Tiskové zprávy
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí/Atomstopp_oberoesterreich : Rostoucí nebezpečí z jaderné elektrárny Temelín. 5.výročí spuštění štěpné reakce dne 9.10.2000
7. října 2005 | Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí/Atomstopp_oberoesterreich
Autor: G. Pohlová
Autor: G. Pohlová
Na 9.října připadá páté výročí aktivace jaderné elektrárny Temelín. Spuštěním štěpné reakce v 19.18 hod. byla tato elektrárna uvedena do provozu. Ve stejném okamžiku demonstrovali lidé na česko - rakouských hranicích. Rakouští politici ze všech stran apelovali na Českou republiku, aby se spuštěním elektrárny nedopouštěla "nevratných kroků" (spolkový kancléř Schüssel). Ve světle rostoucích pochyb o bezpečnosti JE Temelín mluvili rakouští politici o její aktivaci jako o "neprozíravém a povážlivém rozhodnutí" (tehdejší ministryně zahranicí Benita Ferreo-Waldner), o "špatném a pochybném kroku" (spolkový kancléř Wolfgang Schüssel) a jako o "provokaci" (hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer).
Vážné bezpečnostní nedostatky však nejsou odstraněny ani dnes. Nově zveřejněná odborná zpráva k procesu z Melku opět potvrzuje, že Temelín od svého spuštění neprovedl žádné podstatné bezpečnostní vylepšení. Temelín je tedy stejně nebezpečný jako dříve a ohrožení touto jadernou elektrárnou se den ode dne stále zvyšuje, protože oba její bloky jsou již v komerčním provozu.
Pro toto tvrzení mluví následující fakta:
1) Doba plánovaných odstávek se stále prodlužuje - zřejmě se tím zastírají přetrvávající problémy v elektrárně
V západoevrospkých jaderných elektrárnách trvá odstávka spojená s výměnou paliva a garanční revizí bloku běžně cca. 40 dní. V Temelíně ne - doba těchto odstávek se rok od roku prodlužuje.
2.výrobní blok byl v roce 2003 plánovaně 59 dní mimo provoz, o rok později to bylo již 99 dní - tedy více než jednou tolik než v jiných evropských elektrárnách.
1.výrobní blok byl v roce 2002 plánovaně 89 dní mimo provoz. V následujících letech se doba plánovaných odstávek zvyšovala takto: v roce 2003 celkem 114 dní, o rok později 94 dní. V roce 2005 byl do dnešního dne 1.blok plánovaně odstaven po dobu 61 dní.
Počet plánovaných odstávek roste. Z toho je patrné, že elektrárna se potýká se stále většími problémy a tím se prodlužuje doba, nutná pro provedení oprav!
"Proč? Jaké problémy se skrývají za těmito stále delšími odstávkami bloků?" ptá se Manfred Doppler z Česko-rakouského antiatomového výboru.
Nadále se snižuje i celkové využití jaderné elektrárny Temelín. Jaderná lobby, která se ráda chlubí svými elektrárnami, udává využití svých jaderných elektráren na 86%. Oba bloky JE Temelín však v roce 2005 dosahují celkového využití maximalně na 75%, resp. na 72%. U druhého výrobního bloku je možné dokonce sledovat negativní trend: v roce 2003 dosahovalo jeho časové využití 79%, o rok později stále ještě 76% - v letošním roce však jeho využití nedosáhne ani 72%!
2) Počet poruch v elektrárně je stále vysoký - poruchy se často opakují
U každého technického zařízení, které se uvádí do provozu, je možno předpokládat, že bude v prvních měsících po spuštění vykazovat větší poruchovost, která se však časem sníží. Poruchy v jaderné elektrárně Temelín často společnost ČEZ omlouvá jako "dětské nemoci". Jaderná elektrárna Temelín však ani po pěti letech spouštění a provozu z dětského věku stále nevyrostla. Naopak její problémy se často opakují: vibrace na turbíně, netěstnosti, únik radioaktivní chladící kapaliny, problémy s generátory.
"Celá čtvrtina všech dosavadních poruch (tedy celkem 20) připadá na rok 2004. V tomto roce bylo vydáno povolení k trvalému provozu obou temelínských bloků a tím ukončen zkušební provoz elektrárny!" podotýká Maria Fellner ze Salcburské platformy proti atomovému nebezpečí PLAGE.
3) Rychlá únava materiálu kvůli častým neplánovaných odstávkám
Již v prosinci 2000, tady pouhé tři měsíce po spuštění štěpné rekace, se objevují první poruchy kvůli vibracím turbíny. V květnu 2001 přiznala i dodavatelská firma Škoda Energo, že nevibruje pouze přívodní potrubí k turbíně, nýbrž celá turbína. Následné nespočetné odstávky bloku byly způsobeny chvějící se turbínou.
"Každý expert Vám potvrdí, že tento stálý provoz odstavení a opětovných startů (Stop and Go) má negativní účinky na vlastnosti materiálu a vede k rychlejší únavě materiálu! Stejně tak může každý odborník potvrdit, že technická zařízení sice mohou přestát určitý počet neplánovaných odstávek bez újmy, tento počet však není neomezený. Není jasné, kolik dalších takových odstávek ještě jaderná elektrárna Temelín zvládne, nebo zda již ta další bude mít nedozírné následky. Každé další neplánované odstavení temelínských bloků tak zvyšuje nebezpečnost této elektrárny!" dodává Roland Egger, předseda sdružení Atomstopp_atomkraftfrei leben!
"Aby společnost ČEZ předešla dalšímu riziku, oznámila rozsáhlou rekonstrukci turbíny. Do té doby je reaktor provozován na 85% - plného provozu by turbína nadále nebyla schopna! Takto se chce společnost ČEZ zřejmě vyvarovat dalším neplánovaným odstávkám - ale za jakou cenu?" ptá se Bernd Scheibner z Bavorské platformy proti jadernému nebezečí.
4) Přetrvávající bezpečnostní problémy - závazky z Melkské dohody nebyly splněny
Dosud nebyla vyřešena problematika ochrany vysokoenergetického potrubí před několikanásobným prasknutím na úrovni 28,8 metrů.
Nezodpovězena zůstala také otázka kvalifikace bezpečnostních ventilů. Stejně tak je neznámou, jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost v roce 2000 vůbec mohl jaderné elektrárně Temelín na základě existujících informací udělit povolení ke zkušebnímu provozu.
Jaderná elektrárna Temelín by v Německu vůbec nedostala povolení k zahájení provozu. Ojedinělé způsoby řešení, které se v JE Temelín používají pro technicky extrémně náročné komponenty, neodpovídají žádným západoevropským normám.
I po pěti letech provozu jaderné elektrárny Temelín nadále zůstává nevyřešena otázka kvalifikace bezpečnostních komponent a ohrožení zemětřesením. Otevřena je také otázka, proč nebylo zkontrolováno křehnutí reaktorové tlakové nádoby podle doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, proč jsou stanovována vlastní pravidla, které pak schválí český Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
"Pro český Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebylo nesplnění závazků, vyplývajících z dohody z Melku, překážkou pro to, aby dne 11.10.2004 vydal povolení k trvalému provozu 1.výrobního bloku," upozorňuje Andreas Reimer ze sdružení Stop Temelín.
5) Mezisklad pro vyhořelé jaderné palivo byl schválen bez znalosti typu skladovacích kontejnerů
Jaderná elektrárna Temelín neodpovídá západoevropským standardům. Dodnes není známo, v jakém typu kontejnerů bude vyhořelé palivo z této elektrárny skladováno, ačkoli jeho stavba v areálu JETE již byla schválena. Veřejné projednání, které se v rámci procesu EIA (proces hodnocení vlivů stavby na životní prostředí) uskutečnilo 24.srpna 2005 v Českých Budějovicích, bylo pouhou fraškou. Nebyly zde zveřejněny ani scénáře možného pádu dopravního letadla na elektrárnu a jeho možné následky.
Požadujeme zastavení JETE
Okamžité definitivní zastavení provozu jaderné elektrárny Temelín je jediná možnost, jak zamezit ohrožení touto elektrárnou. Temelín není možné "dovybavit" na západoevropský bezpečnostní standard. Stavebně podobná jaderná elektrárna v bývalé NDR byla po sjednocení Německa definitivně odstavena.
5.výročí spuštění štěpné reakce v JE Temelín by mělo být varovným signálem pro všechny politiky! Nemůžeme nadále vystavovat obyvatelstvo nebezpečí z této jaderné elektrárny," shodují se odpůrci jádra.
Výroky politiků z doby spuštění štěpné reakce v jaderné elektrárně Temelín:
Hornorakouský zemský sněm, dne 6.10.2000 (Neues Volksblatt):
Jednomyslně byla schválena rezoluce proti plánovanému uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu.
Zemský hejtman Josef Pühringer, dne 7.10.2000 (Salzburger Nachrichten):
Aktivace JE Temelín za současné situace je provokací a porušuje všechny pravidla sousedských styků v Evropě.
Spolkový kancléř Schüssel, dne 9.10.2000 (Volksblatt a Salzburger Nachrichten):
Rakouský spolkový kancléř tehdy apeloval na českého premiéra Miloše Zemana, aby země neuváděla jadernou elektrárnu Temelín do provozu: "Apeluji na českého premiéra Zemana, aby jeho země nepodnikala nevratné kroky před vyjasněním všech bezpečnostních otázek."
Tehdejší rakouská ministeryně zahraničí Ferrero-Waldner, dne 10.10.2000 (OÖ Nachrichten):
Plánované uvedení jaderné elektrárny Temelín označila tehdejší rakouská ministeryně zahraničí Ferrero-Waldner jako "neprozíravý a lehkomyslný krok".
Tehdejší ministr životní prostředí, dne 11.10.2000 (Salzburger Nachrichten):
Při tehdejším zasedání rady EU v Lucemburku opět otevřel téma jaderné elektrárny Temelín...a upozornil své kolegy na to, že obavy rakouského obyvatelstva jsou v tomto ohledu velké.
Spolkový kancléř Schüssel, dne 12.10.2000 (Volksblatt):
Uvedení jaderné elektrárny do provozu tehdy rakouský spokový kancléř označil za "špatné a povážlivé rozhodnutí". "Toto rozhodnutí je v rozporu s principem dobrého sousedství".
Český prezident Vávlav Havel, dne 12.10.2000 (Volksblatt):
Souhlas s dostavbou JE Temelín bylo podle českého prezidenta největší chybou za jeho funkční období.
Signatáři:
Sdružení Atomstopp_oberoesterreich společně s Atomstopp_atomkraftfrei leben!, Česko-rakouský antiatomový výbor, sdružení Stop Temelín, Freistadtské matky proti atomovému nebezpečí, sdružení Sonne+Freiheit
a
PLAGE - Salcburská platforma proti atomovému nebezpečí
Vorarlberská platforma proti atomovému nebezpečí
Korutanská iniciativa ALPEN-ADRIA bez jaderných zařízení
Bavorská platforma proti atomovému nebezpečí
Dolnorakouská platforma STOP TEMELIN
Tirolská Platforma proti atomovému nebezpečí PLAGE
Vídeňská platforma "Bezjaderná budoucnost"
OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí
Další informace:
Roland Egger +43 664 421 56 13 (za Atomstopp_oberoesterreich, Linec)
Manfred Doppler + 43 664 4505015 (za Atomstopp_oberoesterreich, Linec)
Pavel Vlček +42 0777006241 (za OIŽP, České Budějovice)
Bernd Scheibner +49 851 71 985 (za Bavorskou platformu proti atomovému nebezpečí)
Vážné bezpečnostní nedostatky však nejsou odstraněny ani dnes. Nově zveřejněná odborná zpráva k procesu z Melku opět potvrzuje, že Temelín od svého spuštění neprovedl žádné podstatné bezpečnostní vylepšení. Temelín je tedy stejně nebezpečný jako dříve a ohrožení touto jadernou elektrárnou se den ode dne stále zvyšuje, protože oba její bloky jsou již v komerčním provozu.
Pro toto tvrzení mluví následující fakta:
1) Doba plánovaných odstávek se stále prodlužuje - zřejmě se tím zastírají přetrvávající problémy v elektrárně
V západoevrospkých jaderných elektrárnách trvá odstávka spojená s výměnou paliva a garanční revizí bloku běžně cca. 40 dní. V Temelíně ne - doba těchto odstávek se rok od roku prodlužuje.
2.výrobní blok byl v roce 2003 plánovaně 59 dní mimo provoz, o rok později to bylo již 99 dní - tedy více než jednou tolik než v jiných evropských elektrárnách.
1.výrobní blok byl v roce 2002 plánovaně 89 dní mimo provoz. V následujících letech se doba plánovaných odstávek zvyšovala takto: v roce 2003 celkem 114 dní, o rok později 94 dní. V roce 2005 byl do dnešního dne 1.blok plánovaně odstaven po dobu 61 dní.
Počet plánovaných odstávek roste. Z toho je patrné, že elektrárna se potýká se stále většími problémy a tím se prodlužuje doba, nutná pro provedení oprav!
"Proč? Jaké problémy se skrývají za těmito stále delšími odstávkami bloků?" ptá se Manfred Doppler z Česko-rakouského antiatomového výboru.
Nadále se snižuje i celkové využití jaderné elektrárny Temelín. Jaderná lobby, která se ráda chlubí svými elektrárnami, udává využití svých jaderných elektráren na 86%. Oba bloky JE Temelín však v roce 2005 dosahují celkového využití maximalně na 75%, resp. na 72%. U druhého výrobního bloku je možné dokonce sledovat negativní trend: v roce 2003 dosahovalo jeho časové využití 79%, o rok později stále ještě 76% - v letošním roce však jeho využití nedosáhne ani 72%!
2) Počet poruch v elektrárně je stále vysoký - poruchy se často opakují
U každého technického zařízení, které se uvádí do provozu, je možno předpokládat, že bude v prvních měsících po spuštění vykazovat větší poruchovost, která se však časem sníží. Poruchy v jaderné elektrárně Temelín často společnost ČEZ omlouvá jako "dětské nemoci". Jaderná elektrárna Temelín však ani po pěti letech spouštění a provozu z dětského věku stále nevyrostla. Naopak její problémy se často opakují: vibrace na turbíně, netěstnosti, únik radioaktivní chladící kapaliny, problémy s generátory.
"Celá čtvrtina všech dosavadních poruch (tedy celkem 20) připadá na rok 2004. V tomto roce bylo vydáno povolení k trvalému provozu obou temelínských bloků a tím ukončen zkušební provoz elektrárny!" podotýká Maria Fellner ze Salcburské platformy proti atomovému nebezpečí PLAGE.
3) Rychlá únava materiálu kvůli častým neplánovaných odstávkám
Již v prosinci 2000, tady pouhé tři měsíce po spuštění štěpné rekace, se objevují první poruchy kvůli vibracím turbíny. V květnu 2001 přiznala i dodavatelská firma Škoda Energo, že nevibruje pouze přívodní potrubí k turbíně, nýbrž celá turbína. Následné nespočetné odstávky bloku byly způsobeny chvějící se turbínou.
"Každý expert Vám potvrdí, že tento stálý provoz odstavení a opětovných startů (Stop and Go) má negativní účinky na vlastnosti materiálu a vede k rychlejší únavě materiálu! Stejně tak může každý odborník potvrdit, že technická zařízení sice mohou přestát určitý počet neplánovaných odstávek bez újmy, tento počet však není neomezený. Není jasné, kolik dalších takových odstávek ještě jaderná elektrárna Temelín zvládne, nebo zda již ta další bude mít nedozírné následky. Každé další neplánované odstavení temelínských bloků tak zvyšuje nebezpečnost této elektrárny!" dodává Roland Egger, předseda sdružení Atomstopp_atomkraftfrei leben!
"Aby společnost ČEZ předešla dalšímu riziku, oznámila rozsáhlou rekonstrukci turbíny. Do té doby je reaktor provozován na 85% - plného provozu by turbína nadále nebyla schopna! Takto se chce společnost ČEZ zřejmě vyvarovat dalším neplánovaným odstávkám - ale za jakou cenu?" ptá se Bernd Scheibner z Bavorské platformy proti jadernému nebezečí.
4) Přetrvávající bezpečnostní problémy - závazky z Melkské dohody nebyly splněny
Dosud nebyla vyřešena problematika ochrany vysokoenergetického potrubí před několikanásobným prasknutím na úrovni 28,8 metrů.
Nezodpovězena zůstala také otázka kvalifikace bezpečnostních ventilů. Stejně tak je neznámou, jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost v roce 2000 vůbec mohl jaderné elektrárně Temelín na základě existujících informací udělit povolení ke zkušebnímu provozu.
Jaderná elektrárna Temelín by v Německu vůbec nedostala povolení k zahájení provozu. Ojedinělé způsoby řešení, které se v JE Temelín používají pro technicky extrémně náročné komponenty, neodpovídají žádným západoevropským normám.
I po pěti letech provozu jaderné elektrárny Temelín nadále zůstává nevyřešena otázka kvalifikace bezpečnostních komponent a ohrožení zemětřesením. Otevřena je také otázka, proč nebylo zkontrolováno křehnutí reaktorové tlakové nádoby podle doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii, proč jsou stanovována vlastní pravidla, které pak schválí český Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
"Pro český Státní úřad pro jadernou bezpečnost nebylo nesplnění závazků, vyplývajících z dohody z Melku, překážkou pro to, aby dne 11.10.2004 vydal povolení k trvalému provozu 1.výrobního bloku," upozorňuje Andreas Reimer ze sdružení Stop Temelín.
5) Mezisklad pro vyhořelé jaderné palivo byl schválen bez znalosti typu skladovacích kontejnerů
Jaderná elektrárna Temelín neodpovídá západoevropským standardům. Dodnes není známo, v jakém typu kontejnerů bude vyhořelé palivo z této elektrárny skladováno, ačkoli jeho stavba v areálu JETE již byla schválena. Veřejné projednání, které se v rámci procesu EIA (proces hodnocení vlivů stavby na životní prostředí) uskutečnilo 24.srpna 2005 v Českých Budějovicích, bylo pouhou fraškou. Nebyly zde zveřejněny ani scénáře možného pádu dopravního letadla na elektrárnu a jeho možné následky.
Požadujeme zastavení JETE
Okamžité definitivní zastavení provozu jaderné elektrárny Temelín je jediná možnost, jak zamezit ohrožení touto elektrárnou. Temelín není možné "dovybavit" na západoevropský bezpečnostní standard. Stavebně podobná jaderná elektrárna v bývalé NDR byla po sjednocení Německa definitivně odstavena.
5.výročí spuštění štěpné reakce v JE Temelín by mělo být varovným signálem pro všechny politiky! Nemůžeme nadále vystavovat obyvatelstvo nebezpečí z této jaderné elektrárny," shodují se odpůrci jádra.
Výroky politiků z doby spuštění štěpné reakce v jaderné elektrárně Temelín:
Hornorakouský zemský sněm, dne 6.10.2000 (Neues Volksblatt):
Jednomyslně byla schválena rezoluce proti plánovanému uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu.
Zemský hejtman Josef Pühringer, dne 7.10.2000 (Salzburger Nachrichten):
Aktivace JE Temelín za současné situace je provokací a porušuje všechny pravidla sousedských styků v Evropě.
Spolkový kancléř Schüssel, dne 9.10.2000 (Volksblatt a Salzburger Nachrichten):
Rakouský spolkový kancléř tehdy apeloval na českého premiéra Miloše Zemana, aby země neuváděla jadernou elektrárnu Temelín do provozu: "Apeluji na českého premiéra Zemana, aby jeho země nepodnikala nevratné kroky před vyjasněním všech bezpečnostních otázek."
Tehdejší rakouská ministeryně zahraničí Ferrero-Waldner, dne 10.10.2000 (OÖ Nachrichten):
Plánované uvedení jaderné elektrárny Temelín označila tehdejší rakouská ministeryně zahraničí Ferrero-Waldner jako "neprozíravý a lehkomyslný krok".
Tehdejší ministr životní prostředí, dne 11.10.2000 (Salzburger Nachrichten):
Při tehdejším zasedání rady EU v Lucemburku opět otevřel téma jaderné elektrárny Temelín...a upozornil své kolegy na to, že obavy rakouského obyvatelstva jsou v tomto ohledu velké.
Spolkový kancléř Schüssel, dne 12.10.2000 (Volksblatt):
Uvedení jaderné elektrárny do provozu tehdy rakouský spokový kancléř označil za "špatné a povážlivé rozhodnutí". "Toto rozhodnutí je v rozporu s principem dobrého sousedství".
Český prezident Vávlav Havel, dne 12.10.2000 (Volksblatt):
Souhlas s dostavbou JE Temelín bylo podle českého prezidenta největší chybou za jeho funkční období.
Signatáři:
Sdružení Atomstopp_oberoesterreich společně s Atomstopp_atomkraftfrei leben!, Česko-rakouský antiatomový výbor, sdružení Stop Temelín, Freistadtské matky proti atomovému nebezpečí, sdružení Sonne+Freiheit
a
PLAGE - Salcburská platforma proti atomovému nebezpečí
Vorarlberská platforma proti atomovému nebezpečí
Korutanská iniciativa ALPEN-ADRIA bez jaderných zařízení
Bavorská platforma proti atomovému nebezpečí
Dolnorakouská platforma STOP TEMELIN
Tirolská Platforma proti atomovému nebezpečí PLAGE
Vídeňská platforma "Bezjaderná budoucnost"
OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí
Další informace:
Roland Egger +43 664 421 56 13 (za Atomstopp_oberoesterreich, Linec)
Manfred Doppler + 43 664 4505015 (za Atomstopp_oberoesterreich, Linec)
Pavel Vlček +42 0777006241 (za OIŽP, České Budějovice)
Bernd Scheibner +49 851 71 985 (za Bavorskou platformu proti atomovému nebezpečí)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
