyhýbat turisticky nejexponovanější části dne (10–16 hodin), v neděli se nebude jezdit vůbec. Návštěvníci hor by měli být v terénu omezeni nebo rušeni jen výjimečně. K samotnému odstranění keřů musejí být použity maximálně šetrné technologie s vysokým podílem ruční práce; nejlépe se osvědčily vyvětvovací nůžky. Hmota bude ručně stahována k cestám, odkud se bude svážet ke štěpkovacím pracovištím. Nasazení motorových pil je výrazně omezeno pro svou hlučnost, ale také pro technologickou nevhodnost (kmínky je třeba odřezávat co nejníže terénu, což tupí řetězy o kameny). Využití štěpkovací technologie blízko místa těžby omezí nutné pojezdy mechanizace a ušetří pohonné hmoty. Získaná štěpka bude odvážena mimo území parku, kde bude zřejmě použita jako alternativní zdroj energie.
Projekt, realizovaný v letech 2010 – 2011, je spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostřední ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celková plocha, na které budou realizována opatření pro podporu biodiverzity činí 36,67 ha. Celkové uznatelné náklady na akci činí 5 318 751 Kč, z toho je příspěvek z fondu Evropské unie 4 520 938 Kč (85 %, příspěvek SFŽP ČR 265 938 Kč (5 %) a příspěvek Správy Krkonošského národního parku 531 875 Kč (10 %)
Poznámka:
[1] Klečové porosty jsou jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací v Krkonoších a to i přesto (nebo také právě proto), že rostou přibližně na 2055 ha, tj. na necelých 4% území KRNAP a jeho ochranného pásma.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
