Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Sběr semen v Krkonoších
Jedním z úkolů Správy KRNAP je i péče o dostatek osiva původních dřevin. Z tohoto důvodu je prováděn sběr semen přímo na živých stromech. Sběr je možné provádět pouze v roce, který označujeme semenným. V takovém roce musí nastat ideální podmínky pro kvetení a dozrávání semen. Takový rok byl právě loni.
Ing. Pavel Blažek, odborný pracovník Správy KRNAP, vysvětluje záležitost sběru semen takto: “Semenný rok nastává vždy po několika letech, například u smrku zhruba po deseti, ale jako každá perioda ani toto není stoprocentně pravidelné. Po imisním spadu v 70.-80. letech minulého století byly semenné roky dost nepravidelné. Od 90. let, kdy se situace zlepšila, se stabilizovala i jejich pravidelnost.“ V Krkonoších se vždy nejvíce sbíralo semen smrku, jedle a buku. V poslední době v návaznosti na Lesní hospodářský plán je kladen důraz na větší procentuální zastoupení listnatých dřevin v porostech. Z tohoto důvodu se sbírá poměrně významné množství semen javoru klenu, jeřábu ptačího a dalších listnatých dřevin. „Sběr je možné provádět pouze z výběrových stromů a takzvaně uznaných porostů. To jsou vysoce geneticky cenné lokality dřevin místního původu. Taková místa se nacházejí na celém území KRNAPu“ dodal Blažek.
Semenný rok s sebou však nese i určité ohrožení porostů. Strom kvetením a tvorbou semen vyčerpá hodně zásobních látek. Další rok je vyčerpán, oslaben a je snadnější kořistí pro škůdce. V takové situaci ho může zlikvidovat i menší nálet kůrovce.
Samotný sběr semen v terénu zajišťují specializované firmy s licencí na trhání semen na stojících stromech. V národním parku mají situaci ztíženou o to, že nesmějí používat klasické stupačky, ale pouze provazové systémy. Tito pracovníci na samém vršku stromu, běžně 25 metrů, často i 35 metrů vysoko, sesbírají šišky, z kterých se získává semeno. Každý druh má jiný poměr semen k váze sesbíraných šišek. Například u smrku je na 100 kg šišek 2 – 5 kg semen. Tento materiál je převezen na speciální pracoviště. V našem případě do Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí, kde se surový materiál zpracuje. Zde se luští, čistí, suší a také se provádí analýza klíčivosti. U smrku je běžná klíčivost průměrně 80%. Vzhledem k tomu, že v jednom kilogramu semene smrku je okolo 125000 semen, tak můžeme počítat s tím, že ze 100 kg šišek získáme 200000 až 500000 semen schopných klíčit. V Semenářském závodu jsou také naše semena dlouhodobě skladován při teplotě okolo 0ºC.
Kvalitní semeno je základem zdravé populace. V minulosti byly nevědomostí našich předků způsobeny chyby, když do Krkonošských podmínek importovali sice geograficky původní druh – smrk, ale nepůvodní provenience. Ten pak nedokázal odolávat místním drsným klimatickým podmínkám. Sběrem semen z geneticky odpovídajících zdrojů se snažíme vyhnout problémům se zdravotním stavem lesních porostů v minulých letech.
Ing. Pavel Blažek, odborný pracovník Správy KRNAP, vysvětluje záležitost sběru semen takto: “Semenný rok nastává vždy po několika letech, například u smrku zhruba po deseti, ale jako každá perioda ani toto není stoprocentně pravidelné. Po imisním spadu v 70.-80. letech minulého století byly semenné roky dost nepravidelné. Od 90. let, kdy se situace zlepšila, se stabilizovala i jejich pravidelnost.“ V Krkonoších se vždy nejvíce sbíralo semen smrku, jedle a buku. V poslední době v návaznosti na Lesní hospodářský plán je kladen důraz na větší procentuální zastoupení listnatých dřevin v porostech. Z tohoto důvodu se sbírá poměrně významné množství semen javoru klenu, jeřábu ptačího a dalších listnatých dřevin. „Sběr je možné provádět pouze z výběrových stromů a takzvaně uznaných porostů. To jsou vysoce geneticky cenné lokality dřevin místního původu. Taková místa se nacházejí na celém území KRNAPu“ dodal Blažek.
Semenný rok s sebou však nese i určité ohrožení porostů. Strom kvetením a tvorbou semen vyčerpá hodně zásobních látek. Další rok je vyčerpán, oslaben a je snadnější kořistí pro škůdce. V takové situaci ho může zlikvidovat i menší nálet kůrovce.
Samotný sběr semen v terénu zajišťují specializované firmy s licencí na trhání semen na stojících stromech. V národním parku mají situaci ztíženou o to, že nesmějí používat klasické stupačky, ale pouze provazové systémy. Tito pracovníci na samém vršku stromu, běžně 25 metrů, často i 35 metrů vysoko, sesbírají šišky, z kterých se získává semeno. Každý druh má jiný poměr semen k váze sesbíraných šišek. Například u smrku je na 100 kg šišek 2 – 5 kg semen. Tento materiál je převezen na speciální pracoviště. V našem případě do Semenářského závodu Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí, kde se surový materiál zpracuje. Zde se luští, čistí, suší a také se provádí analýza klíčivosti. U smrku je běžná klíčivost průměrně 80%. Vzhledem k tomu, že v jednom kilogramu semene smrku je okolo 125000 semen, tak můžeme počítat s tím, že ze 100 kg šišek získáme 200000 až 500000 semen schopných klíčit. V Semenářském závodu jsou také naše semena dlouhodobě skladován při teplotě okolo 0ºC.
Kvalitní semeno je základem zdravé populace. V minulosti byly nevědomostí našich předků způsobeny chyby, když do Krkonošských podmínek importovali sice geograficky původní druh – smrk, ale nepůvodní provenience. Ten pak nedokázal odolávat místním drsným klimatickým podmínkám. Sběrem semen z geneticky odpovídajících zdrojů se snažíme vyhnout problémům se zdravotním stavem lesních porostů v minulých letech.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
