Arnika - program Toxické látky a odpady: Tabulkám největších znečišťovatelů vévodí na Vysočině oba Kronospany a Dřevozpracující družstvo Lukavec

Kronospan OSB, Dřevozpracující družstvo Lukavec a Kronospan CR vedou díky vysokým emisím formaldehydu tabulku největších původců rakovinotvorných a mutagenních látek na Vysočině. V případě obou Kronospanů je to již třetím rokem, kdy se objevují v první trojici. Kronospan CR je navíc na třetím místě v žebříčku zdrojů plynů způsobujících kyselé srážky. Vyplynulo to ze žebříčků největších znečišťovatelů, které dnes na základě analýzy údajů z <a href="http://irz.cz/">Integrovaného registru znečišťování</a> za rok 2007 zveřejnilo sdružení Arnika.

<p>
Protože každá látka působí jinak na lidské zdraví či na životní prostředí, není možné určit největší znečišťovatele pouhým součtem vypouštěných emisí. Arnika se proto soustředila na rakovinotvorné látky (1), látky poškozující rozmnožování (reprotoxické), mutagenní látky (2), skleníkové plyny, látky poškozující ozónovou vrstvu Země, plyny přispívající k tvorbě kyselých srážek, látky nebezpečné pro vodní organismy (3), <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903">styren</a>, <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887">formaldehyd</a> a <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214885">rtuť</a>.<br /><br />Kvůli vysokým emisím <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=779903">styrenu</a> se v žebříčku rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek vysoko umístily také provozy ACO Industries v Přibyslavi a Duno CS v Moravči a kvůli vysokým emisím <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=1917367">tetrachlorethylenu</a> pak Motorpal Jihlava. Strojírny ŽĎAS vedou tabulky největších znečišťovatelů skleníkovými plyny a plyny způsobujícími kyselé deště, kde je pak na druhém místě Dřevozpracující družstvo Lukavec. V různých žebříčcích se poměrně často opakuje rovněž dnes již uzavřená sklárna Sklo Bohemia ve Světlé nad Sázavou. V žebříčcích se oproti minulým rokům neobjevila další uzavřená sklárna Burson Properties v Antonínově Dole.

</p>
<p>„Opět jsme hodnotili také příspěvek průmyslových provozů k zátěži vodních ekosystémů látkami nebezpečnými pro vodní organismy. K takovým látkám patří i měď a její sloučeniny, které vypouští do vody jaderná elektrárna Dukovany a dostala se tak na první místo tohoto žebříčku, i když meziročně tyto emise snížila o polovinu,“ komentuje výsledky RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně <a href="http://bezjedu.arnika.org/">Budoucnost bez jedů</a> sdružení Arnika.

</p>
<p>„Přehození pořadí v emisích <a href="http://bezjedu.arnika.org/chemicka-latka.shtml?x=214887">formaldehydu</a> u Kronospanu OSB a Kronospanu CR nás přimělo také porovnat vývoj součtu emisí obou těchto provozů v průběhu let 2004 až 2007 v grafu (viz přílohu k tiskové zprávě). Toto srovnání ukazuje, že se tento součet v podstatě pohybuje okolo 16 tun formaldehydu vypuštěného do ovzduší za rok. Jen v roce 2005 byl o dvě a půl tuny vyšší,“ řekla na tiskové konferenci vedoucí jihlavské pobočky Arniky Ing. Jana Vitnerová.

</p>
<p>Úniky a přenosy škodlivých látek do IRZ za rok 2007 ohlásilo 101 provozoven z Vysočiny, což je o sedm více než za rok 2006. Naprosto dominantní látkou byl v tomto kraji amoniak ze zemědělských provozů (v 66 případech). Nejvíce látek bylo ohlašováno v přenosech v odpadech (šestnáct) a v emisích do ovzduší (patnáct).

Žebříčky s největšími znečišťovateli kraje Vysočina ke stažení zde: </p>

(1) Látky či jejich sloučeniny klasifikované Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) jako karcinogenní (kategorie 1) a potenciálně karcinogenní (kategorie 2A, 2B).

(2) Látky označené jako mutagenní v jejich charakteristikách zveřejněných na oficiálních stránkách IRZ. Konkrétně se jedná o následující látky: anthracen, 1,2-dichlorethylen (DCE), ethylenoxid, fenoly, formaldehyd, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), trichlorethylen a vinylchlorid.

(3) Látky nebezpečné pro vodní organismy jsou zvoleny podle tzv. R vět. Ovšem přestože jsou nebezpečné pro vodní organismy, u třetiny z vybraných látek (např. u tetrachlorethylenu anebo trichlorbenzenů) není v IRZ stanovena povinnost ohlašovat jejich přímé úniky do vody. Není jednoduché srovnávat nebezpečnost jednotlivých látek, pro jejich nebezpečnost pro vodní prostředí neexistují nějaké všeobecně uznávané koeficienty, jimiž by bylo možné vypouštěné množství látek vynásobit jako je tomu v případě látek poškozujících ozonosféru.