https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/tezky-zivot-havranu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká společnost ornitologická: Těžký život havranů

Havrani polní se poslední dobou stali trnem v oku obyvatel Táborského a Chrudimského sídliště. Lidé sepisují petice nebo na havrany rovnou útočí dělbuchy a vzduchovkami. Havrani přitom nejsou zdaleka běžným druhem a vyskytují se pouze v několika málo oblastech Česka. Od minulého století populace havranů silně kolísá vlivem změn v našem přístupu ke krajině i přímým pronásledováním člověkem. Ornitologové proto apelují, aby se lidé pokusili havrany respektovat jako sousedy a naučili se sdílet s nimi svůj životní prostor.

„Havrani jsou výrazní ptáci, jejichž krákání těžko přeslechneme. Na popularitě jim nepřidá ani černá barva. Přesto na řadě míst žijí spolu s lidmi mnoho let a ke konfliktům nedochází. Jsem přesvědčen, že vzájemné soužití bude možné i v Táboře nebo Chrudimi,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek, a dodává: „Na přírodu v naší blízkosti můžeme pohlížet jako na obtíž a bojovat s ní boj, který nikdy nelze vyhrát, anebo přijmout fakt, že i my sami jsme součástí přírody a měli bychom se jí snažit porozumět a respektovat ji. Havrani v městském parku mohou být velice dobrým zdrojem poznání i zábavy, pokud si připustíme, že jsou to vysoce inteligentní a zajímavá zvířata s bohatým sociálním životem.“

Havran polní je velký pěvec o velikosti vrány. Dospělé jedince od vran odlišují lysá místa na kořeni zobáku a na hrdle, prodloužená pera na břiše, která vytvářejí tzv. kalhotky, a fialový lesk peří. Havrani žijí po celý rok společenským způsobem života, samci a samice tvoří stabilní páry, které si jsou věrné po mnoho let. Samci se při jarních námluvách klanějí samičkám a vydávají vábivé zvuky. Hnízdí koloniálně, většinou v otevřené krajině s vysokými stromy, méně často i ve městech. V Česku jsou hnízdící havrani docela vzácní, podle loni skončeného mapování se objevují jen na 7 % území, hnízdění se podařilo prokázat dokonce jen na 4 % území, většinou v blízkosti větších řek. Evropská populace havranů od počátku minulého století silně početně kolísala v souvislosti se změnami hospodaření v krajině, ale také důsledkem přímého pronásledování. V českém červeném seznamu je proto havran veden jako zranitelný druh.

Havrani si stavějí hnízda z větví, která zpevňují hlínou. Oba rodiče vychovávají většinou čtyři mláďata, role v rodině ale mají rozdělené. Zatímco samička sedí na vejcích, samec shání potravu a svoji partnerku krmí. Teprve později, když jsou mláďata větší, létají pro krmení oba. Co se potravy týká, jsou havrani typičtí všežravci, jejich pestrý jídelníček zahrnuje nejrůznější drobné živočichy – hmyz, slimáky, pavouky, žížaly, ale třeba i myši – ke kterým si jako přílohu dopřávají nejrůznější semena a bobule.
Zuzana Karlíková tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist