Gender Studies: Snídaně s novináři nad tématem "reprodukčních práv"

Jsou české rodičky svéprávné? Jak obstojí některé rutinní či nadmíru užívané postupy českých gynekologů a porodníků v konfrontaci s výsledky odborných výzkumů? Mají děti v České republice dostatek informací z oblasti sexuální výchovy? Má sexuální výchova na našich školách dostatek prostoru? Má někdo (kdokoli) právo rozhodovat za těhotné ženy? Přejí si těhotné ženy plošné genetické screeningy? A k čemu jsou plošné screeningy dobré? Na společné snídani Vás chceme seznámit s výsledky těchto tří informačních balíčků: ► Práva žen v těhotenství, během porodu a práva rodičů v poporodním období z hlediska volby medicínské péče ► Sexuální výchova  prevence interrupcí, AIDS a cesta k odpovědnému partnerství a rodičovství ► Genetický screening  Svobodná volba? PROGRAM: 11:00 Prezentace hostů, občerstvení, distribuce materiálů obsahující kompletní znění všech tří informačních balíčků 11:10 Seznámení s projektem „Reprodukční práva“ – manažerka projektu Linda Sokačová, Gender Studies, o.p.s. 11:25 Práva žen v těhotenství, během porodu a práva rodičů v poporodním období z hlediska volby medicínské péče - Petra Sovová - Hnutí za aktivní mateřství 11:40 Sexuální výchova, prevence interrupcí, AIDS a cesta k odpovědnému partnerství a rodičovství - Mgr. Alexandra Jachanová Doleželová – Gender Studies, o.p.s. 11:55 Genetický screening: Svobodná volba? - Ivana Königsmarková – soukromá porodní asistentka, viceprezidentka Unie porodních asistentek 12:10 Diskuse, občerstvení I. informační balíček: Práva žen v těhotenství, během porodu a práva rodičů v poporodním období z hlediska volby medicínské péče Petra Sovová - Hnutí za aktivní mateřství Obsah: Perinatální péče v zemích EU Porody v České republice České porodní aktuality Problematické postupy běžně užívané v českých porodnicích pohledem výzkumů Jakmile žena v České republice otěhotní a navštíví svého gynekologa či gynekoložku, stává se pacientkou. Během těhotenství absolvuje početnou sérii invazivních i neinvazivních vyšetření, která vyvrcholí porodem – často vysoce medikalizovanou záležitostí. Mnohé ženy jsou přesvědčeny, že je jejich povinností se celé této mašinérii podřídit a že nemohou průběh těhotenství ani porodu po odborné stránce ovlivnit. Mnohé mají rovněž zato, že tyto postupy jim zaručí živé a zdravé dítě. Vidíme zde dva základní okruhy otázek: Mají české rodičky zákonnou možnost ovlivnit odbornou péči? Jednoduše – jsou svéprávné? A jak obstojí některé rutinní či nadužívané postupy v konfrontaci s výsledky odborných výzkumů? Tyto dva okruhy otázek spolu souvisí. Vyspělá lékařská věda často nabízí pro některé specifické situace dvě i více různých řešení. Kdo by měl rozhodnout o volbě některého z nich, když ne řádně informovaný pacient/pacientka, zde rodička, respektive po porodu oba rodiče? Postupy používané rutinně v České republice shrnuje a z hlediska bezpečnosti vyhodnocuje stručná příloha „Problematické postupy běžně užívané v českých porodnicích pohledem výzkumů“. Z právního hlediska můžeme problematiku shrnout jednoduše: po celé těhotenství až do okamžiku porození je plod součástí těla matky a tak ho vnímá i náš právní řád. Jen matka může rozhodovat o všech vyšetřeních a zákrocích s výjimkou situací, kdy je bezprostředně ohrožen její život. II. informační balíček: Sexuální výchova: prevence interrupcí, AIDS a cesta k odpovědnému partnerství a rodičovství Mgr. Alexandra Jachanová Doleželová – Gender Studies, o.p.s. Odborná konzultace: Jozef Miškovci, M.A. - Žába na prameni, o.s. Obsah: Proč je v ČR sexuální výchova nedostatečná? Zjištění, nedostatky Ze sešitu žákyně Genderové stereotypy Stereotypy Kdo má vychovávat? Homosexualita Vzdělávání pro žáky na internetu (inspirace ze zahraničí) Základem pro odpovědné chování v oblasti reprodukčních práv je dostatečná informovanost, která by měla začínat už v dětství. Je důležité zaměřit se na sexuální vzdělávání dětí ještě v období, kdy samy ještě neprovozují sexuální styk. O tématech jako neplánované rodičovství a sexuálně přenosné choroby by měly být děti a mládež informovány dřív, než se s nimi setkají v praxi. Třeba se nám pak těmto setkáním podaří zabránit. Sexuální výchova formuje postoje a názory na sexualitu, sexuální identitu, vztahy a intimitu. Rozvíjí schopnosti mládeže, která pak jedná podle vlastního uvážení a cítí se soběstačná ve vlastním rozhodování. Mládež má na sexuální výchovu právo a to především proto, že jí pomáhá ochránit se před zneužíváním, nechtěným těhotenstvím, sexuálními nemocemi a vypěstovává v nich zodpovědný a pozitivní vztah k vlastní sexualitě. Odborné studie dokazují, že díky sexuální výchově mládež začíná se sexuálním stykem později, má příznivý vliv na snížení výskytu sexuálně přenosných nemocí (včetně AIDS) a nechtěných těhotenství, vede k tolerantnějším sexuálním postojům a ke snížení pocitu viny v souvislosti se sexualitou. Sexuální výchova by tedy měla provázet život každého člověka již od útlého dětství. III. informační balíček: Genetický screening  Svobodná volba? Ivana Königsmarková – soukromá porodní asistentka, viceprezidentka Unie porodních asistentek Obsah: Prenatální diagnostika Podmínky pro provádění prenatálního screeningu Jak hodnotí těhotenské screeningy ženy a jak zdravotníci? Doporučení V ČR v současné době zákon řadí těhotenství mezi nemoci nebo stavy ohrožující zdraví, neboť péče o těhotnou je péčí dispenzární nikoli preventivní. Tento postoj se automaticky promítá i do množství vyšetření, přístupu k nim a ceny péče během těhotenství. Prenatální diagnostika (vyšetřování v těhotenství) se mimo jiné zabývá i zjišťováním vrozených vad dítěte, tzv. screeningovým vyšetřením, který slouží k vyhledání osob s významným rizikem určité choroby, v případě těhotenství se jedná o vrozené vývojové vady. Na rozdíl od jiných států, více či méně vyspělých, je genetický screening v ČR prováděn plošně, často bez souhlasu, ba dokonce vědomí ženy. Těhotná žena je pak postavena tváří v tvář těžkému rozhodování co dál. V EU je běžné, že se genetický screening provádí pouze v odůvodněných případech (např. vyskytuje-li se v rodině vrozená vada). Pokud si žena sama přeje, aby jí byl screening udělán, musí si ho obvykle zaplatit. Tato skutečnost vychází z rozdílné filozofie pohledu na těhotenství. Těhotenství není choroba, ale jen "jiný" fyziologický (normální) stav v životě ženy. Mnohé studie ukazují, že pokud se přihodí, že je dítě postiženo vrozenou vadou, potom je pro psychiku ženy lépe, porodí-li takové dítě, i když jeho vady jsou neslučitelné se životem a ono třeba několik hodin po porodu zemře. Dát šanci a možnost důstojného rozloučení pomáhá ženě lépe se vyrovnat s nelehkou situací. V opačném případě se velmi často žena dostává do střetu s "postinterupční depresí" z pocitu, že zabila a s tímto pocitem většinou žije až do konce svého života. Máme právo rozhodovat za těhotné ženy? Přejí si těhotné ženy plošné genetické screeningy? Co nám vyšetřování prozradí? Je spolehlivé? Kontakty: Linda Sokačová, Manažerka projektu Gender Studies; linda.sokacova@genderstudies.cz Kateřina Dušková, Public Affairs Gender Studies; katerina.duskova@genderstudies.cz