ProVeg Česko: Světový den biodiverzity: K ochraně přírody můžeme přispět všichni, řešení máme doslova na talíři

22. května si připomínáme Světový den biodiverzity. Biodiverzita představuje všechny různé druhy života, které spolupracují v ekosystémech jako ve složité síti. Vliv současných potravinových systémů na biodiverzitu je destruktivní. Organizace ProVeg Česko, WWF Česko, Změna k lepšímu, Klimatická koalice a Green Peace zaslali předsedovi vlády a ministrům otevřený dopis.
Počet volně žijících živočichů se od roku 1970 snížil v průměru o 68 % a v některých klíčových ohniscích biodiverzity ještě podstatně více.1 Život na Zemi je stále více uniformní, např. 98 % biomasy savců na Zemi nyní tvoří lidé a jejich hospodářská zvířata.2 Od 60. let 20. století jsme vykáceli polovinu všech tropických lesů a většinou je nahradili monokulturními farmami a pastvinami.3
Biodiverzita a potravinový systém
Jak ukazují data, produkce a spotřeba potravin představují přibližně 30 % celosvětových emisí skleníkových plynů a stojí za téměř 70 % úbytku biodiverzity1 na naší planetě. Rostlinná strana naopak přispívá k dekarbonizačnímu úsilí a k zachování biodiverzity, která je nepostradatelná pro stabilní ekosystémy, zdravé životní prostředí ale také funkční ekonomiku. Podle Světové banky by kolaps klíčových ekosystémových služeb, jako je divoké opylování, poskytování potravy z mořského rybolovu a těžba dřeva z původních lesů, mohl vést k poklesu globálního HDP o 2,7 bilionu dolarů již v roce 2030.4
„Rostlinná strava je nejudržitelnější. Podle FAO je živočišná výroba jednou z hlavních příčin změny klimatu a je zodpovědná za více emisí skleníkových plynů (přibližně 20 %) než celosvětový sektor dopravy. Je také všeobecně uznávána jako jedna z hlavních příčin vymírání druhů, ztráty přírodních stanovišť, spotřeby vody a znečištění. Celosvětově produkuje 20 největších masných a mlékárenských společností více emisí skleníkových plynů než celé Německo,” uvádí spoluředitel ProVeg Česko Martin Ranninger.
Naše potravinové systémy a globální zemědělství jsou hlavní příčinou úbytku lesů. Změna využití půdy pro zemědělství způsobila v letech 2000-2018 téměř 90 % celosvětového odlesňování.5
Řešení na našem talíři
Nasytit svět a předpokládaných 10 miliard lidí žijících na Zemi do roku 2050 je možné se současným množstvím půdy a bez dalšího odlesňování, pokud snížíme celosvětovou produkci a spotřebu masa.6
Věděli jste, že…

Většinu savců na Zemi dnes představuje malý počet průmyslově chovaných druhů zvířat (krávy, prasata, ovce).
Globální potravinový systém je hlavní hnací silou nejen odlesňování, ale také ztráty biologické rozmanitosti.7
86 % druhů ohrožených vyhynutím je ohroženo zemědělstvím.7
33 % všech obilovin8 a 77 % celosvětové produkce sóji9 se používá jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Rozložení celosvětové biomasy savců: hospodářská zvířata 60 %, lidé 36 %, volně žijící zvířata 4 %.10
Pokud budeme vyrábět a spotřebovávat způsobem, který je prospěšný jak pro přírodu, tak pro člověka, tak není ztráta biologické rozmanitosti nevyhnutelná.11,12 Například přesun spotřeby masa z přežvýkavců, jako jsou krávy a ovce, na rostlinné bílkoviny by mohl uvolnit velkou plochu půdy pro divoká stanoviště. V současnosti tito přežvýkavci využívají dvě třetiny veškeré zemědělské půdy, přičemž poskytují nanejvýš ~3 % kalorií a ~12 % bílkovin.13,14
„Lidstvo čelí trojí výzvě: jak zajistit potravinovou a výživovou bezpečnost pro všechny a zároveň udržet globální oteplování na 1,5 °C a zastavit úbytek přírody. Potraviny, které konzumujeme, a jejich náročný způsob výroby přispívají k úbytku přírody, znečišťování vodních toků, vyčerpávání půdy a zhoršování potravinové a výživové bezpečnosti,” říká Lenka Fryčová, vedoucí českého zastoupení WWF. „Zdraví planety je úzce spjato s naším zdravím. Upřednostňování rostlinné stravy a zároveň omezení spotřeby masa je zásadní jak pro nás, tak pro naši planetu,” doplňuje.
V rámci Světového dne biodiverzity organizace ProVeg Česko společně s dalšími 4 organizacemi, WWF v Česku, Greenpeace Česká republika, Klimatickou koalicí a Změnou k lepšímu, oslovili otevřeným dopisem předsedu vlády a ministry s nabídkou na vypracování doporučení pro státní orgány pro širší implementaci rostlinné stravy v rámci jejich fungování. Státní správa by tak mohla jít příkladem a vybírat například potraviny či catering tak, aby přispívali k ochraně biodiverzity, tak jako je dnes již téměř standardem v zahraničí.