Tiskové zprávy
CIWF Česko: Soudní dvůr EU svým rozhodnutím umožnil významným nevládním organizacím na ochranu zvířat připojit se k žalobě za Konec doby klecové
Mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) dnes uvítala rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie povolit třem významným nevládním organizacím připojit se jako vedlejší účastníci řízení k přelomové žalobě týkající se evropské občanské inciativy Konec doby klecové. Odmítnutí ostatních nevládních organizací však označila za krátkozraké.
Z rozhodnutí vyplývá, že organizace Eurogroup for Animals, Animal Equality a LAV úspěšně přesvědčily soud, že jejich činnost bude negativně ovlivněna tím, že Evropská komise nezveřejnila návrhy na zavedení zákazu klecových chovů zvířat do konce roku 2023, jak slíbila. Jako vedlejší účastníci řízení mají nyní tyto nevládní organizace možnost předložit Soudnímu dvoru podrobnější argumenty vysvětlující škodlivé důsledky tohoto selhání.
Naopak žádosti organizací The ECI Campaign a Foodwatch podložené odůvodněním, že by to mělo negativní dopad na demokracii, ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, byly Soudním dvorem zamítnuty, což občanský výbor iniciativy Konec doby klecové označil za krátkozraké.
Žaloba na Evropskou komisi, kterou v březnu loňského roku podal občanský výbor iniciativy, v jejímž čele stojí CIWF, je prvním případem, v němž je Komise volána k odpovědnosti za svou nečinnost v souvislosti s evropskou občanskou iniciativou. V případě úspěchu by Soudní dvůr Komisi přinutil stanovit jasný a přiměřený časový rámec pro předložení legislativních návrhů a umožnit přístup ke svému spisu týkajícímu se této iniciativy.
V dokumentech odůvodňujících toto rozhodnutí Soudní dvůr uvedl, že:
• činnosti související výhradně s ochranou životního prostředí nepostačují k tomu, aby se nevládní organizace mohly stát vedlejšími účastníky. Soud odmítl rovněž tvrzení, že nečinnost Komise vyvolává zásadní pochybnosti o účinnosti evropské občanské iniciativy, nástroje, který se obvykle používá k podpoře ochrany životního prostředí;
• činnosti zaměřené na podporu demokracie a zejména evropské občanské iniciativy nesouvisejí s předmětem žaloby dostatečně na to, aby se nevládní organizace mohly stát vedlejšími účastníky;
• činnosti související s ochranou spotřebitele jsou příliš široké na to, aby ospravedlnily účast nevládních spotřebitelských organizací jako vedlejších účastníků.
Nevládní organizace rovněž požádaly o přístup ke spisu Komise týkajícímu se iniciativy Konec doby klecové, ale všechny tyto žádosti byly zamítnuty.
V reakci na to organizace Foodwatch a The ECI Campaign slíbily, že budou pokračovat ve veřejných kampaních na podporu snahy zajistit, že Komise splní svůj slib.
Annamaria Pisapia, ředitelka italské kanceláře CIWF a mluvčí občanského výboru iniciativy Konec doby klecové, uvedla: „Vítáme rozhodnutí umožnit organizacím Eurogroup for Animals, Animal Equality a LAV, aby se připojily k právní žalobě za Konec doby klecové, která volá Evropskou komisi k odpovědnosti za to, že nepředložila návrhy na zákaz klecových chovů do konce roku 2023, jak slíbila.
Přesto hluboce litujeme krátkozrakosti, kterou Soudní dvůr projevil, když odmítl organizace The ECI campaign a Foodwatch. Nesprávně totiž naznačuje, že neschopnost Komise ukončit utrpení milionů zvířat zavřených v klecích nebude mít žádný vliv na demokracii, ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, ačkoli existují pádné důkazy o opaku.“
Převážná většina 89 % občanů EU – přibližně 400 milionů lidí – se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Tomuto názoru odpovídá i konsenzus obsažený ve zprávě ze Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU, která požaduje, aby návrhy na zákaz klecí byly zveřejněny nejpozději do roku 2026.
Přesto v celé Evropě stráví každý rok přibližně 300 milionů prasnic, telat, slepic, králíků, křepelek, kachen a hus celý život nebo jeho podstatnou část v klecích. Zvířata jsou často zavřená v holém prostředí, buď v přeplněných klecích, nebo zcela bez sociálního kontaktu, neschopná se otočit nebo projevit i to nejzákladnější přirozené chování.
Z rozhodnutí vyplývá, že organizace Eurogroup for Animals, Animal Equality a LAV úspěšně přesvědčily soud, že jejich činnost bude negativně ovlivněna tím, že Evropská komise nezveřejnila návrhy na zavedení zákazu klecových chovů zvířat do konce roku 2023, jak slíbila. Jako vedlejší účastníci řízení mají nyní tyto nevládní organizace možnost předložit Soudnímu dvoru podrobnější argumenty vysvětlující škodlivé důsledky tohoto selhání.
Naopak žádosti organizací The ECI Campaign a Foodwatch podložené odůvodněním, že by to mělo negativní dopad na demokracii, ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, byly Soudním dvorem zamítnuty, což občanský výbor iniciativy Konec doby klecové označil za krátkozraké.
Žaloba na Evropskou komisi, kterou v březnu loňského roku podal občanský výbor iniciativy, v jejímž čele stojí CIWF, je prvním případem, v němž je Komise volána k odpovědnosti za svou nečinnost v souvislosti s evropskou občanskou iniciativou. V případě úspěchu by Soudní dvůr Komisi přinutil stanovit jasný a přiměřený časový rámec pro předložení legislativních návrhů a umožnit přístup ke svému spisu týkajícímu se této iniciativy.
V dokumentech odůvodňujících toto rozhodnutí Soudní dvůr uvedl, že:
• činnosti související výhradně s ochranou životního prostředí nepostačují k tomu, aby se nevládní organizace mohly stát vedlejšími účastníky. Soud odmítl rovněž tvrzení, že nečinnost Komise vyvolává zásadní pochybnosti o účinnosti evropské občanské iniciativy, nástroje, který se obvykle používá k podpoře ochrany životního prostředí;
• činnosti zaměřené na podporu demokracie a zejména evropské občanské iniciativy nesouvisejí s předmětem žaloby dostatečně na to, aby se nevládní organizace mohly stát vedlejšími účastníky;
• činnosti související s ochranou spotřebitele jsou příliš široké na to, aby ospravedlnily účast nevládních spotřebitelských organizací jako vedlejších účastníků.
Nevládní organizace rovněž požádaly o přístup ke spisu Komise týkajícímu se iniciativy Konec doby klecové, ale všechny tyto žádosti byly zamítnuty.
V reakci na to organizace Foodwatch a The ECI Campaign slíbily, že budou pokračovat ve veřejných kampaních na podporu snahy zajistit, že Komise splní svůj slib.
Annamaria Pisapia, ředitelka italské kanceláře CIWF a mluvčí občanského výboru iniciativy Konec doby klecové, uvedla: „Vítáme rozhodnutí umožnit organizacím Eurogroup for Animals, Animal Equality a LAV, aby se připojily k právní žalobě za Konec doby klecové, která volá Evropskou komisi k odpovědnosti za to, že nepředložila návrhy na zákaz klecových chovů do konce roku 2023, jak slíbila.
Přesto hluboce litujeme krátkozrakosti, kterou Soudní dvůr projevil, když odmítl organizace The ECI campaign a Foodwatch. Nesprávně totiž naznačuje, že neschopnost Komise ukončit utrpení milionů zvířat zavřených v klecích nebude mít žádný vliv na demokracii, ochranu spotřebitelů a bezpečnost potravin, ačkoli existují pádné důkazy o opaku.“
Převážná většina 89 % občanů EU – přibližně 400 milionů lidí – se domnívá, že zvířata by neměla být chována v individuálních klecích. Tomuto názoru odpovídá i konsenzus obsažený ve zprávě ze Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU, která požaduje, aby návrhy na zákaz klecí byly zveřejněny nejpozději do roku 2026.
Přesto v celé Evropě stráví každý rok přibližně 300 milionů prasnic, telat, slepic, králíků, křepelek, kachen a hus celý život nebo jeho podstatnou část v klecích. Zvířata jsou často zavřená v holém prostředí, buď v přeplněných klecích, nebo zcela bez sociálního kontaktu, neschopná se otočit nebo projevit i to nejzákladnější přirozené chování.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk