František Elfmark, poslanec za Piráty: Těžba štěrkopísku v Uherském Ostrohu se má stát skutečností? Je písek vzácnější než pitná voda?

Tak nám pan pirát vystřídal pana poslance Holomčíka, který se problému věnoval, a poté, co ničeho nedosáhl, se stáhl. Zatím došlo k tomu povolení, jak jinak, když celá věc je záměrně vedena tak, aby byl zdroj štěrku pro stavbu R55, aby ti, kteří koupili pozemky již z 50% na území, nepřišli o svoje očekávané zisky. Mezitím paní senátorka uronila krokodýlí slzu, a pan ředitel slíznul hovínka na své hlavě těch, kteří vedou zmíněnou a.s., kam je dostali ti, kteří celou záležitost v období ještě před sametem naplánovali. Říká se tomu pokrytectví. Občané, kteří nesouhlasí jsou voženi na nos, zatajuje se mnohé, i to, jak věc je. Bude-li se řešit těžba u soudu, víme, kdo vyhraje, a bude alespoň pláč od vodařů více k uvěření, jak byli obelstěni. A zatím je pravda někde jinde. Co na tom, že se celé záležitosti dalo předejít již v době vyhlašování ochrany vodního zdroje, přece je jasné, že si kapitalismus rozvracet nenecháme, i kdyby se do toho vložil i brontosaurus Puňťa. že je to svinstvo, na to vemte jed. Ale ne vše je tak, jak vám média i aktéři předkládají, jde o předem dohodnutou hru na to, jak každý chvilku jednou tahá za pilku a potom není nikoho, kdo by byl vinen. Ale strom je dole, a o to jde. Nejsme slepí, ani hloupí, a kbelík písku nemá cenu, ale je to pěkný byznys. V kostele to spraví dary. Váš věrný <rýpal lesní>

Pohled z jiného úhlu...
Ta těžba nemusí nutně znamenat zkázu jakosti vody ani jeho množství, jak dokládají například jezera u Ostrožské Nové Vsi. Kvalita vody je tam super, snese i trochu rekreace. Vliv na množství vody je negativní v tom, že bude výpar z hladiny, ale zase ta voda nahradí i objem toho vytěženého štěrkopísku.
Nemám nejmenší chuť vycházet vstříc štěrkařské lobby, ale zase bych nebyl tak hysterický, asi. Krajinářsky to území nové těžby neznám.

Jistě, z hlediska zachování hmoty to bude fungovat a voda se nikam "neztratí", ale zvýšený odpar ( zhruba 2-3 x ) proti terénu pokrytém vegetací ( kdeže naše lesy jsou ), to je na ploše jezer u Kunovic pěkný objem. Někdo bude mluvit o tom, že to zlepší mikroklima, ale jak známo, tzv. malý oběh se pro ČR v té oblasti moc neuplatňuje. Kvalita a její ochrana je další problém : vyšší zranitelnost vody ( pro kontaminaci, škodliviny, spad, havárie - např. letiště, chemikálie, povodně vnos nesených látek i kafilerních zbytků atd ), rizika dalšího nebezpečí jsou, věřte je jich dost. Zkušenosti jsou, nejen z roku 1997. Využití takové plochy pro rekreaci je sporné, i současná jezera Kunovické tabule nejsou dovolena a mají nutně přísný režim. Navíc nutnosti úprav povodí, úpravny a nebezpečí, že pokud bude problém s propojením zvodní ( což báňský úřad ani hydrogeoložka asi neviděli - při hloubce 22m ?? ) ukazuje, že to není až tak vymyšlené, jak by mělo být. A navíc záměr R55 s převozem všeho možného, i chemikálií, a záměr D-O-L o kterém není přesvědčeno mnoho lidí ani ekonomicky ani ekologicky. Nevzpomínám postřiky a rezidua, kontaminace a další chuťovky, nechci dělat výčet všeho. Každá z položek stojí za konferenci. Ale hlavně za opatrnost. Nu, odborník pochybuje. Souhlasím s vámi, že voda v krajině ( jezírko, koupání, nebo trocha oživení pro zvěř a krajinu ) je fajn, ale tohle není k dobrému, jen se vyhovuje záměru surovin, a to proti státní surovinové politice, která určuje že se mají užívat především stavební recykláty. Ale ty jsou pro stavbaře mnohdy problematické a drahé. A kvalita se také musí hlídat. A o tom to také je ( cena ). A když vidíte, že se to ohýbá účelově do pozice nedůstojné, napadne vás všelijaké myšlenky. Tolik na vysvětlenou, již jsem chtěl dát pokoj, ale nedá mi to. A opravdu prohlašuji, že mne vodárny ani těžaři neplatí :-), jsem hustý i na ně, za odměnu si vybírám lesní plody od přírody a jsem rád za to že občas jsou k nalezení. Jen ti sumci v hloubce jsou někdy na dobroty pro cizí nepřející, naposled mi na velké vodě málem vzali ploutev a vožužlali nárt. Ale plavat tam nedoporučuji, mohla by to být rekreace poslední, třeba vlivem stratifikace. Ale pán je odborník, tak ví, co a jak. Stálo by to za rozhovor o udržení biologické rozmanitosti třeba u D-O-L, ale to by bylo mimo toto téma. Problém je třeba v tom, že když by "zařvalo" zásobování 100tis obyvatel, je to vlastně nezvládnutelný problém, a ty dva vojenské litry stačit nebudou. A jsme u dinosaurů. Nesporně, když se změní prostředí, jsou i jiné organismy a můžou být i nové ( např. na ostravských skládkách jsou nové zatím neznámé organismy, ale co je pod tím, fujky ). Z toho ani špatné pivo neuvaříte. Krajinářsky je to v Uherském Ostruhu a okolí typicky kulturní krajina zemědělského typu s erozí větrnou, srážkově třetina jde na jiné území při bouřkách, propustné podloží, spraše, kryté tenkou vrstvou hlín, voda proudí úvalem a neprší míň ( dlouhodobě ) než je třeba, aridní oblast, plochy zalesněné do 1/3 průměru lesnatosti ČR. Kousek vedle váté písky, step, savana, kudlanky nábožné. I tam jsou nějaké problémy s antropogenní činností pro plechové miláčky. Krajinářsky jsem viděl i lepší místa k životu. Já jsem zkrátka pro tu předběžnou opatrnost. Zdraví <rýpal lesní>

PS : ještě jsem se pro pořádek podíval na vodní plochy. Kunovická tabule má cca 4,5km2 vodní plochy, tedy roční výpar minimálně o cca 1600 tis m3/rok vyšší proti terénu s vegetací ( cca o 175 mm ). Naprší cca 2610 tism3/rok a nestačí to, výpar z terénu je 4158 tism3/r veget.o. Je to něco jiného, než malé mokřady. A v onom místě na katastru a okolí je okolo místa těžby ve vzdálenostech cca 1000m až 2,5km dalších 9 vodních ploch, každá o několika stech m2, jedna z nich dokonce z prostředků EU. Nic proti mokřadům, tůním, ale ty vypadají jinak. Jen na doplnění reakce zobrazené níže. Dále je potřeba si uvědomit rozdíl mezi zemědělským suchem a hydrologickým ( hydrogeologickým ) suchem, a kde se bere která voda, ale to by bylo na dlouho. Někdo namítne, nevadí, přivedeme. Jisté je, že někde pak bude opět chybět. Uvádím to hlavně pro ty, kteří čtou a chtějí trochu proniknout do "místního problému". <rýpal lesní> už jde na kutě.

Dobrý den,
děkuji za obsáhlou a podrobnou odpověď (ne, nemyslím si, že by vás za váš názor někdo platil a DOL je blbost, o které zbytečno vést řeč :o)!). Myslím, že je to všechno na delší a zajímavou diskusi, na kterou tu není moc prostor.
Souhlasím s většinou argumentů, které dáváte. Situaci v Kunovické pánvi docela znám, řešil jsem tam právě kvalitu vody v souvislosti s těžbou. Kvalitu, ne kvantitu, tak jsem ani nevěděl o propojení různých zvodní... Vystavit vodu na povrch JE riziko, to je jasné. Zrovna tak je ale v době vodorozpustných pesticidů riziko, když na tu vodu člověk nevidí a nemůže ji moc kontrolovat.
Výpar je problém s rostoucím významem, protože doplňování toho podzemního rezervoáru asi vázne také, ale nemám informace.
Asi v sumě argumentů bych se nakonec přiklonil na vaši názorovou stranu, že rizika převyšují přínosy...
Zdravím rýpala lesního (a zjevně i vodního :o)!)

Musím ještě vložit jeden koment.
Z textu článku jsem napoprvé nepochopil, kolik odborných podkladů k danému území už bylo shromážděno, a to s celkovým vyzněním, že rizikovost těžby štěrkopísku je v dané lokalitě vysoká. Je škoda, že v tom článku není úroveň prozkoumanosti lokality uvedena.
Proto jsem se dopustil trochu zlehčujícího vyjádření, které asi nebylo úplně na místě.

Správní řízení a projednávání zájmu těžby v tomto gardu probíhá jak zmíněno na stránkách vak-hod.cz od cca 2014, ovšem pokusy o proražení PHO vodního zdroje byly již od let 1994, ale díky tehdejší pevnější legislativě to bylo lépe uhájitelné. Máte pravdu, že je to složitý problém, vzniklo spousta rozporuplných posudků na obou stranách a některé výstupy nejsou připuštěny, některé se neuvádí, a některé potírají a zájmů je tam plno. Bylo by to na delší debatu, i když pochopitelně ani já nevím všechno :-) . A mám neblahý pocit, že čím výše, tím více se bere problém na lehkou váhu. Ten D-O-L jsem zmínil i proto, že nebyl pojat kumulovaně při EIA ÚP VÚC Hodonín ( r. 97 ), MD na to má již studii, m.t. R55 se vykupuje a vyvlastňuje. A politicky se hraje na "Černého Petra". Prostě to vidím jako opravdu nezanedbatelný problém, a jsem rád, že to nemusím jako práci řešit, právníci si brousí paragrafy a tam <rýpal lesní> již nic nesvede. Ale získaný dojem, že to bude hájeno pevně jako od Žižky si ponechávám, jde jen o to, od kterého. Díky tomu, jak postupují správní akty, nebude to zřejmě Jan. Byl bych rád, kdybych se mýlil. Váš <rýpal lesní>.

Dnešním příspěvkem se tak trochu vypořádám s některými obecnými nepřesnostmi, které se v zájmu těžby vyhrazené suroviny v chráněném ložiskovém území na katastru obce Uherský Ostroh ( kraj Zlínský ) v lokalitě Děliska ( poblíž jímacích studní pro úpravnu vod ) a v PHO 2. stupně vnitřního, vyhlášeném ONV v Hodoníně a potvrzeném v roce 1991 i v rámci odvolacího řízení, dopouští aktéři v této kauze.

Takže si znova přečtěte slova, která jsou uvedena u jména pana Bohuslava Machka, který tvrdí jako mluvčí ČBÚ toto :
Rozhodnutí Českého báňského úřadu neznamená povolení těžby, je to rozhodnutí obvodního báňského úřadu, kterým se stanovil dobývací prostor. Je to určení plochy na ložisku v majetku státu, na které je v budoucnu držitel dobývacího prostoru oprávněn žádat o povolení dobývání. Firma nyní tedy může podat žádost.

A jak je to tedy podle zákona ?

Zákon č. 44/1988 horní zákon praví :
§ 24 Oprávnění k dobývání výhradního ložiska
Oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska vzniká stanovením dobývacího prostoru. Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobývacím prostoru může však organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem.
( Zde je určující prováděcí vyhláška ČBÚ č. 104/1988 o racionálním využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašovací činnosti prováděné hornickým způsobem. V té se krátce řečeno konstatuje "Každé ložisko musí být vydobyto racionálně, efektivně a bezezbytku". Tečka.
§28 téhož zákona v odstavci 2 praví :
Účastníky řízení o stanovení dobývacího prostoru jsou navrhovatel, fyzické a právnické osoby, jejichž VLASTNICKÁ práva a jiná práva k POZEMKůM nebo STAVBÁM ( zasažená zájmem - tj. práva vlastníka pozemku, práva majitele stavby na tomto pozemku, kde se bude těžit, přičemž se nikde nehovoří o právu hospodaření na pozemku či o jeho využívání ) mohou být rozhodnutím o stanovení dobývacího prostoru přímo /!!!/ dotčena, ( tedy nikoliv někdo, kdo má na daném území právo zemědělského hospodaření, právo jímání vody, právo jiného subjektu - například Jihomoravského kraje ), a obec, v jejímž územním obvodu se DP nachází.
( uvedené v závorkách je komentář )
Pravdivost si můžete ověřit v textu zákona a předpisů.

Z uvedeného je vidno, že pan mluvčí ČBÚ jen chlácholí a vypouští mlhu.
Stanovením dobývacího prostoru již nevstupují orgány ani VAK ani jiní uživatelé do prosesu, a to vědí nejen pan Machek a ČBÚ, ale i právníci a politici všech úřadů, stejně jako ti, keří se profesně této věci věnují. Nevědí-li to, jsou možné dvě varianty :
a) vědomě nemluví pravdu a občanům lžou, snaží se získávat politické body a navíc působí ve smyslu maření rovného projednání věci, nebo,
b) nejsou odborně zdatní a jakjo takoví nemají na svých pozicích co dělat.
Ano, bylo by to značně nesprávné, kdyby takové osoby řídily tuto společnost a nevěděly jaké jsou právní předpisy. ale oni to vědí, oni to věděli, oni to křiví.

Zapamatujte se jména :
Ing. Anna Hubáčková, podniková vodohospodářka Jihomoravských vodovodů a kanalizací s.p. v Hodoníně, vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu, nadřízená pana Machka, poté vedoucí OŽP KÚ JmK v Brně, členka představenstva VAK Hodonín a.s., senátorka a starostka hornické obce Ratíškovice.
Ing. Stanislav Košacký, technický náměstek investic JÚV Bzenec - Přívoz u Jihomoravských vodovodů a kanalizací s.p. v Brně, později ředitel VAK Hodonín a.s., který svým postupem tuto věc umožnil.
Klika přátel stavebních podnikatelů a vodohospodářských odborníků za ODS a KDU-ČSL, v představenstvu a dozorčí radě zmíněné společnosti, a jejich političtí přátelé v obcích, kde mají vládu na radnicích.
Pan Ing. Jiří Koliba, bývalý starosta Hodonína v té době, později náměstek MMR, MPO pro stavebnictví, KDU-ČSL. Člověk, který mi lhal o mém vlastním majetku, to jen na okraj.
Starostové pan Ing. Martin Bedrava, starosta Veselí nad Moravou, později ředitel SÚS Hodonín, nyní SÚS JmK v Brně ( KDU-ČSL).
Pánové starostové za ODS a KDU-ČSL, za zlínský kraj, kteří prosazují výstavbu dálnice D55, a znají se s firmami, které potřebují takové změny. Stejně tak i umí ovlivnit přijetí těch správných změn v územních plánech, aniž by proti tomu se odvážil někdo ceknout.
A někteří další.
Po výsledcích jejich působení poznáte je.

Vězte milí čtenáři těchto příspěvků, že se nejedná jen o "nějakého těžaře" ale o koordinovanou bandu zájemců a šíbrů.

Nikdo mi doposud z těchto osob nevysvětlil, proč se při vyhlášení zmíněného PHO vodního zdroje také neodepsala zásoba nerostu, což zmíněný zákon v § 14c umožňuje. Asi se tehdejší paní senátorce nechtělo, nebo byly dohody.
Stejně tak mi nikdo nevysvětlil, že když musela skončit jedna štěrkovna, která v místě těžila, právě z důvodů vyhlášení PHO ( pásma hygienické ochrany ) - připravovala to mj. i tato paní, a text tohoto rozhodnutí zná, proč je vůbec přípustné aby jíný štěrkař na stejné lokalitě, dokonce blíže ke studním těžil. Ouvej, tohle nemá ani logiku.
Proč jiný zástupce za KDU-ČSL umožnil změny ZÚR Zlínského kraje tak, aby po roce 2005 tam bylo umožněno takto žádat, a po pádu vlády to uplatnili i úředníci ministerstev do svých připomínek k územnímu plánu.
Proč územní odbor MŽP v Brně si nepodržel vliv a nebránil orgány hygieny, který ve věci chránil vodní droj a řešení předal hygieně zlínské.
Těch neshod je tam fůra.

Ze lží v tomto zájmu by si mohl jeden udělat leporelo.
Nu, asi se z toho vyzpovídají.
A lidé budou za hlupáky a pak v hospodách nadávat, proč je drahá voda.

Jsem již starý na to, abych se učil něco jiného, než si pamatovat pravdu. Ale ještě nejsem starý dost, abych si nepamatoval. I proto to zde píši.

Takže všem obráncům proti manipulaci i zájmům chtivých na úkor daňových poplatníků přeji v obraně zájmu čisté vody mnoho úspěchů. Vím, že pravdu si v novinách nepřečtu. Takový je život zde, takové jsou výsledky.
Váš <rýpal lesní>

Nyní, po takřka dvou letech od zavěšení posledního mého příspěvku v této věci připojuji novinku, že soudem v kauze došlo ke shození rozhodnutí ObBÚ Brno, kdy Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 6.3.2023 zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru, písemné vyhotovení rozsudku bylo stranám doručeno dne 14.4.2023, opravné usnesení k rozsudku bylo doručeno dne 25.4.2023.
Ač by se zdálo, že tím věc skončena, domnívám se, že pokusy těžních a podnikatelsko-politických šíbrů budou pokračovat, lákadlo zisků jest totiž nadmíru velká motivace.
<rýpal lesní>