Tiskové zprávy
Správa NP České Švýcarsko: Sokoli v Českém Švýcarsku dostávají kroužky
Ornitologové v těchto dnech kroužkují v Českém Švýcarsku mláďata sokolů stěhovavých. V celé oblasti Českého Švýcarska[1] letos bylo zaznamenáno 13 párů sokolů stěhovavých, z nichž se 9 párům podařilo zahnízdit[2]. Dvě hnízdění byla zmařena pravděpodobně z důvodu rušení párů lidmi, zbývající 2 hnízdění zřejmě nevyšla z přirozených příčin.
Na skalních hnízdech, ke kterým je možné slanit, nyní ornitologové zhruba třítýdenním mláďatům nasazují monitorovací kroužky. „Kroužky pomáhají ornitologům zjistit více detailních informací o životě, migračním chování a dalším osudu těchto dravců, což v konečném důsledku umožňuje i jejich efektivnější ochranu,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
„V současné době kroužkování proběhlo na zhruba polovině hnízd, kroužek dostalo již 10 mláďat,“ říká Václav Sojka, ornitolog Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Konečný počet pro letošní rok ještě neznáme, pokud ale vše proběhne dobře, bude jich okolo dvou desítek.“ Loni byla statistika ještě příznivější, v rekordním roce 2017 z oblasti Českého Švýcarska vylétlo 29 mláďat.
Klid sokolům zajišťují dočasně chráněné lokality i lezci
Pro zajištění klidu během hnízdění sokolů stěhovavých, čápů černých a výrů velkých Správa Národního parku České Švýcarsko před návštěvníky dočasně uzavírá zhruba tři desítky lokalit. Návštěvníci uzavírky převážně respektují, díky tomu se zvláště chráněným ptákům daří mláďata z hnízd vyvést. Zejména v kaňonu Labe a v oblasti Tiských stěn se na ochraně hnízd podílejí také lezci organizovaní v Českém horolezeckém svazu, kteří také pomáhají při vyznačování hnízdišť.
Sokoli stěhovaví byli v 70. letech minulého století vyhubení následkem používání pesticidů v zemědělství. Do naší přírody se je podařilo ornitologům v Saském Švýcarsku navrátit koncem 80. let díky úspěšnému reintrodukčnímu projektu. Ze Saského Švýcarska se dravci brzy rozšířili také na českou stranu. V Českosaském Švýcarsku[3] dnes žije jedna z největších středoevropských populací sokolů stěhovavých, ti se odtud šíří do dalších evropských oblastí. Zdejší hnízda každoročně opustí kolem 50 mláďat.
Poznámky:
[1] Termínem České Švýcarsko označujeme oblast národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
[2] Na území NP České Švýcarsko 5 hnízdních lokalit, na území CHKO Labské pískovce 4 hnízdiště.[3] Termínem Českosaské Švýcarsko označujeme přeshraniční oblast národního parku České Švýcarsko, národního parku Saské Švýcarsko, chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a chráněné krajinné oblasti Saské Švýcarsko.
Na skalních hnízdech, ke kterým je možné slanit, nyní ornitologové zhruba třítýdenním mláďatům nasazují monitorovací kroužky. „Kroužky pomáhají ornitologům zjistit více detailních informací o životě, migračním chování a dalším osudu těchto dravců, což v konečném důsledku umožňuje i jejich efektivnější ochranu,“ říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
„V současné době kroužkování proběhlo na zhruba polovině hnízd, kroužek dostalo již 10 mláďat,“ říká Václav Sojka, ornitolog Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Konečný počet pro letošní rok ještě neznáme, pokud ale vše proběhne dobře, bude jich okolo dvou desítek.“ Loni byla statistika ještě příznivější, v rekordním roce 2017 z oblasti Českého Švýcarska vylétlo 29 mláďat.
Klid sokolům zajišťují dočasně chráněné lokality i lezci
Pro zajištění klidu během hnízdění sokolů stěhovavých, čápů černých a výrů velkých Správa Národního parku České Švýcarsko před návštěvníky dočasně uzavírá zhruba tři desítky lokalit. Návštěvníci uzavírky převážně respektují, díky tomu se zvláště chráněným ptákům daří mláďata z hnízd vyvést. Zejména v kaňonu Labe a v oblasti Tiských stěn se na ochraně hnízd podílejí také lezci organizovaní v Českém horolezeckém svazu, kteří také pomáhají při vyznačování hnízdišť.
Sokoli stěhovaví byli v 70. letech minulého století vyhubení následkem používání pesticidů v zemědělství. Do naší přírody se je podařilo ornitologům v Saském Švýcarsku navrátit koncem 80. let díky úspěšnému reintrodukčnímu projektu. Ze Saského Švýcarska se dravci brzy rozšířili také na českou stranu. V Českosaském Švýcarsku[3] dnes žije jedna z největších středoevropských populací sokolů stěhovavých, ti se odtud šíří do dalších evropských oblastí. Zdejší hnízda každoročně opustí kolem 50 mláďat.
Poznámky:
[1] Termínem České Švýcarsko označujeme oblast národního parku České Švýcarsko a chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
[2] Na území NP České Švýcarsko 5 hnízdních lokalit, na území CHKO Labské pískovce 4 hnízdiště.[3] Termínem Českosaské Švýcarsko označujeme přeshraniční oblast národního parku České Švýcarsko, národního parku Saské Švýcarsko, chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a chráněné krajinné oblasti Saské Švýcarsko.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk