Greenpeace: Toxické zamoření ve Spolaně - Greenpeace odebralo vzorky

Na zamoření břehu Labe stovkami tun toxické rtuti upozornila dnes ráno ve Spolaně Neratovice skupina 15 aktivistů Greenpeace z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa, Finska a Nizozemska. Pod transparentem "Chraňte Labe před Spolanou" označilo Greenpeace 27 let chátrající objekty a opuštěné pozemky, které Spolana zamořila během výroby jedovatého chlóru. Kontaminovanou oblast, jež se nachází v záplavové zóně 20-ti leté povodně (1), označili aktivisté Greenpeace varovnými nápisy "Pozor! Zamořeno toxickou rtutí!" a odebrali vzorky kontaminované půdy. "Cílem akce Greenpeace je přimět Spolanu, aby konečně přestala ignorovat nebezpečí, které zamoření rtutí v záplavové zóně představuje," uvedl toxický expert Greenpeace MUDr. Miroslav Šuta a dodal: "Spolana musí přestat ohrožovat Labe jedovatou rtutí a zabezpečit ji před povodní do doby než zamoření zlikviduje. Jinak hrozí, že se rtuť dostane do Labe a může vážně ohrozit život v řece. Stejně tak může ohrozit řeku jako zdroj pitné vody a vody pro zavlažování." Ve Spolaně je kontaminováno minimálně 250 tunami toxické rtuti několik výrobních budov a obrovské množství zeminy v záplavové zóně na břehu Labe. Zamoření rtutí ve Spolaně vznikalo při výrobě jedovatého chlóru. I přes opakované výzvy Greenpeace k zabezpečení toxického odpadu, Spolana ponechává zamoření od roku 1975 nezajištěné proti povodni. "Rtuť je toxický kov, který se snadno vypařuje a po vdechnutí poškozuje plíce. Snadno proniká do krevního oběhu a ohrožuje zejména mozek. Lidé vystavení chronickému působení rtuti pociťují slabost, únavu, bolesti hlavy či nechutenství. Rtuť může poškodit centrální nervový systém natolik, že lidé trpí neovladatelným třesem obvykle začínajícím na očních víčkách, rtech a jazyku či konečcích prstů," varoval MUDr. Šuta a dodal, že působení rtuti může též způsobit poruchy chování, včetně depresí nebo poškození paměti (2). Saský ministr životní prostředí Stefan Flath považuje situaci ve Spolaně za natolik závažnou, že vytvořil pohotovostní zásobu 100 000 pytlů s pískem, které je připraven zaslat jako okamžitou pomoc pro vybudování protipovodňových hrází ve Spolaně v případě velké vody na Labi (7). Další informace: MUDr. Miroslav Šuta, koordinátor programu "Toxické látky a zdraví", tel.: 02/2432 9667, mobil: 0603/443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org Dipl. Ing. Jan Haverkamp, ředitel kampaní Greenpeace v ČR mobil: 0603 569 243 email: jan haverkamp@cz.greenpeace.org Poznámka: (1) EKOSYSTÉM: Dokumentace hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA), Stavba - sanace staré amalgamové elektrolýzy, Praha, duben 2001 (2) Bencko V., Cikrt M., Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Grada, Praha 1996 (3) Náklady na likvidaci dioxinového znečištění ve Spolane vyčíslil ministr Kužvart na 2,75 miliardy korum. Likvidace zamoření rtutí by podle studie firmy EKOSYSTÉM měla stát 0,5 až 1,5 mld. Kč. Řešení problémů způsobených Spolanou však nebude platit Spolana, ale Fond národního majetku z peněz získaných privatizací státního majetku.Na zamoření břehu Labe stovkami tun toxické rtuti upozornila dnes ráno ve Spolaně Neratovice skupina 15 aktivistů Greenpeace z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa, Finska a Nizozemska. Pod transparentem "Chraňte Labe před Spolanou" označilo Greenpeace 27 let chátrající objekty a opuštěné pozemky, které Spolana zamořila během výroby jedovatého chlóru. Kontaminovanou oblast, jež se nachází v záplavové zóně 20-ti leté povodně (1), označili aktivisté Greenpeace varovnými nápisy "Pozor! Zamořeno toxickou rtutí!" a odebrali vzorky kontaminované půdy. "Cílem akce Greenpeace je přimět Spolanu, aby konečně přestala ignorovat nebezpečí, které zamoření rtutí v záplavové zóně představuje," uvedl toxický expert Greenpeace MUDr. Miroslav Šuta a dodal: "Spolana musí přestat ohrožovat Labe jedovatou rtutí a zabezpečit ji před povodní do doby než zamoření zlikviduje. Jinak hrozí, že se rtuť dostane do Labe a může vážně ohrozit život v řece. Stejně tak může ohrozit řeku jako zdroj pitné vody a vody pro zavlažování." Ve Spolaně je kontaminováno minimálně 250 tunami toxické rtuti několik výrobních budov a obrovské množství zeminy v záplavové zóně na břehu Labe. Zamoření rtutí ve Spolaně vznikalo při výrobě jedovatého chlóru. I přes opakované výzvy Greenpeace k zabezpečení toxického odpadu, Spolana ponechává zamoření od roku 1975 nezajištěné proti povodni. "Rtuť je toxický kov, který se snadno vypařuje a po vdechnutí poškozuje plíce. Snadno proniká do krevního oběhu a ohrožuje zejména mozek. Lidé vystavení chronickému působení rtuti pociťují slabost, únavu, bolesti hlavy či nechutenství. Rtuť může poškodit centrální nervový systém natolik, že lidé trpí neovladatelným třesem obvykle začínajícím na očních víčkách, rtech a jazyku či konečcích prstů," varoval MUDr. Šuta a dodal, že působení rtuti může též způsobit poruchy chování, včetně depresí nebo poškození paměti (2). Saský ministr životní prostředí Stefan Flath považuje situaci ve Spolaně za natolik závažnou, že vytvořil pohotovostní zásobu 100 000 pytlů s pískem, které je připraven zaslat jako okamžitou pomoc pro vybudování protipovodňových hrází ve Spolaně v případě velké vody na Labi (7). Další informace: MUDr. Miroslav Šuta, koordinátor programu "Toxické látky a zdraví", tel.: 02/2432 9667, mobil: 0603/443 140, e-mail: miroslav.suta@cz.greenpeace.org Dipl. Ing. Jan Haverkamp, ředitel kampaní Greenpeace v ČR mobil: 0603 569 243 email: jan haverkamp@cz.greenpeace.org Poznámka: (1) EKOSYSTÉM: Dokumentace hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA), Stavba - sanace staré amalgamové elektrolýzy, Praha, duben 2001 (2) Bencko V., Cikrt M., Lener J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka, Grada, Praha 1996 (3) Náklady na likvidaci dioxinového znečištění ve Spolane vyčíslil ministr Kužvart na 2,75 miliardy korum. Likvidace zamoření rtutí by podle studie firmy EKOSYSTÉM měla stát 0,5 až 1,5 mld. Kč. Řešení problémů způsobených Spolanou však nebude platit Spolana, ale Fond národního majetku z peněz získaných privatizací státního majetku.