Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Ryby z Drnového potoka v Klatovech obsahují vysoké koncentrace dávno nepoužívaných pesticidů
Ryby v Drnovém potoce pod bývalým skladem pesticidů v Klatovech - Lubech obsahují vysoké koncentrace reziduí nebezpečných látek, které se v tomto skladu připravovaly a skladovaly. Posudek (1), který si nechala Arnika zpracovat však zatím jednoznačně nepotvrdil, že sklad je zdrojem toxických látek zjištěných v rybách. "K tomu jsou potřebné další průzkumy, které hodláme zadat. Přesto považujeme vysoké koncentrace lindanu (2), hexachlorbenzenu (3) a některých metabolitů DDT (4) zjištěné v rybách za dostatečný popud pro Městský úřad Klatovy, Krajský úřad Plzeňského kraje a Ministerstvo životního prostředí ČR, aby se případem Klatov - Lubů začaly zabývat vážněji než dosud," řekl ke dnes zveřejněným výsledkům rozborů ryb (5) RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí projektu Budoucnost bez jedů ze sdružení Arnika.
Analýzy šesti ryb chycených v tomto roce v Drnovém potoce na obsah pesticidů zpracovala akreditovaná laboratoř Axys Varilab. Úplný závěr posudku Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech, zpracovaného na základě jejích rozborů zní: "Analýzou ryb odlovených v Drnovém potoce v obci Klatovy – Luby byla prokázána zvýšená kontaminace vodního prostředí některými organochlorovými polutanty (lindan, p,p-DDE, HCB, p,p-DDD). Zvýšené koncentrace sledovaných polutantů mohou potenciálně souviset s kontaminací bývalého skladu pesticidů v obci Klatovy – Luby, ovšem zdroj kontaminace vodního prostředí není možné na základě dosud provedených analýz jednoznačně identifikovat. Z hlediska jednoznačné identifikace zdroje kontaminace Drnového potoka cizorodými látkami doporučujeme rozšířit dosud provedená sledování." (1) Arnika posudek již předala zástupcům Českého rybářského svazu v Klatovech a také starostovi Klatov.
Václav Rychtařík, jehož rodina získala hospodářské budovy v Lubech v rámci restituce od státu zpět, ovšem kontaminované, nemá z nových výsledků radost. "Doufám však, že pomohou rozetnout začarovaný kruh kolem vyčištění staré ekologické zátěže, kterou moje rodina nezpůsobila, ale musí se jí zabývat již přes deset let. Navíc v tomto prostředí po celou dobu žijeme a není to pro nás zrovna příjemný pocit. V poslední době je více cítit chemický zápach i na zahradě mimo objekt bývalého skladu. Po této analýze je snad jasnější, že nemusí jít jen o naše zdraví," řekl dnes Václav Rychtařík.
Arnika doufá, že státní instituce udělají vše pro to, aby byl sklad zamořený pesticidy co nejdříve dekontaminován. K jeho kontaminaci došlo v padesátých až devadesátých letech minulého století, kdy budovy používaly státní podniky připravující zde pesticidy k ošetření zemědělských kultur na Klatovsku. Starý sklad pesticidů je na seznamu prioritních ekologických zátěží Plzeňského kraje, ale dosavadní přístup státní správy a samosprávy k jeho vyčištění tomu neodpovídá. Arnika připravuje podnět k řešení situace vodoprávnímu úřadu.
Poznámky a přílohy:
(1) Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. (oba Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech): Posouzení hladin organochlorových pesticidů a jejich metabolitů ve vzorcích ryb odlovených v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech. 22. 6. 2006.
(2) Lindan - organochlorový pesticid, který se dříve vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a široce se zde používal především k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro aplikaci na zemědělských kulturách zakázán. Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes se vyrábí v Indii, Rumunsku a Číně. Dlouhodobé působení lindanu je spojováno s poškozením nervové soustavy, narušením hormonálního systému člověka či se zvětšením jater. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008.
(3) Hexachlorbenzen (HCB) měl široké využití, ať už jako pesticid, anebo jako technická látka v různých výrobách. Hexachlorbenzen (HCB) se vyrábí katalytickou chlorací benzenu nebo oxidací odpadního hexachlorcyklohexanu (HCH) z výroby lindanu. Dnes se již v České republice nepoužívá, ale vzniká jako vedlejší produkt v chemickém průmyslu (např. ve chlórové chemii anebo při bělení buničiny chlórem) anebo a obsahují jej také emise z různých spalovacích procesů (např. při spalování odpadů anebo v hutnictví). Jako fungicid byl používán pro ošetřování pšenice, cibule. Zakázán jako pesticid v roce 1977. HCB byl vyráběn ve Spolaně Neratovice a jeho výroba byla ukončena v roce 1968. Při dlouhodobém vystavení hexachlorbenzenu může dojít k poškození jater, ledvin a působí negativně na činnost štítné žlázy. Je možným karcinogenem pro lidi. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(4) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350.
(5) Výsledky analýz šesti kusů ryb (3 ks plotice obecné, 2 ks pstruha duhového a 1 ks lipana podhorního) chycených pod jezem v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech na obsah organochlorových pesticidů. Uvedené hodnoty na základě analytického protokolu laboratoře Axys Varilab č. 673/2.
TeCB - suma 1,2,4,5 a 1,2,3,5 isomerů (0,3 - 2,6 ng/g tuku)
1,2,3,4 TeCB (0,32 - 2,8 ng/g tuku)
HCB (82,2 – 230 ng/g tuku)
beta-HCH (0,77 – 2,2 ng/g tuku)
gama-HCH (lindan) (41,2 – 2 100 ng/g tuku)
delta-HCH (1,7 - 8,5 ng/g tuku)
p,p-DDE zjištěné hodnoty (1 400 – 6 800 ng/g tuku)
p,p-DDD zjištěné hodnoty (380 – 450 ng/g tuku)
p,p-DDT zjištěné hodnoty (22,2 – 30,8 ng/g tuku)
V případě o,p-DDE, o,p-DDD a o,p-DDT se hodnoty obsahu těchto látek v rybách nacházely pod mezí detekce analytických metod.
Použité zkratky: TeCB - tetrachlorbenzen, HCB - hexachlorbenzen, HCH - hexachlorcyklohexan, o,p- případně p,p-DDD, DDE a DDT - zkratky pro metabolity pesticidu DDT (dichlordifenyltrichloretan)
Více informací k případu najdete na: http://klatovyluby.arnika.org
Analýzy šesti ryb chycených v tomto roce v Drnovém potoce na obsah pesticidů zpracovala akreditovaná laboratoř Axys Varilab. Úplný závěr posudku Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech, zpracovaného na základě jejích rozborů zní: "Analýzou ryb odlovených v Drnovém potoce v obci Klatovy – Luby byla prokázána zvýšená kontaminace vodního prostředí některými organochlorovými polutanty (lindan, p,p-DDE, HCB, p,p-DDD). Zvýšené koncentrace sledovaných polutantů mohou potenciálně souviset s kontaminací bývalého skladu pesticidů v obci Klatovy – Luby, ovšem zdroj kontaminace vodního prostředí není možné na základě dosud provedených analýz jednoznačně identifikovat. Z hlediska jednoznačné identifikace zdroje kontaminace Drnového potoka cizorodými látkami doporučujeme rozšířit dosud provedená sledování." (1) Arnika posudek již předala zástupcům Českého rybářského svazu v Klatovech a také starostovi Klatov.
Václav Rychtařík, jehož rodina získala hospodářské budovy v Lubech v rámci restituce od státu zpět, ovšem kontaminované, nemá z nových výsledků radost. "Doufám však, že pomohou rozetnout začarovaný kruh kolem vyčištění staré ekologické zátěže, kterou moje rodina nezpůsobila, ale musí se jí zabývat již přes deset let. Navíc v tomto prostředí po celou dobu žijeme a není to pro nás zrovna příjemný pocit. V poslední době je více cítit chemický zápach i na zahradě mimo objekt bývalého skladu. Po této analýze je snad jasnější, že nemusí jít jen o naše zdraví," řekl dnes Václav Rychtařík.
Arnika doufá, že státní instituce udělají vše pro to, aby byl sklad zamořený pesticidy co nejdříve dekontaminován. K jeho kontaminaci došlo v padesátých až devadesátých letech minulého století, kdy budovy používaly státní podniky připravující zde pesticidy k ošetření zemědělských kultur na Klatovsku. Starý sklad pesticidů je na seznamu prioritních ekologických zátěží Plzeňského kraje, ale dosavadní přístup státní správy a samosprávy k jeho vyčištění tomu neodpovídá. Arnika připravuje podnět k řešení situace vodoprávnímu úřadu.
Poznámky a přílohy:
(1) Ing. Tomáš Randák, Ph.D., Prof. MVDr. Zdeňka Svobodová, DrSc. (oba Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech): Posouzení hladin organochlorových pesticidů a jejich metabolitů ve vzorcích ryb odlovených v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech. 22. 6. 2006.
(2) Lindan - organochlorový pesticid, který se dříve vyráběl i v České republice ve Spolaně Neratovice a široce se zde používal především k moření semen na ochranu před půdním hmyzem. Dnes je již pro aplikaci na zemědělských kulturách zakázán. Chemicky se jedná o gama izomer hexachlorcyklohexanu. Dodnes se vyrábí v Indii, Rumunsku a Číně. Dlouhodobé působení lindanu je spojováno s poškozením nervové soustavy, narušením hormonálního systému člověka či se zvětšením jater. Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=307008.
(3) Hexachlorbenzen (HCB) měl široké využití, ať už jako pesticid, anebo jako technická látka v různých výrobách. Hexachlorbenzen (HCB) se vyrábí katalytickou chlorací benzenu nebo oxidací odpadního hexachlorcyklohexanu (HCH) z výroby lindanu. Dnes se již v České republice nepoužívá, ale vzniká jako vedlejší produkt v chemickém průmyslu (např. ve chlórové chemii anebo při bělení buničiny chlórem) anebo a obsahují jej také emise z různých spalovacích procesů (např. při spalování odpadů anebo v hutnictví). Jako fungicid byl používán pro ošetřování pšenice, cibule. Zakázán jako pesticid v roce 1977. HCB byl vyráběn ve Spolaně Neratovice a jeho výroba byla ukončena v roce 1968. Při dlouhodobém vystavení hexachlorbenzenu může dojít k poškození jater, ledvin a působí negativně na činnost štítné žlázy. Je možným karcinogenem pro lidi. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214894
(4) DDT (dichlordifenyltrichloretan) - dříve široce využívaný insekticid. Vyráběl se mimo jiné také ve Spolaně Neratovice. DDT bylo sice v bývalém Československu zakázáno používat od roku 1974, ale ještě několik se používalo například při likvidaci vši vlasové a velké zásoby ho zůstaly ve skladech pesticidů. Hodnoty naměřené v Klatovech - Lubech napovídají, že se zřejmě skladovalo i zde. DDT je možným karcinogenem pro lidi. Poškozuje játra a může zapříčinit jejich rakovinu. Způsobuje dočasné poškození nervového systému. Poškozuje reprodukční systém. DDT je na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, kterou ratifikovala také Česká republika. Více informací viz: http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=288350.
(5) Výsledky analýz šesti kusů ryb (3 ks plotice obecné, 2 ks pstruha duhového a 1 ks lipana podhorního) chycených pod jezem v Drnovém potoce v Klatovech - Lubech na obsah organochlorových pesticidů. Uvedené hodnoty na základě analytického protokolu laboratoře Axys Varilab č. 673/2.
TeCB - suma 1,2,4,5 a 1,2,3,5 isomerů (0,3 - 2,6 ng/g tuku)
1,2,3,4 TeCB (0,32 - 2,8 ng/g tuku)
HCB (82,2 – 230 ng/g tuku)
beta-HCH (0,77 – 2,2 ng/g tuku)
gama-HCH (lindan) (41,2 – 2 100 ng/g tuku)
delta-HCH (1,7 - 8,5 ng/g tuku)
p,p-DDE zjištěné hodnoty (1 400 – 6 800 ng/g tuku)
p,p-DDD zjištěné hodnoty (380 – 450 ng/g tuku)
p,p-DDT zjištěné hodnoty (22,2 – 30,8 ng/g tuku)
V případě o,p-DDE, o,p-DDD a o,p-DDT se hodnoty obsahu těchto látek v rybách nacházely pod mezí detekce analytických metod.
Použité zkratky: TeCB - tetrachlorbenzen, HCB - hexachlorbenzen, HCH - hexachlorcyklohexan, o,p- případně p,p-DDD, DDE a DDT - zkratky pro metabolity pesticidu DDT (dichlordifenyltrichloretan)
Více informací k případu najdete na: http://klatovyluby.arnika.org
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
