Tiskové zprávy
Lungta: Tisková zpráva k 47. výročí tibetského povstání
Česká republika si 10. března připomene 47. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Dne 10. března 2006 budou v rámci mezinárodní akce Vlajka pro Tibet na radnicích a úřadech českých měst a vesnic vlát tibetské vlajky jako symbol podpory nenásilného boje Tibeťanů za svá práva a snahu o zachování národní identity.
K dnešnímu dni máme potvrzených 279 měst, obcí, krajských úřadů nebo městských částí a podrobné informace o akci Vlajka pro Tibet najdete na stránkách www.tibinfo.cz
V souvislosti s touto mezinárodní kampaní rozeslal velvyslanec Čínské lidové republiky v ČR Tchang Kuo-čchiang dopis předsedovi Svazu měst a obcí, hejtmanům, primátorům, starostům atd. v němž je nepřímo a s ohledem na „citlivost tibetské otázky“ žádá, aby akci Vlajka pro Tibet nepodpořili. Otevřenou reakci na dopis čínského velvyslance najdete také na internetových stránkách Občanského sdružení Lungta.
V rámci Dnů Tibetu proběhne v České republice celá řada akcí. Například ve Zlíně proběhne Festival o lidských právech nazvaný 30 dkg svobody, v Olomouci se uskuteční koncert pro Tibet a tradiční tichý pochod městem apod. Tibetské vlajky 10. března zavlají také na školách, kostelech a soukromých domech.
10. března 2006 proběhne od 16:30 hod před Velvyslanectvím ČLR, Pelléova 18, Praha 6 demonstrace, při které účastníci zapálí svíčky za oběti porušování lidských práv a pokusí se velvyslanci ČLR předat protestní dopis.
V roce 1950 obsadila území Tibetu armáda Čínské lidové republiky. V roce 1951 byla podepsána dohoda, která Tibetu přiznávala vnitřní autonomii, ale nebyla nikdy dodržena. Omezení základního práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování a pohybu, ničení klášterů a národních památek, přeměna Tibetu na vojenskou základnu, strach o život Jeho Svatosti dalajlamy a zejména násilně vedená protitibetská komunistická politika Číňanů vedla Tibeťany k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959. 80 000 Tibeťanů bylo zabito, mnoho dalších uvězněno nebo přemístěno do pracovních táborů. Současná situace Tibetu je kritická. Tibeťané se stali menšinou ve vlastní zemi. V průběhu několika desítek let zemřel milion Tibeťanů ve věznicích, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Političtí vězni jsou zavíráni bez soudů a ve věznicích mučeni, ženy jsou nuceny ke sterilizacím, dětem je odpíráno právo na vzdělání ve vlastním jazyce. 120 000 tibetských uprchlíků naznačuje, že konstruktivní dialog mezi tibetskou exilovou a čínskou vládou se zatím nepodařilo zahájit.
Společnost Člověk v tísni ve spolupráci s Amnesty International zveřejnily v lednu 2006 část výroční zprávy neziskové organizace Freedom House, která se zabývá dodržováním lidských práv ve světě již od roku 1972. Ta za rok 2005 označila Tibet spolu s Čečenskem za dvě země s nejhorší situací v oblasti dodržování lidských práv a svobod.
Ľubomír Sklenka, předseda Občanského sdružení Lungta
Dlouhá 33, 110 00 Praha 1
tel.: 776 219 178
lungta@centrum.cz
www.lungta.cz nebo www.tibinfo.cz
K dnešnímu dni máme potvrzených 279 měst, obcí, krajských úřadů nebo městských částí a podrobné informace o akci Vlajka pro Tibet najdete na stránkách www.tibinfo.cz
V souvislosti s touto mezinárodní kampaní rozeslal velvyslanec Čínské lidové republiky v ČR Tchang Kuo-čchiang dopis předsedovi Svazu měst a obcí, hejtmanům, primátorům, starostům atd. v němž je nepřímo a s ohledem na „citlivost tibetské otázky“ žádá, aby akci Vlajka pro Tibet nepodpořili. Otevřenou reakci na dopis čínského velvyslance najdete také na internetových stránkách Občanského sdružení Lungta.
V rámci Dnů Tibetu proběhne v České republice celá řada akcí. Například ve Zlíně proběhne Festival o lidských právech nazvaný 30 dkg svobody, v Olomouci se uskuteční koncert pro Tibet a tradiční tichý pochod městem apod. Tibetské vlajky 10. března zavlají také na školách, kostelech a soukromých domech.
10. března 2006 proběhne od 16:30 hod před Velvyslanectvím ČLR, Pelléova 18, Praha 6 demonstrace, při které účastníci zapálí svíčky za oběti porušování lidských práv a pokusí se velvyslanci ČLR předat protestní dopis.
V roce 1950 obsadila území Tibetu armáda Čínské lidové republiky. V roce 1951 byla podepsána dohoda, která Tibetu přiznávala vnitřní autonomii, ale nebyla nikdy dodržena. Omezení základního práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování a pohybu, ničení klášterů a národních památek, přeměna Tibetu na vojenskou základnu, strach o život Jeho Svatosti dalajlamy a zejména násilně vedená protitibetská komunistická politika Číňanů vedla Tibeťany k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959. 80 000 Tibeťanů bylo zabito, mnoho dalších uvězněno nebo přemístěno do pracovních táborů. Současná situace Tibetu je kritická. Tibeťané se stali menšinou ve vlastní zemi. V průběhu několika desítek let zemřel milion Tibeťanů ve věznicích, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Političtí vězni jsou zavíráni bez soudů a ve věznicích mučeni, ženy jsou nuceny ke sterilizacím, dětem je odpíráno právo na vzdělání ve vlastním jazyce. 120 000 tibetských uprchlíků naznačuje, že konstruktivní dialog mezi tibetskou exilovou a čínskou vládou se zatím nepodařilo zahájit.
Společnost Člověk v tísni ve spolupráci s Amnesty International zveřejnily v lednu 2006 část výroční zprávy neziskové organizace Freedom House, která se zabývá dodržováním lidských práv ve světě již od roku 1972. Ta za rok 2005 označila Tibet spolu s Čečenskem za dvě země s nejhorší situací v oblasti dodržování lidských práv a svobod.
Ľubomír Sklenka, předseda Občanského sdružení Lungta
Dlouhá 33, 110 00 Praha 1
tel.: 776 219 178
lungta@centrum.cz
www.lungta.cz nebo www.tibinfo.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
