Tiskové zprávy
Oživení: Stavební úřad Prahy 4 porušuje zákon
Stavební úřad Prahy 4 opakovaně porušuje stavební zákon. V případě stavby v Hodkovičkách v Praze 4 v ulici v Mokřinách vydala vedoucí Odboru životního prostředí úřadu MČ Praha 4 Jarmila Alexandrová kladné územní rozhodnutí na dům na parcele zónované v územním plánu jako zeleň, aniž by si vyžádala podkladovou dokumentaci z útvaru rozvoje HMP, jak jí ukládají pravidla postupu na Praze 4 a stavební zákon.
Hned v listopadu roku 1999 vydala stavební povolení vedoucí Odboru stavebně dopravního ing. Marcela Pavlová, přestože nesoulad stavby s územním plánem byl oběma úřednicím v té době znám. Již v prosinci téhož roku povoluje Alexandrová zvětšení domu jako „změnu stavby před dokončením“, přestože se v Hodkovičkách ještě nestaví. V červenci 2000 státní stavební dohled konstatuje na pozemku ještě černou přístavbu (zakrytý bazén), stavebník žádá dodatečné povolení v srpnu téhož roku.
V prosinci 2000 Alexandrová vydává souhlasné stanovisko a Pavlová vydává v únoru 2001 dodatečné povolení na přístavbu. Toto povolení Magistrát ruší v odvolacím řízení právě na základě nesouladu s územním plánem (zeleň) v dubnu 2002. Rada MČ se v srpnu 2002 snaží vyjít stavebníkovi vstříc schválením návrhu územního plánu, zastupitelstvo MČ Praha její návrh na podzim 2002 odmítá. Stavba budovy i přes nesoulad s ÚP pokračuje a přístavba krytého bazénu i přes zrušené povolení rovněž. Radnice Prahy 4 se v případě stavby domu tváří, že je vše v pořádku, v případě přístavby žádají odstranění černé stavby, avšak nevymáhají jej, stavba pokračuje dál. Na interpelaci zastupitele Štěpánka odpovídá jak tajemník Ing. Fanta, tak radní pro výstavbu Ing. Koukal, že je vše v pořádku.
Ing. Dušan Přibáň, 241 775 200
Petr Štěpánek, CSc., zastupitel MČ Praha 4, 608 702 154
Stavební úřad pražského magistrátu po 11 měsících řízení zrušil 29.dubna 2002 dodatečné stavební povolení vydané obvodním stavebním úřadem, na který delegoval část pravomocí pro území Prahy 4. Tento úřad povolil 26.února 2001 stavebníkovi, aby pokračoval ve stavbě domu o polovinu větším než původně povolený na ploše 294 m2. Černou novostavbu budoval již od června 2000 bez vědomí stavebního úřadu podle dokumentace stavebnímu úřadu neznámé.
V odůvodnění svého zrušujícího rozhodnutí vyslovili v dubnu 2002 stavební specialisté magistrátu otázku, kterou probudili pochybnost sousedů nedisciplinovaného stavebníka o tom, zda k nim byly úřednice obvodního stavebního úřadu Prahy 4 korektní v létě a napodzim roku 1999 při územním a stavebním řízení o původně povolené urbanizaci pozemku v jejich sousedství.
Pochybnost se změnila v jistotu, když po expertním porovnání polohy půdorysu domu stavěného v jejich sousedství se nepravdivými ukázala opakovaná minulá tvrzení úřednic stavebního úřadu o poloze rozhraní obytného území umožňujícího zástavbu s nezastavitelným územím zeleně podél Zátišského potoka v Hodkovičkách.
Již čtvrtým rokem takovými tvrzeními straní zájmům vlastníka pozemku a novostavby a jeho staviteli. Zakrývají přitom svá minulá pochybení. Nadržování zájmům individuálního stavebníka před obecnými zájmy formulovanými zákonnými opatřeními v předchozím i současném územním plánu Prahy je patrné jak na průběhu územního řízení v létě 1999 a ve výroku a odůvodnění stavebního povolení, tak i v činnosti, kterou vykonávaly jako orgány Státního stavebního dohledu. Formalistický neúčinný postup balancující na hranici nečinnosti nejenže nebránil černou část novostavby nadále zhotovovat, ale správní orgán byl barierou zapojení soudu do takového bránění a zjednání práva.
Stavebník a jeho stavitel si jistě byli vědomi, že jim stavební úřad Prahy 4straní a po nepravomocném dodatečném stavebním povolení si od února do podzimu 2001 postavili hrubou stavbu budovy tak jak chtěli a na nic se neohlíželi. I po dubnu 2002, kdy magistrát zrušil nepodložené rozhodnutí obvodního stavebního úřadu dál pokračovala protiprávní výstavba na tomto pozemku v nezastavitelném mnofunkčním území zeleně.
Současně stavebník a stavební úřad Prahy 4 učinili krok k zakrytí předchozích pochybení úředníků, přestupků stavebníka a deliktů zhotovitele - navrhli, zpracovali a podpořili na půdě úřadu Prahy 4 překreslení územního plánu. Poslednímu zasedání odstupujícího zastupitelstva Prahy 4 předložili na podzim 2002 návrh změny územního plánu a Radní Prahy 4 zastupitelům doporučili schválení.
Lži o poloze hranice nezastavitelného monofunkčního zeleného území posloužily také v létě 2002 jako rozhodující argument k zamítnutí návrhů obnovit územní a stavební řízení z roku 1999.
Pravomocnost Územního rozhodnutí a Stavebního povolení pro dům na 294 m2v pásu nelesní zeleně trvá.
Řízení o odstranění nepovolené změny stavby (proti staveb. povolení z roku 1999) od července 2000 stále probíhá.
Novostavba domu, který byl budován pod stavebním povolením na jiný objekt, byla v roce 2002 dokončena a celá je užívána.
Tento dům je o 1/2 větší než ten, pro který bylo v rozporu s územním plánem povoleno tento pozemek zkonzumovat.
Hranice zeleného území zatím odolává. Na straně stavebníka a zhotovitele stojí úředníci o nichž lecos vysvítá.
Stavební úřad bagatelizuje rozpor této černé stavby se zájmy společnosti jen na rozpor nelegálního obřího kusu betonu a cihel za "zelenou hranicí". Rozpor nelegálního jednání osob a podléhání takovému jednání jakoby nebylo kořenem rozporu se zájmy společnosti.
Hned v listopadu roku 1999 vydala stavební povolení vedoucí Odboru stavebně dopravního ing. Marcela Pavlová, přestože nesoulad stavby s územním plánem byl oběma úřednicím v té době znám. Již v prosinci téhož roku povoluje Alexandrová zvětšení domu jako „změnu stavby před dokončením“, přestože se v Hodkovičkách ještě nestaví. V červenci 2000 státní stavební dohled konstatuje na pozemku ještě černou přístavbu (zakrytý bazén), stavebník žádá dodatečné povolení v srpnu téhož roku.
V prosinci 2000 Alexandrová vydává souhlasné stanovisko a Pavlová vydává v únoru 2001 dodatečné povolení na přístavbu. Toto povolení Magistrát ruší v odvolacím řízení právě na základě nesouladu s územním plánem (zeleň) v dubnu 2002. Rada MČ se v srpnu 2002 snaží vyjít stavebníkovi vstříc schválením návrhu územního plánu, zastupitelstvo MČ Praha její návrh na podzim 2002 odmítá. Stavba budovy i přes nesoulad s ÚP pokračuje a přístavba krytého bazénu i přes zrušené povolení rovněž. Radnice Prahy 4 se v případě stavby domu tváří, že je vše v pořádku, v případě přístavby žádají odstranění černé stavby, avšak nevymáhají jej, stavba pokračuje dál. Na interpelaci zastupitele Štěpánka odpovídá jak tajemník Ing. Fanta, tak radní pro výstavbu Ing. Koukal, že je vše v pořádku.
Ing. Dušan Přibáň, 241 775 200
Petr Štěpánek, CSc., zastupitel MČ Praha 4, 608 702 154
Stavební úřad pražského magistrátu po 11 měsících řízení zrušil 29.dubna 2002 dodatečné stavební povolení vydané obvodním stavebním úřadem, na který delegoval část pravomocí pro území Prahy 4. Tento úřad povolil 26.února 2001 stavebníkovi, aby pokračoval ve stavbě domu o polovinu větším než původně povolený na ploše 294 m2. Černou novostavbu budoval již od června 2000 bez vědomí stavebního úřadu podle dokumentace stavebnímu úřadu neznámé.
V odůvodnění svého zrušujícího rozhodnutí vyslovili v dubnu 2002 stavební specialisté magistrátu otázku, kterou probudili pochybnost sousedů nedisciplinovaného stavebníka o tom, zda k nim byly úřednice obvodního stavebního úřadu Prahy 4 korektní v létě a napodzim roku 1999 při územním a stavebním řízení o původně povolené urbanizaci pozemku v jejich sousedství.
Pochybnost se změnila v jistotu, když po expertním porovnání polohy půdorysu domu stavěného v jejich sousedství se nepravdivými ukázala opakovaná minulá tvrzení úřednic stavebního úřadu o poloze rozhraní obytného území umožňujícího zástavbu s nezastavitelným územím zeleně podél Zátišského potoka v Hodkovičkách.
Již čtvrtým rokem takovými tvrzeními straní zájmům vlastníka pozemku a novostavby a jeho staviteli. Zakrývají přitom svá minulá pochybení. Nadržování zájmům individuálního stavebníka před obecnými zájmy formulovanými zákonnými opatřeními v předchozím i současném územním plánu Prahy je patrné jak na průběhu územního řízení v létě 1999 a ve výroku a odůvodnění stavebního povolení, tak i v činnosti, kterou vykonávaly jako orgány Státního stavebního dohledu. Formalistický neúčinný postup balancující na hranici nečinnosti nejenže nebránil černou část novostavby nadále zhotovovat, ale správní orgán byl barierou zapojení soudu do takového bránění a zjednání práva.
Stavebník a jeho stavitel si jistě byli vědomi, že jim stavební úřad Prahy 4straní a po nepravomocném dodatečném stavebním povolení si od února do podzimu 2001 postavili hrubou stavbu budovy tak jak chtěli a na nic se neohlíželi. I po dubnu 2002, kdy magistrát zrušil nepodložené rozhodnutí obvodního stavebního úřadu dál pokračovala protiprávní výstavba na tomto pozemku v nezastavitelném mnofunkčním území zeleně.
Současně stavebník a stavební úřad Prahy 4 učinili krok k zakrytí předchozích pochybení úředníků, přestupků stavebníka a deliktů zhotovitele - navrhli, zpracovali a podpořili na půdě úřadu Prahy 4 překreslení územního plánu. Poslednímu zasedání odstupujícího zastupitelstva Prahy 4 předložili na podzim 2002 návrh změny územního plánu a Radní Prahy 4 zastupitelům doporučili schválení.
Lži o poloze hranice nezastavitelného monofunkčního zeleného území posloužily také v létě 2002 jako rozhodující argument k zamítnutí návrhů obnovit územní a stavební řízení z roku 1999.
Pravomocnost Územního rozhodnutí a Stavebního povolení pro dům na 294 m2v pásu nelesní zeleně trvá.
Řízení o odstranění nepovolené změny stavby (proti staveb. povolení z roku 1999) od července 2000 stále probíhá.
Novostavba domu, který byl budován pod stavebním povolením na jiný objekt, byla v roce 2002 dokončena a celá je užívána.
Tento dům je o 1/2 větší než ten, pro který bylo v rozporu s územním plánem povoleno tento pozemek zkonzumovat.
Hranice zeleného území zatím odolává. Na straně stavebníka a zhotovitele stojí úředníci o nichž lecos vysvítá.
Stavební úřad bagatelizuje rozpor této černé stavby se zájmy společnosti jen na rozpor nelegálního obřího kusu betonu a cihel za "zelenou hranicí". Rozpor nelegálního jednání osob a podléhání takovému jednání jakoby nebylo kořenem rozporu se zájmy společnosti.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk