Tiskové zprávy
Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia: Slepice a jezírko u každé školy
4.-5.5.2018 proběhla v Praze mezinárodní konference "Děti v permakultuře", která je vyvrcholením tříleté spolupráce sedmi organizací z pěti evropských zemí. Cílem bylo představit materiály a sdílet zkušenosti, jak předávat dětem zásady pro udržitelný způsob života v souladu s principy péče o Zemi a péče o lidi.
V Praze se sešli lidé z celé Evropy, aby sdíleli své zkušenosti, jak připravit dnešní generaci dětí na environmentální výzvy budoucnosti.
Mezinárodní konference „Děti v permakultuře“ proběhla 4. – 5. 5. v prostorách střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr a Montessori školy Na Beránku. Je završením mezinárodního projektu podpořeného vzdělávacím programem Erasmus+, na kterém spolupracují organizace z 5 evropských zemí - Velké Británie, Itálie, Slovinska, Rumunska a České republiky. Vedoucím partnerem projektu je Permakulturní asociace ve Velké Británii. Partnerskou organizací z Čech je Centrum environmentální a globální výchovy Cassiopeia.
„Byla to pro nás velká výzva, ale podařilo se nám Českou republiku zapojit do mezinárodního projektu a vytvořit inovativní materiály, které budou využívat lidé po celém světě.“ říká Mgr. Tereza Velehradská ze vzdělávacího centra Cassiopeia, koordinátorka projektu „Děti v permakultuře“ v České republice
Mezinárodní projekt „Děti v permakultuře“ reaguje na výzkumy, z nichž vyplývá, že děti tráví v kontaktu s přírodou a venku stále méně času, a to jak doma, tak ve škole, kde se výuka přesunula do oblasti získávání teoretických vědomostí, které jsou často odtržené od reálného života a děti nevědí, jak tyto znalosti v praxi uplatnit. Celý proces výuky je navíc veden pedagogem a děti mají na rozhodování o tom, co se budou učit a jak, jen velmi malý vliv.
Dle výzkumu docenta Jana Činčery z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity Brno z roku 2017 má pozemek či zahradu v České republice 81% škol. Současně z dalších výzkumů vyplývá, že jen 6% škol využívá své pozemky k výuce dětí. V naprosté většině případů nemají také žáci na rozhodování o zahradě žádný vliv. To je připravuje o možnost rozvíjet důležité kompetence, kterými by v současném světě globálních krizí měly být vybaveny. Zapojování žáků do rozhodování je důležité i kvůli tomu, aby se rozvíjelo jejich přesvědčení, že jsou schopni něco ve svém okolí změnit - od prosazení změn na školním pozemku tak může vést cesta k prosazování změn v celé komunitě.
Cílem mezinárodní spolupráce je zlepšit vzdělávání dětí a vytvořit metody a materiály pro pedagogy i rodiče, jak vést děti k udržitelnému způsobu života a seznamovat je s principy permakultury. V rámci projektu vyšla kniha „Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení ve vzdělávání“, v níž je jednoduchou a srozumitelnou formou popsána nová didaktika i přehledně členěné kurikulum všech témat souvisejících s udržitelným způsobem života pro děti ve věku 3–12 let, která by si měly osvojit, s návrhy na konkrétní aktivity i příklady dobré praxe z různých evropských zemí, které již tento způsob praktikují a testují. U nás bylo zatím s tímto přístupem během dvoudenního pilotního semináře seznámeno 40 pedagogů z celé republiky, ale zájem byl takový, že se připravují další semináře.
Mezinárodní konference „Děti v permakultuře“ je vyvrcholením celého projektu. První den proběhl v areálu Toulcova dvora, kde uprostřed Prahy v unikátním přírodním areálu o rozloze 10 hektarů probíhají vzdělávací a výukové aktivity nejen pro děti. Druhý den byl více v režii samotných dětí a probíhal v prostorách Montessori školy Na Beránku, kde děti dostaly do rukou kus pozemku, který dle vlastních představ přetvářejí v soběstačnou zahradu s venkovní učebnou, jezírkem, včelími úly a dalšími prvky. Děti samy rozhodují o tom, co na pozemku bude, musí si poradit s rozpočtem, sehnat materiál i se podílet na realizaci.
Hlavními řečníky konference jsou Petr Daniš, autor knihy Děti venku v přírodě: ohrožený druh? (2016) a ředitel vzdělávacího centra TEREZA, a Juliet Robertson, která se jako expertka ve Skotsku podílela na tvorbě klíčových dokumentů týkajících se výchovy a vzdělávání dětí v přírodě, přednášela v řadě zemí světa a za svoji práci obdržela několik ocenění. Paralelně proběhlo množství přednášek i praktických workshopů od prohlídek škol a školních zahrad a představení Montessori přístupu ve vzdělávání přes navrhování pozemků školy dle zásad permakulturního designu společně s rodiči a dětmi po vytváření zahrady na balících slámy nebo představení metody „Dračí snění“ a způsobu jejího využití při práci s dětmi.
„Je to jedinečná příležitost, jak načerpat inspiraci, seznámit se s projekty, které probíhají na různých místech Evropy, a vyzkoušet si inovativní metody naživo.“ říká o konferenci Lusi Alderslowe ze Skotska, hlavní koordinátorka projektu „Děti v permakultuře“
Více informací o projektu i konferenci je možné získat na webových stránkách www.childreninpermaculture.com
V Praze se sešli lidé z celé Evropy, aby sdíleli své zkušenosti, jak připravit dnešní generaci dětí na environmentální výzvy budoucnosti.
Mezinárodní konference „Děti v permakultuře“ proběhla 4. – 5. 5. v prostorách střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr a Montessori školy Na Beránku. Je završením mezinárodního projektu podpořeného vzdělávacím programem Erasmus+, na kterém spolupracují organizace z 5 evropských zemí - Velké Británie, Itálie, Slovinska, Rumunska a České republiky. Vedoucím partnerem projektu je Permakulturní asociace ve Velké Británii. Partnerskou organizací z Čech je Centrum environmentální a globální výchovy Cassiopeia.
„Byla to pro nás velká výzva, ale podařilo se nám Českou republiku zapojit do mezinárodního projektu a vytvořit inovativní materiály, které budou využívat lidé po celém světě.“ říká Mgr. Tereza Velehradská ze vzdělávacího centra Cassiopeia, koordinátorka projektu „Děti v permakultuře“ v České republice
Mezinárodní projekt „Děti v permakultuře“ reaguje na výzkumy, z nichž vyplývá, že děti tráví v kontaktu s přírodou a venku stále méně času, a to jak doma, tak ve škole, kde se výuka přesunula do oblasti získávání teoretických vědomostí, které jsou často odtržené od reálného života a děti nevědí, jak tyto znalosti v praxi uplatnit. Celý proces výuky je navíc veden pedagogem a děti mají na rozhodování o tom, co se budou učit a jak, jen velmi malý vliv.
Dle výzkumu docenta Jana Činčery z Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity Brno z roku 2017 má pozemek či zahradu v České republice 81% škol. Současně z dalších výzkumů vyplývá, že jen 6% škol využívá své pozemky k výuce dětí. V naprosté většině případů nemají také žáci na rozhodování o zahradě žádný vliv. To je připravuje o možnost rozvíjet důležité kompetence, kterými by v současném světě globálních krizí měly být vybaveny. Zapojování žáků do rozhodování je důležité i kvůli tomu, aby se rozvíjelo jejich přesvědčení, že jsou schopni něco ve svém okolí změnit - od prosazení změn na školním pozemku tak může vést cesta k prosazování změn v celé komunitě.
Cílem mezinárodní spolupráce je zlepšit vzdělávání dětí a vytvořit metody a materiály pro pedagogy i rodiče, jak vést děti k udržitelnému způsobu života a seznamovat je s principy permakultury. V rámci projektu vyšla kniha „Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení ve vzdělávání“, v níž je jednoduchou a srozumitelnou formou popsána nová didaktika i přehledně členěné kurikulum všech témat souvisejících s udržitelným způsobem života pro děti ve věku 3–12 let, která by si měly osvojit, s návrhy na konkrétní aktivity i příklady dobré praxe z různých evropských zemí, které již tento způsob praktikují a testují. U nás bylo zatím s tímto přístupem během dvoudenního pilotního semináře seznámeno 40 pedagogů z celé republiky, ale zájem byl takový, že se připravují další semináře.
Mezinárodní konference „Děti v permakultuře“ je vyvrcholením celého projektu. První den proběhl v areálu Toulcova dvora, kde uprostřed Prahy v unikátním přírodním areálu o rozloze 10 hektarů probíhají vzdělávací a výukové aktivity nejen pro děti. Druhý den byl více v režii samotných dětí a probíhal v prostorách Montessori školy Na Beránku, kde děti dostaly do rukou kus pozemku, který dle vlastních představ přetvářejí v soběstačnou zahradu s venkovní učebnou, jezírkem, včelími úly a dalšími prvky. Děti samy rozhodují o tom, co na pozemku bude, musí si poradit s rozpočtem, sehnat materiál i se podílet na realizaci.
Hlavními řečníky konference jsou Petr Daniš, autor knihy Děti venku v přírodě: ohrožený druh? (2016) a ředitel vzdělávacího centra TEREZA, a Juliet Robertson, která se jako expertka ve Skotsku podílela na tvorbě klíčových dokumentů týkajících se výchovy a vzdělávání dětí v přírodě, přednášela v řadě zemí světa a za svoji práci obdržela několik ocenění. Paralelně proběhlo množství přednášek i praktických workshopů od prohlídek škol a školních zahrad a představení Montessori přístupu ve vzdělávání přes navrhování pozemků školy dle zásad permakulturního designu společně s rodiči a dětmi po vytváření zahrady na balících slámy nebo představení metody „Dračí snění“ a způsobu jejího využití při práci s dětmi.
„Je to jedinečná příležitost, jak načerpat inspiraci, seznámit se s projekty, které probíhají na různých místech Evropy, a vyzkoušet si inovativní metody naživo.“ říká o konferenci Lusi Alderslowe ze Skotska, hlavní koordinátorka projektu „Děti v permakultuře“
Více informací o projektu i konferenci je možné získat na webových stránkách www.childreninpermaculture.com
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
