Tiskové zprávy
MŽP ČR: Reakce MŽP na výroky Petra Havla v článku na serveru Česká pozice Mýty kolem regulace vody
Ministerstvo životního prostředí se důrazně ohrazuje proti nepravdivým informacím Petra Havla v jeho článku na serveru Česká pozice, který se týká tématu regulace vodárenství v České republice.
Článek najdete na na stránce serveru Česká pozice.
1) MŽP nikdy ve svých vyjádřeních neříkalo, že jedinou cestou pro splnění podmínky pro dotace do vodovodů a kanalizací je zřízení regulátora. MŽP vždy postupovalo v souladu s tím, co minimálně rok uvádí ve svých vyjádřeních na společných jednáních zástupci Evropské komise, vládní materiály k tzv. Ex-ante kondicionalitám i samotný poziční dokument Evropské komise k české dohodě o partnerství: pro pokračování podpory vodárenství v ČR z evropských fondů jsou dvě alternativy. A to buď za stejných podmínek jako v programovacím období 2007–2013 (tedy např. podmínka úpravy nevýhodných a netransparentních smluv měst a obcí s vodárenskými společnostmi) nebo vznik nezávislého regulátora vodárenství v ČR. Tento jasný vzkaz Evropské komise (tedy dvě varianty) zazněl za poslední rok opakovaně přímo od zástupce Evropské komise na setkáních pracovní skupiny k dohodě o partnerství, která byla složená mj. ze zástupců MZe, SMO ČR, MMR ad.
2) Autor článku záměrně přehlíží, co to znamená pokračování v podmínkách programovacího období 2007–2013. Evropská komise totiž konzistentně a dlouhodobě upozorňuje na problémy českého vodárenského sektoru, tedy na dlouhé provozní smlouvy a nepřiměřené zisky provozních společností, na absenci cenových vzorců vedoucích k úsporám a vyšší efektivitě vodárenských společností a absenci výkonových parametrů při poskytování této veřejné služby. Se všemi těmito dlouhotrvajícími neduhy českého vodárenství se vypořádávají právě podmínky pro udělení dotace z evropských fondů, a to jak v období 2007–2013, tak i pro následující období 2014–2020. Těžko by nás Evropská komise nutila k této kvaziregulaci českého vodárenství skrze dotace i pro období 2014–2020, kdyby na českém vodárenském trhu bylo vše tak, jak má. Tvrzení pana Havla, že EK „nemá ani problém s dlouhodobostí smluv mezi městy a obcemi – majiteli vodohospodářské infrastruktury – a provozovateli této infrastruktury, což jsou tuzemské i nadnárodní vodohospodářské společnosti“, je tak naprosto nepravdivé.
3) Další zavádějící informací v článku pana Havla je pak informace o zápisu ze srpnového jednání s Evropskou komisí. Autor zjevně nezná úřední procedury jednání s Bruselem. Zápis z jednání standardně připravuje stálé zastoupení ČR při EK v Bruselu, které jakmile jej zpracovalo (byť vcelku později než obvykle), rozeslalo ho na dotčené rezorty v ČR. MŽP tak žádné embargo na zápis vyhlásit nemohlo. Ministerstvo životního prostředí v tomto směru hájí a vždy hájilo zájem veřejnosti a konečných uživatelů vody, otázkou je, čí zájmy hájí „nezávislý“ analytik Petr Havel.
Článek najdete na na stránce serveru Česká pozice.
1) MŽP nikdy ve svých vyjádřeních neříkalo, že jedinou cestou pro splnění podmínky pro dotace do vodovodů a kanalizací je zřízení regulátora. MŽP vždy postupovalo v souladu s tím, co minimálně rok uvádí ve svých vyjádřeních na společných jednáních zástupci Evropské komise, vládní materiály k tzv. Ex-ante kondicionalitám i samotný poziční dokument Evropské komise k české dohodě o partnerství: pro pokračování podpory vodárenství v ČR z evropských fondů jsou dvě alternativy. A to buď za stejných podmínek jako v programovacím období 2007–2013 (tedy např. podmínka úpravy nevýhodných a netransparentních smluv měst a obcí s vodárenskými společnostmi) nebo vznik nezávislého regulátora vodárenství v ČR. Tento jasný vzkaz Evropské komise (tedy dvě varianty) zazněl za poslední rok opakovaně přímo od zástupce Evropské komise na setkáních pracovní skupiny k dohodě o partnerství, která byla složená mj. ze zástupců MZe, SMO ČR, MMR ad.
2) Autor článku záměrně přehlíží, co to znamená pokračování v podmínkách programovacího období 2007–2013. Evropská komise totiž konzistentně a dlouhodobě upozorňuje na problémy českého vodárenského sektoru, tedy na dlouhé provozní smlouvy a nepřiměřené zisky provozních společností, na absenci cenových vzorců vedoucích k úsporám a vyšší efektivitě vodárenských společností a absenci výkonových parametrů při poskytování této veřejné služby. Se všemi těmito dlouhotrvajícími neduhy českého vodárenství se vypořádávají právě podmínky pro udělení dotace z evropských fondů, a to jak v období 2007–2013, tak i pro následující období 2014–2020. Těžko by nás Evropská komise nutila k této kvaziregulaci českého vodárenství skrze dotace i pro období 2014–2020, kdyby na českém vodárenském trhu bylo vše tak, jak má. Tvrzení pana Havla, že EK „nemá ani problém s dlouhodobostí smluv mezi městy a obcemi – majiteli vodohospodářské infrastruktury – a provozovateli této infrastruktury, což jsou tuzemské i nadnárodní vodohospodářské společnosti“, je tak naprosto nepravdivé.
3) Další zavádějící informací v článku pana Havla je pak informace o zápisu ze srpnového jednání s Evropskou komisí. Autor zjevně nezná úřední procedury jednání s Bruselem. Zápis z jednání standardně připravuje stálé zastoupení ČR při EK v Bruselu, které jakmile jej zpracovalo (byť vcelku později než obvykle), rozeslalo ho na dotčené rezorty v ČR. MŽP tak žádné embargo na zápis vyhlásit nemohlo. Ministerstvo životního prostředí v tomto směru hájí a vždy hájilo zájem veřejnosti a konečných uživatelů vody, otázkou je, čí zájmy hájí „nezávislý“ analytik Petr Havel.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
