Tiskové zprávy
AOPK ČR: Rušení meliorací v přírodní rezervaci Maršálka soutěží o cenu sympatie v soutěži Adapterra
Bagry a další technika vrátily život do odvodněných luk přírodní rezervace a evropsky významné lokality Maršálka v CHKO Železné hory. Ačkoli práce skončily teprve před rokem, je zjevné, že se podařilo napravit, co se neuváženým zásahem za minulého režimu zničilo. Vzácné tolije, orchideje prstnatce a tajemní plži vrkoči zde nyní mají vhodné podmínky a šíří se. Investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Revitalizace Maršálky je nyní ve finále soutěže Adapterra [1].
„Doslova se nám splnil sen. Ještě začátkem padesátých let minulého století tady bylo jedno z největších tokanišť tetřívka obecného na Vysočině. Během kolektivizace však bylo několik pozemků v okolí převedeno na ornou půdu a v šedesátých letech byla zkáza dokonána plošným odvodněním rozsáhlých ploch systematickou drenáží. Tetřívek zmizel a s ním i další chráněné druhy. Věděli jsme, že pro oživení místa je potřeba vrátit vodu tam, kam patří,“ vysvětluje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Nejprve proběhla detailní analýza včetně využití dálkového průzkumu Země. Měření bylo velmi přesné, díky tomu každé kopnutí do země vedlo k nalezení meliorační trubky. Hlavní svodné drény se vykopaly bagrem, zemina se promíchala se střepy z rozdrcených trubek a následně se zahutněná vracela na místo. Staré zahloubené napřímené koryto, které rychle odvádělo vodu, bylo vyplněno jílovitou zeminou, aby se voda vrátila na povrch, zpomalila a sytila okolní louky. Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně.
„V České republice byla odvodněna více než čtvrtina zemědělského půdního fondu - přes milion hektarů. Významně postižena byla prameniště podobná jako v lokalitě Maršálka. Protkaly je kilometry trubek a funkce těchto přirozených vodních rezervoárů byla zničena či významně poškozena. Rušení odvodnění, je proto v České republice dnes, kdy čelíme dopadům klimatické změny, aktuální téma. Revitalizace pramenišť je navíc levnější a účinnější než stavba poldrů či protipovodňových zdí,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Celková revitalizovaná plocha je 5,76 hektaru, celková délka odkrytí a předrcení svodných drénů činí 645 metrů a délka rušeného zahloubeného koryta 247 metrů. Vznikla tu i soustava šesti neprůtočných tůní o celkové ploše 2092 m2, lišících se rozsahem vodní plochy, hloubkou, členitostí a sklonem břehů.
„Nové tůně hned po dokončení prací obsadili obojživelníci, vážky a mnoho dalších druhů hmyzu, zahnízdila tu vzácná bekasina otavní a kulík říční. To nás samozřejmě těší, ale velkou radost máme i ze zájmu místních lidí. Maršálka tedy může sloužit jako jako učebnice pod širým nebem. Budeme rádi, když nás lidé, které naše práce zaujala, v soutěži podpoří svým hlasem,“ dodává Vlastimil Peřina.
Náklady projektu revitalizace přírodní rezervace Maršálka činily 2 240 919 Kč, byly hrazeny z Operačního programu Životní prostředí.
Poznámky:
[1]. https://www.adapterraawards.cz/cs/Revitalizace-prirodni-rezervace-Marsalka
„Doslova se nám splnil sen. Ještě začátkem padesátých let minulého století tady bylo jedno z největších tokanišť tetřívka obecného na Vysočině. Během kolektivizace však bylo několik pozemků v okolí převedeno na ornou půdu a v šedesátých letech byla zkáza dokonána plošným odvodněním rozsáhlých ploch systematickou drenáží. Tetřívek zmizel a s ním i další chráněné druhy. Věděli jsme, že pro oživení místa je potřeba vrátit vodu tam, kam patří,“ vysvětluje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Nejprve proběhla detailní analýza včetně využití dálkového průzkumu Země. Měření bylo velmi přesné, díky tomu každé kopnutí do země vedlo k nalezení meliorační trubky. Hlavní svodné drény se vykopaly bagrem, zemina se promíchala se střepy z rozdrcených trubek a následně se zahutněná vracela na místo. Staré zahloubené napřímené koryto, které rychle odvádělo vodu, bylo vyplněno jílovitou zeminou, aby se voda vrátila na povrch, zpomalila a sytila okolní louky. Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně.
„V České republice byla odvodněna více než čtvrtina zemědělského půdního fondu - přes milion hektarů. Významně postižena byla prameniště podobná jako v lokalitě Maršálka. Protkaly je kilometry trubek a funkce těchto přirozených vodních rezervoárů byla zničena či významně poškozena. Rušení odvodnění, je proto v České republice dnes, kdy čelíme dopadům klimatické změny, aktuální téma. Revitalizace pramenišť je navíc levnější a účinnější než stavba poldrů či protipovodňových zdí,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Celková revitalizovaná plocha je 5,76 hektaru, celková délka odkrytí a předrcení svodných drénů činí 645 metrů a délka rušeného zahloubeného koryta 247 metrů. Vznikla tu i soustava šesti neprůtočných tůní o celkové ploše 2092 m2, lišících se rozsahem vodní plochy, hloubkou, členitostí a sklonem břehů.
„Nové tůně hned po dokončení prací obsadili obojživelníci, vážky a mnoho dalších druhů hmyzu, zahnízdila tu vzácná bekasina otavní a kulík říční. To nás samozřejmě těší, ale velkou radost máme i ze zájmu místních lidí. Maršálka tedy může sloužit jako jako učebnice pod širým nebem. Budeme rádi, když nás lidé, které naše práce zaujala, v soutěži podpoří svým hlasem,“ dodává Vlastimil Peřina.
Náklady projektu revitalizace přírodní rezervace Maršálka činily 2 240 919 Kč, byly hrazeny z Operačního programu Životní prostředí.
Poznámky:
[1]. https://www.adapterraawards.cz/cs/Revitalizace-prirodni-rezervace-Marsalka
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk