STUŽ: Stanovisko STUŽ ke konceptu Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje a k vyhodnocení jeho vlivů na životní prostředí (SEA)

Po prostudování zadání ÚPnVÚC Ústeckého kraje, sloužícího současně jako oznámení koncepce podléhající SEA, závěru zjišťovacího řízení MŽP a konceptu Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje s doplňujícími studiemi variant těžby uhlí podáváme po porovnání těchto dokumentů se zpracovanými a schválenými nebo zpracovávanými dalšími strategickými materiály Ústeckého kraje následující vyjádření:

1. Ačkoliv dodnes platné usnesení vlády ČR č. 444/1991 je pro orgány státní správy závazným dokumentem a pořizování územně plánovací dokumentace velkých územních celků je dle stavebního zákona výkonem státní správy, vykonávaných krajskými úřady v přenesené působnosti, v původním zadání není výslovně a jednoznačně uveden požadavek na respektování tímto usnesením schválených územních ekologických limitů těžby uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi. Zpracovatel v obou variantách konceptu připouští jejich prolomení u Velkolomu Bílina a v jedné variantě i u Velkolomu Čs. armády. Protože platné usnesení vlády je pro výkon státní správy obecně závazným dokumentem, je tato skutečnost v rozporu se zákonem.

2. Pokud byl takový požadavek uplatněn pořizovatelem dodatečně, mimo zastupitelstvem kraje schváleného textu zadání, které bylo použito jako „oznámení koncepce“, a nebyl dodatečně schválen zastupitelstvem (žádné doklady o tom jsme nikde nenašli), je rovněž tento postup nezákonný. Koncepční strategické varianty vývoje v území, které jsou v rozporu s právním řádem, lze možná ověřovat na nezávazné úrovni územně plánovacích podkladů, jakou představuje např. urbanistická studie nebo územní prognóza, ale nemohou být obsahem územně plánovací dokumentace, schvalované jako obecně závazný podklad pro územní rozhodování. Takový koncept by vůbec neměl být připuštěn do veřejného projednání, ale měl by být vrácen k opravě, spočívající v uvedení do souladu s právním řádem.

3. Považujeme za zcela nepřípustné, v rozporu se žádoucím ozdravěním životního prostředí, potřebnou rekultivací krajiny a ochranou přírody i zbytků osídlení v kraji, aby po bezprecendentní několik desítek let trvající devastaci území a po 15 letech zlepšování stavu se znovu tomuto barbarskému způsobu využití potenciálu území poskytl prostor v dokumentu veřejné správy!. Likvidovat další sídla, jako v případě Horního Jiřetína a Černic, další památky, jako zámek Jezeří nebo kostel v Horním Jiřetíně, další zbytky ještě nenarušených segmentů krajiny, jako je předpolí Velkolomu Bílina, tvořící jeden z mála zachovaných přirozených přírodních „mostů“ mezi Krušnými horami a Českým středohořím, to je v rozporu s obecnými principy udržitelného rozvoje, ke kterým se hlásí jiné strategické rozvojové dokumenty Ústeckého kraje.

4. Je obtížně pochopitelné, proč nebyla zpracována „nulová aktivní“ varianta konceptu, respektující výše uvedené usnesení vlády, když je jediná legální! Obě varianty konceptu jsou navíc v rozporu s právě projednávanou Strategií udržitelného rozvoje Ústeckého kraje a vyhodnocením jejích vlivů na životní prostředí. Zastupitelstvu kraje nelze předkládat k projednání a schválení strategické rozvojové dokumenty a plány, které nejsou po obsahové stránce konzistentní. Jak správně konstatuje zpracovatel SEA Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje, právě tato strategie by měla zastřešovat všechny dílčí ekonomické, sociální i environmentální strategie, koncepce a plány, včetně územního a ty by s ní neměly být v rozporu. I z tohoto důvodu je třeba projednávání přerušit a koncept přepracovat, nejlépe až po schválení definitivní verze textu Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje.

5. Na problematiku územních ekologických limitů těžby v SHP výslovně upozorňovalo MŽP v závěrech zjišťovacího řízení k více krajským koncepcím Ústeckého kraje. Toto upozornění nelze vykládat jinak, než jako požadavek limity respektovat v územních plánech, jak je v usnesení výslovně uloženo státním správním orgánům. V posledních týdnech opakovaně deklarované stanovisko MŽP k prolomení územních ekologických limitů těžby v SHP i ústy ministra ve sdělovacích prostředcích je záporné. Protože obsah územně plánovací dokumentace musí být podle stavebního zákona s dotčenými správními úřady v rámci jejich kompetencí dohodnut, nelze koncept a jeho hodnocení SEA v předložené podobě s MŽP kladně projednat. Také proto by měl být stažen z projednávání a přepracován.

6. V konceptu ÚPn VÚC Ústeckého kraje se znovu objevují záměry nebo náměty, které již byly v minulosti při projednávání územně plánovací dokumentace nebo při procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) zamítnuty jako nepřípustné. Jedná se např. o záměr zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi v úseku mezi VD Střekov a státní hranicí se SRN, nebo o vzdušné vedení vysokého napětí Nový Bor - Varnsdorf přes I. zónu CHKO Lužické hory. Ani v těchto případech nelze očekávat kladné projednání s příslušnými Správami CHKO Labské pískovce, České středohoří, Lužické hory a s MŽP nebo změněný postoj environmentálních nevládních organizací a veřejnosti v dotčeném území.

Vzhledem k výše uvedenému nepovažujeme za účelné zabývat se podrobněji dalšími dílčími záměry v území. Vyslovujeme zásadní nesouhlas se způsobem, jakým je obsah územního plánu formulován, jak je manipulováno v souvislosti s jeho pořízením veřejným míněním a jak nejsou dodržovány obecně závazné předpisy a procesní pravidla pro zajištění úplné informovanosti, aktivní účasti a poučení i právní ochrany zájmů dotčené veřejnosti.

Protože se blíží konec funkčního období zastupitelstev místní samosprávy a lze předpokládat, že by mohl brzy vstoupit v platnost nový stavební zákon, který již zájmy na ochraně životního prostředí, veřejného zdraví, přírody a krajiny ošetřuje lépe, doporučujeme zastupitelstvu kraje i pořizovateli zvážit, zda práce na novém konceptu neodložit do funkčního období nových zastupitelstev, do nabytí účinnosti nového stavebního zákona a do schválení Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje.