Tiskové zprávy
MŽP ČR: Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští
V neděli 17. června bude Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští. Úmluva Organizace spojených národů o boji proti desertifikaci si tento den připomíná pod heslem „Půda má opravdovou hodnotu – investujme do ní.“ Rozumné investice do půdy jsou základní podmínkou pro udržitelný růst, a proto je třeba řešit problémy spojené s degradací půdy, včetně sucha, které snižují hodnotu půdy. ČR reaguje na sucho jako na projev klimatických změn dvěma klíčovými strategiemi - adaptací na změnu klimatu a bojem se suchem, z nichž vyplývají desítky úkolů pro rezorty, kterých se problematika dotýká.
Vlny sucha trápí i Českou republiku, například letošní duben byl jedním ze tří nejteplejších za posledních 50 let. Zásadním problém při snaze zmírnit dopady sucha je snížená schopnost české krajiny zachycovat vodu. Právě zlepšení lesních porostů i zemědělské půdy, zejména obnovou přirozených vodních prvků v krajině, revitalizací toků a dodržováním vhodných osevních postupů a dalších zásad dobré zemědělské praxe, je klíčovým opatřením Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Plán, vloni schválený vládou, převádí adaptační opatření do konkrétních úkolů, stanovuje gestory a termíny plnění.
Součástí řešení je také Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. Ve spolupráci napříč rezorty řeší tři základní okruhy spojené s nedostatkem vody. Prvním z nich je monitoring a predikce výskytu sucha a příprava plánů pro zvládání sucha a všeobecná osvěta. Druhým okruhem je udržení rovnováhy mezi vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory. A posledním je obnova přirozeného vodního režimu v krajině.
Sucho ale netrápí jen krajinu. Se suchem spojený nedostatek pitné vody dopadá na stále větší množství obyvatel měst a obcí. Nejvíce jsou ohroženy ty lokality, které nejsou napojeny na kapacitní vodárenskou soustavu nebo nemají k dispozici dostatečné povrchové zdroje vody. “Řada obcí po celé České republice již nyní čelí krizové situaci, u jiných nedostatek pitné vody hrozí v blízké době a musí hledat zdroje záložní. Těm všem chceme finančně pomoci,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Proto Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR i v letošním roce nabízí obcím až tři miliony korun na průzkum, posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody. Podpora se vztahuje nejen na podzemní, ale i povrchové zdroje, a nově také na výstavbu nebo rekonstrukci přivaděčů pitné vody. Celkem je obcím a městům v Národním programu Životní prostředí k dispozici 600 milionů korun. Výzva Zdroje pitné vody je otevřená až do prosince 2020.
„Dotačně podpoříme regeneraci, zkapacitnění nebo vznik stovek nových zdrojů pitné vody, včetně jejich napojení na stávající vodovodní řady. V našem Národním programu Životní prostředí jsme na ně vyhradili celkem 600 milionů korun, což je dvakrát více než v minulé výzvě, o kterou byl veliký zájem. Prostředky půjdou také na průzkumné vrty nebo vybudování veřejně přístupného odběrného místa,“ upřesňuje ministr Brabec s tím, že novinkou je rozšíření finanční podpory na využití povrchových zdrojů pitné vody.
Vedle nových zdrojů pitné vody, podporuje MŽP také využívání dešťové nebo odpadní vody z domácností. Užitková voda může v domácnosti nahradit až polovinu spotřebovávané vody. Proto dotační program Dešťovka podporuje tři základní systémy – nádrž na srážkovou vodu na zalévání zahrady, nádrž na srážkovou vodu k zalévání i splachování v domácnosti a systém na recyklaci odpadní vody z domácnosti.
Navíc na podporu zachytávání srážkové vody dosáhnou nejen domácnosti ale také obce, školy, nemocnice, úřady, příspěvkové a neziskové organizace.
Poznámky:
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 196 zemí a jako celek i Evropská unie. Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky řeší příloha V této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech.
Vlny sucha trápí i Českou republiku, například letošní duben byl jedním ze tří nejteplejších za posledních 50 let. Zásadním problém při snaze zmírnit dopady sucha je snížená schopnost české krajiny zachycovat vodu. Právě zlepšení lesních porostů i zemědělské půdy, zejména obnovou přirozených vodních prvků v krajině, revitalizací toků a dodržováním vhodných osevních postupů a dalších zásad dobré zemědělské praxe, je klíčovým opatřením Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Plán, vloni schválený vládou, převádí adaptační opatření do konkrétních úkolů, stanovuje gestory a termíny plnění.
Součástí řešení je také Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. Ve spolupráci napříč rezorty řeší tři základní okruhy spojené s nedostatkem vody. Prvním z nich je monitoring a predikce výskytu sucha a příprava plánů pro zvládání sucha a všeobecná osvěta. Druhým okruhem je udržení rovnováhy mezi vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory. A posledním je obnova přirozeného vodního režimu v krajině.
Sucho ale netrápí jen krajinu. Se suchem spojený nedostatek pitné vody dopadá na stále větší množství obyvatel měst a obcí. Nejvíce jsou ohroženy ty lokality, které nejsou napojeny na kapacitní vodárenskou soustavu nebo nemají k dispozici dostatečné povrchové zdroje vody. “Řada obcí po celé České republice již nyní čelí krizové situaci, u jiných nedostatek pitné vody hrozí v blízké době a musí hledat zdroje záložní. Těm všem chceme finančně pomoci,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.
Proto Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR i v letošním roce nabízí obcím až tři miliony korun na průzkum, posílení a vybudování nových zdrojů pitné vody. Podpora se vztahuje nejen na podzemní, ale i povrchové zdroje, a nově také na výstavbu nebo rekonstrukci přivaděčů pitné vody. Celkem je obcím a městům v Národním programu Životní prostředí k dispozici 600 milionů korun. Výzva Zdroje pitné vody je otevřená až do prosince 2020.
„Dotačně podpoříme regeneraci, zkapacitnění nebo vznik stovek nových zdrojů pitné vody, včetně jejich napojení na stávající vodovodní řady. V našem Národním programu Životní prostředí jsme na ně vyhradili celkem 600 milionů korun, což je dvakrát více než v minulé výzvě, o kterou byl veliký zájem. Prostředky půjdou také na průzkumné vrty nebo vybudování veřejně přístupného odběrného místa,“ upřesňuje ministr Brabec s tím, že novinkou je rozšíření finanční podpory na využití povrchových zdrojů pitné vody.
Vedle nových zdrojů pitné vody, podporuje MŽP také využívání dešťové nebo odpadní vody z domácností. Užitková voda může v domácnosti nahradit až polovinu spotřebovávané vody. Proto dotační program Dešťovka podporuje tři základní systémy – nádrž na srážkovou vodu na zalévání zahrady, nádrž na srážkovou vodu k zalévání i splachování v domácnosti a systém na recyklaci odpadní vody z domácnosti.
Navíc na podporu zachytávání srážkové vody dosáhnou nejen domácnosti ale také obce, školy, nemocnice, úřady, příspěvkové a neziskové organizace.
Poznámky:
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, sjednaná v roce 1994, je celosvětovou mezinárodní smlouvou pro ochranu půdy před degradací a zmírňování dopadů velkého sucha. Zapojeno je v ní aktuálně 196 zemí a jako celek i Evropská unie. Úmluva pamatuje také na region střední a východní Evropy, jehož specifické podmínky řeší příloha V této úmluvy, platná od roku 2001. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2000 a podílí se tak na celosvětové úrovni na hledání způsobů, jak zmírňovat dopady sucha a jak předcházet degradaci půdy v ohrožených oblastech.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
