Tiskové zprávy
Úřad Vlády ČR: Tisková zpráva po zasedání vlády
Vláda dnes na svém zasedání schválila několik důležitých bodů, k nimž uvádíme:
Bod č. 3 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) byla kabinetem schválena. Novela nově upravuje ustanovení týkající se pouze obcí. Posiluje příjmy menších obcí a odstraňuje nedostatky současného zákona. Zvyšuje se podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní ze 20,59 % na 21,4 %, což absolutně představuje 4,6 mld. Kč pro obecní rozpočty navíc.
Novela posiluje výdajové možnosti malých obcí díky novému nastavení koeficientů velikostních kategorií a také díky zavedení dvou nových kritérií přerozdělování (prostý počet obyvatel a rozloha obce) každý s váhou 3 %, váha jediného dosud používaného kritéria (přepočtený počet obyvatel) se snižuje na 94 %.
Zavádí se pouze 4 velikostní kategorie místo současných 14, odstraňují se skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí, které způsobovaly nešťastnou praxi uplácení obyvatel kvůli změnám trvalého bydliště. Obce s počtem obyvatel těsně nad určitou hranicí měly nespravedlivě mnohem vyšší příjmy na obyvatele než obce s počtem obyvatel těsně pod touto hranicí. Nově by se vyšším koeficientem násobila pouze ta část počtu obyvatel, která přesahuje danou hranici velikostní kategorie (např. obec má 320 obyvatel, 300 se násobí 1, zbylých 20 se násobí 1,0640).
Ministr financí Miroslav Kalousek k tomu uvedl: „Jen připomenu, že cílem vládního návrhu bylo nahradit skokovou progresi, oněch 14 schodů, díky 14-ti velikostním koeficientům plynulou křivkou a posílit příjmovou základnu menších obcí, aby bylo v jejich možnosti kofinancovat projekty z EU…. Vládní návrh zvýhodňoval 97 % obcí, pro 3 % činil tuto variantu méně výhodnou.… Schválili jsme variantu, která je pro státní rozpočet nákladnější o 2,1 miliardy oproti vládnímu návrhu.... Definitivní varianta posiluje příjmovou základnu obcí o 4,6 miliardy tzn. oproti vládnímu návrhu je posílena příjmová základna obcí o 2,1 miliardy, oproti součastnému stavu o 4,6 miliardy.“
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek dodal: „Pro velká města, to jsou ta čtyři velká města -Plzeň, Ostrava, Brno a Praha se nemění vůbec nic, tam k žádnému nárůstu nedochází, tzn. progrese se snižuje…. Pro další rok, samozřejmě při změně daní, změně výnosu z daní a jiné váhy daní v celé té daňové soustavě, bude muset rozpočtové určení daní být jiné a je otázka, zda během toho roku přejdeme i na jinou konstrukci takto sdílených daní, typu těchto sdílených daní, velikosti podílu obcí a krajů na těchto sdílených daních, tzn. beru příští rok jako přechodný, klíčová diskuze na změny rozpočtových určení daní souvisí se změnou daňové soustavy“.
Bod č. 4 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ve vztahu ke krajům kabinet schválil. Novela navrhuje navýšení procenta, kterým se kraje podílejí na objemu sdílených daní, a to ve vazbě na přesun prostředků z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do daňových příjmů krajů, přičemž se týká prostředků na financování krajského školství.
V rámci předloženého návrhu se procento na sdílených daních pro kraje zvyšuje ze současných 8,92 % na 14,13 %, přičemž stávající spektrum sdílených daní pro kraje se nemění. Navýšení tohoto procenta odpovídá částce cca 30 mld. Kč, která zahrnuje prostředky na mzdy a odvody pedagogických a nepedagogických pracovníků, objem prostředků na financování tzv. ostatních neinvestičních výdajů v krajském školství a valorizaci prostředků ve výši 1,5%.
Prostředky se navrhuje převést do samostatné působnosti krajů a této situaci je nutno přizpůsobit i stávající znění školského zákona. Nutnou podmínkou, bez kterého navrhovaný převod nelze realizovat, je současná novelizace školského zákona, popř. dalších právních předpisů. Nepředpokládá se, že by se zasahovalo do právních předpisů stanovující platy a zařazení pracovníků ve školství.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl: „Poslední novela týkající se krajských rozpočtů vstoupila v platnost v roce 2005 na návrh Špidlovy vlády…. Ve vládním návrhu předloženém do Parlamentu byl celkový objem sdílených daní pro kraje ve výši 14,13%, což odpovídalo platovým prostředkům pro regionální školství. Po diskuzi ve Sněmovně byl tento návrh okleštěn na stávajících 8, 92% a vznikla nesystémová situace, kdy kraje získaly do majetkové odpovědnosti krajské školy, ale příslušné peníze, tedy daňové příjmy pro financování mzdových prostředků pedagogů v těchto školách, zůstaly příjmem státního rozpočtu a byly vypláceny z centra z kapitoly ministerstva školství“.
Bod č. 5 – Návrh Národního alokačního plánu České republiky pro období 2008 - 2012 byl vládou schválen a představuje jeden z klíčových prvků systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, které je na úrovni EU zavedeno směrnicí 2003/87/EC o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/EC (dále jen „Směrnice“). Evropský systém obchodování je nástrojem, který má napomoci ke splnění závazku Evropské unie vyplývajících z Kjótského protokolu. Tento závazek vyplývající z Kjótského protokolu, který Česká republika plní, přestavuje snížení emisí skleníkových plynů v kontrolním období (2008-2012) o 8 % oproti roku 1990.
NAP byl připraven s emisním stropem 86,835264 mil tun CO2/rok s tím, že v této hodnotě je zahrnuta rezerva pro nové účastníky ve výši 1,29 milionu povolenek a rezerva pro projekty společné implementace ve výši 99 tisíc povolenek. Oproti původnímu návrhu bylo zrušeno sektorové členění a podniky jsou rozděleny do dvou skupin – malá zařízení (s ročními emisemi do 50 kt) a velká zařízení (s ročními emisemi nad 50 kt). Smyslem tohoto opatření je ochrana malých subjektů v EU ETS především kvůli menší diverzitě produkce a zákazníků, větší zátěži v podobě transakčních a administrativních nákladů, omezené kapitálové rezervě využitelné k modernizaci a velkým, nepředvídatelným meziročním výkyvům v produkci. Jako výchozí byly brány emise z let 2005 a 2006 a to z toho důvodu, že se jedná o jediná nezávisle ověřená data. Tento postup byl zvolen i Evropskou komisí při stanovování alokace pro jednotlivé členské státy.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík k tomu uvedl: „Evropská komise nám přidělila 86,8 milionu tun ročně a bylo na ministerstvu životního prostředí, aby ve spolupráci s průmyslem a v dialogu se všemi průmyslovými svazy přišlo s metodikou a s návrhem, jakým způsobem povolenky rozdělit…. My jsme přišli s metodikou, která je transparentní, která je fér, která dává, která rozděluje firmy na malé a velké. Ta malá zařízení to jsou do 50 tisíc tun CO2 ročně, ta velká jsou nad 50 tisíc, ta metodika mírně zvýhodňuje ty menší firmy, protože u nich vlastně ta flexibilita ve výrobě nebo fluktuace výroby, a logicky z toho i emisí, je větší a mohla by je poškodit, těm vlastně dává 7% alokace emisních povolenek nad jejich průměrnou hodnotu emisí v roce 2005 a 2006 s tím, že ty emise byly nezávisle verifikovány…Těm větším podnikům dává 1,3 % navíc…. Evropská komise připravuje nový energetický balíček na přelomu roku, který vlastně založí systém obchodování na systému aukcí, firmy si budou samy kupovat na trhu svoje povolenky a nebudeme vlastně už vystaveni tomu vyjednávání s Evropskou komisí o výši alokace pro jednotlivé členské státy“.
Bod č. 8 – Zřízení Komise pro rozvoj Brdska
Vláda ČR souhlasí se zřízením Komise pro rozvoj Brdska, jejímž úkolem bude posoudit možnost rozvoje regionu sousedícího s jižní a jihozápadní částí vojenského újezdu Brdy (dále jen „Komise). Zároveň ukládá dotčeným resortů jmenovat zástupce na úrovni náměstka ministra do Komise a doporučuje totéž hejtmanům a starostům dotčených obcí.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek na tiskové konferenci uvedl: „Komise má v sobě, tak jak jsme už jasně deklarovali při jednání ve Spáleném Poříčí před několika týdny, že v ní budou zástupci jednotlivých ministerstev, bude to na úrovni náměstků….Tato komise má do 31.10. předložit statut, jednací řád a hlavní principy předkládání a čerpání projektů, protože je na starostech a je na obcích, aby předkládali projekty, není úkolem vlády je vyhledávat.... Budeme nabízet financování ze čtyř možností, které jsou standardní, to jsou regionální programy, rezortní programy, evropské peníze, případně pomoc při koncipování těch projektů a je to mimořádný výdaj ze státního rozpočtu garantovaný Ministerstvem financí, který je dán víceméně ne potřebou, ale nějakým objemem, o kterém my zatím pouze diskutujeme, ale je to v řádu stamilionů korun…. Oni by měli předložit nějaké procedury, kterými se bude ten proces koncentrovat z těchto čtyř různých zdrojů právě do té oblasti Podbrdska, měli by jasně vydefinovat za jakých podmínek to může být čerpáno…“.
Složení komise:
předseda komise:
Ivan Fuksa, náměstek ministra financí
členové komise:
Martin Barták, náměstek ministryně obrany
Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy
František Pelc, náměstek ministra životního prostředí
Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj
Miroslav Jeník, náměstek ministra práce a sociálních věcí
Ivo Hlaváč, náměstek ministra zemědělství
Michal Sedláček, ředitel odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády
Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje
Josef Vacek, náměstek hejtmana Středočeského kraje
Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí
Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem
Lucie Mrázová, tajemnice vládního koordinátora pro komunikaci protiraketové obrany, Úřad vlády
Bod č. 3 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) byla kabinetem schválena. Novela nově upravuje ustanovení týkající se pouze obcí. Posiluje příjmy menších obcí a odstraňuje nedostatky současného zákona. Zvyšuje se podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní ze 20,59 % na 21,4 %, což absolutně představuje 4,6 mld. Kč pro obecní rozpočty navíc.
Novela posiluje výdajové možnosti malých obcí díky novému nastavení koeficientů velikostních kategorií a také díky zavedení dvou nových kritérií přerozdělování (prostý počet obyvatel a rozloha obce) každý s váhou 3 %, váha jediného dosud používaného kritéria (přepočtený počet obyvatel) se snižuje na 94 %.
Zavádí se pouze 4 velikostní kategorie místo současných 14, odstraňují se skokové přechody mezi velikostními kategoriemi obcí, které způsobovaly nešťastnou praxi uplácení obyvatel kvůli změnám trvalého bydliště. Obce s počtem obyvatel těsně nad určitou hranicí měly nespravedlivě mnohem vyšší příjmy na obyvatele než obce s počtem obyvatel těsně pod touto hranicí. Nově by se vyšším koeficientem násobila pouze ta část počtu obyvatel, která přesahuje danou hranici velikostní kategorie (např. obec má 320 obyvatel, 300 se násobí 1, zbylých 20 se násobí 1,0640).
Ministr financí Miroslav Kalousek k tomu uvedl: „Jen připomenu, že cílem vládního návrhu bylo nahradit skokovou progresi, oněch 14 schodů, díky 14-ti velikostním koeficientům plynulou křivkou a posílit příjmovou základnu menších obcí, aby bylo v jejich možnosti kofinancovat projekty z EU…. Vládní návrh zvýhodňoval 97 % obcí, pro 3 % činil tuto variantu méně výhodnou.… Schválili jsme variantu, která je pro státní rozpočet nákladnější o 2,1 miliardy oproti vládnímu návrhu.... Definitivní varianta posiluje příjmovou základnu obcí o 4,6 miliardy tzn. oproti vládnímu návrhu je posílena příjmová základna obcí o 2,1 miliardy, oproti součastnému stavu o 4,6 miliardy.“
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek dodal: „Pro velká města, to jsou ta čtyři velká města -Plzeň, Ostrava, Brno a Praha se nemění vůbec nic, tam k žádnému nárůstu nedochází, tzn. progrese se snižuje…. Pro další rok, samozřejmě při změně daní, změně výnosu z daní a jiné váhy daní v celé té daňové soustavě, bude muset rozpočtové určení daní být jiné a je otázka, zda během toho roku přejdeme i na jinou konstrukci takto sdílených daní, typu těchto sdílených daní, velikosti podílu obcí a krajů na těchto sdílených daních, tzn. beru příští rok jako přechodný, klíčová diskuze na změny rozpočtových určení daní souvisí se změnou daňové soustavy“.
Bod č. 4 - Novela zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) ve vztahu ke krajům kabinet schválil. Novela navrhuje navýšení procenta, kterým se kraje podílejí na objemu sdílených daní, a to ve vazbě na přesun prostředků z kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do daňových příjmů krajů, přičemž se týká prostředků na financování krajského školství.
V rámci předloženého návrhu se procento na sdílených daních pro kraje zvyšuje ze současných 8,92 % na 14,13 %, přičemž stávající spektrum sdílených daní pro kraje se nemění. Navýšení tohoto procenta odpovídá částce cca 30 mld. Kč, která zahrnuje prostředky na mzdy a odvody pedagogických a nepedagogických pracovníků, objem prostředků na financování tzv. ostatních neinvestičních výdajů v krajském školství a valorizaci prostředků ve výši 1,5%.
Prostředky se navrhuje převést do samostatné působnosti krajů a této situaci je nutno přizpůsobit i stávající znění školského zákona. Nutnou podmínkou, bez kterého navrhovaný převod nelze realizovat, je současná novelizace školského zákona, popř. dalších právních předpisů. Nepředpokládá se, že by se zasahovalo do právních předpisů stanovující platy a zařazení pracovníků ve školství.
Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl: „Poslední novela týkající se krajských rozpočtů vstoupila v platnost v roce 2005 na návrh Špidlovy vlády…. Ve vládním návrhu předloženém do Parlamentu byl celkový objem sdílených daní pro kraje ve výši 14,13%, což odpovídalo platovým prostředkům pro regionální školství. Po diskuzi ve Sněmovně byl tento návrh okleštěn na stávajících 8, 92% a vznikla nesystémová situace, kdy kraje získaly do majetkové odpovědnosti krajské školy, ale příslušné peníze, tedy daňové příjmy pro financování mzdových prostředků pedagogů v těchto školách, zůstaly příjmem státního rozpočtu a byly vypláceny z centra z kapitoly ministerstva školství“.
Bod č. 5 – Návrh Národního alokačního plánu České republiky pro období 2008 - 2012 byl vládou schválen a představuje jeden z klíčových prvků systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, které je na úrovni EU zavedeno směrnicí 2003/87/EC o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/EC (dále jen „Směrnice“). Evropský systém obchodování je nástrojem, který má napomoci ke splnění závazku Evropské unie vyplývajících z Kjótského protokolu. Tento závazek vyplývající z Kjótského protokolu, který Česká republika plní, přestavuje snížení emisí skleníkových plynů v kontrolním období (2008-2012) o 8 % oproti roku 1990.
NAP byl připraven s emisním stropem 86,835264 mil tun CO2/rok s tím, že v této hodnotě je zahrnuta rezerva pro nové účastníky ve výši 1,29 milionu povolenek a rezerva pro projekty společné implementace ve výši 99 tisíc povolenek. Oproti původnímu návrhu bylo zrušeno sektorové členění a podniky jsou rozděleny do dvou skupin – malá zařízení (s ročními emisemi do 50 kt) a velká zařízení (s ročními emisemi nad 50 kt). Smyslem tohoto opatření je ochrana malých subjektů v EU ETS především kvůli menší diverzitě produkce a zákazníků, větší zátěži v podobě transakčních a administrativních nákladů, omezené kapitálové rezervě využitelné k modernizaci a velkým, nepředvídatelným meziročním výkyvům v produkci. Jako výchozí byly brány emise z let 2005 a 2006 a to z toho důvodu, že se jedná o jediná nezávisle ověřená data. Tento postup byl zvolen i Evropskou komisí při stanovování alokace pro jednotlivé členské státy.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík k tomu uvedl: „Evropská komise nám přidělila 86,8 milionu tun ročně a bylo na ministerstvu životního prostředí, aby ve spolupráci s průmyslem a v dialogu se všemi průmyslovými svazy přišlo s metodikou a s návrhem, jakým způsobem povolenky rozdělit…. My jsme přišli s metodikou, která je transparentní, která je fér, která dává, která rozděluje firmy na malé a velké. Ta malá zařízení to jsou do 50 tisíc tun CO2 ročně, ta velká jsou nad 50 tisíc, ta metodika mírně zvýhodňuje ty menší firmy, protože u nich vlastně ta flexibilita ve výrobě nebo fluktuace výroby, a logicky z toho i emisí, je větší a mohla by je poškodit, těm vlastně dává 7% alokace emisních povolenek nad jejich průměrnou hodnotu emisí v roce 2005 a 2006 s tím, že ty emise byly nezávisle verifikovány…Těm větším podnikům dává 1,3 % navíc…. Evropská komise připravuje nový energetický balíček na přelomu roku, který vlastně založí systém obchodování na systému aukcí, firmy si budou samy kupovat na trhu svoje povolenky a nebudeme vlastně už vystaveni tomu vyjednávání s Evropskou komisí o výši alokace pro jednotlivé členské státy“.
Bod č. 8 – Zřízení Komise pro rozvoj Brdska
Vláda ČR souhlasí se zřízením Komise pro rozvoj Brdska, jejímž úkolem bude posoudit možnost rozvoje regionu sousedícího s jižní a jihozápadní částí vojenského újezdu Brdy (dále jen „Komise). Zároveň ukládá dotčeným resortů jmenovat zástupce na úrovni náměstka ministra do Komise a doporučuje totéž hejtmanům a starostům dotčených obcí.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek na tiskové konferenci uvedl: „Komise má v sobě, tak jak jsme už jasně deklarovali při jednání ve Spáleném Poříčí před několika týdny, že v ní budou zástupci jednotlivých ministerstev, bude to na úrovni náměstků….Tato komise má do 31.10. předložit statut, jednací řád a hlavní principy předkládání a čerpání projektů, protože je na starostech a je na obcích, aby předkládali projekty, není úkolem vlády je vyhledávat.... Budeme nabízet financování ze čtyř možností, které jsou standardní, to jsou regionální programy, rezortní programy, evropské peníze, případně pomoc při koncipování těch projektů a je to mimořádný výdaj ze státního rozpočtu garantovaný Ministerstvem financí, který je dán víceméně ne potřebou, ale nějakým objemem, o kterém my zatím pouze diskutujeme, ale je to v řádu stamilionů korun…. Oni by měli předložit nějaké procedury, kterými se bude ten proces koncentrovat z těchto čtyř různých zdrojů právě do té oblasti Podbrdska, měli by jasně vydefinovat za jakých podmínek to může být čerpáno…“.
Složení komise:
předseda komise:
Ivan Fuksa, náměstek ministra financí
členové komise:
Martin Barták, náměstek ministryně obrany
Jiří Hodač, náměstek ministra dopravy
František Pelc, náměstek ministra životního prostředí
Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj
Miroslav Jeník, náměstek ministra práce a sociálních věcí
Ivo Hlaváč, náměstek ministra zemědělství
Michal Sedláček, ředitel odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády
Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana Plzeňského kraje
Josef Vacek, náměstek hejtmana Středočeského kraje
Pavel Čížek, starosta Spáleného Poříčí
Josef Vondrášek, starosta Rožmitálu pod Třemšínem
Lucie Mrázová, tajemnice vládního koordinátora pro komunikaci protiraketové obrany, Úřad vlády
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
