Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: Švejk vezl do Sněmovny pochroumaný registr znečištění a petici Budoucnost bez jedů
Od známé hospůdky, kde po první světové válce posedával T. G. Masaryk a spisovatel Jaroslav Hašek, dnes směrem k Poslanecké sněmovně vyrazil dobrý voják Švejk. Na trakaři poslancům vezl pochroumaný a zafačovaný integrovaný registr znečištění (IRZ), aby poslancům ukázal co se stane, když přijmou vládní návrh zákona o IRZ. Happening zorganizovalo občanské sdružení Arnika, jehož členové poslancům zároveň předali podpisové archy petice Budoucnost bez jedů II, kterou podepsalo 16206 občanů ČR včetně 70 osobností politického a kulturního života (1).
„Naším cílem je zachovat například dostupnost dat o největších znečišťovatelích rakovinotvornými látkami v jednotlivých krajích anebo informace například o obsahu rtuti, hexachlorbenzenu a dalších nebezpečných látek v odpadech. Tento cíl podpořilo ve své výzvě poslancům také 92 starostů a zastupitelů obecních, městských a krajských zastupitelstev a nové a nové podpisy pod výzvou stále přibývají,“ řekl předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Arnika poslance vyzvala, aby nezvedali ruku pro vládní návrh zákona o IRZ, protože by tak veřejnost připravili o řadu důležitých informací o toxických látkách (2). Zákon již byl projednán ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. „Požádali jsme poslance, aby naopak podpořili návrhy pro zachování práva na informace, které už na jednání výborů předložili Libor Ambrozek, Robin Böhnisch, Přemysl Rabas a Věra Jakubková a podpořilo je i Ministerstvo životního prostředí ČR. Pozměňovací návrhy ale na jednání výborů neprošly. Poslední záchranou dostupnosti informací o toxických látkách je tedy projednávání zákona na schůzi Sněmovny, která právě dnes začíná,“ řekl Petrlík.
Zástupci Arniky Sněmovně předali také známý symbol tří opic, které se drží za uši, oči a ústa. „Chceme, aby opice poslancům připomínaly co se stane, pokud zákon nechají projít. Věříme tomu, že většina z nich nechce, aby veřejnost nic neviděla, neslyšela a nemohla do ničeho mluvit. Alespoň co se týče úniků škodlivých látek do prostředí,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Po přijetí zákona by například z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem zůstali v celostátní statistice IRZ pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. „Povinnost ohlašovat informace do IRZ by přestala platit pro celá průmyslová odvětví. Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách. Připočteme-li k tomu i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků, tedy třetina těch, které ohlásily informace o vypouštěných látkách,“ upřesnil Petrlík.
Více informací o celém problému Arnika zveřejňuje na stránkách: http://bezjedu.arnika.org/irz2007.
Poznámky:
(1) Podrobnosti k petici Budoucnost bez jedů II včetně výčtu významných signatářů najdete na této adrese: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml
(2) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování?
(sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz)
Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977).
Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.
„Naším cílem je zachovat například dostupnost dat o největších znečišťovatelích rakovinotvornými látkami v jednotlivých krajích anebo informace například o obsahu rtuti, hexachlorbenzenu a dalších nebezpečných látek v odpadech. Tento cíl podpořilo ve své výzvě poslancům také 92 starostů a zastupitelů obecních, městských a krajských zastupitelstev a nové a nové podpisy pod výzvou stále přibývají,“ řekl předseda Arniky RNDr. Jindřich Petrlík.
Arnika poslance vyzvala, aby nezvedali ruku pro vládní návrh zákona o IRZ, protože by tak veřejnost připravili o řadu důležitých informací o toxických látkách (2). Zákon již byl projednán ve výborech Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. „Požádali jsme poslance, aby naopak podpořili návrhy pro zachování práva na informace, které už na jednání výborů předložili Libor Ambrozek, Robin Böhnisch, Přemysl Rabas a Věra Jakubková a podpořilo je i Ministerstvo životního prostředí ČR. Pozměňovací návrhy ale na jednání výborů neprošly. Poslední záchranou dostupnosti informací o toxických látkách je tedy projednávání zákona na schůzi Sněmovny, která právě dnes začíná,“ řekl Petrlík.
Zástupci Arniky Sněmovně předali také známý symbol tří opic, které se drží za uši, oči a ústa. „Chceme, aby opice poslancům připomínaly co se stane, pokud zákon nechají projít. Věříme tomu, že většina z nich nechce, aby veřejnost nic neviděla, neslyšela a nemohla do ničeho mluvit. Alespoň co se týče úniků škodlivých látek do prostředí,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička.
Po přijetí zákona by například z loňského žebříčku deseti největších znečišťovatelů styrenem zůstali v celostátní statistice IRZ pouze dva: ACO Industries, k. s. Přibyslav, který se umístil na šestém místě, a devátý Kaučuk, a. s. Kralupy nad Vltavou. Podniky ze špičky nelichotivé tabulky by z registru zmizely úplně. „Povinnost ohlašovat informace do IRZ by přestala platit pro celá průmyslová odvětví. Například v registru sestaveném podle nového zákona by za rok 2005 nebylo možné dohledat informace nejméně o 113 firmách. Připočteme-li k tomu i informace o látkách v odpadech, zmizela by podle posledního hlášení do IRZ data od 281 podniků, tedy třetina těch, které ohlásily informace o vypouštěných látkách,“ upřesnil Petrlík.
Více informací o celém problému Arnika zveřejňuje na stránkách: http://bezjedu.arnika.org/irz2007.
Poznámky:
(1) Podrobnosti k petici Budoucnost bez jedů II včetně výčtu významných signatářů najdete na této adrese: http://bezjedu.arnika.org/petice.shtml
(2) Jaké informace mají zmizet z integrovaného registru znečišťování?
(sestaveno na základě analýzy posledních ohlášených dat do IRZ za rok 2005 - viz http://www.irz.cz)
Nový návrh počet podniků omezuje třemi způsoby:
1) nahlašováním podle vybraných činností
2) prahovou hodnotou pro kapacitu (přestože by provoz překročil práh pro sledovanou látku)
3) změnou nahlašováním emisí do odpadů (pouze množství)
Pokud se týká nahlašovaných činností, provedli jsme přibližné porovnání těchto činností se seznamem podniků, které své emise nahlásily za rok 2005. Z registru zmizí tyto činnosti:
1) firmy, vyrábějící různí díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2) elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3) automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4) strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5) letecký průmysl
6) služby (chemické čištění)
Díky nahlašování emisí podle činností se sníží počet podniků, které by nahlašovaly za stejných podmínek jako za rok 2005 přibližně o 113.
Pokud nebudou nahlašovány údaje v přenosech do odpadů, zmizí z IRZ asi 37% všech údajů.
Za rok 2005 bylo nahlášeno:
1) 1288 údajů o emisích do ovzduší (731 provozoven, 36 látek)
2) 154 údajů o emisích do vody (54 provozoven, 24 látek)
3) 18 údajů o emisích do půdy (7 provozoven, 6 látek)
4) 906 údajů o emisích jako přenos v odpadech (328 provozoven, 38 látek)
5) 72 údajů o emisích jako přenos ve vodě (22 provozoven, 22 látek)
Pokud by se nenahlašovaly emise v přenosech do odpadů, za rok 2005 by podalo informace pouze 766 podniků (místo 977).
Sečteme-li obě navrhovaná omezení, objevila se za rok 2005 v registru hlášení pouze od 696 provozů namísto 977.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
