Tiskové zprávy
SOS Praha: Tunel Mrázovka – špatné řešení za deset miliard
Spojená občanská sdružení SOS Praha odmítají tvrzení vedení města, že tunel Mrázovka zlepší dopravní situaci v Praze a sníží hlukovou zátěž a míru znečištění ovzduší v oblasti Smíchova. Tunel Mrázovka je jen další velmi finančně nákladnou stavbou, která do širšího centra města přivádí novou automobilovou dopravu. Negativní důsledky pocítí zejména obyvatelé Břevnova, desetitisíce aut, které se za minutu a půl dostanou ze Smíchova na Prahu 6, totiž skončí v přeplněných ulicích rezidenční čtvrti.
Město preferuje individuální automobilovou dopravu
Ačkoli hlavní město ve svých programových dokumentech opakovaně deklaruje potřebu omezovat individuální automobilovou dopravu v širším centru města, v praxi činí pravý opak – investuje miliardy do kapacitních silnic, které mají řidičům nabídnout rychlý a pohodlný průjezd městem.
Po zprovoznění tunelů Mrázovka vznikne mezi Prahou 5 a Prahou 6 atraktivní rychlé silniční spojení. S ohledem na špatné spojení veřejnou hromadnou dopravou (1), je použití auta výrazně výhodnější – jedná se tedy o jasnou preferenci individuální automobilové dopravy.
Tunely – spásné řešení?
Také argument, že velká část okruhu je či bude v tunelu, je velmi zavádějící. Emise nezmizí, pouze se zkoncentrují u portálů a výdechů (pozitivní vliv plynulejší dopravy bude negován celkovým nárůstem objemu dopravy). Vznikají nové bariéry na povrchu – mimoúrovňové křižovatky mají stejně výrazný bariérový efekt jako zatížená komunikace. Tunely s sebou nesou vysoké provozní náklady a nemalá bezpečnostní rizika. A především – tunely neřeší zatížení okolních ulic – ty slouží jako přivaděče na městský okruh.
Důsledky velkokapacitního tunelu na přilehlé komunikace lze dobře ukázat na příkladu Severojižní magistrály – kdyby byla magistrála v tunelu, jak by se zlepšila situace v Ječné, Žitné, Vinohradské, Seifertově, Pobřežní...?
Městský okruh – nefunkční torzo
Protože je Městský okruh koncipován v dlouhých úsecích jako kapacitní autostráda v tunelech, je nad finanční možnosti města zprovoznit jej v dohledné době jako celek. Vedení města permanentně posouvá termíny zahájení i dokončení plánovaných staveb, neboť nemá potřebné peníze. Pražané jsou tak v zajetí slibů, jejichž plnění však bude trvat několik desítek let! Všechny dosud realizované dopravní stavby se prodražily v průměru o více jak 50 % a jak konstatovala minulý týden Evropská investiční banka, hlavním důvodem je špatný systém zadávání veřejných zakázek.(2)
Poznámky:
(1) Z Vítězného náměstí na Smíchov může cestující využít buď trasu metra A a B s přestupem na Můstku, nebo kvůli kongescím IAD nespolehlivé tramvajové spojení přes Malostranské náměstí a Karmelitskou, popř. vyhlídkovou jízdu autobusem přes Strahov.
(2) Podrobné informace ke korupci v pražské dopravě, ekonomických aspektech výstavby Městského okruhu a dopadech MO na dopravu v širším centru města najdete v souborném materiálu Dopravní alternativa pro Prahu – viz internetová stránka http://www.sospraha.cz/doprava/uvod.htm.
Kontakt:
Petra Kolínská
Centrum SOS Praha
776 55 20 22
Město preferuje individuální automobilovou dopravu
Ačkoli hlavní město ve svých programových dokumentech opakovaně deklaruje potřebu omezovat individuální automobilovou dopravu v širším centru města, v praxi činí pravý opak – investuje miliardy do kapacitních silnic, které mají řidičům nabídnout rychlý a pohodlný průjezd městem.
Po zprovoznění tunelů Mrázovka vznikne mezi Prahou 5 a Prahou 6 atraktivní rychlé silniční spojení. S ohledem na špatné spojení veřejnou hromadnou dopravou (1), je použití auta výrazně výhodnější – jedná se tedy o jasnou preferenci individuální automobilové dopravy.
Tunely – spásné řešení?
Také argument, že velká část okruhu je či bude v tunelu, je velmi zavádějící. Emise nezmizí, pouze se zkoncentrují u portálů a výdechů (pozitivní vliv plynulejší dopravy bude negován celkovým nárůstem objemu dopravy). Vznikají nové bariéry na povrchu – mimoúrovňové křižovatky mají stejně výrazný bariérový efekt jako zatížená komunikace. Tunely s sebou nesou vysoké provozní náklady a nemalá bezpečnostní rizika. A především – tunely neřeší zatížení okolních ulic – ty slouží jako přivaděče na městský okruh.
Důsledky velkokapacitního tunelu na přilehlé komunikace lze dobře ukázat na příkladu Severojižní magistrály – kdyby byla magistrála v tunelu, jak by se zlepšila situace v Ječné, Žitné, Vinohradské, Seifertově, Pobřežní...?
Městský okruh – nefunkční torzo
Protože je Městský okruh koncipován v dlouhých úsecích jako kapacitní autostráda v tunelech, je nad finanční možnosti města zprovoznit jej v dohledné době jako celek. Vedení města permanentně posouvá termíny zahájení i dokončení plánovaných staveb, neboť nemá potřebné peníze. Pražané jsou tak v zajetí slibů, jejichž plnění však bude trvat několik desítek let! Všechny dosud realizované dopravní stavby se prodražily v průměru o více jak 50 % a jak konstatovala minulý týden Evropská investiční banka, hlavním důvodem je špatný systém zadávání veřejných zakázek.(2)
Poznámky:
(1) Z Vítězného náměstí na Smíchov může cestující využít buď trasu metra A a B s přestupem na Můstku, nebo kvůli kongescím IAD nespolehlivé tramvajové spojení přes Malostranské náměstí a Karmelitskou, popř. vyhlídkovou jízdu autobusem přes Strahov.
(2) Podrobné informace ke korupci v pražské dopravě, ekonomických aspektech výstavby Městského okruhu a dopadech MO na dopravu v širším centru města najdete v souborném materiálu Dopravní alternativa pro Prahu – viz internetová stránka http://www.sospraha.cz/doprava/uvod.htm.
Kontakt:
Petra Kolínská
Centrum SOS Praha
776 55 20 22
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
