Evropská komise, český text ICEU: Reakce Evropské unie na záplavy ve Střední Evropě

Povodně, které zdevastovaly části Střední Evropy, posunuly spolupráci mezi EU a nejhůře postiženými kandidátskými zeměmi na novou úroveň. Podpora EU se rychle rozvinula od osobních projevů účasti ke konkrétní podpoře a rámcovým plánům hmatatelné pomoci jako konkrétního gesta evropské solidarity.


Předseda Evropské komise Romano Prodi si 16. srpna prohlédl ve společnosti prezidenta Havla povodně osobně a řekl, že byl „prostě šokován“ rozsahem škod, předseda Evropské rady Anders Fogh Rasmussen zaslal vyjádření podpory a slíbil rychlou pomocnou akci EU. Na zvláštním summitu, který do Berlína svolal německý kancléř Gerhard Schröder a kterého se zúčastnili premiéři Rakouska, České republiky a Slovenska, zastupovali Evropskou komisi Günter Verheugen, komisař odpovědný za rozšiřování, komisař pro regionální politiku Michel Barnier a komisařka pro rozpočet Michaele Schreyerová.
<p>
Jakmile byl zřejmý rozsah katastrofy, začala Evropská komise jednat s národními a regionálními orgány v členských i postižených kandidátských zemích. Monitorovací a informační centrum pro civilní ochranu při Evropské komisi, vedené komisařkou pro životní prostředí Margot Wallströmovou, obdrželo z České republiky žádost o přenosné vysoušeče a plovoucí i ponorná čerpadla. Tato žádost byla okamžitě předána členským zemím, z nichž některé okamžitě zareagovaly a vyslaly specializované týmy s odpovídajícím vybavením. Francie uvolnila dva týmy vyškolené na čerpání a čištění vody. Belgie poslala vozidla, personál, generátory a čerpadla. Čerpadla poslala rovněž Itálie, Řecko nabídlo okamžitou pomoc. Dánsko vyslalo desetičlennou jednotku civilní ochrany s čerpacími zařízeními.
<p>
Pro kandidátské země a zejména Českou republiku určili komisaři Verheugen a Barnier možnou finanční pomoc prostřednictvím předvstupních programů. V rámci programu Phare bude možné utratit dalších 9,75 milionů eur na projekty popovodňové obnovy v České republice. Dále bude uvolněno 48 milionů eur z dosud nepřidělených fondů v rámci nástroje ISPA, které mohou být investovány do náprav škod v oblasti ochrany životního prostředí a dopravní infrastruktury, předloží-li české orgány odpovídající projekty.
<p>
28. srpna Komise potvrdila prvotní plán poskytnout okamžitou pomoc ve výši 500 milionů Německu, Rakousku, České republice a Slovensku. Česká republika i Slovensko získají technickou pomoc a podstatnou část dosud nepřidělených finančních prostředků na zmírnění následků záplav za zvýhodněných a pružných podmínek.
<p>
Komise rovněž navrhla dlouhodobý plán na zřízení fondu pro likvidaci následků v případě přírodních, technických nebo environmentálních katastrof, který bude od roku 2003 každoročně dotován až jednou miliardou eur. Komise navrhuje Parlamentu a Radě, že nově vznikající fond bude mít vlastní rozpočet a bude k dispozici jak členským, tak i kandidátským zemím, s nimiž jsou vedena jednání o vstupu. Peníze z fondu mají primárně plynout na rychlou obnovu zničené infrastruktury jako jsou dodávky elektřiny, vodovody a kanalizace, telekomunikace, doprava, sociální pomoc a také preventivní ochrana infrastruktury jako jsou hráze a přehrady.
<p>
Komise rovněž znovu potvrdila řadu opatření pokrývající nejrůznější oblasti, včetně strukturálních fondů. Týká se to například realokace dosud nepřidělených fondů určených na rozvoj transevropských sítí, rozšíření půjček z Evropské investiční banky a realokaci dosud nepřidělených prostředků z fondů Phare, ISPA a Sapard.
<p>
V roce 2002 se využijí peníze z těch částí rozpočtu EU, které nebyly z nějakého důvodu dosud utraceny. Od roku 2003 se na tento účel použijí finance speciálně vybrané od členských zemí prostřednictvím fondu na likvidaci následků katastrof.
<p>
Předseda Evropské komise Romano Prodi řekl: „Evropská komise znovu potvrdila, že bude stát při lidech tak krutě zasažených postupujícími povodněmi a stejně tak podpoří i představitele postižených států. Dnes, kdy mnoho našich spoluobčanů musí vzdorovat tak obtížným podmínkám, je evropské poselství solidarity slyšitelnější než jindy, a to nejen v Evropské unii, ale v zemích, které se k nám brzy připojí. Více než kdy předtím potřebujeme najít rychlé, praktické a efektivní léky.“ Ministři zahraničních věcí zemí EU přijali stanoviska k záplavám na svém neformálním zasedání v dánském Elsinoru ve dnech 30.–31. srpna, Komise přednese své prohlášení na plenárním zasedání Parlamentu 3. září a přijetí rezoluce Parlamentu se předpokládá 5. září.
<p>
Ostatní kandidátské země rovněž projevily svou solidaritu a poskytly materiální pomoc, která následovala bezprostředně po politických prohlášeních. Svou solidaritu vyjádřili rovněž představitelé dvou evropských zemědělských organizací (COPA a COGECA). Jejich představitelé se nyní pokoušejí získat přehled o rozsahu škod v zemědělství jak v EU, tak i kandidátských zemích.