https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/sprava-chko-sumava-protipravne-umoznila-strikat-jedovate-pesticidy-v-narodni-prirodni-rezervaci-cerne-a-certovo-jezero
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: Správa CHKO Šumava protiprávně umožnila stříkat jedovaté pesticidy v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero

4. července 2018 | Hnutí DUHA
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Správa CHKO Šumava potvrdila rozhodnutí povolit státnímu podniku Lesy ČR aplikaci chemických postřiků v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Postřiky jedovatými pesticidy jsou přitom v národních přírodních rezervacích přísně zakázány [1]. Podle Hnutí DUHA udělila Správa výjimku z tohoto zákazu k „asanaci“ polomu protizákonně. Hnutí DUHA přitom v nedávné minulosti v podobném případu vyhrálo soudní proces se Správou NP Šumava, kterým byla zrušena nezákonná rozhodnutí o povolení toxických postřiků a tzv. insekticidních sítí za ředitele Jana Stráského.

Hnutí DUHA se proti rozhodnutí odvolá. Správa ovšem vyloučila odkladný účinek odvolání, což znamená, že Lesy ČR mohou po 15. červenci v národní přírodní rezervaci začít stříkat jedovaté pesticidy a konečné verdikty ministerstva nebo posléze soudů padnou až s dlouhým časovým odstupem po aplikaci chemie. Hnutí DUHA proto zvažuje i jiné právní postupy, které by mohly rozhodnutí Správy zvrátit.

Chemický postřik nezabije pouze kůrovce proti kterému je nasazen, ale veškerý hmyz, který s ním přijde do kontaktu. Obětí se vždy stanou ve významném množství i druhy, které kůrovce požírají [2]. Bylo prokázáno, že v místech aplikace těchto látek dochází i ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají [3]. K těm patří v této oblasti i kriticky ohrožený tetřev hlušec. Hnutí DUHA upozornilo, že tetřevi kvůli narušení okolních lesů těžbou mohou v jarním a letním období využívat polom jako místo k hnízdění a úkryt.

Vydání výjimky k chemickým postřikům musí podle zákona předcházet posouzení možných dopadů na chráněné druhy a přírodní stanoviště. Nelze-li negativní vliv zcela vyloučit, musí Správa zadat posouzení jeho možných dopadů a teprve potom rozhodnout. Ministerstvo životního prostředí Správu v průběhu řízení výslovně upozornilo na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který v jednom z rozsudků uvedl: “… orgán ochrany přírody musí v prvé řadě zhodnotit, zda významný vliv záměru na předmět ochrany (zde populaci zvláště chráněného živočicha) je možné bez rozumných pochybností naprosto vyloučit, anebo zda tento negativní vliv přinejmenším do určité míry vyloučit nelze”.

Hnutí DUHA v rámci správního řízení doložilo odbornými studiemi negativní vliv používání jedovatých pesticidů včetně populace tetřevů [5]. Studie profesora Jaroslava Červeného a jeho spolupracovníků například výslovně uvádí: „Negativní vliv používání biocidů vůči populacím tetřevovitých je uváděn jako jeden z důvodů poklesu populací těchto druhů v recentní době, což znamená v rámci managementu zvláště chráněných druhů a předmětů ochrany Ptačí oblasti Šumava jejich používání vyloučit“ [6].

Správa CHKO Šumava však překvapivě napsala stanovisko, ve kterém možnost významného negativního vlivu na předměty ochrany vylučuje (!) a výjimku Lesům ČR vydala. Hnutí DUHA označilo takový postup za brutální porušení právního procesu. Správa přitom má k dispozici soudní verdikt, kterým byla na základě žaloby Hnutí DUHA zrušena podobná nezákonná rozhodnutí z roku 2012. Soud jednoznačně konstatoval, že: „Aplikace biocidů při ochraně lesa proti kůrovcům je … činnost, která může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území Evropsky významné lokality Šumava (konkrétně může dojít k zahubení mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového či k narušení a ohrožení populace tetřeva hlušce)“ [2].

Hnutí DUHA zároveň upozornilo, že Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero těžce zdevastovalo postupné kácení kůrovcem napadených stromů a následných větrných polomů, které Správa Lesů ČR v minulosti umožňila. Z velké části rezervace jsou tak nyní obrovské holiny – viz přiložené letecké snímky. Další pokračování “asanace” ani tímto způsobem již není možné. Podle ekologické organizace musí Lesy ČR zasáhnout proti kůrovci v níže položených partiích lesů, nikoliv v přirozených horských smrčinách, a už vůbec ne v národní přírodní rezervaci. Použítí jedovaté chemie není náhradním řešením, ale jen “vytloukání klínu klínem”.

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Tam je riziko rozmnožení kůrovce “menším zlem” než následky chemických postřiků. Otrávené stromy totiž zabijí často víc jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci, lumčíci, chalcidky a mnoho dalších. Jedy se pak přes otrávené brouky dostávají dál do potravních řetězců. Bylo prokázáno, že v lesích, kde byly postřiky použité, kvůli tomu umírají mláďata hmyzožravých ptáků, například sýkorek. V oblasti Černého a Čertova jezera takto mohou působit na kriticky ohrožené tetřevy. Výzkumy ukázaly, že suché stromy po kůrovci lesním zvířatům, houbám i rostlinám nevadí a mnohým dokonce prospívají, ale ničivé dopady na ně má těžba se vznikem holin a degradovanou lesní půdou nebo dokonce jedovatá chemie.“

“Hnutí DUHA nedávno v podobném případě dosáhlo soudního zrušení nezákonných výjimek k aplikaci chemických postřiků vydaných za ředitele Jana Stráského na území národního parku. Nerozumím, jak může Správa po šesti letech klidně zopakovat podobný postup. Především jde ale o další poškozování rezervace, která už je do velké míry poničená předchozí rozsáhlým kácením, takže místo přírodních horských smrčin tu jsou rozsáhlé holiny”.


Kontakty:
Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, 731 463 929, jaromir.blaha@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] §29 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny: „Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy“.

[2] Rozsudek 10A 119/2012 – 64 Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. května 2013, který později potvrdil Nejvyšší správní soud.

[3] Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti při sledování, jaký má tato metoda vliv na ekosystémy, už dříve napsali, že „účinek tohoto obranného zásahu je přímo drastický. Celkem bylo zahubeno mnohem více jedinců dalších druhů hmyzu než lýkožrouta smrkového…“ Zahradník, P., et Kapitola, P.: Zhodnocení účinku preventivního ošetření dříví na lýkožrouta smrkového a ostatní entomofaunu, Zprávy lesnického výzkumu, Svazek XXXVIII., 2/1993, VǓLHM Jíloviště-Strnady

[4] Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, hubí také drobné ptáky, kteří otrávený hmyz sezobou, a to i při velmi nízkých dávkách. Studie ve Španělsku zjistila, že při použití 75 gramů na hektar činila úmrtnost mláďat sýkory modřinky více než 80 %; při ultranízké dávce 3,75 gramu na hektar to bylo 29 %. Přitom tam, kde pesticidy nepoužívali, umíralo pouze 7 % mláďat. Pascual, J.A., et Peris, S.J. (1992): Effects of forest spraying with two application rates of cypermethrin on food supply and on breeding success of the blue tit (Parus caeruleus). Environ. Toxicol. Chem. 11: 1271-1280

[5] Lakka J. & Kouki J. 2009: Patterns of field layer invertebrates in succesional stages of managed boreal forest: Implications for the declining Capercaillie Tetrao urogallus L. population. Forest Ecology and Management 287: 600–607.
Mikoláš, M., Kalafusová, I., Tejkal, M., Černajová, I., Michalová, Z., Hlásny, T., ... & Svoboda, M. (2013). Stav habitatu jadrovej populácie hlucháňa hôrneho (Tetrao urogallus) v Západných Karpatoch: Je ešte pre hlucháňa na Slovensku miesto. Sylvia, 49, 79-98.

[6] Červený J. et al 1996: Management tetřevovitých v NP Šumava.
Látka cypermethrin, kterou postřiky obsahují, má i další než výše zmíněné negativní účinky, patří ke skupině jedů, které narušují i u živočichů funkce hormonů a imunitní systém. Zasažení cypermethrinem může zvýšit riziko neplodnosti (především samců, respektive mužů), spontánního potratu, vyvolat předčasný porod a způsobit vrozené abnormality plodu. Byly prokázány dokonce genotoxické, cytotoxické, teratogenní a karcinogenní účinky.
Jan Piňos, tel: 731 465 279 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist