Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Stanovisko Rady NP Šumava k udělení pokuty ČIŽP
29. srpna 2012 | Správa NP a CHKO Šumava, tel: 388 450 213
Rada NP Šumava podporovala postupy, které zvolil a používal ředitel NP Šumava pan Jan Stráský se svým týmem při zásazích proti kůrovci v roce 2011 na Šumavě.
Výkonný výbor Rady NP Šumava a následně Rada NP Šumava většinovým schválením podporovala kácení stromů a další asanaci kůrovce v území Šumavy, vzhledem k tomu, že byla přesvědčena o největší účinnosti ze všech možných postupů. Dnes víme, že čas dal tomuto názoru za pravdu. Jen lze s povzdechnutím konstatovat, že je škoda, že tak nebylo postupováno v dřívějších letech. Ukázalo se, že efektivita těchto postupů byla vysoká a díky tomu lze dnes říci, že v území vznikly mnohem menší škody a bylo zachráněno mnoho dalších stromů.
Na situaci v dané době existovaly různé odborné posudky a vybírat tedy bylo složité a velmi těžké. V těchto souvislostech byly pro nás zajímavé postupy v nové části Bavorského národního parku. Tam po větrných kalamitách došlo k celoplošným asanacím, vznik holin tak byl například v mnohem větším rozsahu než na straně české. Pracovní postupy při těžbě dřeva (které bylo mimochodem beze zbytku odvezeno a zužitkováno) byly oproti české straně mnohem intenzivnější za použití strojové techniky, budování dočasných cest, apod. Je zvláštní, že v jednom chráněném území, byť rozděleném státní hranicí, je možné přistupovat k ochraně lesa a přírody různě. Co je na jedné straně hranice bez postihu, to na straně druhé vyvolává nekonečné diskuse a nakonec vede k postihu ze strany státu, případně orgánů Evropské unie. Hovoříme o sjednocené evropské legislativě a na tomto uvedeném případu vidíme, že do ní, případně do její aplikace, máme ještě hodně daleko. Vrcholem těchto paradoxů je pak situace na Slovensku, kde dokonce hrozí tresty odnětím svobody za nečinnost při asanaci kůrovce.
Závěrem je tedy nutné ještě jednou zopakovat, že Správa NP a CHKO Šumava dle názoru Rady NP Šumava jednala dobře, bohužel v některých případech s problémově zpracovanými a časově nevhodně podanými žádostmi o souhlas s výjimkou (tyto postupy byly „zděděné“ po minulém vedení Správy NP a CHKO Šumava). Přesto přese všechno dosáhla stavu v území, kdy se zdá býti kůrovcová kalamita zastavena, a za to je nutné poděkovat a ne vytvářet image zločince a protizákonného jednání.
Výkonný výbor Rady NP Šumava a následně Rada NP Šumava většinovým schválením podporovala kácení stromů a další asanaci kůrovce v území Šumavy, vzhledem k tomu, že byla přesvědčena o největší účinnosti ze všech možných postupů. Dnes víme, že čas dal tomuto názoru za pravdu. Jen lze s povzdechnutím konstatovat, že je škoda, že tak nebylo postupováno v dřívějších letech. Ukázalo se, že efektivita těchto postupů byla vysoká a díky tomu lze dnes říci, že v území vznikly mnohem menší škody a bylo zachráněno mnoho dalších stromů.
Na situaci v dané době existovaly různé odborné posudky a vybírat tedy bylo složité a velmi těžké. V těchto souvislostech byly pro nás zajímavé postupy v nové části Bavorského národního parku. Tam po větrných kalamitách došlo k celoplošným asanacím, vznik holin tak byl například v mnohem větším rozsahu než na straně české. Pracovní postupy při těžbě dřeva (které bylo mimochodem beze zbytku odvezeno a zužitkováno) byly oproti české straně mnohem intenzivnější za použití strojové techniky, budování dočasných cest, apod. Je zvláštní, že v jednom chráněném území, byť rozděleném státní hranicí, je možné přistupovat k ochraně lesa a přírody různě. Co je na jedné straně hranice bez postihu, to na straně druhé vyvolává nekonečné diskuse a nakonec vede k postihu ze strany státu, případně orgánů Evropské unie. Hovoříme o sjednocené evropské legislativě a na tomto uvedeném případu vidíme, že do ní, případně do její aplikace, máme ještě hodně daleko. Vrcholem těchto paradoxů je pak situace na Slovensku, kde dokonce hrozí tresty odnětím svobody za nečinnost při asanaci kůrovce.
Závěrem je tedy nutné ještě jednou zopakovat, že Správa NP a CHKO Šumava dle názoru Rady NP Šumava jednala dobře, bohužel v některých případech s problémově zpracovanými a časově nevhodně podanými žádostmi o souhlas s výjimkou (tyto postupy byly „zděděné“ po minulém vedení Správy NP a CHKO Šumava). Přesto přese všechno dosáhla stavu v území, kdy se zdá býti kůrovcová kalamita zastavena, a za to je nutné poděkovat a ne vytvářet image zločince a protizákonného jednání.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
