Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Šumava nepřijde o status národního parku. Kategorizace IUCN se ochrany přírody vůbec nedotýká
Čtyřiasedmdesátiletý František Urban se ochranou přírody zabývá celý život. Spoluzakládal Český svaz ochránců přírody, pracoval na ministerstvu životního prostředí. Je členem Světové komise pro chráněná území (WCPA). S organizací IUCN (International Union for Conservation of Nature - Mezinárodní svaz ochrany přírody) spolupracuje od 80. let. Od roku 1994 byl v Radě IUCN (Regional Councillor), v r. 1996 zvolen podruhé, v roce 2000 se stal viceprezidentem pro Evropu, severní a střední Asii. Do roku 2012 byl předsedou Výboru pro spolupráci s IUCN v ČR. Jako zástupce IUCN v l. 2001-4 členem Rady European Centre for Nature Conservation v Tilburgu (NL). V České republice není odborníka, který tuto organizaci poznal lépe, než on.
„Kategorizace IUCN nemá pro praktickou činnost v národních parcích ani v jiných chráněných územích žádný význam. Dělat z kategorizace známkovací systém je hloupost a je to proti smyslu tohoto systému. Navíc je zařazení do jednotlivých kategorií velmi sporné. Národním parkem je území proto, že ho jako národní park vyhlásil stát – a do toho nemá IUCN co mluvit,“ uvádí František Urban.
Je pro národní parky důležitá kategorizace IUCN?
Kategorizace IUCN nemá pro praktickou činnost v národních parcích (ani v jiných chráněných územích) žádný význam. Byla vytvořena proto, aby pomohla zájemcům o chráněná území orientovat se v obrovském množství chráněných území různých druhů s navzájem nekompatibilními názvy, které na světě existují. Jednotlivé státy označují svá chráněná území nejrůznějšími názvy, z nich některé se používají v různých zemích pro chráněná území zcela odlišného charakteru (například rezervace, národní park, přírodní park, chráněná krajinná oblast mají i v Evropě v různých zemích odlišný obsah; nemluvě o zemích mimoevropských). Kategorizace rozděluje světová chráněná území do šesti skupin podle převládajícího způsobu využívání a tím poskytuje určité vodítko těm, kteří chtějí vědět, co v kterém území mohou očekávat. Není to – a to je třeba zdůraznit – žádné známkování chráněných území, všechny dokumenty IUCN svorně zdůrazňují, že všechny kategorie jsou potřebné a stejně cenné.
Co zařazení do kategorií pro jednotlivé parky znamená?
Pouze orientační údaj o převládajícím způsobu managementu. Když se například dočtu, že určité území je kategorie I., vím, že je tam všechno ponecháváno přirozenému vývoji a že budu mít potíže se vstupem, protože území není volně přístupné veřejnosti (nebo jen na zvláštní povolení). Když je území v kategorii II., vím, že je tam na některých místech přísně chráněná příroda a na některá je volný přístup veřejnosti, pro kterou jsou budována informační místa, a je podporováno její vzdělávání. A podobně u dalších kategorií. Je nutno podotknout, že zařazování do jednotlivých kategorií je často dosti sporné a vlastně ho nikdo oficiálně nedělá: v posledním seznamu chráněných území světa (Protected Areas of the World, Vol. 1-4) byly kategorie uvedeny tak, jak je navrhovali ti, kteří data do seznamu posílali, anebo jak usoudili ti, kteří seznam editovali.
Pokud se někdo chce podrobně seznámit s pramenem, ze kterého to vše vychází, uvádím citaci (ale nutno podotknout, že seznam je už značně zastaralý, o žádném novějším nevím):
IUCN (1992): Protected Areas of the World: A review of national systems. Vol. 1 – 4. – IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge,UK.
Proč se tyto kategorie vůbec vytváří?
Zbytečné to není a přes všechny chyby, které lze v existující kategorizaci najít, je to dobrá orientační pomůcka. Ale nic víc! Dělat z kategorizace známkovací systém je hloupost a je to proti smyslu tohoto systému. V současné době sice i v IUCN probíhá diskuse, zda by se nějaký známkovací systém neměl zavést, ale jeho zastánci jsou v menšině. Vedlo by to jen ke zbyrokratizování ochrany přírody, ochranáři by mohli začít soupeřit o to, kdo má jakou kategorii – a skutečná ochrana přírody by šla stranou.
Proč je Národní parku Šumava zařazený do kategorie II.?
Podle Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu (IUCN 2000, česky MŽP 2001) je národní park (kategorie II.) „chráněné území, udržované především pro ochranu ekosystémů a pro rekreaci“. Doporučuje se, aby na území kategorie II. byly podporovány přirozené obnovní procesy a aby co největší podíl zaujímaly bezzásahové plochy, avšak mají být umožněny činnosti, které mají dříve využívané plochy na samovolný vývoj připravit. Dosud nebylo nikde oficiálně řečeno, jaké procento bezzásahového území musí v chráněném území být, aby to mohla být kategorie II. Mohu uvést národní parky, které mají nepatrnou rozlohu bezzásahových území, a nikdo se nezabývá tím, zda patří do kategorie II., bere se to jako samozřejmost. A kdyby snad byla někde na kongresu IUCN přijata zásada o minimální rozloze bezzásahového území, tak prostě převedeme národní park do jiné kategorie a nic se neděje, protože národním parkem zůstává, ať je jakékoliv kategorie podle IUCN. Národním parkem je území proto, že ho jako národní park vyhlásil stát – a do toho nemá IUCN co mluvit. Ve světě je spousta národních parků kategorie V., nebo IV. (ostatně české Krkonoše jsou vedeny v kategorii V., polské jsou kategorie II.)
Jak se dá toto zařazení změnit?
Prostě tak, že do příštího seznamu (až bude) se uvede u Šumavy kategorie, která nám bude připadat správná. Je to na naší vůli, my Šumavu známe a dokážeme nejlépe určit, do jaké managementové kategorie patří.
Pokud by došlo ke změně v kategorizaci, jak se eventuální změna dotkne ochrany přírody na Šumavě?
Vůbec nijak! Proč by se měla změna v kategorizaci dotýkat ochrany přírody? Kategorizace ukazuje převládající způsob managementu v chráněném území praktikovaný, ale neurčuje ho. Praktické provádění ochrany přírody je snad důležitější než plnění byrokratických ukazatelů, nebo není?
František Urban
Narozený 15.11.1937, absolvoval Lesnickou fakultu v Praze (1961), pracoval 5 let v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů pob. Hluboká nad Vltavou, pak 23 let na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích (správa chráněných území v Jč. kraji, mimo jiné). Spoluzakladatel ČSOP, od r. 1985 předseda okresní organizace ČSOP v Č. Budějovicích, člen ÚVR ČSOP. Od ledna 1990 ředitel odboru ochrany přírody na MŽP, od r. 1996 vedoucí útvaru pro veřejnost na Správě NP Šumava, od r. 1999 do důchodu Agentura OPK v Praze. S organizací IUCN spolupracuje od 80. let (mezinárodní seminář v Prachaticích 1985), v r. 1994 zvolen do Rady IUCN (Regional Councillor), v r. 1996 zvolen podruhé, od r. 1997 do konce volebního období v r. 2000 viceprezidentem pro Evropu, severní a střední Asii. Do r. 2012 předseda Výboru pro spolupráci s IUCN v ČR. Jako zástupce IUCN v l. 2001-4 členem Rady European Centre for Nature Conservation v Tilburgu (NL). Člen Světové komise pro chráněná území (WCPA).
„Kategorizace IUCN nemá pro praktickou činnost v národních parcích ani v jiných chráněných územích žádný význam. Dělat z kategorizace známkovací systém je hloupost a je to proti smyslu tohoto systému. Navíc je zařazení do jednotlivých kategorií velmi sporné. Národním parkem je území proto, že ho jako národní park vyhlásil stát – a do toho nemá IUCN co mluvit,“ uvádí František Urban.
Je pro národní parky důležitá kategorizace IUCN?
Kategorizace IUCN nemá pro praktickou činnost v národních parcích (ani v jiných chráněných územích) žádný význam. Byla vytvořena proto, aby pomohla zájemcům o chráněná území orientovat se v obrovském množství chráněných území různých druhů s navzájem nekompatibilními názvy, které na světě existují. Jednotlivé státy označují svá chráněná území nejrůznějšími názvy, z nich některé se používají v různých zemích pro chráněná území zcela odlišného charakteru (například rezervace, národní park, přírodní park, chráněná krajinná oblast mají i v Evropě v různých zemích odlišný obsah; nemluvě o zemích mimoevropských). Kategorizace rozděluje světová chráněná území do šesti skupin podle převládajícího způsobu využívání a tím poskytuje určité vodítko těm, kteří chtějí vědět, co v kterém území mohou očekávat. Není to – a to je třeba zdůraznit – žádné známkování chráněných území, všechny dokumenty IUCN svorně zdůrazňují, že všechny kategorie jsou potřebné a stejně cenné.
Co zařazení do kategorií pro jednotlivé parky znamená?
Pouze orientační údaj o převládajícím způsobu managementu. Když se například dočtu, že určité území je kategorie I., vím, že je tam všechno ponecháváno přirozenému vývoji a že budu mít potíže se vstupem, protože území není volně přístupné veřejnosti (nebo jen na zvláštní povolení). Když je území v kategorii II., vím, že je tam na některých místech přísně chráněná příroda a na některá je volný přístup veřejnosti, pro kterou jsou budována informační místa, a je podporováno její vzdělávání. A podobně u dalších kategorií. Je nutno podotknout, že zařazování do jednotlivých kategorií je často dosti sporné a vlastně ho nikdo oficiálně nedělá: v posledním seznamu chráněných území světa (Protected Areas of the World, Vol. 1-4) byly kategorie uvedeny tak, jak je navrhovali ti, kteří data do seznamu posílali, anebo jak usoudili ti, kteří seznam editovali.
Pokud se někdo chce podrobně seznámit s pramenem, ze kterého to vše vychází, uvádím citaci (ale nutno podotknout, že seznam je už značně zastaralý, o žádném novějším nevím):
IUCN (1992): Protected Areas of the World: A review of national systems. Vol. 1 – 4. – IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge,UK.
Proč se tyto kategorie vůbec vytváří?
Zbytečné to není a přes všechny chyby, které lze v existující kategorizaci najít, je to dobrá orientační pomůcka. Ale nic víc! Dělat z kategorizace známkovací systém je hloupost a je to proti smyslu tohoto systému. V současné době sice i v IUCN probíhá diskuse, zda by se nějaký známkovací systém neměl zavést, ale jeho zastánci jsou v menšině. Vedlo by to jen ke zbyrokratizování ochrany přírody, ochranáři by mohli začít soupeřit o to, kdo má jakou kategorii – a skutečná ochrana přírody by šla stranou.
Proč je Národní parku Šumava zařazený do kategorie II.?
Podle Zásad pro kategorizaci chráněných území na základě managementu (IUCN 2000, česky MŽP 2001) je národní park (kategorie II.) „chráněné území, udržované především pro ochranu ekosystémů a pro rekreaci“. Doporučuje se, aby na území kategorie II. byly podporovány přirozené obnovní procesy a aby co největší podíl zaujímaly bezzásahové plochy, avšak mají být umožněny činnosti, které mají dříve využívané plochy na samovolný vývoj připravit. Dosud nebylo nikde oficiálně řečeno, jaké procento bezzásahového území musí v chráněném území být, aby to mohla být kategorie II. Mohu uvést národní parky, které mají nepatrnou rozlohu bezzásahových území, a nikdo se nezabývá tím, zda patří do kategorie II., bere se to jako samozřejmost. A kdyby snad byla někde na kongresu IUCN přijata zásada o minimální rozloze bezzásahového území, tak prostě převedeme národní park do jiné kategorie a nic se neděje, protože národním parkem zůstává, ať je jakékoliv kategorie podle IUCN. Národním parkem je území proto, že ho jako národní park vyhlásil stát – a do toho nemá IUCN co mluvit. Ve světě je spousta národních parků kategorie V., nebo IV. (ostatně české Krkonoše jsou vedeny v kategorii V., polské jsou kategorie II.)
Jak se dá toto zařazení změnit?
Prostě tak, že do příštího seznamu (až bude) se uvede u Šumavy kategorie, která nám bude připadat správná. Je to na naší vůli, my Šumavu známe a dokážeme nejlépe určit, do jaké managementové kategorie patří.
Pokud by došlo ke změně v kategorizaci, jak se eventuální změna dotkne ochrany přírody na Šumavě?
Vůbec nijak! Proč by se měla změna v kategorizaci dotýkat ochrany přírody? Kategorizace ukazuje převládající způsob managementu v chráněném území praktikovaný, ale neurčuje ho. Praktické provádění ochrany přírody je snad důležitější než plnění byrokratických ukazatelů, nebo není?
František Urban
Narozený 15.11.1937, absolvoval Lesnickou fakultu v Praze (1961), pracoval 5 let v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů pob. Hluboká nad Vltavou, pak 23 let na Krajském středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Českých Budějovicích (správa chráněných území v Jč. kraji, mimo jiné). Spoluzakladatel ČSOP, od r. 1985 předseda okresní organizace ČSOP v Č. Budějovicích, člen ÚVR ČSOP. Od ledna 1990 ředitel odboru ochrany přírody na MŽP, od r. 1996 vedoucí útvaru pro veřejnost na Správě NP Šumava, od r. 1999 do důchodu Agentura OPK v Praze. S organizací IUCN spolupracuje od 80. let (mezinárodní seminář v Prachaticích 1985), v r. 1994 zvolen do Rady IUCN (Regional Councillor), v r. 1996 zvolen podruhé, od r. 1997 do konce volebního období v r. 2000 viceprezidentem pro Evropu, severní a střední Asii. Do r. 2012 předseda Výboru pro spolupráci s IUCN v ČR. Jako zástupce IUCN v l. 2001-4 členem Rady European Centre for Nature Conservation v Tilburgu (NL). Člen Světové komise pro chráněná území (WCPA).
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
