Zelení - Strana zelených: Svárovská a Pomahač v Horním Jiřetíně. Co chybí v českých transformačních plánech?

Zelený starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt provedl naši novou spolupředsednickou dvojici Gabriela Svárovská a Matěj Pomahač po městě a jeho okolí. O co v příběhu Horního Jiřetína jde a proč je tak zásadní, že se jej podařilo zachránit?

V 60. letech 20. století vznikl plán na "vyuhlení" celé severočeské uhelné pánve. Počítal s těžbou, která by znamenala nezvratnou devastaci celého regionu a zničení stovek obcí. Tento bezohledný projekt měl za cíl vytěžit maximum uhlí bez ohledu na dopady na místní krajinu, obce a životy obyvatel. Povrchová těžba uhlí je přitom extrémně škodlivá nejen pro krajinu, ale i pro životní prostředí a zdraví lidí.

Při těžbě dochází k uvolňování velkého množství prachu a toxických látek do ovzduší, včetně síry, oxidu dusíku, těžkých kovů a polétavých částic, které se usazují v dýchacích cestách. Tyto látky způsobují vážné zdravotní problémy, jako jsou chronická respirační onemocnění (astma, bronchitida), kardiovaskulární choroby a zvýšené riziko rakoviny plic. Dlouhodobé vystavení těmto znečišťujícím látkám vede k oslabení imunitního systému, což zvyšuje náchylnost k infekcím a alergiím, a u dětí může omezovat vývoj plic a způsobovat celoživotní zdravotní potíže.

Místní obyvatelé těmito zdravotními následky trpěli po desítky let, a i když těžba v některých oblastech skončila, zdravotní dopady přetrvávají. Znečištění půdy a podzemních vod v důsledku těžby a průmyslového odpadu nadále ovlivňuje kvalitu prostředí. Vdechování polétavého prachu a těžkých kovů je problémem i dnes, zejména kvůli rekultivaci starých důlních oblastí a přetrvávajícím emisím z průmyslu a dopravy v regionu.

Ukončení těžby hnědého uhlí v lomu ČSA dnes proto představuje historický zlom. Rozhodnutí zastavit těžbu je výsledkem dlouholetého úsilí a neúnavné práce lidí, kteří bojovali za budoucnost regionu. Zásadní roli v něm sehrál Vladimír Buřt, starosta Horního Jiřetína. Jeho vytrvalý postoj a oddaná práce nejen pro Horní Jiřetín, ale i pro celý region pomohly zachránit obec před zánikem a otevřely cestu k udržitelnému rozvoji.

Klíčovými aktéry v této snaze byli také Zelení, kteří dlouhodobě vedou hnutí za ochranu přírody a spravedlivou energetickou transformaci. Jejich tlak na zachování územních limitů a ekologická opatření vedl k tomu, že těžba na lomu ČSA byla ukončena. Toto úsilí spojuje generaci ochránců přírody z 80. a 90. let s občanskou společností a nejmladší generací klimatického hnutí, která nyní bojuje za řešení klimatické krize a spravedlivý přechod na obnovitelné zdroje energie.

Díky prostředkům z Fondu spravedlivé transformace mají severní Čechy příležitost začít novou kapitolu. Tyto prostředky směřují na podporu regionů zasažených těžbou, především na vytváření nových pracovních příležitostí, rekvalifikaci pro uhelné pracovníky, rozvoj komunitní energetiky, zelené podnikání a ochranu krajiny. Investice z Fondu spravedlivé transformace umožní postupně přetvořit severočeskou pánev na udržitelný a prosperující region, který se zaměří na ekologickou budoucnost místo fosilní minulosti.


Co chybí v realizaci transformačních plánů?

👉Rozdělování prostředků z Fondu spravedlivé transformace není transparentní. Některé projekty upřednostňují velkých hráče na úkor menších subjektů a místních komunit. Omezené zapojení veřejnosti do plánování a implementace transformace znamená, že rozhodnutí často nereflektují skutečné potřeby dotčených komunit. V transformační strategii stále chybí jasný dlouhodobý plán, což může ohrozit udržitelnost a efektivitu přechodu na nový ekonomický model.

👉Riziko korupce a neefektivního využití zdrojů nedává jistotu dostatečné obrany proti nekalým praktikám a může podkopat důvěru veřejnosti v celý proces.

👉Stejně jako sovětští plánovači, kteří v 60. letech navrhovali "vyuhlení" a radili československým komunistickým politikům těžit uhlí bez ohledu na zničení regionu, dnes fosilní oligarchové pokračují ve snaze udržet fosilní průmysl za každou cenu. I oni prosazují své zájmy bez ohledu na environmentální a společenské důsledky. Ukončení těžby v lomu ČSA je proto nejen symbolem proměny severních Čech, ale také výzvou k tomu, abychom se nenechali znovu zatáhnout do fosilní závislosti, kterou diktují zájmy těchto bezohledných skupin s obrovským vlivem na politiku.