Hnutí Duha Olomouc: Téměř 600 vzrostlých stromů má padnout u Radíkova

Občanské sdružení Hnutí DUHA Olomouc se stalo účastníkem důležitého správního řízení u Olomouce. V místě kulturní památky Fort č. 2 – Radíkov má padnout 580 – 600 vzrostlých stromů. Opevnění bylo budováno v letech 1872 – 1876 z nařízení Říšského ministerstva války ve Vídni jako součást obranného systému města Olomouce. Svému účelu však nikdy nesloužilo, posun k lepšímu ve vztazích s Německem definitivně ukončil stavební práce a pevnost tak ani nebyla zcela dokončena [1]. Za více než sto let celá zarostla lesem.

Z opevnění dnes zbyly jen ruiny obehnané hlubokým příkopem ve tvaru šestiúhelníku. Plocha o výměře zhruba 5 hektarů je nyní ve vlastnictví soukromých majitelů, kteří pevnost chtějí uvést do původního stavu, i za použití těžké techniky. Území je však součástí přírodního parku Údolí Bystřice, kde by všechny terénní úpravy měly být prováděny pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Zatím však byla podána jen žádost na kácení stromů, mezi kterými je také množství letitých dubů, javorů a třešní ptačích. V této oblasti se jedná o původní lesní dřeviny, které jsou v okolních hospodářských lesích s převahou smrku vzácné.

K odstranění dřevin již dal souhlas Městský památkový ústav a nyní správní řízení vede Odbor životního prostředí Magistrátu města Olomouce. Plocha není vedena jako les a podle zákona může kácení dřevin rostoucích mimo les být povoleno jen ze závažných důvodů [2]. Magistrát by také měl udělit náhradní výsadbu [3]. Hnutí DUHA Olomouc jako občanské sdružení zabývající se ochranou přírody a krajiny se stalo účastníkem tohoto řízení a má právo nyní vznášet připomínky.

„Kdyby tak rozsáhlé kácení probíhalo na pozemku vedeném jako les, bylo by nepřípustné, řekl Miroslav Kutal, vedoucí lesní skupinky Hnutí DUHA Olomouc s odvoláním na lesní zákon, kde je maximální povolená výměra holoseče 1ha. „Nejsme proti obnově kulturní památky, ale zásah by měl být postupný a vedený citlivě k přírodě. Odlesnění by mělo být zváženo i z krajinářského hlediska, zvlášť když většina stromů roste v místech, kde žádné rekonstrukci nevadí.“ Podle Kutala by fort měl dostat vícefunkční využití: „Dokázal bych si představit například parkovitý charakter s mozaikou paloučků, skalek, starých stromů i sukcesích ploch, kde by se les vyvíjel tak, jak už se dejě nejméně 100 let. Množství vzrostlých dubů, javorů a třešní je ideální pro zachování kouzla, které toto zapomenuté místo během různých historických období získalo.“

„Předmětné území bylo během 20. století více lesem než pevností a díky specifickému mikroklimatu a většímu podílu mrtvého dřeva a listnatých dřevin se sem mohou stahovat druhy živočichů, které v běžně obhospodařovaných lesích nemají vhodné podmínky. Také ptáci tu v křovinách nacházejí dobré hnízdní možnosti“, doplnil Kutal. Hnutí DUHA ve svém vyjádření požaduje předložení podrobné projektové dokumentace a svolání místního šetření se všemi zainteresovanými skupinami včetně Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a památkářů [4]. Na e-mailové adrese olomouc-lesy@hnutiduha.cz uvítá také názory občanů na to, jaká podoba obnovy pevnosti by pro ně byla přijatelná.


Kontakty:

Miroslav Kutal, Hnutí DUHA Olomouc – 728 832 889 – olomouc-lesy@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Kuch-Breburda, M., Kupka, V., 2003: Pevnost Olomouc. FORTprint, Karlov, 312 s.
[2] Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, § 8:

(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

[3] Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, § 9:

Náhradní výsadba a odvody

(1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.

(2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.

(3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky.7) Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon.

[4] Celý text stanoviska Hnutí DUHA Olomouc přikládáme v příloze.

============================================================================

Doplění stanoviska ke kácení na Radíkovské pevnůstce (Č.j: 18774/06)

Zástupci Hnutí DUHA Olomouc navštívili celkem 3x lokalitu, kde má proběhnout kácení a záměr konzultovalo přímo v terénu se také se žadatelem, posléze rovněž s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Protože § 8 zákona 114/1992 Sb. říká, že povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les lze vydat „jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin“ a při našem jednání nedošlo ke shodě názorů na kácení v místech, které nebudou přímo zasaženy rekonstrukcí, navrhujme orgánu ochrany přírody a krajiny:

- vyzvat žadatele k doplnění projektové dokumentace aby bylo zřejmé, ve kterých místech má probíhat rekonstrukce,
- svolat místní šetření na přímo v terénu,
- na toto šetření přizvat k vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin také Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a také památkáře,
- realizaci kácení dřevin podmínit platným stavebním povolením, které nabylo právní moci,
- vzhledem k tomu že se lokalita nachází v přírodním parku Údolí Bystřice považujeme na místě informovat žadatele o tom, že plánuje-li provádět terénní úpravy, je k tomu nutný souhlas orgánu ochrany přírody.


S úctou Žaneta Brožová
statutární zástupce Hnutí DUHA Olomouc


Vyřizuje: Miroslav Kutal, vedoucí lesní skupinky