Tiskové zprávy
Společnost přátel přírody: Společnost přátel přírody má za sebou již 13 let činnosti
Společnost přátel přírody (dříve Staří ochránci Jizerských hor) byla založena v roce 1994 jako ekologická nezisková organizace, jejímž hlavním posláním v té době bylo pomoci lesům v Jizerských horách, rozvráceným imisemi a nevhodným hospodařením. Zpočátku fungovala čistě na dobrovolnické bázi, vzhledem k rozvojových aktivit ale brzy nastala postupná profesionalizace (viz příloha č.1) V současné době patří SPP mezi nejvýznamnější neziskové organizace v Libereckém kraji, naše aktivity realizujeme prakticky na celém území kraje, ale i za jeho hranicemi.
Několik čísel:
První pozemek jsme získali v roce 2002, šlo o 1 ha paseku u Skuhrova, v současné době SPP vlastní 43 ha vlastních pozemků, včetně 21 ha tzv. Nového pralesa a 6 ha mokřadů u Jablonného v Podještědí, kde připravujeme revitalizační projekt.
Jsme akreditovaným členem sítě středisek ekologické výchovy Pavučina, za poslední tři roky se našich ekovýchovných programů zúčastnilo přes 5.000 dětí a mládeže.
Mateřské centrum zahájilo svou činnost v roce 2005 v počtu 3 maminek, do dnešní doby služeb MC využilo přes 200 maminek.
Za celou dobu naší činnosti zpestřilo lesy v našem kraji, ale také např. na Svitavsku téměř 170.000 sazenic buků, jedlí, javorů , jilmů a dalších původních dřevin.
S pomocí více než 130 škol bylo na území celého kraje vysazeno za posledních 5 let přes 4.500 sazenic ohrožených jilmů.
Plány do budoucna:
SPP je v současné době již ne pouze ekologická, ale spíše ekologicko-sociální organizace, s tím , že toto širší zaměření naší činnosti chceme uchovat i do budoucna. Následujících 7 let čerpání evropských fondů chceme využít pro další zkvalitnění a rozšíření naší činnosti a to jak v oblasti ochrany přírody, ekologické výchovy, tak i sociálních aktivit a služeb. Některé ekologické organizace ve starých členských zemích EU mají desítky tisíc členů a spravují tisíce hektarů přírodních pozemků a mají ve společnosti významné slovo, které se ještě bude zvyšovat např. v souvislosti s globálními změnami klimatu. Být významnou ekologickou neziskovou organizací, která prakticky ukazuje alternativní pohledy nejen na lesní hospodaření – to je směr, kterým se bude ubírat i Společnost přátel přírody.
Nový prales
Co se podařilo
Nový prales patří k našim nejúspěšnějším, ale zároveň nejkontroverznějším projektům. Jeho realizace začala v roce 2005 výkupem prvních 7 hektarů, z čehož 5,5 ha chrání oplocenka. Na této ploše roste namísto části vykácených smrků již přes 15.000 sazenic jedlí, buků, javorů, jasanů a dalších dřevin.
Za celou dobu konání sbírky se nám podařilo získat přes 1,65 mil Kč od více než 2.500 lidí. Největší část, přes 1,45 mil Kč byla použita na výkupy pozemků. V uplynulých dnech se nám podařilo uzavřít jednání o výkupu dalších pozemků, takže se celá plocha zvýší ze současných 7 na celkových 21 ha.
Nově získaných 14 ha se skládá ze dvou odlišných ploch. Prvních 7 ha je tvořeno opět převážně smrkovou monokulturou, kterou začneme již letos připravovat na výrazné změny, podobně jako na prvním pozemku. Jsme připraveni diskutovat o našich záměrech i s místními myslivci.
Dalších 7 ha je tvořeno z velké části lesem více než stoletým, z něhož část tvoří porost jilmu horského a lípy velkolisté, což je unikátní porost v této části Ještědského hřebene. Tyto stromy využijeme pro sběry semen a pěstování nových sazenic.
Sbírka nyní vzhledem k tomu, že trvala tři roky končí a bude pokračovat až po vyúčtování na krajském úřadě.
Několik poznámek k současné situaci a ke kauze „Oplocenka“
Jsou tak velké oplocenky (5,5 ha) neobvyklé?
Ano jsou neobvyklé, naše oplocenka není však jedinou v ČR. Např. oplocenka v Jizerských horách Na Čihadle je větší než 8 ha, oplocenka na Černé hoře, postavená v roce 1997, měla dokonce 23 ha. V Jeseníkách je také několik desítek oplocenek o rozloze od 5 do 30 ha. Důvod všude stejný – přemnožená zvěř znemožňující obnovu lesa.
Je oploceno celých 7 ha?
Ne, oploceno je pouze 5,5 ha v místech, kde jsme sázeli sazenice
Jedná se o jednu velkou oplocenku?
Ne, jde o jednu menší a jednu větší oplocenku, mezi nimiž je volné místo pro průchod zvěře.
Zabránili jsme zvěři v přístupu k vodě?
Ne, hlavní pramen, který teče celoročně, zůstal mimo oplocenku.
Odrostly by sazenice i bez plotu?
Velmi problematicky, jejich růst by byl okusem zbržděn či znemožněn a jedle by vzhledem k tomu, že se nikde v okolí nevyskytují, neměli prakticky žádnou šanci.
Odporuje pozemek lesnímu zákonu?
Ne, tato oplocenka je postavena k ochraně vysazených sazenic, přesně dle dikce lesního zákona, který to výslovně umožňuje.
Je pozemek nepřístupný veřejnosti?
Ne, na celý pozemek lze vstoupit přes 6 přelezů po jeho obvodu,mimo to sem SPP pořádá veřejné exkurze spojené s výkladem o celém projektu. Pozemek je paradoxně veřejnosti přístupnější, hustá smrková monokultura je nejen nevábná, ale zejména těžko prostupná.
Je pozemek nepřístupný pro zvířata?
Pouze pro jeleny, srnky, muflony a další chovanou a lovenou zvěř. Veverky, datlové ani střevlíci s plotem problém nemají.
Projednává se a žádá o povolení, když se staví oplocenka?
Takový případ neznáme a rádi se s ním seznámíme, pokud existuje. Při naší oplocence jsme vycházeli právě z této praxe.
Lze uměle založit prales
Lze ho uměle založit, ale vytvořit ho už musí čas a příroda.
Vzniká prales tak, že se o lesní pozemek přestanete starat?
V žádném případě, to by v lese zůstala či vznikla pouze spoušt. Naopak, o náš pozemek se staráme nadstandardně.
Jak se lidé, kteří na Nový prales přispěli ve veřejné sbírce dozvědí, na co byli jejich příspěvky použity? Peníze na Nový prales jdou přes veřejnou sbírku, kde vyúčtování kontroluje krajský úřad, nebo přes projekty, které musíme vyúčtovat. Stejně tak pokud nás o to požádá jakýkoliv dárce, informace získá.Všichni lidé, kteří Nový prales podpořili, od nás dostanou po ukončení 1. fáze sbírky její vyúčtování.
Byl tedy porušen zákon nebo ne? Zastávám stále názor, že naše oplocenka je v souladu s lesním zákonem a stále tvrdím, že jsme vycházeli z obvyklé praxe, která nezná povolování oplocenek jako staveb dle stavebního zákona. Přesto jsme na upozornění stavebního úřadu o povolení dodatečně požádali, zatím se zamítavým výsledkem. Proti tomuto rozhodnutí se s pomocí právníka odvoláváme, takže uvidíme, jak to celé nakonec ještě dopadne.
O co vlastně jde – je to vše jen legrace?
Ne, legrace to opravdu není, v našem případě jde o hodně. Jde o to, jestli jako majitelé lesa a pozemku můžeme s podporou cca 2500 lidí realizovat naši představu, jak má vypadat přirozený les a jednou i prales anebo jestli zvítězí zájem myslivců, kterým pozemek nepatří, není ani v jejich honitbě, kterou spravují a kteří chtějí, aby se jejich mufloni po něm mohli volně procházet a žrát sazenice, které jsme tam vysázeli. Nejsme přitom zdaleka jediní majitelé a správci lesa, kteří tvrdí: Hlavním problémem, se kterým se při pěstování lesa setkáváme a který brání většímu zastoupení listnáčů a jedle v porostech je přemnožená zvěř a nezvládnuté myslivecké hospodaření. Bylo by vlastně divné, kdybychom s naším projektem nikde nenarazili. Uvidíme, zda bude nakonec jako nezákonný označen náš postup nebo postup Stavebního úřadu v Českém Dubě, který stojí jednostranně na straně myslivců.
Naše plány do budoucna
Nový prales je jedním z našich nejúspěšnějších projektů: Nejen že jsme dokázali vykoupit potřebné pozemky, získat na to peníze a v praxi ukázat, jak lze měnit mladé smrkové monokultury na smíšené, přírodě bližší porosty, ale zejména jsme pro tento projekt dokázali nadchnout tisíce a přímo zapojit stovky lidí, včetně dalších majitelů a správců lesa.
Do budoucna chceme plochu Nového pralesa zvětšovat jak na Ještědském hřebenu, tak s tímto projektem prorazit i do dalších pohraničních hor, kde se nalézají další tisíce hektarů mladých smrkových monokultur. Díky kauze „oplocenka“ se také budeme snažit o rozvíjení diskuse o tom, jaký vliv má myslivost na stav našich lesů a budeme se snažit, aby hledisko lesnické mělo jednoznačnou přednost před tím mysliveckým. Jinak se zdravých smíšených lesů v České republice asi jen těžko dočkáme.
Kontakty:
Mgr. Jan Korytář – vedoucí organizace, 776 56 17 36
Ing. Josef Bém – vedoucí ekonomicko provozního oddělení 777 749 375
Mgr. Petr Brož – vedoucí oddělení fundraisingu a propagace 777 749 313
Mgr. Martina Burešová – vedoucí oddělení „Pro lidi“ (ekovýchova, dobrovolníci a MC) 777 561 716
Jiří Antl DiS. – ved. oddělení „Pro přírodu“ (lesní školky, pozemkový spolek, Šance pro jilmy) 777 647 557
Několik čísel:
První pozemek jsme získali v roce 2002, šlo o 1 ha paseku u Skuhrova, v současné době SPP vlastní 43 ha vlastních pozemků, včetně 21 ha tzv. Nového pralesa a 6 ha mokřadů u Jablonného v Podještědí, kde připravujeme revitalizační projekt.
Jsme akreditovaným členem sítě středisek ekologické výchovy Pavučina, za poslední tři roky se našich ekovýchovných programů zúčastnilo přes 5.000 dětí a mládeže.
Mateřské centrum zahájilo svou činnost v roce 2005 v počtu 3 maminek, do dnešní doby služeb MC využilo přes 200 maminek.
Za celou dobu naší činnosti zpestřilo lesy v našem kraji, ale také např. na Svitavsku téměř 170.000 sazenic buků, jedlí, javorů , jilmů a dalších původních dřevin.
S pomocí více než 130 škol bylo na území celého kraje vysazeno za posledních 5 let přes 4.500 sazenic ohrožených jilmů.
Plány do budoucna:
SPP je v současné době již ne pouze ekologická, ale spíše ekologicko-sociální organizace, s tím , že toto širší zaměření naší činnosti chceme uchovat i do budoucna. Následujících 7 let čerpání evropských fondů chceme využít pro další zkvalitnění a rozšíření naší činnosti a to jak v oblasti ochrany přírody, ekologické výchovy, tak i sociálních aktivit a služeb. Některé ekologické organizace ve starých členských zemích EU mají desítky tisíc členů a spravují tisíce hektarů přírodních pozemků a mají ve společnosti významné slovo, které se ještě bude zvyšovat např. v souvislosti s globálními změnami klimatu. Být významnou ekologickou neziskovou organizací, která prakticky ukazuje alternativní pohledy nejen na lesní hospodaření – to je směr, kterým se bude ubírat i Společnost přátel přírody.
Nový prales
Co se podařilo
Nový prales patří k našim nejúspěšnějším, ale zároveň nejkontroverznějším projektům. Jeho realizace začala v roce 2005 výkupem prvních 7 hektarů, z čehož 5,5 ha chrání oplocenka. Na této ploše roste namísto části vykácených smrků již přes 15.000 sazenic jedlí, buků, javorů, jasanů a dalších dřevin.
Za celou dobu konání sbírky se nám podařilo získat přes 1,65 mil Kč od více než 2.500 lidí. Největší část, přes 1,45 mil Kč byla použita na výkupy pozemků. V uplynulých dnech se nám podařilo uzavřít jednání o výkupu dalších pozemků, takže se celá plocha zvýší ze současných 7 na celkových 21 ha.
Nově získaných 14 ha se skládá ze dvou odlišných ploch. Prvních 7 ha je tvořeno opět převážně smrkovou monokulturou, kterou začneme již letos připravovat na výrazné změny, podobně jako na prvním pozemku. Jsme připraveni diskutovat o našich záměrech i s místními myslivci.
Dalších 7 ha je tvořeno z velké části lesem více než stoletým, z něhož část tvoří porost jilmu horského a lípy velkolisté, což je unikátní porost v této části Ještědského hřebene. Tyto stromy využijeme pro sběry semen a pěstování nových sazenic.
Sbírka nyní vzhledem k tomu, že trvala tři roky končí a bude pokračovat až po vyúčtování na krajském úřadě.
Několik poznámek k současné situaci a ke kauze „Oplocenka“
Jsou tak velké oplocenky (5,5 ha) neobvyklé?
Ano jsou neobvyklé, naše oplocenka není však jedinou v ČR. Např. oplocenka v Jizerských horách Na Čihadle je větší než 8 ha, oplocenka na Černé hoře, postavená v roce 1997, měla dokonce 23 ha. V Jeseníkách je také několik desítek oplocenek o rozloze od 5 do 30 ha. Důvod všude stejný – přemnožená zvěř znemožňující obnovu lesa.
Je oploceno celých 7 ha?
Ne, oploceno je pouze 5,5 ha v místech, kde jsme sázeli sazenice
Jedná se o jednu velkou oplocenku?
Ne, jde o jednu menší a jednu větší oplocenku, mezi nimiž je volné místo pro průchod zvěře.
Zabránili jsme zvěři v přístupu k vodě?
Ne, hlavní pramen, který teče celoročně, zůstal mimo oplocenku.
Odrostly by sazenice i bez plotu?
Velmi problematicky, jejich růst by byl okusem zbržděn či znemožněn a jedle by vzhledem k tomu, že se nikde v okolí nevyskytují, neměli prakticky žádnou šanci.
Odporuje pozemek lesnímu zákonu?
Ne, tato oplocenka je postavena k ochraně vysazených sazenic, přesně dle dikce lesního zákona, který to výslovně umožňuje.
Je pozemek nepřístupný veřejnosti?
Ne, na celý pozemek lze vstoupit přes 6 přelezů po jeho obvodu,mimo to sem SPP pořádá veřejné exkurze spojené s výkladem o celém projektu. Pozemek je paradoxně veřejnosti přístupnější, hustá smrková monokultura je nejen nevábná, ale zejména těžko prostupná.
Je pozemek nepřístupný pro zvířata?
Pouze pro jeleny, srnky, muflony a další chovanou a lovenou zvěř. Veverky, datlové ani střevlíci s plotem problém nemají.
Projednává se a žádá o povolení, když se staví oplocenka?
Takový případ neznáme a rádi se s ním seznámíme, pokud existuje. Při naší oplocence jsme vycházeli právě z této praxe.
Lze uměle založit prales
Lze ho uměle založit, ale vytvořit ho už musí čas a příroda.
Vzniká prales tak, že se o lesní pozemek přestanete starat?
V žádném případě, to by v lese zůstala či vznikla pouze spoušt. Naopak, o náš pozemek se staráme nadstandardně.
Jak se lidé, kteří na Nový prales přispěli ve veřejné sbírce dozvědí, na co byli jejich příspěvky použity? Peníze na Nový prales jdou přes veřejnou sbírku, kde vyúčtování kontroluje krajský úřad, nebo přes projekty, které musíme vyúčtovat. Stejně tak pokud nás o to požádá jakýkoliv dárce, informace získá.Všichni lidé, kteří Nový prales podpořili, od nás dostanou po ukončení 1. fáze sbírky její vyúčtování.
Byl tedy porušen zákon nebo ne? Zastávám stále názor, že naše oplocenka je v souladu s lesním zákonem a stále tvrdím, že jsme vycházeli z obvyklé praxe, která nezná povolování oplocenek jako staveb dle stavebního zákona. Přesto jsme na upozornění stavebního úřadu o povolení dodatečně požádali, zatím se zamítavým výsledkem. Proti tomuto rozhodnutí se s pomocí právníka odvoláváme, takže uvidíme, jak to celé nakonec ještě dopadne.
O co vlastně jde – je to vše jen legrace?
Ne, legrace to opravdu není, v našem případě jde o hodně. Jde o to, jestli jako majitelé lesa a pozemku můžeme s podporou cca 2500 lidí realizovat naši představu, jak má vypadat přirozený les a jednou i prales anebo jestli zvítězí zájem myslivců, kterým pozemek nepatří, není ani v jejich honitbě, kterou spravují a kteří chtějí, aby se jejich mufloni po něm mohli volně procházet a žrát sazenice, které jsme tam vysázeli. Nejsme přitom zdaleka jediní majitelé a správci lesa, kteří tvrdí: Hlavním problémem, se kterým se při pěstování lesa setkáváme a který brání většímu zastoupení listnáčů a jedle v porostech je přemnožená zvěř a nezvládnuté myslivecké hospodaření. Bylo by vlastně divné, kdybychom s naším projektem nikde nenarazili. Uvidíme, zda bude nakonec jako nezákonný označen náš postup nebo postup Stavebního úřadu v Českém Dubě, který stojí jednostranně na straně myslivců.
Naše plány do budoucna
Nový prales je jedním z našich nejúspěšnějších projektů: Nejen že jsme dokázali vykoupit potřebné pozemky, získat na to peníze a v praxi ukázat, jak lze měnit mladé smrkové monokultury na smíšené, přírodě bližší porosty, ale zejména jsme pro tento projekt dokázali nadchnout tisíce a přímo zapojit stovky lidí, včetně dalších majitelů a správců lesa.
Do budoucna chceme plochu Nového pralesa zvětšovat jak na Ještědském hřebenu, tak s tímto projektem prorazit i do dalších pohraničních hor, kde se nalézají další tisíce hektarů mladých smrkových monokultur. Díky kauze „oplocenka“ se také budeme snažit o rozvíjení diskuse o tom, jaký vliv má myslivost na stav našich lesů a budeme se snažit, aby hledisko lesnické mělo jednoznačnou přednost před tím mysliveckým. Jinak se zdravých smíšených lesů v České republice asi jen těžko dočkáme.
Kontakty:
Mgr. Jan Korytář – vedoucí organizace, 776 56 17 36
Ing. Josef Bém – vedoucí ekonomicko provozního oddělení 777 749 375
Mgr. Petr Brož – vedoucí oddělení fundraisingu a propagace 777 749 313
Mgr. Martina Burešová – vedoucí oddělení „Pro lidi“ (ekovýchova, dobrovolníci a MC) 777 561 716
Jiří Antl DiS. – ved. oddělení „Pro přírodu“ (lesní školky, pozemkový spolek, Šance pro jilmy) 777 647 557
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
