https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/tezba-sterkopisku-v-uherskem-ostrohu-se-ma-stat-skutecnosti-je-pisek-vzacnejsi-nez-pitna-voda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

František Elfmark, poslanec za Piráty: Těžba štěrkopísku v Uherském Ostrohu se má stát skutečností? Je písek vzácnější než pitná voda?

Je naprosto neuvěřitelné, že Český báňský úřad povolil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku v době, kdy se v médiích nemluví o ničem jiném než o suchu, které je dle odborníků největší za posledních 500 let. Proto je více než kdy dříve nutné snažit se vodu, kterou máme k dispozici, využívat co nejefektivněji.

Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Tento pitný zdroj zásobuje přes 100 tisíc lidí z Hodonínska i dalších okresů. Je to pátý největší zdroj v České republice. Český báňský úřad zamítl námitky obcí a Jihomoravského kraje proti stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Firma České štěrkopísky teď může podat žádost o těžbu. Úřad o ní bude rozhodovat v novém řízení. Proti těžbě bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění blízkého zdroje pitné vody pro sto tisíc obyvatel na Hodonínsku. Bránit se teď chtějí u soudu. Příští týden zašlu interpelaci na pana ministra Brabce, abych se ho dotázal, zda mu přijde všechno v pořádku a zda si nemyslí, že může být ohrožen zdroj pitné vody. Pan ministr Brabec několikrát prohlásil, že znečištění pitné vody nehrozí. Budu se ho ptát, jak chce dál ministerstvo v této věci pokračovat a jak chce zdroje pitné vody chránit do budoucna?

Rozhodnutí Českého báňského úřadu neznamená povolení těžby, potvrdil jen rozhodnutí obvodního báňského úřadu, který stanovil dobývací prostor. „Je to určení plochy na ložisku v majetku státu, na které je v budoucnu držitel dobývacího prostoru oprávněn žádat o povolení dobývání. Firma nyní tedy může podat žádost,“ objasnil mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

Podle něj v případě podané žádosti o těžbu bude úřad znovu žádat o vyjádření různé organizace jako například hygieniky nebo obce. Jihomoravští hygienici už v minulosti vydali nesouhlasné stanovisko kvůli možnému znečištění vody, proti jsou i okolní obce. Na druhé straně Ministerstvo životního prostředí vydalo kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí (EIA).

Další zdroje:
https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3101126-bansky-urad-zamitl-namitky-proti-tezbe-sterkopisku-na-hodoninsku-obce-se-budou
https://www.moderniobec.cz/jsem-take-proti-tezbe-ale-ridim-se-zakony-rika-ministr-brabec-k-tezbe-u-uherskeho-ostrohu/
https://slovacky.denik.cz/zpravy_region/kraj-neuspel-s-namitkami-tezbe-pisku-vsak-chce-branit-dal-20200112.html
https://hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-brabec-jsem-proti-tezbe-sterkopisku-20200130.html

Historické události:
https://www.vak-hod.cz/?page_id=3685

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

rl

rýpal lesní

22.5.2020 13:57
Tak nám pan pirát vystřídal pana poslance Holomčíka, který se problému věnoval, a poté, co ničeho nedosáhl, se stáhl. Zatím došlo k tomu povolení, jak jinak, když celá věc je záměrně vedena tak, aby byl zdroj štěrku pro stavbu R55, aby ti, kteří koupili pozemky již z 50% na území, nepřišli o svoje očekávané zisky. Mezitím paní senátorka uronila krokodýlí slzu, a pan ředitel slíznul hovínka na své hlavě těch, kteří vedou zmíněnou a.s., kam je dostali ti, kteří celou záležitost v období ještě před sametem naplánovali. Říká se tomu pokrytectví. Občané, kteří nesouhlasí jsou voženi na nos, zatajuje se mnohé, i to, jak věc je. Bude-li se řešit těžba u soudu, víme, kdo vyhraje, a bude alespoň pláč od vodařů více k uvěření, jak byli obelstěni. A zatím je pravda někde jinde. Co na tom, že se celé záležitosti dalo předejít již v době vyhlašování ochrany vodního zdroje, přece je jasné, že si kapitalismus rozvracet nenecháme, i kdyby se do toho vložil i brontosaurus Puňťa. že je to svinstvo, na to vemte jed. Ale ne vše je tak, jak vám média i aktéři předkládají, jde o předem dohodnutou hru na to, jak každý chvilku jednou tahá za pilku a potom není nikoho, kdo by byl vinen. Ale strom je dole, a o to jde. Nejsme slepí, ani hloupí, a kbelík písku nemá cenu, ale je to pěkný byznys. V kostele to spraví dary. Váš věrný <rýpal lesní>
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

23.5.2020 12:41
Pohled z jiného úhlu...
Ta těžba nemusí nutně znamenat zkázu jakosti vody ani jeho množství, jak dokládají například jezera u Ostrožské Nové Vsi. Kvalita vody je tam super, snese i trochu rekreace. Vliv na množství vody je negativní v tom, že bude výpar z hladiny, ale zase ta voda nahradí i objem toho vytěženého štěrkopísku.
Nemám nejmenší chuť vycházet vstříc štěrkařské lobby, ale zase bych nebyl tak hysterický, asi. Krajinářsky to území nové těžby neznám.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

23.5.2020 20:45 Reaguje na Jindřich Duras
Jistě, z hlediska zachování hmoty to bude fungovat a voda se nikam "neztratí", ale zvýšený odpar ( zhruba 2-3 x ) proti terénu pokrytém vegetací ( kdeže naše lesy jsou ), to je na ploše jezer u Kunovic pěkný objem. Někdo bude mluvit o tom, že to zlepší mikroklima, ale jak známo, tzv. malý oběh se pro ČR v té oblasti moc neuplatňuje. Kvalita a její ochrana je další problém : vyšší zranitelnost vody ( pro kontaminaci, škodliviny, spad, havárie - např. letiště, chemikálie, povodně vnos nesených látek i kafilerních zbytků atd ), rizika dalšího nebezpečí jsou, věřte je jich dost. Zkušenosti jsou, nejen z roku 1997. Využití takové plochy pro rekreaci je sporné, i současná jezera Kunovické tabule nejsou dovolena a mají nutně přísný režim. Navíc nutnosti úprav povodí, úpravny a nebezpečí, že pokud bude problém s propojením zvodní ( což báňský úřad ani hydrogeoložka asi neviděli - při hloubce 22m ?? ) ukazuje, že to není až tak vymyšlené, jak by mělo být. A navíc záměr R55 s převozem všeho možného, i chemikálií, a záměr D-O-L o kterém není přesvědčeno mnoho lidí ani ekonomicky ani ekologicky. Nevzpomínám postřiky a rezidua, kontaminace a další chuťovky, nechci dělat výčet všeho. Každá z položek stojí za konferenci. Ale hlavně za opatrnost. Nu, odborník pochybuje. Souhlasím s vámi, že voda v krajině ( jezírko, koupání, nebo trocha oživení pro zvěř a krajinu ) je fajn, ale tohle není k dobrému, jen se vyhovuje záměru surovin, a to proti státní surovinové politice, která určuje že se mají užívat především stavební recykláty. Ale ty jsou pro stavbaře mnohdy problematické a drahé. A kvalita se také musí hlídat. A o tom to také je ( cena ). A když vidíte, že se to ohýbá účelově do pozice nedůstojné, napadne vás všelijaké myšlenky. Tolik na vysvětlenou, již jsem chtěl dát pokoj, ale nedá mi to. A opravdu prohlašuji, že mne vodárny ani těžaři neplatí :-), jsem hustý i na ně, za odměnu si vybírám lesní plody od přírody a jsem rád za to že občas jsou k nalezení. Jen ti sumci v hloubce jsou někdy na dobroty pro cizí nepřející, naposled mi na velké vodě málem vzali ploutev a vožužlali nárt. Ale plavat tam nedoporučuji, mohla by to být rekreace poslední, třeba vlivem stratifikace. Ale pán je odborník, tak ví, co a jak. Stálo by to za rozhovor o udržení biologické rozmanitosti třeba u D-O-L, ale to by bylo mimo toto téma. Problém je třeba v tom, že když by "zařvalo" zásobování 100tis obyvatel, je to vlastně nezvládnutelný problém, a ty dva vojenské litry stačit nebudou. A jsme u dinosaurů. Nesporně, když se změní prostředí, jsou i jiné organismy a můžou být i nové ( např. na ostravských skládkách jsou nové zatím neznámé organismy, ale co je pod tím, fujky ). Z toho ani špatné pivo neuvaříte. Krajinářsky je to v Uherském Ostruhu a okolí typicky kulturní krajina zemědělského typu s erozí větrnou, srážkově třetina jde na jiné území při bouřkách, propustné podloží, spraše, kryté tenkou vrstvou hlín, voda proudí úvalem a neprší míň ( dlouhodobě ) než je třeba, aridní oblast, plochy zalesněné do 1/3 průměru lesnatosti ČR. Kousek vedle váté písky, step, savana, kudlanky nábožné. I tam jsou nějaké problémy s antropogenní činností pro plechové miláčky. Krajinářsky jsem viděl i lepší místa k životu. Já jsem zkrátka pro tu předběžnou opatrnost. Zdraví <rýpal lesní>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

23.5.2020 22:18 Reaguje na Jindřich Duras
PS : ještě jsem se pro pořádek podíval na vodní plochy. Kunovická tabule má cca 4,5km2 vodní plochy, tedy roční výpar minimálně o cca 1600 tis m3/rok vyšší proti terénu s vegetací ( cca o 175 mm ). Naprší cca 2610 tism3/rok a nestačí to, výpar z terénu je 4158 tism3/r veget.o. Je to něco jiného, než malé mokřady. A v onom místě na katastru a okolí je okolo místa těžby ve vzdálenostech cca 1000m až 2,5km dalších 9 vodních ploch, každá o několika stech m2, jedna z nich dokonce z prostředků EU. Nic proti mokřadům, tůním, ale ty vypadají jinak. Jen na doplnění reakce zobrazené níže. Dále je potřeba si uvědomit rozdíl mezi zemědělským suchem a hydrologickým ( hydrogeologickým ) suchem, a kde se bere která voda, ale to by bylo na dlouho. Někdo namítne, nevadí, přivedeme. Jisté je, že někde pak bude opět chybět. Uvádím to hlavně pro ty, kteří čtou a chtějí trochu proniknout do "místního problému". <rýpal lesní> už jde na kutě.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.5.2020 08:59 Reaguje na rýpal lesní
Dobrý den,
děkuji za obsáhlou a podrobnou odpověď (ne, nemyslím si, že by vás za váš názor někdo platil a DOL je blbost, o které zbytečno vést řeč :o)!). Myslím, že je to všechno na delší a zajímavou diskusi, na kterou tu není moc prostor.
Souhlasím s většinou argumentů, které dáváte. Situaci v Kunovické pánvi docela znám, řešil jsem tam právě kvalitu vody v souvislosti s těžbou. Kvalitu, ne kvantitu, tak jsem ani nevěděl o propojení různých zvodní... Vystavit vodu na povrch JE riziko, to je jasné. Zrovna tak je ale v době vodorozpustných pesticidů riziko, když na tu vodu člověk nevidí a nemůže ji moc kontrolovat.
Výpar je problém s rostoucím významem, protože doplňování toho podzemního rezervoáru asi vázne také, ale nemám informace.
Asi v sumě argumentů bych se nakonec přiklonil na vaši názorovou stranu, že rizika převyšují přínosy...
Zdravím rýpala lesního (a zjevně i vodního :o)!)
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

27.5.2020 12:39
Musím ještě vložit jeden koment.
Z textu článku jsem napoprvé nepochopil, kolik odborných podkladů k danému území už bylo shromážděno, a to s celkovým vyzněním, že rizikovost těžby štěrkopísku je v dané lokalitě vysoká. Je škoda, že v tom článku není úroveň prozkoumanosti lokality uvedena.
Proto jsem se dopustil trochu zlehčujícího vyjádření, které asi nebylo úplně na místě.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

28.5.2020 21:49 Reaguje na Jindřich Duras
Správní řízení a projednávání zájmu těžby v tomto gardu probíhá jak zmíněno na stránkách vak-hod.cz od cca 2014, ovšem pokusy o proražení PHO vodního zdroje byly již od let 1994, ale díky tehdejší pevnější legislativě to bylo lépe uhájitelné. Máte pravdu, že je to složitý problém, vzniklo spousta rozporuplných posudků na obou stranách a některé výstupy nejsou připuštěny, některé se neuvádí, a některé potírají a zájmů je tam plno. Bylo by to na delší debatu, i když pochopitelně ani já nevím všechno :-) . A mám neblahý pocit, že čím výše, tím více se bere problém na lehkou váhu. Ten D-O-L jsem zmínil i proto, že nebyl pojat kumulovaně při EIA ÚP VÚC Hodonín ( r. 97 ), MD na to má již studii, m.t. R55 se vykupuje a vyvlastňuje. A politicky se hraje na "Černého Petra". Prostě to vidím jako opravdu nezanedbatelný problém, a jsem rád, že to nemusím jako práci řešit, právníci si brousí paragrafy a tam <rýpal lesní> již nic nesvede. Ale získaný dojem, že to bude hájeno pevně jako od Žižky si ponechávám, jde jen o to, od kterého. Díky tomu, jak postupují správní akty, nebude to zřejmě Jan. Byl bych rád, kdybych se mýlil. Váš <rýpal lesní>.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist