Správa NP Šumava: Tisková konference v Linci ukázala, že v Rakousku se o Šumavě zatím moc neví

Ve čtvrtek 21. 6. 2007 se v prostorách kongresového centra v areálu historického kláštera Uršulinek v centru Lince odehrála tisková konference „Šumava – hranice překračující koncepce ochrany přírody a měkké turistiky“, kterou spoluorganizovala rakouská Strana zelených a evropská organizace IUCN. Na konferenci se za přítomnosti poslankyně rakouského zemského sněmu Doris Eisenrieglerové, člena komise IUCN Bernharda Schöna a ředitele správy Národního parku Šumava Františka Krejčího hovořilo o záměrech nového ředitele správy Národního parku Šumava a o přeshraniční spolupráci mezi ČR a Rakouskem.

Úvodní slovo měla Doris Eisenrieglerová. František Krejčí byl na tiskové konferenci představen jako jeden z „otců Národního parku Šumava“, který ho roku 1991 pomáhal zakládat. Podle univerzitního pedagoga a ekologa Thomase Engledera je Národní park Šumava „jedinečnou chráněnou oblastí“ a celé šumavské pohoří je zvláštní i tím, že se rozkládá na území tří států. „Hned za dveřmi máme národní park mezinárodního významu, velké množství rakouských občanů však o něm prakticky nic neví,“ řekl Engleder. To se potvrdilo i při dotazech novinářů, kteří o české Šumavě věděli zjevně dost málo a ptali se např., zda problém s Temelínem narušuje také česko-rakouské vztahy na poli ochrany přírody. Neznalost rakouských občanů o Šumavě je možná jedna z příčin, proč na české Šumavě tvoří zahraniční klientela v současné době pouhých 13 % návštěvníků.

Na tiskové konferenci se dospělo k závěru, že by měl být co nejdříve iniciován kulatý stůl za účasti všech tří států, který by pomohl sblížit principy ochrany přírody a turistiky v celém regionu. Na území Šumavy jsou různé managementy – v NPŠ, v Národním parku Bavorský les, v bavorském polesí Neureichenau a v klášterním polesí Aigen-Schlägl, což je významný majitel lesů na rakouské straně Šumavy. Člen komise IUCN Bernhard Schön zdůraznil, že hranice překračující chráněná území jsou z mezinárodního hlediska zvlášť důležitá. „Od správy NPŠ očekáváme jasný a přehledný management území,“ podotkl Schön. Ředitel správy NPŠ František Krejčí odpověděl, že všechny čtyři české národní parky jsou specifické tím, že leží poblíž státních hranic. K současné situaci v NPŠ řekl: „Po patnácti letech hledání správné cesty máme nyní období bilancování. Správa zahajuje práce na novém Plánu péče o NPŠ a rádi bychom brzy dosáhli potřebné stability pro park i pro region.“ Při tiskové konferenci padl i názor, že péče o les v NP jde často na úkor fauny v NPŠ. Zatímco smrkové monokultury vyžadují mnohdy lidské zásahy, šumavská fauna je „spokojena“ spíše s takovými lesy, jak je utváří sama příroda. Bylo také řečeno, že z dříve uzavřené oblasti české Šumavy „za dráty“ se nyní stala oblast většinou přístupná, ráj cyklistů a turistů vůbec. Je však třeba dělat víc na poli mezinárodní propagace Šumavy.