Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Trojmezná: Další debakl správy parku
Navzdory předpokladům správy šumavského národního parku poklesla vloni početnost kůrovce na necelou polovinu oproti roku 2000 [1] i v Trojmezenském pralese, kde kácení stromů zabránila v roce 1999 blokáda. Ukázalo se, že porážení stromů má na populaci kůrovce v pralesovitých porostech malý vliv: mnohem důležitějším faktorem je počasí a přirození nepřátelé.
Nepotvrdily se ani prognózy lesnických „odborníků“, na základě kterých správa národního parku rozhodovala o dalším kácení stromů [2]. Ty očekávaly, že na konci roku 2000 bude - pokud nedojde ke kácení - v Trojmezenském pralese 29 000 m3 napadených smrků. Ve skutečnosti to ale bylo třikrát méně, protože kůrovce prakticky nepřibylo. A letos počet nově napadených stromů opět poklesl.
Horské smrkové pralesy, jejichž je kůrovec přirozenou součástí, se v národním parku vyvíjejí už jen na Trojmezné: v ostatních správa parku napadené stromy kácí. Kolísání počtu kůrovce na Trojmezné potvrzuje, že jde o přirozený proces obnovy pralesa [viz graf č. 1]. Kácení smrků by tento přirozený trend nezpomalilo, ale mohlo by jej i urychlit - může dojít k rozvratu lesa větrem a ke vzniku holin. To hrozí například na Smrčině, kde populace kůrovce poklesla rychleji než na Trojmezné, avšak vznikly holiny.
Správa parku přesto letos opět povolila kácení kůrovcem napadených stromů ve zbytcích šumavských přirozených lesů, dokonce i v unikátních mokřadech. Porážení stromů v nejcennějších lokalitách je v příkrém rozporu s posláním národního parku i s běžnou praxí v Evropě. Setkalo se proto s ostrou kritikou českých i zahraničních odborníků. Kácení bude letos pokračovat ve 48 prvních zónách. Početnost kůrovce přitom odpovídá normálnímu výskytu v přirozeném smrkovém lese: potvrzuje to i sama správa parku [3].
Správa parku uvádí, že v monokulturních umělých smrčinách v blízkosti Trojmezenského pralesa kůrovce přibylo. Dokládá to, že přirozený porost má silnější obranné mechanismy než labilní umělá monokultura - v nich by se také mělo proti kůrovci diferencovaně zasahovat. V porostech, které s bezzásahovou zónou bezprostředně sousedí, se množství kůrovcem napadených stromů nezvýšilo [viz graf č. 2] .
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Vývoj na Trojmezné je dalším debaklem prognóz lesních inženýrů a potvrzuje, že na vývoj kůrovce má počasí a jeho přirození nepřátelé větší vliv než porážení stromů. Namísto aby správa parku chránila přirozený vývoj v unikátních pralesích, kácí staleté stromy kvůli nepříliš cenným umělým monokulturám smrku v okolí. Kácení v prvních zónách na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany - zachování přírodních, člověkem přímo neovlivněných procesů, což je i hlavním posláním národního parku.“
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 0604-202470
Poznámky:
[1] Vývoj počtu kůrovcem napadených smrků v Trojmezenském pralese
Výsledky oficiálního sčítání souší pro oblast Trojmezné:
rok 1998 - 9345 m3
rok 1999 - 9326 m3
rok 2000 - 9453 m3
rok 2001 - 5534 m3
Kolísání velikosti populace kůrovce v Trojmezenském pralese, který podléhá bezzásahovému režimu. Stejně jako v ostatních částech národního parku, také zde byla kůrovcová kalamita největší v roce 1996. V roce 1997 došlo - bez jakéhokoli lidského zásahu - k poklesu jeho početnosti dokonce výrazněji (účinnost přírodních faktorů 66 %) než ve druhých zónách, kde probíhalo intenzivní kácení (efektivita asanace 39 %).
[2] Ivo Vicena: Znalecký posudek na vyhodnocení zásahu proti kůrovcům, jejich úspěšnosti, rizik asanace a jejich vlivů na ekosystémy 1. zón národního parku Šumava, 7.4. 2000: „Šetřením v zóně č. 124 [Trojmezná] se prokázal koeficient množení kůrovce ročně 5,8 krát (Znalecký posudek č.38/99). Pokud nebude proti kůrovci zasahováno, rozšíří se jeho stav na konci léta r.2000 na 29 000 m3.
Ivo Vicena letos obdržel od Miloše Kužvarta medaili sv. Vintíře za zásluhy o rozvoj Šumavy. Je autorem znaleckých posudků, s pomocí kterých správa šumavského národního parku obhajuje kácení v I. zónách.
[3] Mladá fronta Dnes, 20.5. 2002, rozhovor se Zdeňkem Kantoříkem, mluvčím správy národního parku: „Dá se říci, že kůrovcová kalamita minulých let je utlumená a kůrovec je v základním, přirozeném stavu. “
Nepotvrdily se ani prognózy lesnických „odborníků“, na základě kterých správa národního parku rozhodovala o dalším kácení stromů [2]. Ty očekávaly, že na konci roku 2000 bude - pokud nedojde ke kácení - v Trojmezenském pralese 29 000 m3 napadených smrků. Ve skutečnosti to ale bylo třikrát méně, protože kůrovce prakticky nepřibylo. A letos počet nově napadených stromů opět poklesl.
Horské smrkové pralesy, jejichž je kůrovec přirozenou součástí, se v národním parku vyvíjejí už jen na Trojmezné: v ostatních správa parku napadené stromy kácí. Kolísání počtu kůrovce na Trojmezné potvrzuje, že jde o přirozený proces obnovy pralesa [viz graf č. 1]. Kácení smrků by tento přirozený trend nezpomalilo, ale mohlo by jej i urychlit - může dojít k rozvratu lesa větrem a ke vzniku holin. To hrozí například na Smrčině, kde populace kůrovce poklesla rychleji než na Trojmezné, avšak vznikly holiny.
Správa parku přesto letos opět povolila kácení kůrovcem napadených stromů ve zbytcích šumavských přirozených lesů, dokonce i v unikátních mokřadech. Porážení stromů v nejcennějších lokalitách je v příkrém rozporu s posláním národního parku i s běžnou praxí v Evropě. Setkalo se proto s ostrou kritikou českých i zahraničních odborníků. Kácení bude letos pokračovat ve 48 prvních zónách. Početnost kůrovce přitom odpovídá normálnímu výskytu v přirozeném smrkovém lese: potvrzuje to i sama správa parku [3].
Správa parku uvádí, že v monokulturních umělých smrčinách v blízkosti Trojmezenského pralesa kůrovce přibylo. Dokládá to, že přirozený porost má silnější obranné mechanismy než labilní umělá monokultura - v nich by se také mělo proti kůrovci diferencovaně zasahovat. V porostech, které s bezzásahovou zónou bezprostředně sousedí, se množství kůrovcem napadených stromů nezvýšilo [viz graf č. 2] .
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Vývoj na Trojmezné je dalším debaklem prognóz lesních inženýrů a potvrzuje, že na vývoj kůrovce má počasí a jeho přirození nepřátelé větší vliv než porážení stromů. Namísto aby správa parku chránila přirozený vývoj v unikátních pralesích, kácí staleté stromy kvůli nepříliš cenným umělým monokulturám smrku v okolí. Kácení v prvních zónách na rozdíl od kůrovce ničí cíl jejich ochrany - zachování přírodních, člověkem přímo neovlivněných procesů, což je i hlavním posláním národního parku.“
Kontakt:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA
Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí DUHA, tel: 0604-202470
Poznámky:
[1] Vývoj počtu kůrovcem napadených smrků v Trojmezenském pralese
Výsledky oficiálního sčítání souší pro oblast Trojmezné:
rok 1998 - 9345 m3
rok 1999 - 9326 m3
rok 2000 - 9453 m3
rok 2001 - 5534 m3
Kolísání velikosti populace kůrovce v Trojmezenském pralese, který podléhá bezzásahovému režimu. Stejně jako v ostatních částech národního parku, také zde byla kůrovcová kalamita největší v roce 1996. V roce 1997 došlo - bez jakéhokoli lidského zásahu - k poklesu jeho početnosti dokonce výrazněji (účinnost přírodních faktorů 66 %) než ve druhých zónách, kde probíhalo intenzivní kácení (efektivita asanace 39 %).
[2] Ivo Vicena: Znalecký posudek na vyhodnocení zásahu proti kůrovcům, jejich úspěšnosti, rizik asanace a jejich vlivů na ekosystémy 1. zón národního parku Šumava, 7.4. 2000: „Šetřením v zóně č. 124 [Trojmezná] se prokázal koeficient množení kůrovce ročně 5,8 krát (Znalecký posudek č.38/99). Pokud nebude proti kůrovci zasahováno, rozšíří se jeho stav na konci léta r.2000 na 29 000 m3.
Ivo Vicena letos obdržel od Miloše Kužvarta medaili sv. Vintíře za zásluhy o rozvoj Šumavy. Je autorem znaleckých posudků, s pomocí kterých správa šumavského národního parku obhajuje kácení v I. zónách.
[3] Mladá fronta Dnes, 20.5. 2002, rozhovor se Zdeňkem Kantoříkem, mluvčím správy národního parku: „Dá se říci, že kůrovcová kalamita minulých let je utlumená a kůrovec je v základním, přirozeném stavu. “
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
