Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: PVC zatěžuje životní prostředí řadou reprotoxických látek, říká autor knihy Generace v ohrožení Ted Schettler
<a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=633020" title="Více o DEHP">Ftalát DEHP</a>, který se opakovaně objevuje jako změkčovadlo ve výrobcích z <a href="http://pvc.arnika.org" title="Stránky věnované PVC">PVC</a>, patří k významným reprotoxickým látkám, tedy látkám poškozujícím reprodukční schopnosti u člověka. „Tomuto ftalátu jsou vystavovány děti v souvislosti s používáním PVC v hračkách, ve výrobcích pro péči o ně, ale také v prachu v prostorech, kde je podlahová krytina z PVC. Jeho působení přitom může negativně ovlivnit jejich zdraví i reprodukční schopnosti v dospělosti. Abychom upozornili na problém reprotoxických látek obecně, rozhodli jsme se vydat knihu Generace v ohrožení. Ftalát DEHP je jedním z „hlavních hrdinů“ této knihy,“ řekla vedoucí kampaně Nehrajme si s PVC Ing. Miroslava Jopková.
PVC představuje riziko po celý svůj životní cyklus. Při jeho výrobě se používá karcinogenní <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1919659" title="Více informací o vinylchloridu">vinylchlorid</a> a mutagenní <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=322622" title="Více o DCE">1,2-dichlorethan (DCE)</a>. „Těžké kovy, organické sloučeniny cínu, změkčovadla (především ftaláty), to všechno jsou reprotoxické látky, s nimiž se můžeme setkat v souvislosti s PVC, do něhož byly nebo stále ještě jsou přidávány. Zatímco ftalát DEHP slouží většinou jako změkčovadlo, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=429635" title="Více informací o kadmiu">kadmium</a> a <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634297" title="Více informací o olovu">olovo</a>, jedny z hlavních těžkých kovů způsobujících poruchy vývoje nervové soustavy, především pak mozku plodu v těle matky, se do PVC přidávaly naopak kvůli tvrzení. S výrobou chloru pro produkci PVC ve Spolaně Neratovice je spojena <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885" title="Více informací o rtuti">rtuť</a>, jejíž zvýšené koncentrace v řece Labi dokládají, že reprotoxické látky jsou přítomny i v životním prostředí České republiky (1),“ shrnul základní problémy související s PVC hlavní autor knihy Generace v ohrožení Ted Schettler (2). Při likvidaci PVC ve spalovnách zase vznikají nebezpečné <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130" title="Více informací o dioxinech">dioxiny</a>, které se sice již daří zachytit před únikem do ovzduší, ale jsou stále ve zbytcích z čištění spalin. Problematická je i recyklace PVC. S některými látkami vznikajícímu při výrobě PVC musí být navíc nakládáno jako s nebezpečným odpadem.
<p>
„Látkám působícím na reprodukci je však potřeba věnovat pozornost nejen v souvislosti s PVC, a to především s ohledem na klesající populaci a plodnost v mnoha evropských zemích. Kniha, kterou představujeme, nabízí ucelený pohled na problematiku i pro laické čtenáře,“ uvedla Mgr. Zora Kasiková, tisková mluvčí sdružení Arnika, které český překlad knihy připravilo.
</p>
<p>
Sdružení Arnika v souvislosti s vydávanou knihou zveřejnilo také žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami v České republice (3), který sestavilo na základě dat ohlášených do <a href="http://www.irz.cz" title="Stránky IRZ">Integrovaného registru znečišťování (IRZ)</a> za rok 2007. Do první desítky největších znečišťovatelů se právě kvůli vysokým emisím DEHP dostal i provoz Fatry v Chropyni produkující obalové fólie z PVC. Praha je mezi kraji co do množství vypuštěných reprotoxických látek na 10. místě (4).
</p>
<p>
Hlavním tématem knihy Generace v ohrožení (Generations at Risk) je obecný mechanismus působení toxických látek, jako je například DEHP, na lidskou reprodukci. Publikace také dává návod, jak se dívat na studie týkající se dopadu těchto látek i na zdraví lidí a životní prostředí obecně,jak se těmto látkám bránit a jaká konkrétní rizika představují. Přestože kniha vyšla ve Spojených státech již v roce 2000, představuje stále nejucelenější dílo v této oblasti, které je zároveň snadno srozumitelné.
</p>
<p>
Podle Teda Schettlera byla hlavním důvodem sepsání knihy snaha shromáždit dostupné informace a výsledky výzkumů o reprotoxických látkách. „Nejdůležitějším sdělením knihy mělo být, že úspěšná reprodukce a normální vývoj plodu a dítěte mohou být ohroženy působením mnoha různých častých látek kontaminujících životní prostředí. Případy neplodnosti, potratů, nízké porodní váhy a některých poruch u narozených dětí narůstají co do počtu v mnoha částech světa. Důležitá data z pokusů a epidemiologických studií u lidí poskytují věrohodné důkazy o souvislosti nárůstu těchto poruch se škodlivinami v životním prostředí,“ uvedl a zmínil například olovo, rtuť či některé syntetické chemické látky, jejichž působení může vést k problémům se sníženou pozorností, zhoršenou pamětí a schopností učit se. „Chtěli jsme tyto objevy a znalosti shrnout do jedné knihy, která by byla zároveň užitečná pro čtenáře s různým vzděláním a zaměřením. Vyvíjející se plod a dítě jsou obzvláště vnímavé i na vystavení toxickým látkám v koncentracích, které nemají žádný pozorovatelný dopad na dospělé lidi. Někdy důsledky vystavení toxickým látkám v dětství poznamená jedince na celý život, “ zdůraznil Ted Schettler.
</p>
<p>
V rámci turné po České republice představil Ted Schettler svou knihu postupně již v Ústí nad Labem, Jihlavě, Ostravě a dnes také v Praze. V Ostravě se navíc setkal v rámci přednášky a diskuze se studenty na Fakultě zdravotnických studií Ostravské univerzity.
</p>
<p>
Kniha Generace v ohrožení vyjde v České republice před Vánoci, nyní je možné objednávat ji na adrese arnika@arnika.org (cena 145 Kč).
</p>
(1) Přítomnost rtuti v rybách z Labe (průzkum z roku 2005) – nejvyšší hodnoty byly naměřené pod Spolanou Neratovice v Obříství
<p>
(2) Ted (Theodore) Schettler, M.D., M.P.H., je americký toxikolog a uznávaný odborník na reprodukční a vývojové vady, neurotoxicitu a další zdravotní problémy, jež mají svůj původ v životním prostředí. Vystudoval lékařství na univerzitě Case Western Reserve a veřejné zdraví na Harvardské univerzitě. Jeho knihy Generations at Risk a in Harm’s Way: Toxic Threats to Child Development rozebírají znalosti či podezření, jež mají odborníci o příčinách problémů, pocházejících ze životního prostředí, od poruch učení po onemocnění rakovinou. Je vědeckým ředitelem americké SEHN (Science and Environmental Health Network, www.sehn.org), je aktivní v sítích mezinárodních organizací jako například HCWH - Health Care Without Harm a zasedal v poradním sboru americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a Národní akademie věd.
(3) Žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami (bez oxidu uhelnatého) pro Českou republiku. Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), arzen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý (pozn.: zahrnutý až v tabulce č. 6), pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny. Na prvních dvou místech jsou provozy vypouštějící vysoká množství benzenu, následované pak těmi, kdo vypouštějí hodně polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V případě hutí a elektráren hlavně v emisích do ovzduší. Výjimkou je Sokolovská uhelná s vysokými úniky arzenu do vod. V případě provozu Fatry, a.s. v Chropyni se jedná o vysoké úniky ftalátu DEHP do ovzduší.
Pořadí Organizace Provozovna Lokalita Kraj Množství
v kg Trend
1. DEZA, a.s., Valašské Meziříčí DEZA, a.s., Val. Meziříčí Val. Meziříčí Zlín. 8028 ↓
2. BorsodChem MCHZ, s.r.o. BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava MoSl. 3577 ~
3. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostrava MoSl. 2385 ↑
4. Třinecké železárny, a.s. Třinecké železárny, a.s. Třinec MoSl. 1580 ~
5. Sokolovská uhelná,právní nástupce,a.s. Sokolovská uhelná -zpracovatelská část Vřesová KarV. 1213 ↓
6. Veolia voda Česká republika, a.s. Prov. BČOV Pardubice Pardubice Pard. 1127 ↑
7. ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník Horní Počaply St-č. 1041 ↑
8. International Power Opatovice, a.s. Elektrárna Opatovice Opatovice HrKr. 902 ↓
9. Fatra, a.s. Fatra, a.s. prov. Chropyně Chropyně Zlín. 715 ↑
10. ČEZ, a.s. Elektrárny Prunéřov Kadaň Úst. 598 ↑
(4) Pořadí krajů v České republice podle součtů reprotoxických látek (kromě oxidu uhelnatého) v únicích ohlášených do IRZ
Kraj Součty úniků v kg
Zlínský 9075
Moravskoslezský 8174
Ústecký 2878
Pardubický 2860
Středočeský 1989
Karlovarský 1580
Jihomoravský 1091
Královéhradecký 644
Plzeňský 529
Praha 231
Jihočeský 189
Olomoucký 128
Vysočina 26
Liberecký 0
PVC představuje riziko po celý svůj životní cyklus. Při jeho výrobě se používá karcinogenní <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1919659" title="Více informací o vinylchloridu">vinylchlorid</a> a mutagenní <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=322622" title="Více o DCE">1,2-dichlorethan (DCE)</a>. „Těžké kovy, organické sloučeniny cínu, změkčovadla (především ftaláty), to všechno jsou reprotoxické látky, s nimiž se můžeme setkat v souvislosti s PVC, do něhož byly nebo stále ještě jsou přidávány. Zatímco ftalát DEHP slouží většinou jako změkčovadlo, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=429635" title="Více informací o kadmiu">kadmium</a> a <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=634297" title="Více informací o olovu">olovo</a>, jedny z hlavních těžkých kovů způsobujících poruchy vývoje nervové soustavy, především pak mozku plodu v těle matky, se do PVC přidávaly naopak kvůli tvrzení. S výrobou chloru pro produkci PVC ve Spolaně Neratovice je spojena <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885" title="Více informací o rtuti">rtuť</a>, jejíž zvýšené koncentrace v řece Labi dokládají, že reprotoxické látky jsou přítomny i v životním prostředí České republiky (1),“ shrnul základní problémy související s PVC hlavní autor knihy Generace v ohrožení Ted Schettler (2). Při likvidaci PVC ve spalovnách zase vznikají nebezpečné <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=587130" title="Více informací o dioxinech">dioxiny</a>, které se sice již daří zachytit před únikem do ovzduší, ale jsou stále ve zbytcích z čištění spalin. Problematická je i recyklace PVC. S některými látkami vznikajícímu při výrobě PVC musí být navíc nakládáno jako s nebezpečným odpadem.
<p>
„Látkám působícím na reprodukci je však potřeba věnovat pozornost nejen v souvislosti s PVC, a to především s ohledem na klesající populaci a plodnost v mnoha evropských zemích. Kniha, kterou představujeme, nabízí ucelený pohled na problematiku i pro laické čtenáře,“ uvedla Mgr. Zora Kasiková, tisková mluvčí sdružení Arnika, které český překlad knihy připravilo.
</p>
<p>
Sdružení Arnika v souvislosti s vydávanou knihou zveřejnilo také žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami v České republice (3), který sestavilo na základě dat ohlášených do <a href="http://www.irz.cz" title="Stránky IRZ">Integrovaného registru znečišťování (IRZ)</a> za rok 2007. Do první desítky největších znečišťovatelů se právě kvůli vysokým emisím DEHP dostal i provoz Fatry v Chropyni produkující obalové fólie z PVC. Praha je mezi kraji co do množství vypuštěných reprotoxických látek na 10. místě (4).
</p>
<p>
Hlavním tématem knihy Generace v ohrožení (Generations at Risk) je obecný mechanismus působení toxických látek, jako je například DEHP, na lidskou reprodukci. Publikace také dává návod, jak se dívat na studie týkající se dopadu těchto látek i na zdraví lidí a životní prostředí obecně,jak se těmto látkám bránit a jaká konkrétní rizika představují. Přestože kniha vyšla ve Spojených státech již v roce 2000, představuje stále nejucelenější dílo v této oblasti, které je zároveň snadno srozumitelné.
</p>
<p>
Podle Teda Schettlera byla hlavním důvodem sepsání knihy snaha shromáždit dostupné informace a výsledky výzkumů o reprotoxických látkách. „Nejdůležitějším sdělením knihy mělo být, že úspěšná reprodukce a normální vývoj plodu a dítěte mohou být ohroženy působením mnoha různých častých látek kontaminujících životní prostředí. Případy neplodnosti, potratů, nízké porodní váhy a některých poruch u narozených dětí narůstají co do počtu v mnoha částech světa. Důležitá data z pokusů a epidemiologických studií u lidí poskytují věrohodné důkazy o souvislosti nárůstu těchto poruch se škodlivinami v životním prostředí,“ uvedl a zmínil například olovo, rtuť či některé syntetické chemické látky, jejichž působení může vést k problémům se sníženou pozorností, zhoršenou pamětí a schopností učit se. „Chtěli jsme tyto objevy a znalosti shrnout do jedné knihy, která by byla zároveň užitečná pro čtenáře s různým vzděláním a zaměřením. Vyvíjející se plod a dítě jsou obzvláště vnímavé i na vystavení toxickým látkám v koncentracích, které nemají žádný pozorovatelný dopad na dospělé lidi. Někdy důsledky vystavení toxickým látkám v dětství poznamená jedince na celý život, “ zdůraznil Ted Schettler.
</p>
<p>
V rámci turné po České republice představil Ted Schettler svou knihu postupně již v Ústí nad Labem, Jihlavě, Ostravě a dnes také v Praze. V Ostravě se navíc setkal v rámci přednášky a diskuze se studenty na Fakultě zdravotnických studií Ostravské univerzity.
</p>
<p>
Kniha Generace v ohrožení vyjde v České republice před Vánoci, nyní je možné objednávat ji na adrese arnika@arnika.org (cena 145 Kč).
</p>
(1) Přítomnost rtuti v rybách z Labe (průzkum z roku 2005) – nejvyšší hodnoty byly naměřené pod Spolanou Neratovice v Obříství
<p>
(2) Ted (Theodore) Schettler, M.D., M.P.H., je americký toxikolog a uznávaný odborník na reprodukční a vývojové vady, neurotoxicitu a další zdravotní problémy, jež mají svůj původ v životním prostředí. Vystudoval lékařství na univerzitě Case Western Reserve a veřejné zdraví na Harvardské univerzitě. Jeho knihy Generations at Risk a in Harm’s Way: Toxic Threats to Child Development rozebírají znalosti či podezření, jež mají odborníci o příčinách problémů, pocházejících ze životního prostředí, od poruch učení po onemocnění rakovinou. Je vědeckým ředitelem americké SEHN (Science and Environmental Health Network, www.sehn.org), je aktivní v sítích mezinárodních organizací jako například HCWH - Health Care Without Harm a zasedal v poradním sboru americké Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a Národní akademie věd.
(3) Žebříček největších znečišťovatelů reprotoxickými látkami (bez oxidu uhelnatého) pro Českou republiku. Zařazení látek mezi reprotoxické vychází z hodnocení EPA státu Kalifornie a z profilů látek uvedených na internetových stránkách Integrovaného registru znečišťování v roce 2006. Mezi reprotoxické jsme na základě zmíněných dokumentů zařadili následující látky: 1,2,3,4,5,6-hexychlorcyklohexan (HCH), arzen, benzen, benzo(g,h,i)perylen, dichlordifenyltrichlor-ethan (DDT), di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP), diuron, ethylenoxid, fluoranthen, hexachlorbenzen (HCB), chlordecon, chrom, kadmium, mirex, nonylfenol a nonylfenolethoxyláty, organické sloučeniny cínu, oxid uhelnatý (pozn.: zahrnutý až v tabulce č. 6), pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB), polychlorované dioxiny + furany (PCDD/F), rtuť, simazin, toluen, toxafen, tributylcín a jeho sloučeniny, trifenylcín a sloučeniny a xyleny. Na prvních dvou místech jsou provozy vypouštějící vysoká množství benzenu, následované pak těmi, kdo vypouštějí hodně polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. V případě hutí a elektráren hlavně v emisích do ovzduší. Výjimkou je Sokolovská uhelná s vysokými úniky arzenu do vod. V případě provozu Fatry, a.s. v Chropyni se jedná o vysoké úniky ftalátu DEHP do ovzduší.
Pořadí Organizace Provozovna Lokalita Kraj Množství
v kg Trend
1. DEZA, a.s., Valašské Meziříčí DEZA, a.s., Val. Meziříčí Val. Meziříčí Zlín. 8028 ↓
2. BorsodChem MCHZ, s.r.o. BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava MoSl. 3577 ~
3. ArcelorMittal Ostrava a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostrava MoSl. 2385 ↑
4. Třinecké železárny, a.s. Třinecké železárny, a.s. Třinec MoSl. 1580 ~
5. Sokolovská uhelná,právní nástupce,a.s. Sokolovská uhelná -zpracovatelská část Vřesová KarV. 1213 ↓
6. Veolia voda Česká republika, a.s. Prov. BČOV Pardubice Pardubice Pard. 1127 ↑
7. ČEZ, a.s. Elektrárna Mělník Horní Počaply St-č. 1041 ↑
8. International Power Opatovice, a.s. Elektrárna Opatovice Opatovice HrKr. 902 ↓
9. Fatra, a.s. Fatra, a.s. prov. Chropyně Chropyně Zlín. 715 ↑
10. ČEZ, a.s. Elektrárny Prunéřov Kadaň Úst. 598 ↑
(4) Pořadí krajů v České republice podle součtů reprotoxických látek (kromě oxidu uhelnatého) v únicích ohlášených do IRZ
Kraj Součty úniků v kg
Zlínský 9075
Moravskoslezský 8174
Ústecký 2878
Pardubický 2860
Středočeský 1989
Karlovarský 1580
Jihomoravský 1091
Královéhradecký 644
Plzeňský 529
Praha 231
Jihočeský 189
Olomoucký 128
Vysočina 26
Liberecký 0
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
