Tiskové zprávy
MMR ČR: Strategie obnovy a ŽIVEL 1. Vláda odsouhlasila další pomoc po povodních
Vláda schválila Strategii obnovy území zasaženého zářijovou povodní i program Podpora obnovy a rozvoje regionů, který cílí na komplexní obnovu poškozené nebo zničené infrastruktury samospráv a dlouhodobé zlepšení podmínek pro rozvoj regionů. Tento komplexní program zahrnuje kromě podprogramů ŽIVEL i další dotační příležitosti pro samosprávy a rozvoj regionů.
Strategie obnovy území vychází z mapování škod, které provedlo v uplynulých měsících Ministerstvo financí. Do sčítání se zapojily jak ty nejpostiženější kraje, kde hejtmani vyhlásili stav nebezpečí (Moravskoslezský, Olomoucký a část Libereckého), tak se nad rámec zákona dobrovolně zúčastnily také kraje Jihočeský, Jihomoravský, Pardubický, Středočeský a Zlínský.
„Strategie obnovy vymezuje zasažené území, stanovuje hlavní cíle obnovy, formy poskytování státní pomoci prostřednictvím dotačních a úvěrových programů jednotlivých resortů i rozpočtové nároky ministerstev, které se podílejí na obnově. V našem případě je to necelých 10 miliard korun,” uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Strategie se věnuje také sociálním dopadům povodní. Celkové škody jsou odhadovány na 68,1 miliardy. Z toho 25,7 miliardy je na státním majetku, 3,8 miliardy krajském majetku, 12,8 miliardy na obecním majetku. Další škody ve výši 14,1 miliardy utrpěli podnikatelé (fyzické i právnické osoby), 10,9 miliardy nepodnikající fyzické osoby a 0,7 miliardy nepodnikající právnické osoby.
Mezi nejdůležitější programy popovodňové pomoci patří program Živel 1 na obnovu obecního a krajského majetku, jehož parametry vláda dnes také odsouhlasila, dále jde o odstranění škod na vodovodech a kanalizaci, na vodních tocích a rybnících (MZe), pomoc domácnostem, sanace škod na zásobování pitnou vodou a likvidace ekologických škod (MŽP), úvěry nebo záruky pro podnikatele (MPO). Řada resortů se také podílí na obnově státního majetku ve své působnosti (např. MD – státní dopravní infrastruktura). „Do konce tohoto týdne vyhlásíme řadu dotačních výzev, urgentní je to zejména v programu ŽIVEL 1, kde s podporou už není na co čekat, infrastrukturu v území je potřeba rychle obnovit. Program bude realizován do konce roku 2029. Zasaženým regionům ale pomůžeme i dlouhodobě. Obce na Jesenicku a Šumpersku patří k těm, které nejvíce zasahuje vylidňování nebo další ekonomické a sociální potíže. Po zářijových povodních obavy místních z budoucnosti jen posílily. Nemůžeme se jen vrátit do stavu před povodní. Chceme, aby tam byla dostupná lékařská péče i bydlení, aby byly atraktivní pro mladé rodiny, které tam uvidí svou budoucnost,” řekl ministr Kulhánek.
Pro realizaci Strategie obnovy území v roce 2024 a 2025 vláda už dříve vyčlenila 40 miliard z rozpočtové rezervy. Letošních 30 miliard je rozdělených mezi resorty, na rok 2025 pak připadá 10 mld. Kč. „Je ale nutné počítat s tím, že obnova území bude dlouhodobá a přesáhne horizont roku 2025. My jako MMR budeme obnovu dál koordinovat. Chceme ale také vyhodnotit, jestli byla pomoc po povodních účinná a případně zjistit, co dělat příště líp,” doplnil ke Strategii obnovy ministr Kulhánek. Kompletní text Strategie najdete v příloze tiskové zprávy.
ŽIVEL 1
Vláda také dnes odsouhlasila pravidla programu Podpora obnovy a rozvoje regionů, do kterého spadá dlouho očekávaný ŽIVEL 1, který mohou využít samosprávy na obnovu majetku po krizových stavech. Na rozdíl od již spuštěného ŽIVLU 2 je určený pro ty kraje, kde hejtmani vyhlásili stav nebezpečí. Získané finance mohou samosprávy využít zejména na obnovu poškozené nebo zničené infrastruktury, budov nebo veřejných prostranství. Plánovaná alokace je 5 miliard korun. Výzvu Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí tento pátek 20. 12. a příjem žádostí spustí 31. 1. 2025. Se zpracováním a podáním žádostí budou pomáhat zaměstnanci Centra pro regionální rozvoj, stejně jako v případech ŽIVLU 3 a 4. „Administraci programu Živel usnadní odborné kapacity Centra pro regionální rozvoj, které má své zázemí přímo v dotčených krajích. Pracovníci CRR jsou v úzkém kontaktu se samosprávami i místními akčními skupinami (MAS) a tuto spolupráci budou nadále rozvíjet,” řekl k práci v terénu ředitel Centra pro regionální rozvoj Petr Štěpánek.
„Je to náš největší nástroj, kterým pomůžeme starostům s řešením škod po povodních. Škody jsou obrovské a obnova majetku pravděpodobně nebude trvat jen pár měsíců, ale v některých případech i roky,” dodal ministr Kulhánek. Jak vychází ze Strategie obnovy, samosprávy celkem utrpěly škody ve výši 16,6 miliard. Největší část se týká území krajů, kde byl vyhlášený stav nebezpečí, konkrétně jde o 15,3 miliard, z toho 11,7 miliard představují škody na majetku obcí a 3,6 miliardy škody na majetku krajů.
ŽIVEL 3
Dalším významným nástrojem Ministerstva pro místní rozvoj je ŽIVEL 3. Vlastníci nebo spoluvlastníci poškozených domů a bytů budou moci z podprogramu financovat rekonstrukci, koupi nebo výstavbu nového bydlení. Na rozdíl od ostatních podprogramů Živel 1, 2 a 4 v něm mohou žádosti podávat i fyzické osoby, obyvatelé zasažených měst a obcí. Podporu bude možné čerpat formou dotace do výše 3 milionů, zvýhodněného úvěru s úrokem 1–3 % nebo jejich kombinací. Úvěr bude možné získat na náklady, které nepokryje dotace, pojištění a případně jiné účelové zdroje, jako jsou dary a příspěvky neziskových organizací. Podmínky podprogramu dnes odsouhlasila vláda. Výzvu vypíše Státní fond podpory investic také tento pátek, tedy 20. 12. 2024. Program bude realizovat ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj. Příjem žádostí spustí 17. 2. 2025. Plánovaná alokace je 3,5 miliardy korun.
Strategie obnovy území vychází z mapování škod, které provedlo v uplynulých měsících Ministerstvo financí. Do sčítání se zapojily jak ty nejpostiženější kraje, kde hejtmani vyhlásili stav nebezpečí (Moravskoslezský, Olomoucký a část Libereckého), tak se nad rámec zákona dobrovolně zúčastnily také kraje Jihočeský, Jihomoravský, Pardubický, Středočeský a Zlínský.
„Strategie obnovy vymezuje zasažené území, stanovuje hlavní cíle obnovy, formy poskytování státní pomoci prostřednictvím dotačních a úvěrových programů jednotlivých resortů i rozpočtové nároky ministerstev, které se podílejí na obnově. V našem případě je to necelých 10 miliard korun,” uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Strategie se věnuje také sociálním dopadům povodní. Celkové škody jsou odhadovány na 68,1 miliardy. Z toho 25,7 miliardy je na státním majetku, 3,8 miliardy krajském majetku, 12,8 miliardy na obecním majetku. Další škody ve výši 14,1 miliardy utrpěli podnikatelé (fyzické i právnické osoby), 10,9 miliardy nepodnikající fyzické osoby a 0,7 miliardy nepodnikající právnické osoby.
Mezi nejdůležitější programy popovodňové pomoci patří program Živel 1 na obnovu obecního a krajského majetku, jehož parametry vláda dnes také odsouhlasila, dále jde o odstranění škod na vodovodech a kanalizaci, na vodních tocích a rybnících (MZe), pomoc domácnostem, sanace škod na zásobování pitnou vodou a likvidace ekologických škod (MŽP), úvěry nebo záruky pro podnikatele (MPO). Řada resortů se také podílí na obnově státního majetku ve své působnosti (např. MD – státní dopravní infrastruktura). „Do konce tohoto týdne vyhlásíme řadu dotačních výzev, urgentní je to zejména v programu ŽIVEL 1, kde s podporou už není na co čekat, infrastrukturu v území je potřeba rychle obnovit. Program bude realizován do konce roku 2029. Zasaženým regionům ale pomůžeme i dlouhodobě. Obce na Jesenicku a Šumpersku patří k těm, které nejvíce zasahuje vylidňování nebo další ekonomické a sociální potíže. Po zářijových povodních obavy místních z budoucnosti jen posílily. Nemůžeme se jen vrátit do stavu před povodní. Chceme, aby tam byla dostupná lékařská péče i bydlení, aby byly atraktivní pro mladé rodiny, které tam uvidí svou budoucnost,” řekl ministr Kulhánek.
Pro realizaci Strategie obnovy území v roce 2024 a 2025 vláda už dříve vyčlenila 40 miliard z rozpočtové rezervy. Letošních 30 miliard je rozdělených mezi resorty, na rok 2025 pak připadá 10 mld. Kč. „Je ale nutné počítat s tím, že obnova území bude dlouhodobá a přesáhne horizont roku 2025. My jako MMR budeme obnovu dál koordinovat. Chceme ale také vyhodnotit, jestli byla pomoc po povodních účinná a případně zjistit, co dělat příště líp,” doplnil ke Strategii obnovy ministr Kulhánek. Kompletní text Strategie najdete v příloze tiskové zprávy.
ŽIVEL 1
Vláda také dnes odsouhlasila pravidla programu Podpora obnovy a rozvoje regionů, do kterého spadá dlouho očekávaný ŽIVEL 1, který mohou využít samosprávy na obnovu majetku po krizových stavech. Na rozdíl od již spuštěného ŽIVLU 2 je určený pro ty kraje, kde hejtmani vyhlásili stav nebezpečí. Získané finance mohou samosprávy využít zejména na obnovu poškozené nebo zničené infrastruktury, budov nebo veřejných prostranství. Plánovaná alokace je 5 miliard korun. Výzvu Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásí tento pátek 20. 12. a příjem žádostí spustí 31. 1. 2025. Se zpracováním a podáním žádostí budou pomáhat zaměstnanci Centra pro regionální rozvoj, stejně jako v případech ŽIVLU 3 a 4. „Administraci programu Živel usnadní odborné kapacity Centra pro regionální rozvoj, které má své zázemí přímo v dotčených krajích. Pracovníci CRR jsou v úzkém kontaktu se samosprávami i místními akčními skupinami (MAS) a tuto spolupráci budou nadále rozvíjet,” řekl k práci v terénu ředitel Centra pro regionální rozvoj Petr Štěpánek.
„Je to náš největší nástroj, kterým pomůžeme starostům s řešením škod po povodních. Škody jsou obrovské a obnova majetku pravděpodobně nebude trvat jen pár měsíců, ale v některých případech i roky,” dodal ministr Kulhánek. Jak vychází ze Strategie obnovy, samosprávy celkem utrpěly škody ve výši 16,6 miliard. Největší část se týká území krajů, kde byl vyhlášený stav nebezpečí, konkrétně jde o 15,3 miliard, z toho 11,7 miliard představují škody na majetku obcí a 3,6 miliardy škody na majetku krajů.
ŽIVEL 3
Dalším významným nástrojem Ministerstva pro místní rozvoj je ŽIVEL 3. Vlastníci nebo spoluvlastníci poškozených domů a bytů budou moci z podprogramu financovat rekonstrukci, koupi nebo výstavbu nového bydlení. Na rozdíl od ostatních podprogramů Živel 1, 2 a 4 v něm mohou žádosti podávat i fyzické osoby, obyvatelé zasažených měst a obcí. Podporu bude možné čerpat formou dotace do výše 3 milionů, zvýhodněného úvěru s úrokem 1–3 % nebo jejich kombinací. Úvěr bude možné získat na náklady, které nepokryje dotace, pojištění a případně jiné účelové zdroje, jako jsou dary a příspěvky neziskových organizací. Podmínky podprogramu dnes odsouhlasila vláda. Výzvu vypíše Státní fond podpory investic také tento pátek, tedy 20. 12. 2024. Program bude realizovat ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj. Příjem žádostí spustí 17. 2. 2025. Plánovaná alokace je 3,5 miliardy korun.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
