Arnika: Svačinka obsahovala dlouhý seznam chemikálií

Podpoří MZe sledování zdrojů toxických látek v prostředí?

Aktivisté sdružení Arnika dnes uspořádali před budovou Ministerstva zemědělství ČR (MZE) happening nazvaný „Svačinka pro úředníky“. V rámci jedné z akcí „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“ nabízeli ministerským úředníkům jednohubky ze sladkovodních ryb a předali jim petici Budoucnost bez jedů a stanovisko vědců a lékařů podporující přijetí funkčního, širšího integrovaného registru znečišťování (1). „Ryby v našich řekách odrážejí dokonale celkovou čistotu prostředí, protože většina chemikálií z prostředí nakonec končí v řekách. I když je situace lepší než před lety, některé z ryb to nesnášejí nejlépe - vědci našli v Tiché Orlici hermafrodytní pstruhy, návrat lososů se sice koná, ale pomalu. Ryby jsme vybrali také kvůli znečištění řek a prostředí toxickými látkami narušujícími hormonální systém živočichů jako DDT, PCB, dioxiny, ftaláty a dalšími,“ vysvětlil tiskový mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Rybí jednohubky si nabídlo zhruba 60 úředníků a návštěvníků MZE. Aktivisté Arniky každému ke svačince přibalili seznam toxických látek, které mohou ryby obsahovat a vysvětlili jim smysl happeningu. Většina úředníků uznala, že integrovaný registr znečišťování je velmi potřebný a vyslovila se pro jeho přijetí v rozšířené verzi.

Ministerstvo zemědělství ČR je spolupředkladatelem návrhu nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování, které stanoví jednotlivým podnikům povinnost hlásit roční množství látek vypouštěných do vod, ovzduší anebo končících v odpadech. Zatím se ale jeho představitelé nerozhodli, zda podpoří sledování 122 anebo jen 86 či ještě méně toxických látek na jejich cestě do životního prostředí. Návrh nařízení vlády pustilo koncem minulého týdne do připomínkového řízení Ministerstvo životního prostředí ČR se dvěma verzemi2) seznamu chemických látek - širší (122) a užší (88).

„Zemědělci, rybáři a myslivci jsou první na ráně, kdo doplácí na úniky toxických látek. Můžeme si připomenout ryby břichem nahoru při nedávné havárii v Ústí nad Labem, anebo zdechlého srnce v sousedství havarované skládky toxických odpadů v Pozďátkách3). Logicky by tedy právě Ministerstvu zemědělství mělo jít o omezení úniků jedů do životního prostředí a o zavedení co nejširšího integrovaného registru znečišťování. Doufáme, že to tak nakonec i bude,“ podtrhl vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. Jak se k registru postaví ministr Ing. Jaroslav Palas a další členové vlády však není dosud jisté.

Arnika publikovala v roce 2001 výsledek měření dioxinů a PCB v pstruhovi4) chyceném v Nise v Liberci. Přestože ryba obsahovala vysoká množství těchto látek, nepatřila mezi nejkontaminovanější v České republice. Ještě vyšší koncentrace dioxinů a PCB vědci zjistili v rybách chycených u Klecan a pod Děčínem5). V Labi lze dodnes chytit ryby s vysokým obsahem pesticidu DDT6), přestože byl již dávno zakázán a přestal se používat. Právě s odsouhlasením problematických pesticidů na seznamu IRZ má MZe největší problémy.

Arnika k integrovanému registru v polovině května zahájila kampaň „60 dní pro čistou zemi, vzduch a vodu“. Pod touto hlavičkou se kromě dnešního happeningu uskutečnila řada dalších akcí - všechny s jediným cílem: Upozornit na důležitost integrovaného registru a zasadit se o to, aby sledoval co nejvíce toxických látek a všechny jejich úniky do prostředí (včetně odpadů).


Poznámky:

(1) Integrovaný registr znečišťování zavedl zákon o integrované prevenci znečištění (tzv. IPPC) a nyní se jedná o jeho podobě, zda bude obsahovat opravdu seznam většiny nebezpečných látek anebo se stane nicneříkajícím cárem papíru s informacemi o pár látkách od pár podniků. Je to jednoduchý informační systém o množství toxických látek, které jednotlivé podniky používají ve výrobě, vypouští do ovzduší, do vody, půdy anebo končí v odpadech. Má být veřejně přístupný například na internetu. Tomuto registru podobné systémy jsou uplatňovány již po řadu let v zahraničí pod různými názvy - Toxic Release Inventory (TRI) v USA či Pollutant Release and Transfer Register (PRTR) - tak se mu říká spíše v evropských zemích. Někteří představitelé průmyslu se s pomocí poslanců ODS snaží povinnost zavedení registru ze zákona zcela odstranit. Jejich návrh má 11. června projednávat Vláda ČR.

(2) Návrh nařízení vlády o integrovaném registru znečišťování publikovala Arnika na stránkách kampaně Budoucnost bez jedů (http://bezjedu.arnika.org), přestože i k tomuto návrhu má výhrady - například návrh zprovoznění širšího registru až od roku 2007. Návrh je ke stažení na stránce: http://bezjedu.arnika.org/index.php?inc=irz.

(3) Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách se díky nedodržení postupu firmou, která ji provozovala stala vzápětí noční můrou Třebíčska. Dodnes z ní vytéká kyselina sírová obohacená o těžké kovy a další látky. Málokdo dnes ví, jaké složení přesně mají všechny odpady, které na skládce skončily. Více na internetových stránkách Arniky zaměřených na tento případ: http://bezjedu.arnika.org/pozdatky.

(4) Viz tiskovou zprávu sdružení Arnika z 18. dubna 2002: Je Liberec zamořen dioxinovými látkami? (http://www.arnika.org/tz.shtml?x=88099). Pstruh obsahoval v souhrnu tolik dioxinů a PCB, že to naplnilo 450 - 650% limitu stanoveného WHO.

(5) V cejnu chyceném ve Vltavě u Klecan byla zjištěna hodnota 24,3 ngTEQ dioxinů a PCB na g svaloviny dioxinů a PCB, v parmě chycené v Labi u Kunětic pak 8,7 ngTEQ/g svaloviny (zdroj: Hajšlová, J. 2002: Occurrence of endocrine disruptors in aquatic ecosystems)

(6) Nejvyšší hodnoty mezi deriváty DDT dosahuje v rybách p,p-DDE, jehož koncentrace dosahují hodnot: 330,3 pg/g svaloviny v jelci tlošti chyceném ve Vltavě u Klecan, 160,89 pg/g svaloviny v jelci tloušti chyceném v Labi u Hřenska (zdroj: Úvodní národní inventura POPs).

Problémem jsou vedle DDT však i chemické látky používané v současnosti, z nichž mnohé nejsou ještě tak podrobně sledovány. V rybách z Vltavy se například objevily vysoké koncentrace bromovaných retardátorů hoření.